Japonská společnost

Japonská společnost

Toto jsou moje kompletní poznámky z hodin doktora Sýkory. Pokud se vám budou zdát tězko srozumitelné či zmatečné, omlouvám se, byly původně psány pouze pro moji vlastní potřebu. Pokud máte nějaké faktické připomínky nebo se vám podařilo objevit nějaké chyby, prosím, kontaktujte mě.

Víťa Ulman

Vymezení časového a prostorového rámce v japonské kultuře

Literatura:Prameny zivota- obraz člověka a světa v starověkých kulturách

Zásadní je termín tady a teď:

Nyní- časový okamzik, který jsme schopni obsáhnout nasí pamětí. Kam az si dokázeme představit pokračování nynějsích dějů

Tady- prostor sdílený lidmi, kteří sdílejí stejné hodnoty

Čas- 1)historický proces, který bězí odněkud někam- pevný začátek a konec- zidovskokřesťanské pojetí

2)jako polopřímka- v jádru pevný počátek, ale konec je otevřený- buddhistická tradice, taoistické tradice- čínská geomantie

3) přímka- nemá počátek a konec- plyne od nikud nikam, otázka počátku a konce není řesena- (např. chápání historie jako kruhu). Tato podoba je typická pro domácí japonské vnímání bez kontinentálního vlivu- např. Manjósu

neumozňuje strukturování času, pouze zastavení. důlezitá je současnost- vliv na japonstinu-

v čestině vztazné věty stojí za tématem, v japonstině vztazná věta před tématem- vede k zaplavení informacemi- výpověď je časově nezařaditelná az do příchodu slovesa na konci věty. Naduzívání historického prézens- aktualizace minulosti v přítomném čase. A naopak- přítomnost do minulosti.

Marujama Masao- jeden z největsích japonských filozofů- Dějiny japonského politického myslení-nihonseidzisisósi - dzihacu teki - spontánně- historický proces je samovolný, není něm zádný hybatel- dějiny plynou bez zásahu jednotlivce- na rozdíl do Číny, kde platí mandát nebes

Pokrok je evropský pojem- od horsí společnosti k lepsí

V Asii převládá model, ze zlatý věk uz byl- společnost je dekadentnějsí a dekadentnějsí.

Japonská hudba- chybí pevný bod, polyfonie. Gradace změnou tempa, dechem, důlezitost pomlk ma

Japonské obrazy- emakimono- několik desítek metrů- není mozné vidět postup děje- pouze část

Renga- zřetězené básně-skončily naprosto nečekaně, kdyz dosla inspirace, dalsí básník se nezajímal o celkové pojetí

Zuihicu- črty, zachycení pomíjivého okamziku

Vsechno je zaměřeno na současnost- vse se řesí az, kdyz situace nastane- coz má dvě podmínky- stabilita systému a vnitřní provázanost systému

Příčina společenské krize- ztráta stability systému tatesakai- po rozpadu bipolárního světa

3 modely vnímání prostoru-

1) křesťanský model- svět vezdejsí a onen svět- přesně a nepřekonatelně oddělené, otázka váhy- na onen svět

2) čínská koncepce- tento svět, nebesa(ten)- neurčitá kategorie, jeho fungování je nepopsané

3) jenom jeden svět, který je sdílen zivými i mrtvými, je nedělitelný a na jeho fungování se podílí vsechny slozky.

Líman

Omamori- amulety, talismany v sintoistických svatyních- jsou pro určitá přání

Japonský systém umoznil absorpci jakéhokoli filozofického systému. V Japonsku nikdy nedoslo k nábozenským válkám.

Jedinec- rodina- pracovní zařazení- původ(susinči)- národ- obyvatel zeměkoule J

Původ je v Japonsku velice důlezitý- obon, satogaeri etc.

Národnost je u Japonců velice důlezitá- funguje u nich ostrovní komplex

Hranice těchto kategorií se v Japonsku velice mění, podle potřeby, co je uči a co je soto

Důlezitý termín je mura- - dnes vesnice- Nakamura Hadzime - Ways of thinking of Eastern People- významný vědec v oblasti buddhizmu- mura byla uzavřeným společenstvím, v kterém se lidé chovali svým svébytným způsobem a vydělovali se oproti ostatním.

Blízký vnějsek- který je sice mimo nás, ale koresponduje s námi- např. sousední vesnice- podobný charakter, podobná pravidla a někdy se překrývaly- např. otázka vody- mizu arasoi- -spory o vodu, případně jama arasoi- spory o lesy. Ale můze docházet ke sňatkům.

Vzdálený svět- přicházejí návstěvníci- hmotní i nehmotní- slusí se pohostit a pak vyprovodit J ale nikdy se nestanou součástí

Struktura vnitřního prostoru- existují pouze jednotlivosti a jednotlivosti tvoří celek, nikdo neřesí celek- důlezitý je prostor zde!

Výlet do Kjóta- císařský palác, Gakusuin- pod horou Hiei, Kacura-rikjú- na rozdíl od gotické katedrály je vyvázená bez jakékoli součásti

Existuje nějaký nástroj, jak překonat ostré hranice mez vnějsím a vnitřním světem a propojit minulost, současnost a budoucnost? Buddhistická zenová filozofie- hlavně Dógen- jeden okamzik, jsou zároveň vsechny okamziky.

Dalsí nástroj- uvědomění si prchavosti- Japonci se na okamzik nevází. Přečíst si Heike monogatari. Tento částečně nihilistický přístup umoznil vyrovnání se se vsím.

Důvod odlisností? Teorie Nihondzinron-

- daiwa - zkrachovala kvůli spatným investicím vedení, na kritiku reagovala vláda odpovědí, ze ztrátu způsobil rozdíl mezi japonskou a americkou kulturou- velký projev nihondzinron

Japonci mají obrovský pocit výlučnosti

Nejsilněji se projevoval, kdyz se země nejvíce otevírala, př. Meidzi- fukokukjóhei- bohatá země silná armáda, postupně se přesunulo do roviny bohatá země silný stát

Nihondzinron- p&# 111i88b 345;edstava ze existují nějaké výlučné národní vlastnosti- kokuminsei-

Je to jenom nálepka? Nebo jsou to skutečně kokuminsei? Tyto postoje a názory se silně lisí podle věku, podle společenského postavení. U kazdého národa můzeme mluvit o charakterových vlastnostech s nejvyssí četností- saihinteki pásonarity-

Vycházíme z kulturní a sociální antropologie.

Japonské kokuminsei- citlivost na úroveň mezilidských vztahů- daleko více nez zdůrazňování osobních preferencí- dzikosučó, spíse zdůrazňování osobnosti partnera -aitehon'i

derukui wo utareru - přečnívající kolík je třeba zatlouct

Japonci trpí silnou potřebou se vymezovat jako národ vůči ostatním. Ostrovní komplex etc.

Neustále zkoumají, jak jsou odlisní, čtou knihy o Japonsku napsané cizinci, jsou velice citliví, jak na ně nazírá okolní svět. Před obdobím Meidzi nenajdeme národní vědomí, do té doby byla nejsilnějsí komunita.

Zdroje? 1.Oblast geografických podmínek- fuudoronteki nihondzinron- - průkopníkem Siga Sigetaka (1863-1927)- nejčinnějsí v období Taisó, vystudoval univerzitu na Hokaidu, podnikl cestu do jizního Pacifiku, kde studoval sociální darwinizmus v prostředí koloniální nadvlády- kniha nanjódzidzi- vyjmenovává výhody a nevýhody oproti koloniálním mocnostem, prohlasuje, ze Japonsko se musí zrovnoprávnit s ostatními mocnostmi, a to pomocí důsledného fukokukjóhei-

Učimura Kanzó (1861- 1930) - siřitel křesťanství v Japonsku

Wacudzi Tecuró -studoval japonskou estetiku- zvlástě Kamakurský sógunát- učení Dógena, kořeny kladl do narského buddhizmu

2.Historické kořeny- rekisitekina kanten

- v které fázi historického vývoje se vytvoří základní prvky národa?

