ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Gotika-Čechy - Zejména doba lucemburské gotiky(Karel lV.).Katedrála sv.Víta+dalsí stavby.Hrady.Radnice,mosty, urbanismus.Piety,madony.Desková malba-mistři podle místa působení.Theodorik.Křídlové oltáře
UMĚNÍ V ČECHÁCH ZA VLÁDY JANA LUCEMBURSKÉHO A CÍSAŘE KARLA IV
Prazský hrad
- bazilika sv. Víta - přestavěná Spytihněvem
- do Čech se během vlády Jana Lucemburského vrátil Markrabě moravský Karel - budoucí císař - Karel IV. - vychovaný na francouzském dvoře a započal s přestavbou sv. Víta
- nová katedrála (3)
1) - 1344 pozván stavitel Matyás z Arrasu - katedrálový chór a dvě kaple, polygonální kaple Matyáse z Arrasu, silný vliv severní a jizní Francie - typický linearismus, časté hlavičky v zaklenutí
2) - po jeho smrti vystřídán Petrem Parléřem, který změnil projekt; na hraně styku hutě Matyáse z Arrasu a Petra Parléře dodnes patrná spára
- Kaple sv. Václava v místech původního hrobu sv. Václava = srdce katedrály
- vysvěcena 1367 arcibiskupem Janem Očkem z Vlasimi
- vykládání ametystem a jaspisem (téz na Karlstejně) + místně červená; spáry vyplněny sádrovou mázdrou a překryty zlatou fólií; vhodné barvy pro pasijové scény; hvězdová, síťová klenba
- čelo kaple: ukřizování, dále: kladení do hrobu, vzkřísení; jednotná koncepce - silný dojem
- v rohu model jizní věze katedrály
- téz vyprávění svatováclavské legendy: s.V.: křtí pohanské děti, s.V.: přisluhuje msi, s.V.: přijízdí na sněm v Řezně (na tomto výjevu jiz má Václav renesanční oděv a obraz jiz má perspektivu), s.V. přijímá ostatky svatého Víta od Jindřicha Ptáčníka.
- nad hlavním oltářem je socha sv. Václava (do které pasuje Václavova lebka)
- Zlatá brána - netypický vstup pro královské katedrály - tři lomené arkády, mozaika - nad středovým portálem: Kristus jako soudce v mandorle, pod ním - Karel IV. a Eliska Přemyslovna; nad levým obloukem: Poslední soud; nad pravým obloukem: zavrzení klesají do pekel; nad portálem okna, která vedou do komory, kde jsou ulozeny klenoty
- nová katedrála zalozena 5-lodní, ale dostavěl ji az Mokr
- do 5-lodí zaneseny ostatky sv. Vojtěcha - milénium výročí Vojtěchovy smrti (utlučen veslem a probodnut 7 ranami ostěpem, tělo vykoupil polský král Boleslav Chrabrý a přenesl do Hnězdna, po 1039 se část ostatků dostává do Prahy do sv. Víta.); 1997 - náhrobek na podlaze katedrály - manzelé Fantovi
- okna S. Libenský a E. Brychtová
- v ose chóru umístěné původní královské hrobky
- Parléřovské triforium
- 1 - přemyslovská minulost - busty a náhrobky z parléřovské huti, portrét sv. Václava odpovídá tvarům jeho lebky
- 2 - Lucemburská přítomnost - Jan, Karel a manzelka
- 3 - novodobé - patroni, donátoři
3) - Bonifác Wohlmut - konec 16. století
4) - dostavba Kamer, Josef Mocker - 2/2 19. století - 1928 dokončena k miléniu úmrtí sv. Václava
Karlstejn
- Kaple sv. Kříze - obrazy světců a biskupů, skola Mistra Theodorika, deskové malby, symbolické, symbolické pozadí, časté razené zlacené ornamenty na výzdobě ruch a desek kodexů
- votivní obraz Jana Očka z Vlasimi - v Kapli sv. Kříze na Karlstejně
- kazdý z obrazů - nositel skutečných relikvií
KAREL IV
- český král a císař říse římské se za doby své vlády (1346-1378) významně zaslouzil o skutečný rozkvět Prahy. Praví se, ze Karel IV. byl velmi vzdělaný a inteligentní. Proto přivedl český stát k vrcholu hospodářského a kulturního rozkvětu a Prahu povýsil na císařskou rezidenci a politické centrum Evropy
- na počátku své vlády, v roce 1348, zalozil Vysoké učení - Karlovu universitu, kam putovali mladí lidé touzící po vzdělání z celé země. Proto v roce 1366 zalozil první studentskou kolej - Karolinum. Zalozil rovněz Nové město prazské
- kromě toho Karel IV. povolal do Prahy
význačného stavitele Matyáse z Arrasu, aby provedl stavbu katedrály sv.
