ALTE DOCUMENTE
|
|||||||||
Jak jsme si jiz naznačili minule, umozňuje faksimilní (faxový) přenos přenáset prostřednictvím veřejné telefonní sítě psané či tistěné dokumenty, obrázky, obecně jakékoli grafické předlohy.
Představme si ale nyní, ze jsme prostřednictvím faksimilního přenosu přijali od svého spolupracovníka stránku textu, kterou potřebujeme dále zpracovat, nejlépe pomocí svého oblíbeného textového editoru. Problém je nyní v tom, ze to co jsme přijali, je ve skutečnosti obrázek s grafickým vyobrazením 13413v215n textu (kterým můze být například i rukou psaný text), a nikoli textový soubor, který by mohl nás textový editor zpracovávat. Máme proto v podstatě dvě moznosti - celý text ručně přepsat, nebo vyuzít prostředků pro tzv. optické rozpoznávání znaků (optical character recognition - OCR).
Člověk, který čte psaný text, vyhledává v předloze grafické tvary, kterým přisuzuje význam jednotlivých písmen, z nich si pak skládá celá slova, z nich věty atd. Při optickém rozpoznávání znaků tuto činnost člověka vykonává program - také on se snazí vyhledávat na obrázku takové grafické tvary, které mu "připomínají" písmena, ta skládá v celá slova, věty atd., a výsledný text produkuje ve formě textového souboru, který jiz je obecně zpracovatelný textovými editory. Ačkoli pro člověka je čtení spíse rutinní zálezitostí, pro program je to neobyčejně tězká úloha. Dnes samozřejmě existují mnohé programové balíky pro optické rozpoznávání znaků (tzv. OCR programy). Jsou pouzitelné jen na tistěné písmo, nikoli na rukopisy, a předevsím jejich účinnost resp. spolehlivost nebývá zdaleka stoprocentní. Je značně závislá na mnoha faktorech, jako např. na rozlisení, se kterým byla předloha nasnímána, na natočení předlohy apod. Navíc jde o velmi drahé programy, obvykle zahraniční provenience, které mohou mít nepřekonatelné problémy s českou a slovenskou diakritikou. Pro texty je tedy faksimilní přenos výhodný spíse v případě, ze text nepotřebujeme dále zpracovávat na počítači.
Faksimilní přenos vsak není vázán jen na jednoúčelové faxové přístroje. Je dobré si uvědomit, ze kazdý faxový přístroj se vlastně skládá ze tří zařízení - optického snímače, modemu a tiskárny - realizovaných jako jediný kompaktní celek. Tiskárny, navíc vesměs kvalitnějsí nez u bězných faxových přístrojů, jsou běznými periferiemi dnesních osobních počítačů, a také optické snímače jiz přestávají být vzácností. To, co jestě zbývá, abychom mohli odesílat a přijímat faxy na počítači, je vlastně jiz jen takový modem, jaký se zabudovává do faxových přístrojů. V principu jde o obdobný modem, jaký se pouzívá při "bězných" datových přenosech, pouze konkrétní technika a parametry přenosu se lisí (vychází z jiné normy resp. doporučení pro faksimilní přenos). Navíc je zde jestě otázka komprese a dekomprese dat, představujících číslicový tvar přenásené předlohy - viz minule.
Pokud má být počítač pouzíván v roli faxového přístroje, musí být vybaven speciálním přídavným zařízením, které je schopné fungovat jako modem pro faksimilní přenos. V případě osobních počítačů je toto zařízení téměř vzdy konstrukčně provedeno jako karta resp. deska, která se instaluje do jedné z rozsiřujících pozic, tzv. slotů (slots). Jde tedy o faxovou kartu (fax card). Dalsí funkce, spojené s přijímáním a odesíláním faxů, se pak jiz zajisťují programovými prostředky. Jde mj. také o kompresi a dekompresi dat resp. převod dat z/do takového tvaru, v jakém se pak skutečně přenásejí. Vedle faxové karty tedy musí být na počítači instalován i potřebný software, který tyto funkce zajisťuje, a současně i ovládá vlastní faxovou kartu.
Potřebujeme-li z počítače odeslat prostřednictvím faxového přenosu nějaký text, který máme k dispozici ve formě textového souboru, nepotřebujeme k tomu nutně mít optický snímač (scanner). Převést textový soubor do grafické podoby, přesněji vyrobit z textového souboru grafický soubor, není zádným principiálním problémem - můze to zajistit přímo obsluzný program, který ovládá faxovou kartu a zajisťuje odesílání. Podobně je tomu v případě, ze potřebujeme odeslat obrázek, který máme k dispozici ve formě vhodného grafického souboru. Například takový obrázek, který jsme vytvořili pomocí naseho oblíbeného programu pro malování (např. Paintbrush, Corel Draw apod.) - zde má faxový software jestě lehčí práci nez u textových souborů. Optický snímač vlastně potřebujeme jen v případě, ze máme odeslat obrázek, který máme jen na papíře. Ten musíme s pomocí snímače nasnímat, tím jej získáme ve formě grafického souboru, a ten by jiz nase faxová karta měla umět odeslat.
Schopnosti některých faxových karet zde mohou končit - existují totiz faxové karty, určené jen pro odesílání.
Faxové karty, schopné také přijímat, produkují přijaté faxy opět ve formě grafických souborů. Ty lze vytisknout, nebo je dále zpracovat (jako obrázky!!) vhodným grafickým programem. Jde-li o texty, je principiálně mozné je převést do formy textového souboru pomocí rozpoznávání znaků (OCR). Je také mozné je pouze uschovat pro pozdějsí zpracování, ale zde je dobré si uvědomit, ze ve zkomprimovaném formátu představuje jediná stránka velikosti A4 typicky několik desítek kilobyte dat, a v nezhustěném tvaru (ve formě grafického souboru) řádově stovky kilobyte!
Kvalitní faxový přístroj můze být sám o sobě velmi drahý, např. je-li místo málo kvalitní zabudované tiskárny vybaven tiskárnou laserovou, díky které můze přijaté faxy tisknout kvalitně na bězný kancelářský papír. Kvalitní faxový přístroj tak můze být typickým příkladem poměrně nákladné periferie, kterou se vyplatí sdílet v lokální počítačové síti. V takové úpravě, aby mohl být v síti pouzíván, pak plní funkci tzv. faxového serveru. Z kazdého uzlu sítě je mozné jeho prostřednictvím odeslat textový či grafický soubor jako fax stejným způsobem, jako kdyby slo o faxovou kartu, instalovanou přímo v uzlovém počítači. Podobně můze faxový server slouzit i pro příjem faxů. Zde vsak nastává malý problém - kterému uzlu v síti má být přijatý fax předán? Faxy se odesílají vzdy na určité telefonní číslo, kde je někdo prohlédne, a pak případně předá dál. Jak to ale dělat v případě faxového serveru, který slouzí např. lokální síti se stovkami uzlových počítačů?
|