- prehistorické období- gensi dzidai chybí přímé důkazy, ale z nálezů můzeme soudit na estetiku tehdejsích Japonců- tvary haniwa, základní tvary sintoistických svatyní. slabý základ- spekulace.

- zdroje v nestarsí mythologii- sinwateki kokuminseiron

kodziki a nihonsoki- existují dva proudy interpretace- byly ale napsány na objednávku jako ideologická opora- čínské vzory

Marujama Masao - odvolává se na staré kroniky, protoze v nich lze dolozit myslení tehdejsích obyvatel a vytváření národního vědomí- misogi - očista, které má odstranit znečistění-tento motiv je nejenom v nábozenské rovině, ale i v tradičních řemeslech.kegare - znečistění V Japonsku se neustále někdo veřejně omlouvá- očista.

Staví na metodologii Jungovy psychoanalýzy-Kawai Hajao - princip kolektivního nevědomí- archetypy( v jap. Kenkei V japonských mýtech jsou prvky, které se nevyskytují jinde- např. v Evropě je princip zachraňování zeny muzem.- kniha Čúkúgózó nihon no. kritizován za jistou úroveň nacionalizmu- tvrdí, ze japonské mýty mají něco, co nemají zádné jiné.

Kořeny ve starověku- období vzniku státu Jamato- králové přejímají čínskou kulturu, ale aktivně ji japonizují. V 10. a 11. století se čínských vzorů zbavují.Manjósu psané manjóganou-8. st. Kokinsú v 10. stol. Psaná kanou a má úplně jinou estetiku. Kara-e- čínský styl, velice oblíbené do Heian, poté Jamato-e neboli si Japonci tvoří vlastní kulturu az s odvrzením čínských vzorů, ale platí pouze pro úzkou skupinu obyvatelstva

-středověk- síření kultury mezi lid- buddhizmus i estetické cítění, nó hráno díky Zeamiovi i na venkově. Pomíjivost světa mudzó - formování wabi a sabi

předmoderní období- kinsei - nejen Tokugawa, ale i střední období sengoku. Vytváří se ideál asymetrie- Kacura, Čanoju Čínské vzory symetrické.Období Tokugawa nejlépe odrází japonskou společnost- wabi, sabi versus kýč měsťanské kultury. Poprvé se objevuje proud hledající kořeny ideologie- Národní skola kokugaku - vůdce Motoori Norinaga -Japonsko pod silným vzorem neokonfucianizmu- z Číny- Motoori tvrdil, ze je třeba se odprostit od čínských vzorů nejenom obsahem ale i formou. Jako ideový stít si ho brala protitokugawská opozice.

Skutečné kořeny az v kindai - přijetí absolutistického systému, uctívání císaře jako zijícího bozstva - arahitogami. Explicitně formulována az v moderní době.Bylo potřeba vydělit císaře z demokratických struktur- tennó súhai

Povědomí výlučnosti sahá mnohem dále nez do období Meidzi. Japonsko v období Tokugawa nebylo úplně hermeticky uzavřeno, udrzovali diplomatické styky s Čínou a Koreou. K nim přistupovali s despektem. Po otevření byli konfrontováni s okolním světem a museli se vymezit vůči západnímu vlivu. Poprvé se objevuje potřeba definovat identitu národa a identitu státu. V období Tokugawa byla identita vnímána nejsilněji co se týče jednotlivých knízectví. Byla razena ideologie - rozkvět civilizace, vseobecné osvícení

Vsechny reformy konány ve jménu tohoto sloganu. bohatá země, silná armáda. -čtyři stavy,tři z těchto vrstev- -prostý lid, vydělení, větsinou eta, ale také lékaři.., .-rovnost čtyř stavů, tato změna vedla k zmatení- lidé nevěděli, jak se chovat. Vede k hledání identity. První učenou společností, která se rozhodla řesit tyto problémy a hledat odpovědi- - společnost sestého roku Meidzi, inicioval pozdějsí ministr skolství, reformoval systém výuky. Začíná fungovat od roku 1874, vydává svůj časopis meirokuzassi- neměl přesné zaměření, řesí vsechny vědecké otázky. V okamziku zalození měla 33 členů.

vsichni studovali na západě jestě před Meidzi, měli značně odlisné intelektuální zázemí, snazili se spojit evropskou vědu s japonskou tradicí, bohuzel časopis neměl dlouhého trvání- zakázán kvůli

Můzeme rozdělit do několika proudů-

Neokonfuciánstí učenci, kteří se snazili najít paralely mezi konfuciánstvím a západní filozofií- prosazovali studium západní etiky, protoze tvrdili, ze západ je úspěsný kvůli silnému morálně etickému systému.

Cuda Mamiči, Nisi Amane- dlouho v Evropě, tedy zpochybňovali sílu etického systému, síla je v organizaci evropského systému- má racionální základ. Pročíst Konfucia! Termín dzinsei- osvícená vláda- - vsechno zálezí na osvícenosti vladaře. Tito učenci tuto ideu popírají- prosazují budování racionálního systému.

Pragmatici- Fukuzawa Jukiči- Nemá cenu přílis filozofovat. Je třeba zachovat to, co má kladné stránky a zbavit se toho, co nás brzdí. To stejné platí o přejímání cizích vlivů. japonská duse, technologie západu. Věda je obecným vlastnictvím lidstva, duch je osobní, ale věda nemá hranice. Fukuzawa Jukiči se stal intelektuálním základem celé reformy Meidzi. Jeden z důvodu snadné změny na ultrapravicový systém je právě tento přístup.

Základní problém diskuze ve společnosti Meirokusa- Jaký je na počátku Meidzi japonský národ? 2 pohledy

Teorie o neměnnosti Japonců- - základem se stal Fukuzawova kniha-

- charakter národa je tvořen charakterem celku- -coz Japonsku chybí- Japonská vláda by měla posilovat národní vědomí a národní soudrznost- dobře přijato- byl jste zařazen.

Nakanuta Masanao- tvrdí, ze není potřeba měnit povahu jednotlivce, ale je potřeba změnit povahu systému, ve kterém tito jedinci zijí. " Reforma Meidzi měnila systém, ale nijak nezměnila japonskou mentalitu.

Teorie změny -

-zastánci- - tito svoje zkusenosti získali dlouhodobým pobytem v zahraničí, na rozdíl od první skupiny. Měli moznost konfrontovat svoji zkusenost se situací na západě. Kdyz se vrátili, mohli porovnat mentalitu před a po odjezdu. Charakter Japonců prodělal pod evropským vlivem takovou změnu, ze je potřeba hledat nové paradigma, jak má společnost fungovat. Podle Amaneho postoj k materiálním hodnotám a zařazení jednotlivce na roveň celku. Amane zavedl do japonstiny pojem -stále se jedná o západní filozofii- východní filozofii nazývají

Díky přejímání evropské kultury se Japonci začali cítit méněcenně. Problém začali hledat v jazyku. Toto si uvědomila uz první vlna intelektuálů. Např. Mori Aonori - navrhl - zrusení japonstiny- poprvé tento návrh publikoval v Meirokuse. Daleko intenzivnějsí snahy byly o zavedení latinky do japonstiny-  Nisi Amane- . Mnohem více se o to snazil dotáhl úvahy o jazyku az k národní etice- je potřeba změnit systém hodnot, na kterých jazyk stojí- - poprvé uzil termínu komplexu , dokonce uctívání bílé rasy- - tato kniha je povazována za počátek zkoumání tohoto pocitu méněcennosti.

