HUDBA ČESKÉHO BAROKA

HUDBA ČESKÉHO BAROKA

- doba pobělohorská (1620 - 1740)

-1620: Obnovené zřízení zemské (platí do roku 1781,kdy Josef II. vydává toleranční patent)

- listopad 1620: porazeny české stavy v bitvě na Bílé hoře - nase země ztrácí státní samostatnost

- červen 1621: popravení čestí slechtici, kteří připravili a vedli povstání proti císaři ( Krystof Harant z Polzic a Bezdruzic)

- 3 období: 1600 - 1650: rané baroko: spís literární baroko, ve výtvarném umění - manýrismus, období třicetileté války: bojuje Svédsko x Habs 10210f517k bursko, 1648: uzavřen Westfálský mír

1650 - 1700: střední baroko: poválečné období, rozvíjí se výtvarné umění a architektura (Düsendoofer, Braun, Kopecký), v literatuře: J.A.Komenský, B.Balbín, čestina ustupuje, nastupuje němčina a latina, v hudbě: A.M.z Otradovic, P.J.Vejvanovský

1700 - 1750: vrcholné baroko: rozpadá se baroko, ale nezaniká a zůstává do 19.století, přiliv opery, ustupuje kontrapunkt, B.M.Černohorský, J.D.Zelenka

Společenské poměry:

- Habsburkové dědičně získávají vládu v zemích koruny české 

- předevsím protestantské obyvatelstvo násilně rekatolizováno (slechtici, kteří nechtěli přistoupit ke katolicismu, se museli vystěhovat ze země)

- nejmocnějsím řádem jsou Jezuité - dávají věcem řád, centrem se stává Klementinum, vznikají jezuitské koleje a klástery

- A.M.z Otradovic, P.J.Vejvanovský, Karel Holan Rovenský, J.D.Zelenka

- dalsím řádem jsou křízovníci s červenou hvězdou

piaristé (Bratři zbozných skol) - pěstitelé hudby u nás

- F.X.Brixi, F.Benda, J.I.Linek (Linka)

- dalsí řády: cisterciáci, premonstráti, benediktýni, minorité (B.M.Černohorský)

- hledání, jak věřící dostat do kostela: svátky: 16.5.1729 - svatý Jan Nepomucký

- jsou zlikvidovány stavovské svobody

- A.Jirásek nazval období baroka obdobím temna

- slechta a církev financují kulturu, měsťanstvo chudne

- slechta konfiskuje nekatolíkům majetek

- emigruje sem cizí slechta - spanělská, italská, německá - staví zde paláce a zámky

- úředním jazykem je němčina, latina je jazykem vzdělanosti (->vyučuje se latinsky)

dostává se sem spanělstina a italstina od cizích slecht

- do roku 1648: třicetiletá válka: důsledek: hladomor

-> hudební zivot v českých zemích do značné míry omezen

- hudba přezívá v kostelech a ve slechtických zámcích

- velká města jako Brno, Olomouc, Jihlava jsou německými městy

- kulturní styky slechty a církve:

- Rakousko - Morava sem má nejblíze

- Německo - H.Sportz má kontakty s Bachem

- Itálie - Spork, Morsini s A.Vivaldim

A.Kýnský s houslistou G.Tartinim

- Francie - Lobkovicové mají kontakty s B.Lullym

vládne Ludvík XIV. - období menuetu, loutny

Hudba baroka:

- generál bas (basso continuo)

- vlivem opery se projevuje recitativní a áriová melodika

- z prosté lidové hudby se projevuje lidová melodika

- v taneční hudbě se projevuje metrorytmika - hudba má pravidelný rytmus (např. taneční suita)

- kontrapunkt předevsím v církevní hudbě - harmonie stále homofonní

- velký rozkvět polyfonie - k závěru baroka nová forma: fuga

- concertantní formy: concerto grosso, barokní koncert

- rozvíjí se orchestr: zanikají renesanční nástroje, základ barokního orchestru tvoří smyčce - housle, violy, viola da gamba, violoncello, kontrabas, dechy - zobcové flétny -> vytlačují je příčné flétny, hoboj, fagot, zdokonalují se varhany (portativ = přenosné varhany), z cembala vzniká spinet, virzinau, cink = tj. zahnutý roh, na počátku 18. století je z něco lesní roh, bací nástroje - tympány, kotle, zesťové nástroje - trombony, trubky = trompety, klarina

Formy a zánry barokní hudby:

- církevní hudba: jezuité podporují pěstování hudby v kostelech

- hudba na kůru: instrumentální hudba a později i operní sloh

gregoriánský chorál (jednohlasý zpěv): Musica choralis (tj. označení)

moteto, mse: Musica firguralis (tj. označení)

- hudba v kolejích a řádových skolách: hudba v rámci bohosluzby

koncertantní hudba (poslechová): hudba s funkcí estetickou: duchovní zpívané hry )melodrama), drobné duchovní kantáty a oratoria, centra: Praha, Brno, Olomouc

- hudba ve skolách: vedou regenschori a kantoři, při bohosluzbách: gregoriánský chorál, moteta ...

