Aminokyseliny
- popis funkce se zaměřením na vyzití v kulturistice
Aminokyseliny jsou
molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny.
Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny
močovina jako odpadní produkt, a z tzv. uhlíkaté kostry po odstranění
dusíku vznikají látky, které se účastní dalsí přeměny, a to
podle typu aminokyseliny. Na tomto základě se aminokyseliny dělí na
tzv. glukogenní (z jejich koster vzniká 16316r1712q glykogen), ketogenní (z jejich koster vzniká 16316r1712q tuk) a smísené, z nichz
částečně vzniká tuk i glykogen. Za stavu katabolismu (stav, kdy
převysuje rozklad nad syntézou - nedostatečný příjem energie,
odbourávání svalů) se tedy z aminokyselin mohou vytvářet energetické
zdroje, pouzitelné k tvorbě glykogenu nebo tuku.
Glukogenní aminokyseliny: alanin,
arginin, kyselina asparagová,
cystin, kyselina glutamová,
glycin, histidin, hydroxyprolin, methionin,
prolin, serin, threonin, valin.
Ketogenní aminokyseliny: čistě ketogenní je pouze leucin!
Smísené aminokyseliny: isoleucin, lysin, fenylalanin, tyrosin, tryptofan.
Aminokyseliny dále rozdělujeme na esenciální (nezbytné) a neesenciální
(nahraditelné). Esenciální aminokyseliny si tělo nedokáze vyrobit, musí mu
proto být dodány. Jak vidíte, bez zdrojů bílkovin (aminokyselin) nelze
zít!
Esenciální aminokyseliny: histidin (esenciální pouze pro děti), taurin (esenciální zřejmě pouze pro děti), isoleucin, leucin, lysin, methionin, phenylalanin, threonin, tryptofan, valin, arginin (?)
Neesenciální aminokyseliny: alanin, arginin (?), asparagin (resp.
kyselina asparagová), cystein, glutamin
(resp. kyselina glutamová), glycin, prolin (resp. hydroxyprolin), serin, tyrosin, histidin (pouze
pro dospělé).
Z jednotlivých aminokyselin se tvoří nesmírné mnozství zcela rozdílných
typů bílkovin. Aminokyselin je kolem dvaceti a výsledných bílkovin jsou
tisíce. Bílkovinami jsou například enzymy, stavební bílkoviny, protilátky,
hormony, ale i dokonce různé toxiny (jedy) a nebo i některá
antibiotika. Účinek podávání jednotlivých aminokyselin, případně
jednoduchých směsí, je spíse podobný podávání léků. Pojďme se
nyní podívat na jednotlivé aminokyseliny a jejich funkce!
Arginin
Arginin je aminokyselina, která je nezbytná pro
děti a sportovce, kteří chtějí nabrat svalovou hmotu. Je jednou
z nejoblíbenějsích a nejvíce pouzívaných aminokyselin.
Nejčastěji se vsak pouzívá ve směsi se svým blízkým
příbuzným - ornithinem. Ornithin
je neesenciální aminokyselina, ale má podobné resp. synergické
účinky jako Arginin. Arginin
je znám jako látka která zlepsuje imunitu (stimuluje tvorbu lymfocytů -
ochrana proti virům, baktériím a rakovinotvorným látkám), zvysuje (spolu s
ornithinem) hladinu růstového hormonu, zlepsuje
léčbu popálenin (tvorba nové tkáně), ochraňuje játra před
toxickými vlivy, zlepsuje muzskou plodnost (nikoliv sexuální výkonnost),
pouzívá se i u kardiaků (u lidí s onemocněním srdce a oběhovými problémami). Pro kulturistiku nejvýznamnějsí je
schopnost zvysovat hladinu růstového hormonu. To pak přinásí mnoho pozitivního
- zlepsení dusíkové bilance a tím nárůst svalové hmoty, lepsí vyuzití
tuků na energii a tudíz snizování jejich mnozství, urychlení regenerace
atd. Negativní působení se týká pouze velmi vysokých dávek, za zmínku
stojí snad pouze zvýsení rizika vzniku oparů (pouze u osob, které na opary
trpí). To se vsak nechá vyřesit příjmem dalsí aminokyseliny - lysinu,
který tvorbu oparů blokuje. Jak uz jsem řekl, arginin
je vhodné pouzívat ve směsích. Vhodná kombinace (kromě s ornithinem) je také s lysinem a karnitinem. Arginin je také
výchozí látkou pro tvorbu kreatinu (hlavní zdroj energie pro svaly právě
pro výkony časově odpovídající kulturistickým sériím).