Cuda Mamiči přisel s teorií - přisel s tím ze Japonci jsou za západem zaostalí nejenom dusevně, ale zaostávají i po fyzické stránce. Nestačí přejmout západní kulturu, je třeba zaměřit se na zlepsení i fyzických stránek a to az na úroveň genofondu. Takahasi Josio- studoval u Fukuzawy Jukičiho a pak přesel na studium genetiky- 1884- publikoval knihu- -zdůrazňuje, proč vláda musí usilovat o zkvalitnění japonské populace. Kniha měla 5kapitol- - nedostatečná vytrvalost, přílisná zjemnělost- kritizoval poezii, navrhoval potlačit estetickou stránku výuky a trénovat tairjoku- -fyzická zdatnost a dusevní síly

) pěstování fyzické zdatnosti

4) pěstování zdravé zivotosprávy- přejít k západnímu způsobu zivotosprávy

-nutnost smísených manzelství.

V období Meidzi se hodně pohyboval v politických kruzích, stal se i státním úředníkem a hodně bránil fukokukjóhei

Po tomto období nastupuje nová generace, která měla moznost uz v mládí studovat v cizině a má díky tomu odstup od 80, let se začíná formulovat celá koncepce nihondzinron- je to vyvoláno tím, ze Japonsko uz částečně dohnalo západní země- ve vojenské síle, politický systém je částečně stabilizován- Japonci si ve světě hledají své místo- prvním projevem je snaha o revizi nerovnoprávných smluv- Iwakurova mise- Kume Kunitake- jeho tajemník si psal deník- nebyli jestě bráni vázně- v 90. letech je uz situace jiná- zvlástě po vítězství v čínskojaponské a ruskojaponské válce. Japonci se cítí být povazováni za mocnost. V diskuzích se objevuje nový termín- uchování národní čistoty- - poprvé v roce 1888, kdy se Siga Sigetaka- (spatné kandzi)- začal vydávat časopis nihondzin- uz nemůzeme přejímat vse z Evropy, pouze to co odpovídá nasim národním tradicím. Dochází k přesunu do druhého extrému- jistý pocit nadřazenosti, unikátnosti- - začátek 1895- jisté opojení z vítězství- Británie měla v Číně zájmy, ale nezasáhla- Japonci se domnívali, ze se jich VB bojí. -1853-1942- studoval na Harvardu, byl zaměstnán vládou, spolupracoval na tvorbě ústavy, stal se členem parlamentu, stal se ministrem zemědělství, průmyslu, spravedlnosti, za Č-J války se stal velvyslancem v USA a az do své smrti byl členem tajné rady(od roku 1942).Publikoval v časopise (jeden z prvních vseobecných časopisů) stať - prohlásil, ze tak rychlá změna nemá ve světě obdoby- Japonci tedy musí být něco zvlástního. Tento proud vyvrcholil u Hagy Jaičiho

- deset zvlástností japonského lidu- věrnost panovníkovi, úcta k předkům, orientace na tento svět- s tím související praktická morálka, láska a úcta k přírodě, schopnost uzít si zábavy na tomto světěJ, smysl pro detail, odlisný způsob zivota, který je spojen s přírodou, specifická forma vztahů-

1912- studie-

Taiso- po vyhraných válkách se silně zvedlo sebevědomí, coz vedlo po volání po vyssím postavení ve světě.

-1877-1959- právník, dlouholetý starosta Kjóta, dlouho studoval v Evropě- VB, Německo- po návratu publikoval v . Stať -1911 čeho se Japoncům nedostává- vsechny změny jsou řízeny ze shora- Japonci jsou dobře obeznámeni s rolí státu, ale neuvědomují si individualitu. -nacionalizmus. Mělo by se snazit o -rozhled do světa a mělo by přijmout aspoň část humanistické tradice-

Tato teze nezapadla- Nacume Sóseki- v tomtéz roce ve Wakayamě vystoupil s přednáskou -srovnal proces modernizace na západě a v Japonsku- na Západě výsledek přirozeného spontánního vývoje- -společnost se měnila postupně a měla čas vstřebat vsechny humanistické principy. Dnesní západní svět je tedy duchovně a materiálně vyvázený. Naproti tomu Japonsko přistoupilo k modernizaci pod tlakem vnějsích podmínek, byl shora řízený a byl překotný- - kvůli tomu je japonská společnost labilní a schizofrenní- závěrem je, ze by se J mělo za výsledky tohoto procesu spíse stydět- není se čím chlubit.

1914- WWI-nejdříve bylo J neutrální- potom, ale vyuzilo situace a vstoupilo do války po boku Británie- ekonomicky na tom vydělalo- velké dodávky hedvábí na letadla- po válce objevena výroba synt. Hedvábí- krize-

S vstupem do války se otázka spojení se světem stává praktickou. Vstupuje do diskuze nový proud- marxizmus. Kvůli hospodářskému propadu dochází k rýzovým bouřím a vzniká radikální levice.Díky vítězství ve válce se posiluje mezinárodní prestiz Japonska, ale sílí hlasy po vnitřní konsolidaci politického systému- postupný přechod od byrokratického systému éry Meidzi ke stranickému, který se udrzí az do 30. let. Sílí hnutí za zrovnoprávnění zen. Proto toto období bývá označováno jako demokracie taisó- .Vznikají pojmy mobo a moga- modern boy, modern girl, vznikají první tančírny, první estrádní divadlo.

Tento vývoj zpomalilo velké zemětřesení v roce 1923- způsobilo velké skody, ale i odliv intelektuálů z Kantó do Kansai- např. Tanizaki díky tomu silně přehodnotil svůj vztah k tradiční japonské kultuře- původně tvrdý kritik.

Nová fáze- - internacionalizace této teorie.V Japonsku je cítit přehnaně optimistické výhledy. Proto se objevují snahy tento optimizmus brzdit- 1870-1952- začínal jako novinář, ke stáru literární kritik, téměř deset let se zivil novinařinou v zahraničí- díky tomu dokázal velice dobře srovnávat- v roce 1913 vydává studii -teorie domorodců- pouzívá dokonce termín -zaslepený egoizmus. Japonci podle něj vidí, jaké by to mělo být a nevidí jaká situace skutečně je. Dále kritizuje zaměření japonské kultury na boj- neustále se bojuje proti něčemu, a kdyz není nepřítel, tak si ho musí vytvořit. Coz je nemozné, protoze mezinárodní souzití nemůze být zalozeno na boji. Pokud Japonsko chce dosáhnout toho, o co aspiruje, pak musí splnit nejenom domácí cíle, ale také napomoci kokusaisugi.

Druhý proud- nihonkokuminseikenkjú- kritizuje jednostrannost předchozích teorií a snazí se najít - vseobjímající- tedy se musíme přesunout k charakterizaci kultury jako celku- - tato teorie má pak následovníky v třicátých letech. Wacudzi Tecuro

Otázka, která zůstala- do jaké míry nám má být západní kultura, je hodna následování.

TanizakiDzun'ičiró- - 1915 povídka Německý spión- v časopise sinsósecu- - vyznává se z toho, ze by chtěl být němcem, stydí se za to ze je Japoncem a kdyby mohl hned by se odstěhoval.

Po zemětřesení 1923 se přestěhoval do Kjóta a začal si vázit domácí kultury- například přepsal Gendziho do moderního jazyka.

tanizakiho současník, studoval na Tókjó gengodaigaku, stejně jako Tanizaki byl nadsený ze západní kultury, ale po návstěvě Ameriky jeho obdiv odněkud vyprchal. Stal se prvním velkým japonským autorem, který se snazil skloubit japonské a evropské tento pohled nebyl přílis častý

Druhá skupina volala po očistění kultur\- - biolog, odborník na podmořskou faunu. Předtím nez odjel do Norska napsal povídku ach ten západ- říká si, jestli to není jen móda. Kdyz se vrátil, napsal -otrava ze západu- tvrdí, ze přejímání ze západu přinese spoustu spatných věcí. Zabývá se kolektivním psychologie Japonců a zavádí termín ostrovní komplex. Je průkopníkem dvouhůkového lyzování.

