Hudba českého rozvinutého romantismu

Hudba českého rozvinutého romantismu

- 2.pol.19.století -> 1860 - 1900: doba smetanovská a dvořákovská

Společenské poměry:

- vzniká novodobý kulturní typ charakterizovaný hustou sítí stálých veřejných institucí

- fungují cyklické koncerty vsech hudebních zánrů

- postupně se zvysuje profesionální úroveň

- kulminuje úsilí o vybudování české národní kultury srovnatelné s významnými kulturami německými, francouzským 20120j917u i, italskými

- B.Smetana zakládá českou moderní hudbu

- A.Dvořák zavádí nové zánry

- dalsí autoři: Z.Fibich, L.Janáček, B.Foerster

- období průmyslové revoluce: nové vědecké objevy, zájem o dějiny a mimoevropské kultury

- české země jsou stále pod Habsburskou řísí

- 1867: vzniká nový celek Rakousko-Uhersko

po roce 1918 vzniká Československá republika

- na síření hudby mají vliv vydavatelství

Vídeň - univerzální edice

Simrock - rakouský vydavatel (vydával Dvořákovi)

Praha - Pazdírek 1879-1948; Umělecká beseda - hudební matice - hudební obor Smetana - reprezentuje

českou hudbu, klavírní výtahy oper -> Hudební matice umělecká beseda - zalozena 1863

- hudební skolství: Prazská konzervatoř, Varhanická skola (za Janáčka přejmenována na Brněnskou konzervatoř)

1990 - sloučeny -> Prazská varhanická skola

- postupně zanikají soukromé skoly

- diferencuje se vývoj hudebních zánrů:

- zánry umělecké (vázné) - artificiální

zánry zábavné (lehké) - operety, kabarety, městské spolky - nonartificiální

- dochází k zesvětsťování hudby: je nutné rozlisovat liturgickou hudbu a církevní hudbu

církevní hudba je určena ke konkrétnímu provedení mimo kostel (A.Dvořák - Stabat Mater)

- badatelský tým zkoumá starou hudbu - renesanční moteta a madrigaly, barokní hudbu

vznikají vědecká díla o staré hudbě

- vokální hudba: převládá společenský zpěv

- hlavně píseň: umělá, operní árie, lidová, zlidovělá - lidovka = charakter lidový, umělý rytmus (Fr.Kmoch), vlastenecká, obrozenecká, zábavná, vzdělávací, dělnická

- 60.léta = vlastenecké období, vyvíjí se sborový zpěv, vzniká velké mnozství sborů - sokolské, dělnické, měsťanské - mají reprezentační charakter

- Brněnská beseda (1860), Prazský Hlahol (1861), Moravan (1863), Zerotín (1880

- vzniká velké mnozství festivalů sborů:

- 1863: Ostrava 1000 let příchodu křesťanství do Čech

- 1867: převezení korunovačních klenot z Vídně do Prahy

- 1868: polození základního kamene Národního divadla

- 1900: postupný zánik sborů

- hudební divadlo je nejreprezentativnějsí, nejnákladnějsí na vybudování scény, idea ND

- 1862: otevřeno Prozatímní divadlo - premiéra prvních Smetanových oper: vybudování českého repertoáru, výchova zpěváků, vybudování hudebního archívu, balet, orchestr, osobnost séfdirigenta

- česká společnost se dělí na mladočechy a staročechy, kteří mezi sebou vedou spory

- mladočesi prosadili vznik nového divadla - Národního divadla - symbol národní kultury

- architekti: J.Zítek, J.V.Myslbeck

- malíři: V. Hynais

- 1. séfdirigent: Adolf Čech

- 1883: postaveno německou mensinou v Praze Nové německé divadlo (dnes budova státní opery)

- vybudováno pro německou operu, Stavovské divadlo jde kvůli tomu umělecky dolu

Koncertní zivot:

- není vytvořen moderní typ abonentních (zánrových) koncertů

- hraje se v různých prostorách i venku - není speciální koncertní sál

- není moc souborů a orchestrů

- je velká volnost v chápání originality díla - vznikají různé úpravy děl podle obsazení orchestru

- 1.koncertní sály: Konvikt, Zofín, 1885: Rudilfinum

- soubory: 1874: Filharmonium, 1876: Spolek pro komorní hudbu, 1877-1895: Slovanské koncerty, Plzeňský filharmonický spolek, Brněnská beseda, Kolínská hudba Frantiska Kmocha

- výkonní umělci: 1.osobnosti českých interpretů srovnatelní s evropskou úrovní - období hvězd - jsou nuceni přizpůsobit se pedagogicky: Bedřich Pixis, Ferdinand Laub, Otakar Sevřík, Jan Mařák, Fr.Ondřísek, Jan Kubelík

+ České kvarteto: Oskar Nedbal, Josef Suk; klavírista Jan Heřman

- zpěváci: Klementina Kalasová, Karel Burian, Ema Destinová

- rozmachuje se hudební publicistika - předevsím kritika: 2 časopisy: Dalibor, Hudební listy (Fr.Pivoda, x Smetanovský)

- rozvoj hudebně-vědných disciplín: Otakar Hostinský - Hudební estetika

hudební teorie: Fr.Zdeněk Skuherský: 1.učebnice Nauka o harmonii; spis O formách hudebních

- orchestrální tvorba: symfonická báseň -> 1862-1864: Svédské symfonické básně B.Smetany - bez větsího zájmu

- 1879: Má vlast: cyklus symfonických básní

- rehabilitace symfonie = zánr absolutní hudby - A.Dvořák zakladatel české hudební symfonie (1893: Z nového světa)

- 1896: zalozena Česká Filharmonie