Zdroje argininu: V přirozené stravě je
nejvíce argininu obsazeno v kuřecím a
krůtím vývaru a v kaviáru. Větsí mnozství je ho téz v zeleném hrásku,
vaječném bílku, burských ořískách a čokoládě. Méně je
ho pak v obilovinách.
Dávkování: denní dávka argininu by raději
neměla přesahovat 3 gramy. Vhodná je kombinace s ornithinem
a případně i lysinem v poměru 2:1 s ornithinem, případně jestě 2:1 s lysinem. Dávku do 1 gramu je mozné (pouze při
rýsovacím tréninku) pouzít i před tréninkem. Osobně bych
doporučoval pouzití ihned po tréninku a těsně před spaním.
Tyto aminokyseliny je třeba uzívat na lačno
nebo s odstupem od jídla.
Alanin
Alanin je aminokyselina neesenciální. Patří mezi
ty aminokyseliny, z nichz lze vytvořit cukr (glukogenní
aminokyselina). V případě vyčerpání energie ze zásob cukrů
ve svalech (buď při dlouhém tréninku, nebo při
nedostatečném doplnění uhlohydrátů před tréninkem) dochází
k pouzití alaninu jako zdroje energie, a to její
přeměnou na glukózu. Soubězně s tím dochází i k zvýsenému
vyuzití aminokyseliny leucinu, kterého je potom
nedostatek. Alanin se jako samostatná aminokyselina
kyselina ani jako jednoduchá směs nepouzívá, bylo by to myslím i
neekonomické a zbytečné. Pokud jsou svaly naplněné uhlohydráty
(cukry), není s alaninem zádný problém. Tělo si
ho dokáze vyrobit.
Kysenina asparagová
- asparagin
Kysenina asparagová je
aminokyselina neesenciální. Jako samostatný doplněk se pouzívá u
kardiaků, předevsím jako "nosič" draslíku a
hořčíku. Dalsí schopností asparaginu je
schopnost odtraňovat amoniak (čpavek),
který je toxický pro mozek. Kysenina asparagová se pouzívá ve směsích označovaných
jako "workout formula"
(podporovač výkonu). Pouzívá se téz jako
prostředek při léčení syndromu chronické únavy. Poslední dobou
se doporučuje kombinace asparaginu s glutaminem - zesiluje účinky glutaminu,
co se týče podpory odstraňování únavy a růstu svalů.
Zdroje: V přirozené stravě je asparaginu
dostatek předevsím v rostlinné stravě. Málo je ho v mandlích,
treskách (filé), tvarohu a kozím mléce.
Cystein
Cystein je aminokyselina neesenciální. I přesto je jeho samostatné nebo
kombinované pouzití zajímavé. Obsahuje síru a je aminokyselinou detoxikující. Je velmi důlezitý jako součást tripeptidu, zvaného glutathion
(sloučenina tří aminokyselin). Ten má významné antioxidační
vlastnosti, tzn. ze chrání před volnými radikály. Glutathion
je jedna z nejúčinnějsích látek s preventivním protirakovinným
působením! Pouzití cysteinu je také mozné k růstu nebo i zlepsení
kvality vlasů. Dále cystein působí na zpomalení vývoje aterosklerózy,
snizuje stavy hypoglykémie (výrazný pokles hladiny krevního cukru) a v
kombinaci s vitamínem B5 ochraňuje klouby před artritidou. V
kulturistice se vsak prakticky nepouzívá.
Zdroje: Vejce, maso, mléčné produkty. Chybí v zelenině a v kozím
mléce.
Fenylalanin
Fenylalanin je aminokyselina esenciální. Je velmi
důlezitý jako látka, která slouzí k tvorbě neurotransmiterů
(přenasečů nervového vzruchu), tedy pro činnost nervové
soustavy. Jedná se konkrétně o dopamin,
adrenalin a nor-adrenalin. Fenylalanin zlepsuje
paměť, odolnost vůči stresu, dusevní a sexuální výkonnost.