Vrací se ke studiu národní kultury- - studoval klasické čínské písemnictví- 1924- - tvrdil, ze existují období, kdy tehdejsí myslení(národní) selhává- vzdy se objeví silní jedinci, kteří znovu definovali národní kulturu.

-Učimura Kanzó - křesťanský filozof , Sapporská zemědělská univerzita- neučilo se v japonstině, ale v angličtině, v USA vystudoval teologii, 1888 se vrací a vyučuje na středních skolách, ale dostal dozivotní zákaz učení. Proto se začal věnovat popularizaci křesťanství. Vydává časopis - odmítá západní formu křesťanství, protoze je institucionální, formální, nevrazivé atd.- - odmítal křesťanská dogmata a zaměřil se pouze na bibli. V období války vystupovalo ostře proti sintoizmu a nacionalizmu, proti imperializmu atd. on sám v roce 1924 píse -reagoval na zákon v USA proti přistěhovalcům z Japonska- v USA vznikalo povědomí, ze Japonci jsou národem výbojným, agresivním- - on argumentuje, ze v Evropě se vsechno pálilo a likvidovalo, ale v Japonsku se prý tak nedělo- - zemědělství, nekonfliktní v nábozenství- jsou schopni přijmout jakoukoli víru, protoze jim jde o jádro věci. Tvrdí, ze oproti materialistickému západu jsou Japonci duchovně orientováni- A to je to, čím by mohli světu prospět.

Počátek období Sówa- vzniká avantgarda, vzniká proud - popularizace těchto proudů- je spojován uz výhradně s - dva proudy -lidová slovesnost, představitel Haga Jaiči- - tvrdil ze se Japonci vyznačují jistou vzneseností, coz podle něj souvisí s charakterem jazyka.-Vybrousená zdvořilost, málo vulgarizmů, komplikovanost psaného jazyka atd. Strhlo lavinu pokračovatelů.

odborník na středověkou gramatiku, srovnávací lingvistiku- ublizoval stejně nazvanou práci- zalozil ji na středověké mluvnici, klasické literatuře. Japonstina  je jasně srozumitelná, je zvukomalebná, bohatá apod. minimální pouzívání první osoby, velká bohatost uzití třetí osoby- jsou nekonfliktní- snizují význam své osoby. To má vypovídá to vytříbeném smyslu pro etiku.Ale také se nezdrzel kritiky- kritizoval moderní vývoj. Upozorňoval na náchylnost Japonců na přebírání cizích vlivů.

Tanizaki napsal -1934-snazil se ukázat na bohatost Japonstiny

- druhá skupina- spojení národa s podmínkami, ve kterých se vyvíjí.

-filozof kjótské skoly, snazil se najít opozici k západní filozofii- působil celý zivot v Tokiu, ale vyrostl v Kjótu. Zajímal se o estetiku a buddhistické umění- zvlástě o Asuku a Naru, byl odborníkem a specialistou na Dógena. V čajovém obřadu viděl ideální nástroj socializace. Vydal se na dlouhou cestu po východní Asii a napsal poté knihu snazil se reagovat na vzrůst vlivu marxizmu v japonských intelektuálních kruzích. Snazil se polemizovat s marxistickým historickým determinizmem. Fuudoki byly zprávy, které posílali místní vládci ke dvoru. Fuudo bylo do angličtiny přelozeno jako Climate. Hovoří o těsné spojitosti mezi klimatem,místními a historickými společenskými podmínkami. Pomocí toho rozdělil lidskou společnost do 3 kategorií- civilizace v monzunové oblasti , poustní kultury , kultury pastvin.

Japonsko řadil do monzunového typu, coz dávalo jistou pravidelnost. Poustní kultury věnují větsinu energie na holé přezití- jsou velice tvrdí, bojovní. Pastviny- evropská kultura- příroda je na člověka vlídná, je spíse učitelem- člověk hledá zákonitosti v přírodě, proto se prý vyvinuly přírodní vědy v Evropě.

Rozlisuje dva charaktery národa-1) pasivitu, odevzdanost- -spontaneita, -pasivum se hojně uzívají. Coz se projevilo v estetice -bitoku

2)tvrdohlavost, zatvrzelost, houzevnatost- Japonci pasivně přijímají, ale nepodléhají.

V monzunovém typu je nutný kolektiv.Proto vsechny asijské národy uznávají . V Japonsku má ale zvlástní podobu ve vztazích- Instituce císaře se vymyká ostatním zemím- oplývá transcendentalitou a hlavně umozňuje kontinuitu . Tato teorie byla pak snadno zneuzita pro ideologii zóny velké asijské prosperity. Tato teorie vzbudila silnou reakci v marxistickém táboře, kteří kritizovali oporu, kterou tato teorie poskytuje japonskému fasizmu- - 1900-1945- vystudoval Kjótskou univerzitu, stal se velkým kritikem rezimu a před koncem války byl popraven. -193*- snazil se dát společenkým vědám punc exaktnosti, začal pouzívat terminologii přírodních věd. Kritizoval japonskou literaturu, ze pracuje s neuchopitelnými termíny jako japonský duch apod. Nejvíce se zaměřil proti kokusui, které se uz stávalo státní ideologií.

Proti němu vycházely -nihonseisinkóza-1933-1935- přednásky o japonském duchu- začaly vycházet po vystoupení Japonska ve společnosti národů.

Během války neprobíhala fakticky pouzitelná diskuze- důlezitá ideologie, vsichni levicoví a středoví intelektuálové byli vypuzeni z akademické půdy- ale na rozdíl od Evropy nebyli zlikvidováni.

Po válce se diskuze obnovila, ale bohuzel ne v celé síři, protoze jednak probíhala cenzura ze strany americké okupační správy, ale také autocenzura- otázka císaře apod.

Díky válce se povahou japonské společnosti začali zabývat i nejaponstí učenci.

Na rozdíl od Číny málo informací- Japonsko vnímáno jako země exotická a esoterická- známé prameny v angličtině- Okakura Tensin, Inazó Nitobe, Daisen(zenový buddhizmus)

V Japonsku po válce stále desetitisícové kontingenty- potřeba vysvětlit to veřejnosti- práce Ruth Benedict 1946- The Chrysanthemum and the Sword- 1946- *1878-1948 rozená Fulton- mládí u prarodičů na venkově, graduovala na New Yorkské univezitě jako odbornice na anglickou literaturu a jazyk, cestovala po Evropě, potom učila, v roce 1914 se vdala a v roce 1919 začala na Columbijské univerzitě studovat antropologii, kde dostala doktorát a dále tam působila, jako první zena dosáhla těsně před svou smrtí řádné profesury na této univerzitě. Nejdříve se zabývala kulturou amerických Indiánů.Kniha Patterns of Culture- vysla i u nás. Během války pozádána o práci pro úřad pro válečné informace, aby pracovala na rozsifrování kulturního vzorce japonské společnosti. Mimo jiné úspěsná básnířka, měla prý důvěrný vztah se svojí začkou a později kolegyní. Knih byla původně manuálem pro střední důstojníky okupační správy.Přístupy v práci- kulturní relativizmus- jednání člověka musí být posuzováno v kontextu jeho kultury. Snazila se jít do historie, do klasické literatury, komunikovala s americkými Japonci, filmy o Japonsku, zprávy Američanů o Japonsko- popsala japonskou společnost jako předivo vztahů, do kterých je jedinec zasazen, za stězejní si vzala období japonského středověku.. Vztahy pán vazal- -milosrdenství dobrodiní pána- pasivní závazek, za toto dobrodiní se musí vazal odvděčit- - pět typů on - závazku-

narodíte se jako Japonec- máte povinnost k císaři

závazek k rodičům-

závazek k pánovi-

závazek k učiteli

závazek k nadřízenému

Závazky, které nemohou být plně splaceny- gimu-

-věrnost, loajalita- k císaři k pánu

- synovská věrnost

- poslání

Giri jsou splatitelné- povinnost splatit penězní dluh.

