Dynamic HTML

Dynamic HTML: v sirsím slova smyslu (a s malým písmenem "d" na začátku) obecné označení pro takové WWW stránky, které nejsou statické, ale nějakým způsobem se mění, upravují či dynamicky vznikají. V uzsím slova smyslu (s velkým písmenem "D" na začátku) shodné jméno dvou odlisných návrhů na rozsíření specifikací jazyka HTML, které ke konsorciu W3C podaly firmy Microsoft a Netscape.

Cesty k dalsímu zdokonalování prezentačních schopností sluzby World Wide Web se ubírají mnoha různými cestami. Jednou z nich je i myslenka nemít příslusné stránky předem připraveny přesně v takovém tvaru, v jaké budou uzi 24124r1713y vateli zaslány a následně zobrazeny, ale nějakým způsobem je měnit, upravovat či přímo vytvářet podle konkrétních pozadavků toho, kdo si o ně řekne. V nasich zeměpisných sířkách lze odlisnost těchto dvou přístupů dokumentovat způsobem, jakým bývá řesena podpora čestiny: ta vyzaduje, aby podle konkrétních pozadavků klienta mu byly jednotlivé stránky zasílány v takovém kódování nasí mateřstiny, jaké jeho browser podporuje. Pro provozovatele WWW serverů připadají v úvahu dvě základní moznosti: mít předem připraveny vsechny stránky ve vsech potřebných způsobech kódování, a pak jen uzivateli "podstrčit" tu kterou přesně chce, nebo mít vsechny stránky jen v jediném exempláři s jediným kódováním jako určitý vzor, a stránku s případným jiným kódováním dynamicky vygenerovat podle tohoto vzoru az v okamziku, kdy to někdo explicitně pozaduje.

Jiným příkladem dynamicky generovaných stránek mohou být odpovědi na nejrůznějsí dotazy, od dotazů vyhledávacím sluzbám az po vselijaké databázové dotazy - u těch je jistě zřejmé, ze nemohou být předem připraveny, ale musí být dynamicky sestavovány az na základě konkrétních dotazů. Stejně tak jsou ale dynamicky generovány například i nabídkové stránky nejrůznějsích katalogů, u nás třeba oblíbeného Seznamu, či elektronických publikací (například Svět namodro). K dynamickému generování WWW stránek přitom existují nejrůznějsí techniky a metody, které jiz zde nemáme prostor podrobněji rozebírat. Důlezité ale je, ze v sirsím slova smyslu se "dynamickým HTML" rozumí právě takovéto dynamické generování WWW stránek, a to na straně serveru.

V případě "Dynamického HTML" jde o něco jiného - zde jde primárně o dalsí rozsíření mozností a schopností jazyka HTML, tak aby WWW stránky byly jestě hezčí a jestě více "funkční". Hlavním směrem, kterým se toto rozsíření ubírá, je moznost modifikovat (dynamicky měnit) WWW stránky i na straně uzivatele, přímo v jeho browseru - například tím, ze bude mozné průbězně přepisovat obsah právě zobrazované stránky, a tím měnit její vzhled i dalsí vlastnosti a parametry. Zřejmě právě proto jsou oba konkrétní návrhy pojmenovány jako "Dynamické HTML".

Za vsím přitom stojí zajímavá a velmi důlezitá myslenka: az dosud se WWW klient (browser) doslova s kazdou maličkostí obracel na WWW server, coz mnohdy zbytečně zatězovalo existující přenosové cesty. Nyní je tendence zařídit věci tak, aby si browsery co mozná nejvíce vystačily samy, a nemusely se tak často obracet na WWW servery. Jako příklad si lze představit výsledek uzivatelského dotazu, který obsahuje určitou mnozinu polozek (například průměrné denní teploty v různých dnech). Pokud si uzivatel bude chtít tato data prohlízet v různém uspořádání (jednou jako tabulku uspořádanou podle jednoho sloupce, podruhé uspořádanou podle jiného sloupce, potřetí jako graf atd.), bude mu moci vyhovět jiz přímo browser, a nebude nutné s kazdým přeuspořádáním jiz jednou poskytnutých dat obtězovat server.

Dalsím důlezitým aspektem návrhů "Dynamic HTML" je jejich snaha přenést na klienta také více práce s konkrétním zobrazováním nejrůznějsích grafických efektů. Zatím byla situace spíse taková, ze pokud bylo na určité WWW stránce potřeba dosáhnout nějakých "neobvyklejsí" efektů (například různých nekonvenčních nápisů), jejich grafická podoba se připravila předem a zakomponovala jiz do zdrojového tvaru WWW stránky, ulozené na serveru (nejčastěji ve formě obrázků). Důsledkem pak byly velké objemy dat, které bylo třeba přenést mezi serverem a WWW browserem. Nyní je snaha přenést co mozná nejvíce na stranu klienta - efektní nápis se přenese jako bězný text, a spolu s ním se přenese i příkaz, specifikující jak konkrétně má být text zobrazen - včetně pozadavků například na jeho stínování, natočení, blikání, pohyb apod.

Konkrétní návrhy na rozsíření stávajících specifikací jazyka HTML, které pod jménem "Dynamic HTML" připravily firmy Netscape a Microsoft, se shodují v zavádění mechanismů pro takové věci, jako je přesné polohování objektů na WWW stránce (moznost explicitně zadat jejich absolutní či relativní souřadnice), moznost vytvářet na WWW stránkách průhledné vrstvy, či pokročilejsí moznosti práce s fonty. Lisí se ale v mnoha důlezitých aspektech, mimo jiné i v pouzitém objektovém modelu a způsobu skriptování: návrh firmy Netscape předpokládá pouze pouzití skriptového jazyka JavaScript, zatímco Microsoft navrhuje svou vlastní verzi JavaScriptu (Jscript) a jazyk VBScript. Dalsí významné odlisnosti jsou například v tom, jak konkrétné bude mozné přepisovat či jinak měnit HTML kód právě zobrazované stránky.

Oba konkurenční návrhy jsou dnes na stole konsorcia W3C, který se dalsím rozvojem jazyka HTML zabývá, a je kompetentní některý z nich přijmout a vydat jako standard Internetu. O sancích jednotlivých návrhů "projít" je dnes mozné pouze spekulovat, a tak si raději počkejme na oficiální výsledek. Oba velcí producenti jiz předem signalizují, ze do svých browserů zabudují podporu pro kteroukoli variantu, která bude konsorciem W3C přijata (coz není tak překvapující). Nepříjemná je ale skutečnost, ze jiz dnes je podpora jednotlivých navrhovaných rozsíření (dosud proprietárních) zabudována do prvních ranných verzí nových browserů obou firem (Communicatoru firmy Netscape a Exploreru 4.0 firmy Microsoft), ale samozřejmě jen "té své" varianty, a ze je jen malá sance, ze by definitivní standard W3C mohl být jestě včas zapracován do obou vlajkových produktů dříve, nez přijde na svět jejich definitivní verze. Jinak totiz hrozí dalsí zhorsení "nekompatibility" WWW stránek, které půjdou zobrazit s maximálním efektem jen na jednom druhu browseru, nebo budou muset být připraveny ve dvou verzích, uzpůsobených jednotlivým prohlízečům.