Kromě toho uvolňuje hormony, které tlumí chuť k jídlu. S
úspěchem se nechá pouzít i jako přirozené analgetikum (proti
bolesti), nejlépe doplněný o vitamín B6.
Zdroje fenylalaninu: Ve stravě je nejvíce fenylalaninu obsazeno v čokoládě. Fenylalanin je také součástí umělého sladidla aspartamu (Nutrasweet),
hojně pouzívaného např. jako sladidlo u limonád.
Dávkování: denní dávka fenylalaninu by se měla
pohybovat mezi 500-1500mg.
Upozornění: fenylalanin by se neměl podávat
osobám s vysokým krevním tlakem, lidem s fenylketonurií
a nemocným rakovinou (konkrétně maligním melanomem).
Kyselina glutamová - glutamin
Kyselina glutamová je aminokyselina neesenciální. Je
to velmi rozsířená aminokyselina, která tvoří prakticky vsude
(hlavně v obilovinách) největsí podíl ze vsech aminokyselin.
Derivátem kyseliny glutamové je glutamin,
který vzniká tak, ze se na kyselinu glutamovou naváze
amoniak. Kyselina glutamová je nezbytná v celkové
přeměně látek, v činnosti mozku podobně jako asparagová (váze amoniak a účastní se tvorby
vzruchů) a v imunitě. V oblasti imunity je velmi důlezitý i glutamin. Kyselina glutamová
můze být uzitečná u těch, kdo mají snízenou produkci
zaludeční kyseliny solné. V kulturistice je v současnosti velice
populární uzívání glutaminu případně spolu
s kyselinou asparagovou (kyselina asparagová
má podobné účinky jako glutamin, je vsak
lacinějsí). Glutamin je nejčastěji
zastoupenou aminokyselinou i ve svalech a tvrdí se, ze bez něj svaly
prostě nerostou. Efekt po podávání glutaminu je
podobný jako při uzívání kreatinu - svaly jsou plné, zvysuje se silový
výkon a dochází k nárůstu svalové hmoty. Poslední výzkumy ukazují, ze
pokud se glutamin přijme po lehké snídaní v
mnozství asi 2g, dojde k několikanásobnému zvýsení hladiny růstového
hormonu na poměrně dlouhou dobu.
Zdroje kyseliny glutamové: Ve stravě je kysenina glutamová zastoupena
bohatě, nejvíce jí obsahuje psenice (lepek - gluten), tvrdé sýry,
hovězí a drůbezí maso. Velké mnozství kyseliny glutamové
se nachází v kořeních - např. v sójové omáčce nebo polévkovém
koření Glutasolu.
Dávkování: doporučená denní dávka je do 1,5g, ale domnívám se, ze v
kulturistice se berou podstatně vyssí dávky.
Upozornění: Glutamin by neměly pouzívat
těhotné zeny, osoby s vyssím krevním tlakem, děti a osoby s alergií
na lepek (pseničná bílkovina). .
Leucin, isoleucin
a valin (BCAA)
Jedná se o tři aminokyseliny. Uvádím je pohromadě, protoze jsou velmi
příbuzné. Zkratka BCAA pochází z angličtiny (Branched
chain Amino acids) a znamená větvené aminokyseliny). Vsechny
patří mezi aminokyseliny esenciální, tzn. nezbytné. Jsou jedněmi z
vůbec nejpouzívanějsích aminokyselin. V klinické medicíně se
uplatňují vsude tam, kde je třeba chránit vlastní bílkoviny organismu
před devastací. Je zcela jednoznačně prokázáno, ze mají anabolizující efekt na tkáně, ale nejen na svaly, ale
i na játra. Před devastací vlastních bílkovin chrání uz i tím, ze mohou
slouzit jako zdroj energie. Jsou velice často pouzívány, spolu se svými ketoanalogy (zbavené o aminoskupinu
- o dusík) k léčbě jater a k léčbě uremiků
(lidé s nedostatečnou funkcí ledvin). Vyuzívají se i k léčbě
některých forem nedostatečné funkce mozku, nebo i při Parkinsonově nemoci a amyotrofické laterární
skleróze (Lou-Gehrig
syndrom). Podstatné je to, ze nejdůlezitějsí je leucin.