Podle R. B. je Japonsko - kultura hanby- Japonec je poháněn snahou neztratit tvář. Na rozdíl od -vina, trest- západní kultura.

Proto byla pro Američany japonská kultura nepochopitelná- s tímto poznáním se změnil přístup. Tato teorie paradoxně způsobila i stabilizaci situace v Japonsku- tato kultura je jiná, ne spatná- umoznila retrospekci, co se týče staré japonské kultury a zároveň modernizaci starých kategorií-čú- závazek k firmě etc.

Ale celá řada nedostatků- západní měřítko normality, pracoval s představou homogenního národa- úvahu zúzila na jednoho průměrného Japonce, zcela abstrahovala od vývoje v času.

Přečíst! Odbornicí na toto téma je Pauline Kent-

Druhý článek- Takao Sufue Japanese studies by american antropologist- American antropologist 1960- číslo 2

Nastartovalo se období boomu Japonska- celá řada prací, větsinou ale polemizují s Chryzantémou a mečem.

1967 zlom- v Japonsku Čie Nakane- - kniha - přelozena do angličtiny jako Japanese society- skončila poválečná obnova Japonska, odesla uz první generace poválečných budovatelů.Eisaku Sató dostal Nobelovu cenu za mír-dohodl s Američany navrácení Okinawy a stabilizoval vztahy se Sověty- Japonci jsou stále ve válce, ale mají podepsaný neomezené příměří- právě díky Satóovi.

Je třeba hledat jiný zdroj abnormality ve srovnání se západní společností. Čie Nakane přichází s kudzirasaku- pokud chceme stříhat kimono, musíme tak dělat podle velrybích stop- v centimetrech vzdy něco zbývá- je potřeba se zaměřit na ty zbytky- zaměřila se na socializaci jedince.

Japonsko se stává důlezitou ekonomickou velmocí, coz se odrazilo ve zkoumání japonské společnosti a kultury- předtím se zabývali hlavně národem a jeho charakteristikou- -posun k - Čie Nakane je přechodnou fází- přesun od kulturní antropologie k sociální antropologii. Prohlasuje, ze dříve otázku odlisnosti řesili tvrzením, ze je Japonsko zaostalé. Tvrdí, ze se musí porovnávat porovnatelné- Japonsko v 70. letech 19.století s Anglií na přelomu 18. a 19. století. Není pravda, ze s industrializací musíme dojít ke kultuře západního typu. Musíme se podle ní zaměřit na socializaci jedince- -jak je fungováno vědomí, jakým způsobem je organizovaná společnost- a jaká je její struktura-

Rozdělení- - kdyz se jedinec socializuje jsou dvě kritéria- kvalitativní vlastnosti- kvalifikace- co ten člověk je a co umí. V Japonsku je mnohem důlezitějsí ba -sociální kontext- místo- nezálezí na tom co jste zač- dokazuje na fenoménu kaisa-spojeno s termínem ie v nejsirsím smyslu.- skupina působí a jedná jako rodina, tato skupina potom zasahuje do vsech oblastí zivota jedince. Hovoříme o situaci v 60. a 70. let- proto aby toto mohlo být prováděno existují instituce- -dozivotní zaměstnání- nejen v produktivní a postproduktivní, ale občas i preproduktivním věku. Například pokud dítě chtělo studovat a rodina neměla peníze, tak skolné často zaplatila firma. V této době jestě nebylo v Japonsku povinné důchodové pojistění. Firma pomáhá finančně i psychologicky. Není důlezité, co děláte, ALE kde děláte. Základním kritériem je princip seniority- sempai-kohai- - postup na základě seniority.

Občas i ojabun-kobun- -vztah rodiče a děti- tyto vztahy jsou oboustranné. Kobun sice maká jako sroubek, ale ojabun je za něj zodpovědný. Má povinnost za vás ručit. Za organizované studijní pobyty ručí ministr. jinak je potřeba ručitel. Tohle vse umozňuje fungování jako sehraný tým. Ale rovnocenné skupiny jsou vedeny k silné rivalitě- např. směny apod.- tento systém aplikován od 20. let.- tehdy zkolaboval pracovní trh- málo kvalifikovaných sil.

Nevýhody- omezená průchodnost struktury po horizontále. Struktura se rozpadá na jednotlivé jednotky- jako celek je stabilní, ale je náchylná k sekcionalizmu.

omezená schopnost komunikovat s vnějskem- trvá velmi dlouho nez se rozhodne kdo má vůbec jednat.

Takeo Doi- psychoanalytik- - 1971- "anatomie závislosti"- *1930 studoval psychologii, v 1950 odjel do USA- začal si vsímat zásadních rozdílů v chování- byl dobře vybaven jazykově, ale strádal v rovině sociolingvistické- zjistil, ze Japonci strádají, pokud jim není řečeno, jak mají věci dělat- ne tatesakai ne hadzinobunka, ale jistý pocit závislosti charakterizuje Japonce. Chování osoby, která se snazí přesvědčit autoritu, aby se mu nějakým způsobem věnoval, aby ho vedl- ale to je přítěz, takze se za ni omlouváte. Chování malých dětí, které u Japonců přetrvá do dospělosti- -chováte se velmi familiérně k člověku a dozadujete se tím, aby vás rozmazloval.

stydět se

Amae má svůj kořen ve vztahu dítěte k matce, dítě si uvědomí, ze matka je jiná bytost, kterou ono potřebuje a touzí tedy po těsnějsím vztahu.

Doi si na tomto konceptu zalozil zivnost- kliniku, která řesí přemíru této závislosti.

Studie od Franka Gibneyho1975- Japan the fragile superpower.

www.sociology.org - H.W. Smith, T. Nomi- IS amae the key to understanding Japanese culture- 2000

Hikkikomori- uzavření se do sebe

ParazaitosinguruJ-závislost mladých lidí na rodičích, dnes ve velkých městech převázně zeny

Na počátku 80. let tuto teorii značně rozsířil- protoze nebyl schopen vysvětlit vse- rozsířil na princip - chování versus charakter- 1986- The anathomy of self- amae je motivováno nějakými sobeckými pohnutkami.

Isaiah BenDasan-*1918- kniha - dochází k názoru, ze Japonci jsou Zidy východu. Tvrdí, ze jsou Japonci z hlediska kulturního vykořeněni.

Ve skutečnosti se jmenuje

Posun od k - diskuze se začíná posouvat od jedince k institucím-

Edwin O. Reischauer- 1910-1990- narodil se v Tokiu Američana německého původu- presbiteriánský misionář-stal se uznávanou kapacitou, co se týče japonského buddhizmu,snazil se sjednotit misionářskou činnost, zalozil dzosi daigaku. Edwin do nástupu na univerzitu nebyl v Americe- zazil kulturní sok. 1931 končí univerzitu, zabývá se studiem ranných japonských a čínských dějin jako doktorand- Serge Eliséeff 1889-1975 tam v této době vyučuje-Rus, emigroval do Francie a pak byl pozván na Harvard Harvard Journal of asian studies- Reischauer studoval komparativní dějiny. Japonské a čínské.

