Information Push

Information push - nový způsob (model) práce s informacemi, charakteristický konkrétním rozdělením aktivit při sběru informací a jejich doručování uzivatelům: předpokládá existenci poskytovatelů informačních sluzeb, kteří vyhledávají, shromazďují a předzpracovávají informace pro své zákazníky (odběratele, konzumenty informací), na základě konkrétních preferencí (pozadavků, profilů, oblastí zájmu) specifikovaných zákazníky, a posléze doru 10310m124k čují (jednostranně "dotlačují", anglicky: push) takto připravené informace az přímo k zákazníkovi.

Bylo by jistě zbytečné zdůrazňovat, jak obrovské mnozství informací v dnesní době vzniká. Zajímavějsí je spíse uvědomit si, jak se s touto informační záplavou lidé vyrovnávají - ukazme si to na konkrétním příkladu Internetu, který je dnes asi největsím zdrojem informací na světě.

V ranných dobách Internetu, kdy informací v elektronické formě bylo jestě relativně málo, bylo únosné je vzít a rozeslat kazdému, kdo by o ně mohl mít potenciálně zájem. Ostatně, jedním z důvodů vzniku Internetu byla právě potřeba takovéhoto způsobu síření informací mezi zainteresovanými stranami. Této potřebě pak velmi dobře vyhověla například elektronická posta, charakteristická svým distribučním charakterem.

S postupem času se ale distribuční způsob práce s informacemi stal neúnosný - informací jiz bylo tolik, ze se nedalo je mechanicky rozesílat na vsechny strany. Uz i proto, ze potenciální zájemci by záhy nedělali nic jiného, nez ze by od sebe odhrnovali lavinu neustále se navalujících informací. Místo toho se muselo přejít k tzv. zpřístupňujícímu modelu. Jeho základní myslenka je následující: informace, které někde vznikají, se ponechají na vhodném centrálním místě, nejlépe přímo tak kde vznikají. Uzivatelům se pak dá moznost přístupu k takto uskladněným informacím, resp. dá se jim moznost "dojít si pro tyto informace", jakmile to oni sami budou povazovat za účelné.

Asi nejznámějsím příkladem sluzby, fungující na principu zpřístupnění informací, je sluzba World Wide Web. Ze vsech ostatních sluzeb na shodném principu (mezi které patří FTP a archivy i sluzba Gopher) dokáze nejlépe a nejatraktivněji "zabalit" a uzivateli prezentovat to, co je kde nabízeno.

Ani zpřístupňující model práce s informacemi vsak není vzdy a za vsech okolností optimální. Je sice maximálně setrný vůči potenciálním odběratelům informací, kterým sám nic nevnucuje ani je nijak jinak neobtězuje - jelikoz veskerou aktivitu předpokládá právě na straně uzivatelů. To je ale současně i jeho slabé místo - protoze očekává, ze to budou právě uzivatelé, kteří se budou sami orientovat v nabídkách toho, co je kde k dispozici. Tedy ze si uzivatelé sami dokází vyhledat to, co chtějí, i ze dokází sami posoudit relevantnost informací a oddělit příslovečně zrno od plev. Ale tyto předpoklady nemusí být vzdy splněny, ať jiz z nedostatku schopností uzivatelů, či kvůli jejich nedostatečném přehledu o určitém oboru, nebo třeba kvůli prostému nedostatku času. Proto se na scéně objevuje dalsí způsob práce s informacemi, označovaný jako information push.

Princip modelu "information push" je opět velmi jednoduchý: uzivatel (zájemce o informace) zde přenese úkol vyhledávat a shromazďovat informace na někoho jiného, kdo je k tomu lépe vybaven a dokáze to dělat efektivněji. Tedy na poskytovatele informační sluzby, kterému ale musí vhodným způsobem dát najevo, jaké informace ho zajímají. To se můze stát více různými způsoby, s různou úrovní "detailnosti" ze strany uzivatele - poskytovatel například můze průbězně připravovat různé tematicky orientované kanály, zaměřené například na burzovní zpravodajství, aktuální vnitropolitické události, kopanou, správný zivotní styl apod., a uzivatel si z takovéto nabídky kanálů podle svého uvázení vybírá. Jinou variantou můze být podrobnějsí specifikace individuálního zájmu určitého uzivatele, který si přesně předepíse například to, ze chce dostávat vsechny články z denního tisku, ve kterých se mluví o firmě X, a je v nich současně zmiňována i firma Y. Také takovéto novodobé výstřizkové sluzby, s mnohem větsí mírou individuálního přizpůsobení konkrétnímu zákazníkovi dobře zapadají do rámce modelu "information push".

Velmi důlezitou charakteristikou modelu information push je způsob dopravování nashromázděných a předtříděných informací od poskytovatele informační sluzby k uzivateli-zákazníkovi. Jelikoz uzivatel sám projevil o zasílání takovýchto informací zájem (sám si je objednal), je mozné a v souladu se síťovou etikou mu je strkat doslova "az pod nos", pomocí nejrůznějsích distribučních metod - například elektronickou postou. Odsud také obvyklé označení modelu "information push" (anglické "push" znamená právě ono "tlačit").

Představa "tlačení" informací směrem k uzivatelům má také jeden velmi zajímavý, a do budoucna asi nesmírně důlezitý aspekt. Pokud totiz bude míra "individuálnosti" rozesílaných informací dostatečně malá, tedy půjde-li o stejné informace rozesílané více uzivatelům (odběratelům) současně, je mozné k jejich rozesílání pouzít takové techniky, které dokází fungovat velmi efektivně. Sluzby, dosud pouzívané pro rozesílání (např. elektronická posta), mají větsinou charakter přenosu "od jednoho zdroje k jednomu příjemci", a zcela zákonitě musí být méně výhodné nez sluzby typu "od jednoho zdroje k mnoha příjemcům", neboli sluzby fungující na principu vsesměrového vysílání, jaké se pouzívá například u rozhlasového či televizního vysílání. Takovýmto sluzbám, mezi které patří například přenos dat přes druzice, je v zásadě jedno, kolik mají příjemců, a tomu pak také můze být přizpůsoben i způsob jejich financování - kdyz dokází oslovit velmi mnoho uzivatelů současně, je únosné aby je financoval "rozesilatel" informací (například díky reklamě), a pro uzivatele byl takovýto přístup k informací zcela zdarma. Dnes se jiz objevují některé zajímavé technologie, zalozené na právě popsaném principu (například DirecPC, InterCast).