Proto se také do směsi obyčejně dávají 2 díly leucinu, 1 díl isoleucinu a 0,5
dílu valinu. Pouzití ketoanalogů
větvených aminokyselin (BCKA) je prakticky nenahraditelné při stavu
silného katabolismu v důsledku přehnaného tréninku a vytrvalostních
zátězí, případně ve fázi vynechání cukrů při superkompenzační supersacharidové
dietě (spolu s argininem a lysinem).
Větvené aminokyseliny (dále jiz jen BCAA) se nejrychlejsí cestou dostávají
do krevního oběhu. Z krve pak přecházejí do svalových tkání tak
rychle, ze 3 hodiny po jejich konzumaci představují 90% z podílu
aminokyselin absorbovaných svaly. Jakmile se dostanou do svalů, asistují
při syntéze jiných nezbytných aminokyselin nutných pro anabolické procesy
v těle. BCAA (předevsím leucin) stimulují
produkci inzulínu. Znamená to, ze do krve přejde glukóza, která můze
být ihned vyuzita. Inzulín mimo to vykonává úlohu podpory BCAA při
uvádění ostatních aminokyselin do svalů. Velice zajímavou vlastností
BCAA je to, ze se nemetabolizují na úrovni jater jako ostatní aminokyseliny,
ale na úrovni svalů. Nejvhodnějsí doba pouzití BCAA je 1-2 hodiny po
tréninku, následovat by mělo jídlo bohaté na proteiny (sýr, vejce, sunka,
jogurt) nebo proteinový koncentrát. Spolu s BCAA je vhodné přijmout i
vitamíny skupiny B. Pokud chcete pouzít BCAA jako nosiče energie, musíte
je přijmout nejméně 30-40 minut před tréninkem (raději 1
hodinu). V tomto případě pak BCAA chrání svalovou hmotu před
devastací.
Lysin
Lysin je aminokyselina esenciální. Ve stravě, která je výrazně
zaměřena na vegetariánství, ho můze být kritický nedostatek,
protoze v rostlinných produktech (předevsím v obilninách) je lysinu málo.
Dochází proto k aminokyselinové nerovnováze (disbalanci).
Důsledkem můze být pokles imunity, anémie a nedostatek svalové hmoty.
Lysin je totiz velmi účinný jako podpora její tvorby. V přirozené
stravě je velmi důlezitý přinejmensím pro děti v
růstu. Lysin jako samostatný preparát je pouzíván k léčbě viróz,
předevsím působí na viry Herpes (např. opar). Lysin v kombinaci
s vitamínem C a aminokyselinou methioninem se podílejí
na tvorbě karnitinu. Pro zvýsení tvorby svalové
hmoty je účelné podávání lysinu s argininem,
případně jestě s ornitinem a citrulinem, případně metioninem.
Speciální doplňky bývají na tomto principu vyrobeny.
Upozornění: Lysin jako samostatnou kyselinu by neměly uzívat malé
děti, které mají dostatečnou výzivu s konzumací např.
mléčných výrobků a těhotné zeny.
Dávkování: denní dávka samostatně podávaného lysinu by neměla
výrazně překročit 1,5 gramu, aby nedoslo k aminokyselinové
nerovnováze. Výjimkou jsou vegetariáni a vegani, kde
by dávky mohly být i vyssí.
Metionin a taurin
Dvě aminokyseliny, z nichz metionin je
esenciální, taurin je semiesenciální
(nutný pro vývoj dětí) a v některých situacích nezbytný i u
dospělých. Bohuzel, organismus dětí si jej mnohdy neumí vytvořit
dostatečné mnozství, a tak můze u nich (ale i u dospělých) dojít
k problémům, za nimiz stojí nepoznaný nedostatek taurinu.
