Hudba české moderny a meziválečné avantgardy

7. Hudba české moderny a meziválečné avantgardy

- 1918 - 1938: Česká avantgarda

Společenské poměry:

- 1918: vzniká samostatná Československá republika

- osamostatňují se hudební instituce i politické a kulturní instituce

- je zestátněna Prazská konzervatoř a Národní divadlo

- v Brně vzniká Brněnská konzervatoř

- vznikají první veliké mezinárodní festivaly u nás: Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu

konají se 1924, 1925, 1935

- 1919: v USA vzniká Ochranný svaz autorský - dohlízí nad autorskými právy hudebníků

- 1936: Pazdírek a Melantrich -> MelPa = tj.spojení dvou nakladatelství

- období rozmachu gramofonového průmyslu: Ultraphon (dnesní Suprahon)

- vysílá Československý rozhlas

- vznikají hudební společnosti, které pečují o pozůstalosti: Společnost Bedřicha Smetany, Leose Janáčka, Otakara Ostrčila ...

-koncertní zivot je v rukou profesionálů - hudba se profesionalizuje

- vznikají amatérská tělesa - amatérské sbory

- hudební publikum se stěpí podle zájmu - podle hudebních zánrů: např. na symfonickou hudbu

- 1911: je postaven Obecní dům, kde je hlavní koncertní sál - Smetanova síň

- slouzil České Filharmonii jako koncertní sál, pak se přesunul do Rudolfina

- Obecní dům se stal sídlem orchestru FOKu = tj. film, opera, koncert

- ve 30.letech se společnost orientuje na moderní hudbu: Spolek pro moderní hudbu (1920), sdruzení Přítomnost (1924), hudební skupina Mánes (1932), Klub moravských skladatelů

- některé zanikly za 2.světové války, jiné byly zruseny za komunistů

- vývoj stylů se rozděluje na 2 trendy:

1.skladatelé, kteří setrvávají na tradici: skládají skladby s vlasteneckými náměty, navazují na kult Smetany, posilují za nástupu nacismu, jsou nejsilnějsí skupinou, jsou konzervativní a tradiční

2.modernistický proud, který je proti romantické tradici, patří sem skladatelé 1. a 2.generace moderny:

- Novák, Suk, Janáček + skladatelé meziválečné avantgardy orientovaní na cizí vlivy: Hába, Martinů

- vzniká hudební skupina Mánesa ; galerie Mánes:

- Pavel Bořkovec, Isa Krejčík, Jaroslav Jezek, Václav Holzknecht (ředitel Prazské konzervatoře)

- inspiruje se filmem, sportem, cestováním, civilismem, jazzem - pouzívá náměty neromantické a i neromantické hudební styly

- skladatelé generace meziválečné avantgardy:

- Leos Janáček, Alois Hába, Bohuslav Martinů

- Pavel Bořkovec, Isa Krejčík, Jaroslav Jezek, E.F.Burian

- V.Trojan, Miloslav Kabeláč, Klement Slavický, J.Hanus

- hudba má funkci uzitkovou

- vzniká Osvobozené divadlo

- skladatelé skládají i filmovou hudbu: V.Trojan, J.Srnka

- lidové písně: Vejvoda

taneční písně: chansony: Alois Jindra, B.Nikodem, Leopold Korbář

trampské písně: Jaroslav Mottl, Jaroslav Moldán

2. generace české moderny

Otakat Ostrčil (1879 Praha - 1935 Praha)

- 16 let byl profesor na obchodní akademii, byl to velmi přísný a odměřený člověk

- obdivoval Gustava Mahlera, Smetanu, Dvořáka, Suka

- byl polyfonik - psal volnou polyfonii; tektonik

- 1908-1922: byl dirigentem orchestru Orchestrální sdruzení: amatérský orchestr, který konkuruje České Filharmonii

- 1920-1935: byl séfdirigentem orchestru Národního divadla

- psal progresivní dramaturgii

- 1908: opera Kunálovy oči: libreto napsal Julius Zeyer, vliv Fibicha

- 1912: orchestrální skladba Suita e moll

- 1922: cyklus muzských sborů Prosté motivy: podle básní Jan Nerudy

- 1927: má premiéru opera Vojcek Albana Berga: zde se odrází lidová politika, je to zálezitost celospolečenská

- 1928: symfonické variace Křízová cesta: má 14 částí, které navazují: zastavení Jezíse Krista jdoucího do Jeruzaléma s křízem na Golgotu

- 1933: Honzovo království: námět Tolstoj, protinacistické téma

Ladislav Vycpálek (1882 Praha - 1969 Praha)

- byl věřící, psal často na duchovní témata, etické myslenky

- byl polyfonik - psal sirokou volnou polyfonii, byl předchůdcem polytonality

- byl to muzikolog, byl velmi vzdělaný - vedoucí hudebního oddělení Národní knihovny v Klementinu

- byl sebekritický, kazdou skladbu piloval, proto měl málo tvorby "Mám zahrádku malou, ale mám v ní čisto."

- vrcholem jeho tvorby jsou kantáty:

1921: Kantáta o posledních věcech člověka

1933: kantáta Blahoslavený ten člověk

1940: České requiem

Otakar Jeremiás (1892 Písek - 1963 Praha)

- 1929-1945: dirigentem symfonického orchestru Československého rozhlasu

- 1945- 1950: séfdirigentem Národního divadla

- pedagog, měl třídu mladých skladatelů: J.Doubrava, J.Hanus

- vychází ze Smetanovské tradice a Janáčkovy expresivity

- byl to skladatel dramatického typu

- 1927: opera Bratři Karamazovi: podle Dostojevského; cyklus muzských sborů Zborov - pocta českým legiím

- 1938: orchestrální předehra Ten pán velít se nebáti: na začátku druhé sloky se ozve Ktoz sú bózí bojovníci: vyjadřuje odpor proti nacismu

Alois Hába (1893 Vizovice na Moravě - 1973 Praha)

- studoval u V. Nováka, zil v Berlíně - orientace na německé hudebníky: Schönberg...

- nová moderní teorie: mikrointervalová hudba - spisy

- 1923: zalozil na Prazské konzervatoři oddělení kompozice

- tvorba: 1930: opera Matka

1942: opera Přijď království tvé

komorní hudba: normální i čtvrttónové skladby ...

- speciální nástroje: klavír, klarinet ... čtvrttónové

Hudební skupina Mánesa:

Pavel Bořkovec

- studoval u Suka; civilismus, konstruktivismus, antiromantismus

- 1929: orchestrální skladba: Start

- 1932: Concerto grosso

- 1939: balet: Krysař

- 1941: Nonet

Jaroslav Jezek (1906 Praha - 1942 New York)

- zák Suka, ovlivněn Stravinským a jazzem

- vázné skladby: 1931: Koncert pro housle a dechový orchestr

1936: Fantazie pro klavír a orchestr, Symfonická báseň

- 1928-1938: dirigent Osvobozeného divadla

- poté prchá do USA

Isa Krejčí (1904-1968 Praha)

- zák Nováka (studoval u něho skladbu), styl neoklasicismus - "novodobý Mozart"; dirigent

- 1925: Divertimento pro 4 dechy

- 1944: komická opera: Pozdvizení v Efesu

- 1952: 14 variací na píseň