Víta ve stylu vrcholné gotiky. Stavbu dokončil Petr Parléř. Ten
se pak podílel i na stavbě dalsích krásných staveb, který inicioval Karel
IV, jako jsou např. Mostecká věz, Týnský chrám, Kostel vsech
svatých na Prazském Hradě
- dalsí významnou stavbou, kterou inicioval Karel IV, byl kamenný most, spojující oba vltavské břehy v místech, kde stával most Juditin, který strhla povodeň. Karlův most, jak se mostu od té doby říká, se klene nad řekou Vltavou na 12-ti mohutných pilířích v celkové délce 520m a v době postavení jej nezdobily zádné sochy. Stavbu provedl opět Petr Parléř. Most byl zbudován velmi důkladně, přezil celá staletí, mnohé bitvy i povodně. Na počátku 20. století byly dva původní oblouky povodní poskozeny a následně opraveny. Karlův most jako jeden ze symbolů Prahy i české státnosti přezil bez pohromy i nejničivějsí povodeň novodobé historie v srpnu 2002
- svoje aktivity vsak moudrý panovník neomezil pouze na Prahu, ale dbal o rozkvět celé říse. K uchování a ochraně řísských korunovačních klenotů a relikvií nechal vybudovat nedaleko Prahy na řece Berounce mohutný kamenný hrad - Karlstejn. Tento hrad umístěný v malebné krajině patří mezi skutečné hradní skvosty střední Evropy
- význam Vysehradu znovu pozvedl az Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níz po matce pocházel. Přestavěl Vysehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Prazskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Spička. Za husitských válek byl vsak celý královský okrsek zničen
Václav IV. - panoval jen krátce, po něm - jeho bratr Zikmund, pak vypukly husitské války, které spís pustosily, nic moc nového, pak vláda Jiřího z Poděbrad, ten doporučil zemské slechtě povolat polský rod Jagellonců
POZDNĚ GOTICKÉ UMĚNÍ ZA KRÁLŮ VLADISLAVA A LUDVÍKA JAGELLONSKÉHO
- ekonomická krize počátku 15. století, husitské války a problémy konsolidace po nich, to vse přerusilo stavební ruch v prostorách paláce skoro na 80 let
- az král Vladislav II. Jagellonský (1471 - 1516) se mohl opět pustit do budování a přestavby, která dala paláci v podstatě dnesní podobu
- na tomto projektu pracovala řada skvělých stavitelů a umělců té doby, mj. H. Spiess z Frankfurtu n. Mohanem či B. Ried (Rejt), povazovaný za největsího středoevropského stavitele 15.-16. století, jenz vynikajícím způsobem kombinoval prvky pozdní gotiky a renesance
- H. Spiess rozsířil palác v západním křídle a spojil je arkádou s katedrálou sv. Víta.
- v rozsířeném objektu se nacházejí dvě místnosti, které obě slouzili úředním účelům
Vladislavova loznice - je zaklenuta klenbou síťovou na osnově
hvězdic; ve Vladislavově loznici se na stěnách nacházejí malby
znaků zemí Koruny české a členů komorního a dvorského
soudu, kteří zde měli své kanceláře; později se zde
nacházela kancelář dvorského a komorního soudu
druhá místnost - zaklenutá zebrovou klenbou, v
níz byl archív zemských desek
- B. Ried, pracující na stavbě od pol. 80. let 15. století, vytvořil v patře hlavního traktu ve své době největsí sál ve středoevropském prostoru, do roku 1502 uzívaný jako trůnní a dnes zvaný Vladislavský
- Vladislavský sál, ve své době největsí místnost ve střední Evropě (délka 62m, sířka 16m, výska 13m), postavil jako vynikající syntézu pozdně gotického slohu s renesančním v letech 1492-1502
- svou původní funkcí to byl sál trůnní (do roku 1502), avsak kdyz Praha s nástupem Habsburků na český trůn (1526) postupně pozbyla rezidenční funkci, vyuzíval se pro pořádání sněmů, slavností, korunovačních hostin, rytířských turnajů či jako prodejní místo
- sál zaujímá plochu celého 2. patra Starého královského paláce
- tento prostor je ukázkou uzití originálního systému pozdně gotických síťových kleneb na osnově sesticípých hvězdic ve spojení s sirokými trojdílnými renesančními okny.
- k osvětlení slouzí pět renesančních bronzových lustrů z 1. pol. 16. století
- Riedovým dílem jsou také tzv. Jezdecké schody vedoucí do Vladislavského sálu
- úprava východního křídla, kde se později nacházela Stará sněmovna
- renesanční tzv. Ludvíkovo křídlo paláce - jizní křídlo vybíhající do parkánu, dnes do hradní zahrady Na valech
- tohoto křídla, kde v 2. patře byla místnost České kanceláře, provedli čestí stavové v roce 1618 defenestraci královských místodrzících, coz se stalo podnětem českého stavovského povstání v letech 1618-1620
- Ludvík Jagellonský - tato část palácového komplexu velmi výrazně vybíhá do prostoru zahrady Na valech, kde se v minulosti nacházel parkán
- výrazným prvkem renesančního slohu jsou zde předevsím okna, křídlo nese název podle krále Ludvíka I. Jagellonského (1516 - 1526), syna krále Vladislava II. Jagellonského (1471 - 1516)
|