Doktorát za práci o pouti japonského mnicha Ennina 794-864- studoval esoterický buddhizmus v číně a po návratu se stal představeným)- působil v Department of war, kde se podílel na prolomení japonského sifrovacího kódu. Pak na ministerstvu zahraničí a jako překladatel okupační správy, pak se vrátil zpět na univerzitu a věnoval se komparaci Číny Japonska a Koreje- Japan the story of nation, My life between Japan and America.

1961 byl prezidentem Kennedym jmenován 17. velvyslancem v Japonsku. Byla mu vyčítána idealizace Japonska- ale proto byl v Japonsku oblíben. Extrémistické skupiny proti němu velice ostře vystupovali- byl napaden a velice tězce pobodán. Působil tam do roku 1966 a pak se vrátil na Harvard. Zalozil Japanese institute, kdyz odcházel do penze, tak byl po něm tento institut pojmenován.

Co nového přinesl? The Japanese- 1977, pak přepracován na Japanese today

Kritizuje moderní přístupy, protoze vsechny ukazují Japonsko bipolárně- svár dvou principů. Japonská společnost je přílis slozitá a vrstevnatá, aby byla popsána těmito přístupy- polychromatický přístup- je třeba studovat ji v celé vrstevnatosti a barevnosti. - interdisciplinární přístup.

Významný posun od

Generace revizionistů-

Článek 7, 8, 1989- Rethinking Japan

- lobbisti za Japonsko v Americe- Reishauer a jeho stoupenci

Patrick Smith- Japan: A Reinterpretation(1997)-  silně je kritizuje, protoze kreslili Japonsko na bílo.

Druhý základní přesun- od kulturních do společensko- ekonomických témat.

Dvě části revizionistů- revizionisté a revizionisté revizionistů- Ezra Vogel- Japan as No. 1 1979- narozen 1930, studoval na Harvardu, tam pak působil celý zivot na fakultě společenských věd-hlavně se zabýval střední vrstvou Geneho koeficient- podíl příjmů nejbohatsích a nejchudsích- ideál je 0,2. Japonsko se tomu v té době blízilo. Dochází k následujícím závěrům: 1)Japonský boom je způsobený systémem, ve kterém se pohybují- analyzuje japonský byrokratický systém- pak dává doporučení, jak by se měla upravit americká byrokracie: státní zaměstnanci povinně odcházejí v 65 do důchodu. Pak se zasili někam do soukromé sféry nebo do správních rad- amakudari - odcházejí v poměrně raném věku, a proto si vytváří pevné vazby s podnikateli, protoze ví, kdy odejde, tak se snazí, aby viděl výsledky své práce

2) Japonská elita- poměrně omezené mnozství lidí- musíte vystudovat ty správné univerzity- mnozství lidí je omezeno- chovají se stejně jako habacu- gakubacu - udrzují spolu velice těsné kontakty. V západních demokraciích podle něj chybí pojítko, protoze zájmy jsou roztřístěné- lidé se neznají

3)V Japonsku se dostat do státní správy znamená získat nejlukrativnějsí práci- musíte si ale projít celým řetězcem zkousek- pokud se do ní ale dostanete, tak máte jistotu, ze se tam udrzíte- pokud neuděláte nějaký trestný čin.

Z toho plyne- kolektivní rozhodování- nikoliv jednotlivec, u státní byrokracie nenesete osobní odpovědnost za svoje rozhodnutí. Můzete si tedy dovolit riskantnějsí rozhodnutí. Převaha celkových cílů nad partikulárními cíly- tězko můzete sledovat pouze osobní cíle.

Spravedlivé dělení koláče- v Americe vítěz bere vsechno. V Japonsku se přínosy systému dělí. Proto je japonská společnost tak rovnostářská. Dnes změna- Koizumi měl ve svém programu kakusa - stratifikovat společnost, umoznit osobní zbohatnutí.

Podle Vogela- by si mělo USA vytvořit malou elitní skupinu byrokracie- aby tam nechodili lidé, kteří si chtějí nahrabat. Měla by formulovat kolektivní vize.Měla by vytvořit takový systém, který by umoznil sdílení přínosů. Vláda si musí stanovit jasnou ekonomickou politiku.

Ezra Vogel později svoje názory revidoval- v roce 2000 napsal knihu- Is Japan still number one?- větsinu jich poupravil. Tento systém fungoval, dokud soky zasahovaly pouze část společnosti.

Chalmer Johnson- 1982- MITI nad the Japanese Miracle- začátek skutečného revizionizmu, působí dodnes na kalifornské univerzitě a je stále povazován za jedničku revizionizmu.- rozířil tento přístup na celý systém- jako první kritizoval vsechny teorie nihondzinron. Jako první přichází s termínem developmental state- cosi-nestihl jsemL

Zelezný trojúhelník- průmysl, státní správa, lid(hospodářství)- důlezitá je státní byrokracie, která koloběh roztáčí pomocí státního vedení- hlavně MITI-

1987 Paul Kennedy- The rise and fall of great powers-obecný historik, zabývá se předevsím evropskými a americkými dějinami- v této knize porovnává modely evropských, amerických a asijských společností- vzdy se někde objevila na sto let nějaká mocnost, která se pak vyčerpala- 19, století- Velká Británie- pax britanica, 20. století- USA- poslední čtvrtina 20, století přinásí ztrátu ekonomické síly.  Čeká tedy sílu Japonska, ale je skeptický, protoze kazdá ta mocnost byla schopna přetavit svoji ekonomickou sílu v politickou a vojenskou sílu- o čemz u Japonska pochybuje- jestli na to mají ambice.

1988 Clyde Prestowitz- trading places- how we are giving our future to Japan and how to reclaim it.- má velkou slabost pro Japonsko- působil jako poradce ministra obchodu pro Japonsko, vzal si Japonku za zenu a adoptoval japonské děti- Jako první popisuje důsledky pro západní společnost- ostrý kontrast úspěchu Japonsko a vyklízení pozic Západem. Např. v roce 1987 se staly USA největsím dluzníkem a jeho největsím věřitelem je Japonsko. Větsina amerických výrobců přesouvá výrobu mimo USA. V té době předstihuje USA v polovodičové technologii. Japonské firmy ovládají část americké ekonomiky.

Z toho plyne, ze v systému doslo k určité změně, a proto Japonsko uspělo.

1989 Bill Emmot - The sun also sets-  Japonská společnost je jako bicykl- dokud slapete a jedete rychle, tak je vsechno v pořádku, jakmile ale přestanete slapat, tak ztratíte stabilitu a natlučete si nos.

4 oblasti, kvůli kterým ztrácí schopnost slapat:

1) Japonci se stávají národem spotřebitelů- dříve velmi vysoká úroveň úspor- mohli investovat.

2) Nepouzívali to na spotřebu , která přinásí něco do budoucna, ale na pozitky.

3)Tím pádem nevytváříte úspory a nesetříte na postproduktivní věk- nutnost důchodové reformy. Japonsko se stává národem penzistů.

4) Národ spekulantů- mohutný nárůst investic do cenných papírů a půdy- ne do výroby vývoje apod. Nebezpečí velice silných soků.

1989 Karel van Wolferen- The Enigma of Japanese Power- podtitul People and Politic in the stateless nation- Holanďan, na Amsterodamské uni. Tvrdí, ze pohled na Japonsko jako stát se silnými ministerstvy apod. je zkreslený, tak se to můze jevit Američanům, ale ne Evropanům.

