Information Society

Information Society - (informační společnost), termín pouzívaný v souvislosti se zaváděním informačních technologií do nejrůznějsích oblastí kazdodenního zivota (hlavně v Evropě, zatímco např. v USA se ve stejné souvislosti hovoří spíse o informačních dálnicích a superdálnicích). Te 838o1410i rmín "informační společnost" má zdůraznit fakt, ze vedle technických otázek zde musí být řeseny i nesmírně důlezité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé siroké spektrum mozných dopadů na lidskou společnost.

Moznosti počítačů a výpočetní techniky obecně dnes rostou opravdu velmi výrazným tempem, které je dále umocněno moznostmi komunikací a přenosů dat na malé i velké vzdálenosti - vyuzití počítačů, vzájemně propojených do počítačových sítí, tak přinásí doslova celou novou dimenzi pro lidi, kteří počítače pouzívají. Prostřednictvím počítačů a počítačových sítí dnes mohou lidé komunikovat mezi sebou čistě elektronickou cestou, mohou diskutovat v malých i velkých diskusních skupinách, mohou snadno vyhledávat a získávat nejrůznějsí informace, týkající se snad vsech aspektů lidské činnosti a existence. Prostřednictvím počítačů se dnes mohou lidé bavit, vzdělávat, pracovat na dálku, nakupovat, řídit své podřízené, vyřizovat své obchodní zálezitosti, provádět mnohé nezbytné úkony kazdodenního zivota - jako třeba předávat pokyny své bance, komunikovat s politiky apod. Moznosti jsou opravdu velké, a navíc se neustále zvětsují. Nejvýznamnějsí roli přitom hrají informace - vzdyť nejvíce dat, které počítače zpracovávají, a které doslova protékají počítačovými sítěmi, má povahu informací. Proto se také příslusné technologie, pouzívané pro práci s informacemi, v sirsím kontextu označují jako "informační technologie".

Nasazování informačních technologií do praxe přitom není zdaleka jen technickou otázkou - tedy otázkou jejich faktického věcného fungování, technických principů, postupů, metod atd., či otázkou implementace apod. Velmi významné a důlezité jsou i dalsí otázky, spojené s nasazováním informačních technologií: za vsechny jmenujme třeba problém "nevhodných" informací (typu pornografie, návodů na výrobu bomb apod.), či otázku autorských práv (je-li něco "na Internetu", můze si s tím kdokoli dělat cokoli?), nebo otázku působnosti národních zákonů v nadnárodním prostředí rozlehlých sítí (podle jakých zákonů mají být posuzovány činy, které se staly "v éteru" a nelze jednoznačně určit, na území kterého státu). Nemluvě jiz o otázkách etiky a morálky (co je etické chování v prostředí globálních sítí a co ne), otázky politiky (zda a jak například vést politické kampaně po Internetu), moznosti vzniku zcela nových druhů kriminality a boj proti nim apod. A co to vsechno udělá s lidskou společností - nebude jestě více polarizována, na uzsí skupinu těch, kteří "vědí a umějí", a na ty ostatní, kteří "netusí a neumí"? Faktem je, ze na větsinu těchto otázek dosud neznáme uspokojivou odpověď, resp. nevíme jak řesit problémy tohoto typu. V mnoha případech dokonce není ani jasné, jak problém vlastně stojí - jestě jsme jej nedokázali natolik pochopit, abychom mohli začít hledat jeho řesení. Přitom technické otázky nasazování informačních technologií jsou proti těmto eticko-politicko-morálním a dalsím otázkám relativně nejsnáze řesitelné.

Zajímavou a důlezitou otázkou jistě je to, kdo a jak má koordinovat či dokonce řídit nasazování informačních technologií do nejrůznějsích oblastí lidského zivota. Má to být zcela zivelné, a tudíz ponecháno na trzních silách, s nebezpečím ze komerční zájmy nebudou brát ohled na některé velmi důlezité otázky z kategorie morálních, etických apod.? Nebo to celé má být financováno a řízeno "někým shůry", s nebezpečím zabřednutí do byrokratického bahna, a s rizikem obrovských výdajů s nulovým efektem? Ani v této oblasti není zcela jasno. Nastěstí se ale jiz začíná na obzoru rýsovat rozumná "dělba práce" - státní sféra, zvyklá direktivně řídit, by podle této představy "vyklidila pole", a vybudovala vhodné hřistě pro působení volné soutěze a trzních sil, které se nejlépe dokází postarat o faktický rozvoj a nasazování informačních technologií. Přitom by ale státní sféra plnila roli rozhodčího na zmíněném hřisti a dbala by toho, aby boj probíhal korektně, aby se nefaulovalo a dodrzovala se určitá pravidla. Jestě předtím by státní sféra samozřejmě musela stanovit ona pravidla, nalinkovat mantinely, a případně i provést počáteční "výkop", neboli zafinancovat rozjezd určitých aktivit, které by poté převzala a dotáhla do konce komerční sféra.

Jedním z důlezitých předpokladů pro zapojení sil z oblasti státní sféry bezesporu je i vhodné pojmenování celé problematiky - nastěstí bez striktnějsích pozadavků na jednoznačnost definice takovéhoto zastřesujícího pojmu. V zámoří se v této souvislosti nejvíce prosadil termín informační dálnice či dokonce informační superdálnice, zatímco zde v Evropě se spíse hovoří o informační společnosti.