Metionin je jednou z účinných látek ve
směsích zvaných "spalovače tuků" s cílem ochrany jater
předevsím před vsemi toxickými látkami, včetně tězkých
kovů. Taurin je jednou z velmi zajímavých
aminokyselin, nezavrhovaných do seznamu dvaceti aminokyselin vhodných nebo
nutných pro lidskou výzivu. Je vytvářen ze dvou aminokyselin - z metioninu a z cysteinu. Samostatně lze taurin pouzít pro ochranu jater, včetně tvorby a
metabolizmu zluči, je efektivní v metabolismu mozku, předevsím v
případě opakovaných křečových stavů (např.
epilepsie). V kulturistice se taurin pouzívá
samostatně jako psychostimulanc (zvysovač
výkonu) a dále jako součást tzv. matrix
transportního systému - doplněk kreatinu o látky, které zvysují jeho
účinnost. Taurin také bývá součástí
některých (předevsím zahraničních) povzbuzujících nápojů.
Zdroje: Taurin je obsazen pouze v mase. Metionin chybí v zelenině a lustěninách, je ho
vsak dostatek v obilninách a semenech.
Tryptofan
Tryptofan je aminokyselinou esenciální. Dříve se
pouzíval jako samostatný doplněk, předevsím proti bolestem, ale
později se přislo na to, ze předávkování (víc nez 1
gram)můze poskodit játra a způsobit rakovinu zlučníku. Tryptofan se v těle nepřenásí volně jako
větsina ostatních aminokyselin, ale vázaný na albumin (bílkovina krevní
plazmy). Tryptofan obsazený v krevním oběhu se
dostává do mozku, kde se za přítomnosti vitamínu B6 přemění na serotonin, který brání vzniku bolesti a tím zlepsí usínání.
Tryptofan se v současné době tusím
samostatně nevyrábí.
Tyrosin
Tyrosin je aminokyselinou neesenciální. Její význam
spočívá v tom, ze je stavebním kamenem velmi důlezitého hormonu
stítné zlázy. To by mohlo být v dnesní době velmi zajímavé, protoze lze
předpokládat nagativní vliv zvýsené radiace
prostředí. Jako bězný doplněk stravy se tyrosin
nepouzívá.
Karnitin
Karnitin je aminokyselina neesenciální. Netvoří
součást bílkovin. Jedná se o specifickou aminokyselinu, tzv. kvartérní
amoniovou bázi. V organismu se můze tvořit, ale mnohdy zcela
nedostatečně. Dříve byl karnitin
pouzíván v klinické medicíně u kardiaků a lidí závislých na dialýze
(s onemocněním ledvin). Karnitin má vsak
jestě mnohem sirsí pouzití, a to např. v případě
nadměrné fyzické zátěze včetně sportu (velice vhodný pro
rýsovací diety) a současně i pro podporu vytrvalostních výkonů,
v případě obezity (je vhodné jej kombinovat s fenylalaninem
a "spalovači tuku"), při oběhových potízích vseho
druhu, při onkologických problémech (rakovina), při svalové
dystrofii, při chronické únavě a při snízení sexuální
výkonnosti. Karnitin má skvělou vlastnost, a
totiz to, ze umozňuje spalování tuku v buňkách. Pro dosazení efektu
snizování tukových zásob je třeba dodrzovat některá pravidla. Karnitin je potřeba podávat nalačno před
tréninkem či dlouhotrvajícím výkonem, ve stravě je potřeba
maximálně omezit příjem zivočisných tuků i jednoduchých
sacharidů a zařadit do tréninku i aerobní aktivity (málo intenzivní
zátěze v trvání min. 45 minut, ale raději 1-1,5 hodiny). Je
třeba upozornit na to, ze účinný je pouze L-karnitin,
v zádném případě nekupujte D-karnitin.
Nejúčinnějsí je pitná forma L-karnitinu. Karnitin v prásku či tabletách by jste měli nechat
pokud mozno rozpustit v ústech (tablety rozkousat).
Zdroje: Karnitin je přítomen pouze v
zivočisných produktech, převázně v mase a
částečně i v mléčných výrobcích.
Dávkování: Účinná denní dávka karnitinu je min.
300 mg. Bězně se uzívá v mnozství 500-1500 mg, při
kulturistických rýsovacích dietách az 3 gramy denně, rozdělené do
několika částí. Vyssí dávkování je prakticky zbytečné a navíc
velice finančně nákladné.