Do Japonska se dostal v 21 letech, vystudoval tam a pak se do něj vrátil na dlouhou dobu- byl zvolen doajenem dopisovatelského klubu. Dal si za úkol odhalení způsob, jakým japonský systém funguje. Vrací se zpět přes revizionisty- snazí se dívat se na téma v síři. Obsahově navazuje na Johnsona, ale na rozdíl od něj spatřuje základní problém v definici politické moci. V Japonsku je zapotřebí odlisit vládnutí a správu- návrat k termínu kokka- to samé co kokumin a to samé, co kuni. Není zde rozdíl mezi zájmem státu a zájmem lidu- versus - státní správa versus neziskové organizace, tohle v Japonsku neplatilo a jednota zájmů přinesla ten hospodářský boom.

Doporučeno k přečtení.

James Fallows 1989- práce Containing Japan- containment- zadrzování- součást politiky USA od roku 1947- v časopise Foreign Affairs- zvlástě proti SSSR- Fallows pouzil tuto teorii ve své práci- uvádí Japonsko jako významného partnera v vojenskostrategické, ekonomické(financování amerických rozpočtových schodků) a obchodní oblasti- má ale úplně jiné cíle- Japonsko má cíl dohnat a předehnat, USA naopak pevně vymezit hranice vlivu Japonska- pokud by padlo, ohrozilo by celou světovou ekonomiku, kritizuj ho v politické oblasti- jde proti smyslu ovy zprávy- 1986- rok předtím bylo Japonsko donuceno upravit kurs jenu. Maekawa tvrdil, ze se japonská ekonomika musí přesunout od závislosti na vývozu k závislosti na vnitřní spotřebě- neb se japonské zbozí stávalo stále drazsím. Tato zpráva ostře kritizovala politiku Japonska- vláda by měla ekonomiku brzdit, ale místo toho ji zrychlovala- snizovala úrokové míry, coz vedlo k velkým investicím do firem. a pak to vsechno bouchlo. V této stati předpovídal prasknutí bubliny a tvrdil, ze Japonsko musí být brzděno USA, kdyz to nedokází samy.

Společné prvky revizionistů:

Odmítání národního ducha

Základní měřítkem normality je západní svět

Práce si kladou za cíl hledat rozdíly

Kritika přístupu masmédií- nevytvářejí obraz dostatečně pravdivý- nejsou

V Japonsku je odtrzena akademická sféra od praxe. Není dotazována na řesení problémů doby. V současné době se tato situace mění.

Aktuální témata japonské společnosti

Na přelomu 80. a 90. let se dostala úroková míra na 0,1%- vedlo k prudkému nárůstu investic- zreálnění hodnot půdy a cenných papírů- mezi prosincem 1989 a říjnem 1990 doslo ke zmizení majetků v celkové hodnotě 270 biliónů jenů. Vede k přísernému zadluzení- půjčky podpořené těmito aktivy jsou nevymahatelné. - klasifikované úvěry- non-performing loans.

Prvním zájmem politika je spokojenost jeho voličů- aby ho volili- proto se hlavním tématem stalo ozivení hospodářství. Ale vláda se nedokázala rozhodnout pro řesení- deset ztracených let- . Spatné úvěry brzdí ekonomiku.Termín - tunelování. V Japonsku byla spousta drobných bank- ty se velice snadno tunelovaly. Problém klasifikovaných úvěrů padla na hlavy drobných spořitelů a občanů. Tento systém ztratil svoji dynamiku. Dále se tunelovaly státem garantovaných nebankovních institucí-problém- - specializované finanční investice zaměřené na poskytování levných úvěrů pro bydlení. S těmito penězmi začaly podnikat. Nejdříve neměly přístup na kapitálové trhy, ale postupně si vymohly výjimky a staly se významnými hráči na kapitálových trzích- po prasknutí bubliny se jich velká část vypařila nebo byla vytunelována.

LDP připravila několik návrhů, ale realizovala je jenom částečně, protoze k moci se dostali socialisté.

1991- 1996- závazky se musely platit z rozpočtů- 70 miliard jenů- coz je jenom zlomek. Jistého úspěchu dosáhla az vláda Koizumiho- ministr pro ekonomické otázky, který přisel z univerzity, zavedl restriktivní opatření, díky čemuz se povedlo do nástupu druhé Koizumiho vlády snízit závazek na 35 bilionů jenů. (rok 2003)

Kurilské ostrovy a Sachalin- Japonci objevili Kurily dříve, je mozné, ze tam zili rustí rybáři, ale nejsou důkazy, první smlouva 1855- Simodská smlouva- nerovnoprávná- mezi ostrovy Etorofu a Uruppu- pro Japonsko jenom 3 jizní ostrovy, Sachalin nebyl vůbec řesen.

1875- jistá náprava- výměna Kurilských ostrovů, za Sachalin- Rusko se vzdalo celého Kurilského oblouku.

1905- Portsmouthská mírová smlouva- Japonsko získalo jizní část ostrova Sachalinu od 50, rovnobězky. Vsechno jsou to smluvní ujednání.

Únor 1945- Jaltská konference- Kurilské ostrovy budou předány SSSR a jizní část Sachalinu s přilehlými ostrovy budou vráceny SSSR

Srpen září- 1945- vrací se ke káhirské konferenci- Japonsko bude vypuzeno ze vsech teritorií, které získalo násilím.

Mírová smlouva z roku 1951- San Francisco-Jap. A 47 dalsích zemí- neuznalo SSSR- vzdává se vsech nároků na území, které získalo po roce- 1905- nevymezuje, kam az sahají Kurilské ostrovy.

Říjen 1956- Jednání Hatojama- Bulganin- podpis Společné japonsko- ruské deklarace, přílib dalsích jednání a SSSR vyjádřil mírný příslib vrátit 4 ostrovy- Japonci chtěli ostrovy aby vůbec mírovou smlouvu podepsali a Sověti je chtěli vrátit az po podepsání smlouvy. Tato situace trvala po celá 60, léta- v roce 1973- Tahala Brezněv- první setkání po invazi do Československa. Nedopadlo ale dobře protoze Sověti povazovali situaci za uzavřenou.

1991- poprvé uznává SSSR nevyřesenost územních sporů. Zájem o spolupráci na rozvoji východní Sibiře

1993- Hosokawa- Jelcin- ochota jednat a uzavřít mírovou smlouvu.Ochota vyřesit řízené zemní spory. Dohodli se, ze budou jednat podle historických a právních skutečností. Budou se brát dokumenty, na kterých se obě strany shodnou. Budou řesit věci podle práva a spravedlnosti.

1997- Hasimoto a Jelcin- Krasnojarsk- obě strany se zavázaly, ze budou usilovat o uzavření mírové smlouvy do roku 2000

2001- do této doby zádný posun- Putin-Móri- snaha nalákat Japonce na Sibiř- od Jap. Snaha najít alternativní zdroje ropy- nic nebylo realizováno- dohodli se na tom, ze jako základ budou brát deklaraci z roku 1956.

2003- přijat ruský akční plán-pouze shrnutí předchozích jednání.

2005- Evropská komise vydává prohlásení, ve kterém doporučuje navrácení ostrovů Japonsku

2006- Putin vyhlasuje ochotu vrátit Sikotan a Habomai, které ale představují pouze 6% území.

16.8.2006- Japonstí rybáři zadrzeni pobřezní hlídkou, rybáři odmítli přerusit rybolov- odrazená kulka při výstrazné střelbě zasáhla zástupce kapitána, který zraněním podlehl.

Ostrovy Takesima- Tokdo-  Takesima- jenom skupina 37 skalisek- dva větsí ostrůvky- neosídlené, neobyvatelné, ale v blízkosti bohatá lovistě ryb, v poslední době objevena bohatá loziska zemního plynu.

Korea se odkazuje na Kroniku Tří království z roku 1145- odkazuje se na rok 512, kdy Království Silla obsadila toto území. Na základě toho začlenilo korejské císařství do svého území v roce 1900 a v roce 1952 si vyhradila výhradní právo rybolovu.

