Wilbur & Cougar

Wilbur: kódové označení nové verze jazyka HTML pro formátování WWW stránek, připravené konsorciem W3C a posléze vydané pod označením HTML 3.2. Nahrazuje neúspěsný návrh verze HTML 3.0.

Cougar: kódové označení dalsí, teprve připravované verze jazyka HTML.

Lidé zabývající se řesením nejrůznějsích projektů mají ve zvyku přidělovat jim pr 222y247c acovní názvy, formálněji prezentované jako tzv. kódové označení. Důvody bývají ryze praktické: místo dlouhých odborných názvů, která se jen obtízně pamatují a pro praktické kazdodenní vyjadřování jsou přílis krkolomná, se najde něco krátkého, efektního a snáze zapamatovatelného, tak aby to utkvělo v hlavě kazdému (a hlavně tomu, kdo o projektu rozhoduje a dává na něj potřebné peníze). Historie výpočetní techniky zná takové případy kódových označení, které přezily i své původní projekty a staly se obecným označením pro celou kategorii produktů či novou technologii - příkladem můze být kódové jméno "Winchester", které pouzili u firmy IBM a které pak na dlouhou dobu zůstalo vsem pevným diskům, vyráběným určitou konkrétní technologií.

Svá kódová označení (anglicky: code names) dostávají i pracovní verze návrhů jazyka HTML, které připravuje konsorcium W3C, konkrétně jeho pracovní skupina HTML Working Group (ve které jsou mj. zastoupeny firmy Adobe, Hewlett Packard, IBM, Microsoft, Netscape Communications Corporation, Novell, SoftQuad, a Sun Microsystems). Kdyz tato pracovní skupina před časem (v létě loňského roku) definitivně odlozila ad acta rozpracovaný návrh jazyka HTML verze 3.0 a rozhodla se začít úplně znovu, dala novému návrhu (projektu) kódové označení Wilbur.

Návrh jazyka HTML 3.0, poprvé zveřejněný v březnu 1995, byl pouze pracovním návrhem (tzv. draftem), a nikoli hotovým standardem. Reakce zainteresovaných stran vsak byly značně rozporné a nekonstruktivní, a vyvrcholily az odmítnutím tohoto návrhu (přesněji tím, ze skončila časová lhůta pro jeho připomínkování a dalsí zpracování, a v tom se jiz dále nepokračovalo, tj. z návrhu se nestal platný standard). Oficiálním důvodem byla skutečnost, ze navrhované změny představovaly přílis velký skok vůči předchozí verzi HTML 2.0, coz je pravda. Návrh HTML 3.0 skutečně přinásel mnoho nového, jestě ne zcela "dozrálého", co by se v plné síři jen obtízně zapracovávalo do browserů pouzívaných v masové praxi. Neoficiálním vysvětlením pak byla skutečnost, ze návrh HTML 3.0 se přílis odchýlil od představ a zájmů největsích producentů WWW browserů a souvisejícího softwaru. Proto se nakonec přijalo mnohem skromnějsí a kompromisní řesení (s jiz zmíněným kódovým označením Wilbur), které spíse kodifikovalo takové mechanismy a techniky, které jiz větsina browserů v té době podporovala. Konkrétně slo například o podporu tabulek, o moznost vkládání Javovských appletů, o obtékání textu kolem obrázků apod.

Z vlastností a funkcí, které byly naopak vypustěny, byla zřejmě nejdůlezitějsí podpora pro tzv. cascading style sheets (které si lze představit jako zřetězenou soustavu sablon, které předdefinovávají formát nejrůznějsích částí WWW stránek, a které jiz dnes podporují browsery Internet Explorer od verze 3.0, a Netscape Navigator od verze 4.0, resp. jako součást produktu Communicator). Později byl mechanismus tzv. cascading style sheets přijat konsorciem W3C jako samostatný standard, coz by mohlo naznačovat zajímavý budoucí trend: ze totiz jednotlivé významnějsí aspekty budou rozpracovávány samostatně, nikoli jako součást "velkých", vsezahrnujících standardů (ale do těch budou začleněny formou odkazů).

Zda je tomu skutečně tak, se můze ukázat jiz na dalsí verzi jazyka HTML, připravované v rámci konsorcia W3C. Právě ta dostala do vínku kódové označení Cougar (v překladu: puma, kaguár). Zde se jiz uvazuje o mnoha "zhavých" novinkách, mezi které patří například podpora skriptování a dynamických změn WWW stránek "za chodu" (proto také zainteresované strany předkládají své návrhy na "Dynamická HTML", jak jsme si o tom psali v minulém vydání slovníku). Pro nás bude jistě velmi důlezité, zda se do "Cougar-u" prosadí plánovaná podpora národních jazyků (znakových sad, kódování, fontů, národní měny, formátů pro datum apod.), které se do kompromisní verze HTML 3.2 (Wilbur-u) nedostaly. Velkou pozornost vyvolává i snaha zabudovat do nového návrhu podporu pro uzivatele se zrakovým postizením (tak, aby HTML kód mohl být "zobrazován" v Braillově písmu, nebo syntetizátorem řeči, tj. přímo čten). Chybět jistě nebude moznost vkládat do WWW stránek nejrůznějsí ne-HTML objekty (například multimediální sekvence), vylepsené moznosti formulářů, a snad se do nové verze konečně prosadí i tzv. framy (zde je problémem spíse ujednocení představ o fungování tohoto mechanismu).