Démokritos spojuje umění s napodobováním přírody

Mráz, úvod:

Démokritos spojuje umění s napodobováním přírody (pavouk, vlastovky), jde tedy o něco přirozeného, avsak lidského.

Rozdíly mezi uměními:

1. Podle prostředků a způsobů ztvárnění (melodie, rytmus, slovo)
2. Podle charakteristiky objektu (komedie zobrazuje lidi horsí, tragédie naopak)
3. Podle charakteristiky zobrazení (nápodoby) objektu (přímá řeč, nepřímá řeč, 17517j921r drama)

? 4.: dle uzití jazykových prostředků?

Příklad: Fantasy literatura sci-fi - fantasy román Moderní architektura poč. 20. stol.: architektura konstruktivismus, kubismus, ... technika stavby Abstraktní obraz (Kandinskyj) výtvarné umění abstraktní malba výtvarná technika

ad 1 přidat malbu, sochu, obecně matérii?

1. Umělecká metoda, technika
2. Obsah (zánr)
3. Metoda

1. Způsob tvorby
2. Způsob obsahového provedení
3. Způsob ztvárnění v uzsím smyslu

1. Druh, metoda, forma
2. Myslenka
3. Předvedení

Umění je lidem přirozené: vychází z přirozenosti napodobování a smyslu pro rytmu a melodii člověka.

Milan Mráz: pozn. k str. 59

"Tato základní charakteristika uvedených druhů básnictví a hudby vychází z Aristotelova celkového pojetí umění (techné) jako nápodoby (mimésis) skutečnosti (srov. Fyzika II, 8). Aristotelés nechápe toto napodobování jako pouhé věrné zachycení smyslové podoby zobrazovaného předmětu. V jeho koncepci se jiz důraz přesouvá do značné míry na tvůrčí stránku uměleckého zobrazování."

Umění je Aristotelovi techné, racionální schopnost vytvářet zamýslené dílo. Protikladem je pouhý cvik, či náhodné vyhotovení cíle.

"Umění je tvořivý stav spojený s pravdivým úsudkem." M. Mráz v pozn. ke str. 59

dithyramby, fallické písně

Tragédie: děj, povahokresba, myslenky, mluva, hudba,výprava

Peripetie, anagnórisis (slozitý děj)

Pathos (drastický výjev)

tragédie má být celistvá a odehrávat se max. v obsahové síři 1 dne (na rozdíl od eposu)

básnictví předchází dějepisectví, tak jako obecné předchází jednotlivému

"Děj je třeba sestavit tak, aby i ten, kdo ho nevidí a dovídá se jen sluchem, jak se události odehrávají, pociťoval nad těmi příběhy hrůzu a soucit." kapitola 14, 1453 b

Tragédie Sofoklova Raněný Odysseus: Télegonos, syn Kirké a Odyssea, se vydává za svým otcem na Ithaku - nez se vsak poznají, dojde mezi nimi k náhodnému sporu a syn otce zabije

Kypria: o událosech kolem Ilias

"Řádná můze přece být i zena a otrok, přestoze schopnosti zeny jsou skrovnějsí a u otroka jsou zcela nepatrné." kap. 15

Anagnórisis

1. Znamení (Odysseovo umývání)
2. Básníkův výmysl (Orestés dokazuje Ifigenii svou identitu)
3. Zalozena na rozpomenutí postavy a následné její odhalení (Odysseus, Teukros)
4. Zalozena na úsudku jedné z postav (Ifigenie si domyslí identitu Oresta z jeho slov)
5. Vyplývající z děje, nejznamenitějsí a nejumělečtějsí (Oidipús)

Druhy tragédie:

Slozitá

Drastická (Sofokleúv Aiás)

Charakterová (tězko definovat, Aris. podává příklady nedochovaných her)

Jednoduchá (Efektní) (Prométheus)

O mluvě:

metafory (jejich ovládání je pro básníka věcí nejdůlezitějsí), neobvyklá slova, nářeční slova atd. je třeba uzívat s mírou

"Kdyby vsak někdo utvořil celou báseň jen z takových slov, bude z toho buď hádanka, nebo barbarismus." kap. 22, 1458 a

O eposu:

• epos snese snáze nepravděpodobný děj, neboť není vidět na jednajícího (jako u tragédie)
• můze být delsí, je-li vidět počátek a konec (az 3 tragédie, tedy 4000 versů)
• snese paralelní děje
• snese nemoznost ("je třeba spojovat nemozné s pravděpodobným spíse, nez mozné s nepřesvědčivým)

Problémy básnictví: 5 druhů výtek:

něco je

• nemozné - lze omluvit básnickým záměrem
• nerozumné (nepravděpodobné) - lze omluvit vseobecným vkusem nebo záměrem zvýsit působivost daného kusu
• pohorslivé - je třeba posuzovat v konkrétních intencích
• navzájem rozporné - je třeba postupovat jako při dialektickém vyvracení
• nesprávné fakticky - toto přílis nevadí

chyby: v podstatě umělecké, v podstatě faktické

Epos vs. tragédie:

Epos je méně hrubý, neboť nepotřebuje ke své realizaci předvedené - z tohoto důvodu se zdá být tragédie primitivnějsí

Výhody tragédie:

• přehnaný herecký projev je přece slabostí umění hereckého, nikoli básnického
• tragédie má býti zázitkem i z četby, bez představení na divadle
• tragédie právě svou mozností představení je působivějsí - vyuzívá hudby a výpravy, kromě toho snese vícero druhů verse
• má vyssí hustotu děje
• je jednotnějsí (pozadavkem na ztvárnění jediného příběhu)

Tragédie je tedy lepsí! Dosahuje svého cíle dokonaleji!