- světská hudba:

- hudba ve městech: cechy hudebníků: polní rubači hrající na pozouny, trompety

hraje se na kůru při bohosluzbách

kapely, instrumentální hráči na zámku

Pavel Josef Vejvanovský

vězní trubači hrající na trombony, cinky, trompety: mají hlídací funkci, ponoční

- amatérská hudba: ve slechtickém a měsťanském prostředí

duchovní a světská píseň, různé polyfonní kánony

- slechtické kapely najaté na jednorázovou akci (např. svatba) - to není kapela

soubor z poddaných + 1 osobnost (kapelník - např. významný skladatel)

má funkci reprezentativní: vysoký zivotní styl slechty

hudební nadání a talent je předpoklad lepsího zivota

různé rozsáhlé hudebnické rodiny: Berni (Angličan, Čechy - konzervatoř hudby)

na zámcích taneční hudba

hrají i při bohosluzbách v kostele, nebo jen k poslechu

velký příliv hudebníků z Itálie (přes Vídeň) -> rozvoj opery v Čechách

kapely: Praha - hraběte Hartiga

Dolní Lukavice - hraběte Mortina

Kroměříz - olomoucký biskup hrabě Lichtenstein, kapelník Vejvanovský

Roudnice - lobkovický zámek - kapelník A.Vranický

Počátky opery v Čechách a na Moravě:

- opera vzniká kolem roku 1600 v Itálii (Monteverdi)

- po 30leté válce se síří dále po Evropě

- opera byla finančně náročná -> po roce 1700 se u nás objevují kočovné společnosti -> staggioni (čti stadziony): byli to zpěváci, hudebníci + impresario = manazér, ředitel

- 1723: Karel IV. (Habsburk, císař) byl v Praze korunován na českého krále

- probíhaly bouřlivé oslavy předevsím v Praze na Prazském Hradě

- probíhala i hudební produkce, slechta měla o operu zájem

- na zámcích byla zakládána malá divadla (Malé scény)

- v opeře účinkovaly stovky lidí: Johann Fux (rakouský skladatel) - opěvuje Karla VI.: skladba Constanza e Fortezza (= vytrvalost a síla)

- Klementinum: J.D.Zelenka: opěvuje císaře jako dědice svatováclavské koruny

- skladatelé udrzovali kontakty s italskými skladateli:

- F.Míča: O původu Jaroměřic

- Spork najímá Antonia Denci (tj. impresario), který hraje opery italských skladatelů: 23 lidí (7 zpěváků, 6 zpěvaček, 1 kapelník, 9 hráčů)

- na zámcích se hrají i opery jednorázově - jsou najímáni staggioni

- opera je nejvznesenějsím zánrem a také nejnáročnějsím

Významní skladatelé a jejich tvoba:

rané české baroko:

- Adam Michna z Otradovic

- ředitel hudby na kůru

- psal 2 kategorie hudby:

- hudba k bohosluzbám (liturgická): mse Svatováclavská

- polyfonní i homofonní hudba, moteta, mse, texty - Magnificat

Requiem - zádusní mse za zemřelé

sbírka Sacra er litanie - sbírka msí a několika requiem

- duchovní hudba pro domácí muzicírování:

- homofonní, jednoduchá

1647: Česká mariánská muzika

1651: Loutna česká

1661: Svatoroční muzika - píseň Chtíc ,aby spal

- autoři duchovní hudby a zpěvníků duchovních písní:

Bedřich Bridel: 1658: kancionál Jesličky

Václav Matěj Steyer: 1683: Český kancionál

Václav Holan Rovenský: 1693 kaple Královská

Jan Josef Bozan: 1719: Slavíček rajský

Jan Amos Komenský: 1659: kancionál s písněmi nekatolických církví

Instrumentální chrámová hudba:

- varhanní: toccatová hudba, imitační - např. fuga

- B.M.Černohorský, J.Zach, J.Seger

Instrumentální hudba světská:

- sonáty: sólové pro sólo a basso continuo

triové pro 2 sóla a basso continuo

- vánoční suity: balety, partia, vodní hudba + netaneční části - poslechové

- barokní koncert a concerto grosso:

- J.D.Zelenka: Capricia - barokní koncerty

- domácí hudba: cembalo, loutna .. zpěv s doprovodem

Hudba a společnost:

- vzrůst hudebního profesionalismu - vsestranné hudební dovednosti: interpretační (instrumentální i vokální oblast) a skladatelské dovednosti

- ti nevzdělanějsí pracovali v církevních sluzbách jako regenschori (ředitel kůru, varhaník ...)

- síření not - opisování, kontakty mezi klástery, kapelami, osobnostmi, novotisk (zatím drahý)

- partitury: ke studijním účelům při kompozici, základem generálbas

- rozvoj hudební teorie a literatury: učebnice, slovníky, skoly hry na nástroje

- národní styl: hudba má universální charakter, vývoj v Itálii, Německu, Francii (rozdílný)

- neexistuje vědomí historického kontextu - skladba má 1 provedení, nevrací se ke starsím dílům

- přístup k hudbě je účelový (funkční), někdy má i estetickou funkci