Japonsko se opírá o rozhodnutí sógunátu, kdy ostaly dva rody koncesi na provozování rybolovu v této oblasti. 1693- doslo ke konfliktu mezi japonskými a korejskými rybáři- dosti vyostřený-sógunát vyhlasuje ostrov Ucurjó za korejské území, coz se ale nevztahuje na Takesimu.

Japonci zkoumali moznost postavit na Ucurjó pozorovatelnu. V roce 1904 návrh na začlenění Takesimy do Japonska.

V roce 1945- Takesima po správou Japonska

29,1,1946- vymezena vnějsí území Japonska- přichází jak o Ucurjó tak o Takesimu.

Korespondence mezi Deanem Ruskem a korejským ministrem- Rusk documents- Takesima vymezena jako součást Japonska.Dokument byl tajný.

1951- Korea vznesla očekávání, ze Korea dostane Ucurjó a Takesimu- odmítnuto

San Franciská smlouva se o tom vůbec nezmiňuje.

1952, K. oficiálně nárokuje ostrovy

1977- parlament Simane se rozhodl vykonávat správu nad ostrovy

2003- parlament Simana schválil 22, 2, za prefekturní svátek- den Takesimy.

Spory o Senkaku-shoto

V roce 1895- oficiálně přičleněny k Japonsku

1951- pod správou USA

1971- vráceny Japonsku

sporem nejsou ostrovy, ale pobřezní vody a suroviny

Problematika národnostních mensin a diskriminace v Japonsku

- diskriminace

-lidská práva

-národnostní mensiny

1979- ratifikovali mezinárodní dohodu o lidských právech- teprve uznala vláda kategorii národnostní mensina- oficiálně bylo Japonsko povazováno za národnostně homogenní stát

o rok později OSN kritizovala pojetí lidských práv - v ústavě a v navazujících zákonech- hlavně nár. mensin.

Ale jestě v roce 1986 Nakasone prohlásil na půdě OSN, ze v Japonsku zádné národnostní mensiny nejsou. Konvenci o zakázání veskeré rasové diskriminace- ratifikovali az 1996- 35 let po proběhnutí.

Japonců je 98,4%, přes vysokou míru homogenity i jiné skupiny- Okinavané Ainuové, Korejci, potomci Korejců zavlečených v době okupace Koreje- 1910-1945. jestě stále nemají plná práva. Zvysuje se mnozství zahraničních pracovníků- Koizumi varoval- ze uvolnění imigrační politiky ohrozí

Právní vymezení- v ústavě- v anglickém originálu- all people, do japonstiny převedeno jako - článek od - foreigners and foreigners under japanese law-nikde není řečeno, kdo je to Japonec-

V zákoně 1899 - v zákoně se nikde nenajde termín kokuseki- občanství, ale kdy se z vás stává kokumin- nejsou významově odliseny - občanství bylo určeno primárně na základě pokrevního vztahu, nikoli narození- děti narozené japonským občanům jsou také japonstí občané- tento koncept byl přejat i do současného zákona z roku 1950- novelizován- zde se praví-3 případy, kdy se získává státní občanství narozením- - původně pouze pokud je otec Japoncem- matka přidána az v 1984. Pokud je otec zesnulý a byl v okamziku smrti Japoncem. Pokud se dítě narodí v Japonsku a rodiče jsou neznámí nebo nemají státní občanství. Pokud nejsou rodiče sezdáni a otec je Japonec, tak pokud je neuzná, tak se nestávají japonským občanem. Pak je mozná tzv. naturalizace- podmínek je mnoho- 5 let trvale zít v Japonsku, vzdát se jiného občanství.

1. "čistokrevní Japonci"
2. emigranti první generace, kteří odesli do Ameriky, na Havaj, často se diskutuje s ohledem na jejich potomky, kteří se vracejí do Japonska- - počítá se s tím ze mají stejné zázemí. Dalsí kapitolou jsou Japonky, které se provdala za Korejce v období okupace- vedly se matriční zápisy- vlastní japonské a korejské matriky- tyto zeny byly zapsány do korejské matriky- po Sanfranciských dohodách se tyto zeny staly v Japonsku cizinkami a nezískaly korejské občanství.
3. Potomci Japonců, kteří zijí v zahraničí- -ve skolách často předmětem sikany, v dospělosti mohou předmětem skryté diskriminace.
4. Naturalizovaní Japonci,Korejci, kteří zijí dlouho v Japonsku -větsinou se narodili v Japonsku, problém diskriminace třeba při sňatku.společnost na ně pohlízí jako na nejaponce
5. třetí a dalsí generace emigrantů z Japonska, váleční sirotci- děti etnických Japonců, kteří působili v Číně- byly opustěny a byly vychovány čínských rodinách- ,sirotci-
6. Korejci usazení v Japonsku, ale nemají japonské občanství- není jich mnoho, často pobývají načerno
7. Např. Ainuové, částečně i Okinawané
8. gaidzinové

Skupiny lidí, kteří mají plus u  vsech kategorií, ale přesto jsou stejně diskriminováni.

Burakumin- - byli vzdy předmětem diskriminace- skupiny eta - porázka zvířat a vyčiňování kůzí,manipulace s mrtvými těly zvířat(rasové) práce spojené s pohřbíváním mrtvých- tento termín je zmiňován od počátku kamakurského období- skupina hinin - lidé kteří nemohli být řazeni do tradičního rozdělení- kejklíři, herci, lékaři, strázci vězňů. V obobí Nara se tam zařazovali lidé, kteří se vzepřeli císaři, později zebráci, zločinci, strázci zločinců, neúspěsní sebevrazi

Eta zili v ghettech, měli přísná pravidla pro sňatky. hinin- v podstatě deklasovaní lidé.

Po Meidzi byly zruseny stavy a burakumin dostali označení- - diskriminováni byli stále, ale navíc se často dostali do finančních tězkostí(předtím měli v podstatě monopol) Od počátku 20, století se organizují- - vznikla v Okajamě(dříve Bizen-známá keramikou,)sídlilo tam nejvíce Eta. Do roku 1922 se rozsířila celostátně- - osvětová činnost, snaha o zrovnoprávnění az po WWII. Nástupnická organizace . Těchto aktivit se ujaly socialistické strany a komunisté- v roce 1965-místo buraku se začalo pouzívat - vláda přijímá V roce 1932- 5365 označeno jako buraku v roce 1975- 4374- v současné době se to týká 4 milionů lidí. V současné době jsou organizace dosti neorganizované- ale kdyz dojde k nějakému průsvihu, tak se pořádají demonstrace apod.- 1.5.1963- - byla zavrazděna a znásilněna, chytili jakéhosi chlapíka, o kterém zjistili, ze je burakumin a tak mu to přisili. On se po půl roce přiznal, měli ho popravit, ale nejvyssí soud dospěl k tomu, ze důkazy jsou na trest smrti přílis slabé. a v roce 1994 se zjistilo, ze byl nevinný. Časté jsou případy, kdy jsou lidé propustěni jenom kvůli tomu, ze se zaměstnavatel dozví, ze jsou potomci buraku. Existují na internetu

Malomocní- -podle objevitele původce lepry, -leprosérium- opakem je -člověk, který nikdy lepru neměl. Lepra je v Japonsku od počátku psané historie, byla povazována za trest nebes

Císačovna Kómjó- - osetřovala prý pacienty s leprou tak ze olizovala hnis vytékající z jejich boláků fuj!!

V období Edo- snaha nemocné co nejvíce oddělit-odesílali je na sikoku a Kjúsú.

Snaha léčit az v roce 1889- francouzský misionář. Kumamoto bylo povazováno za hnízdo lepry. Zákon proti lepře- týkal se prevence- 1907- - zákon zaměřen proti potulným malomocným- velmi brzy bylo soustředěno asi 5% nemocným- občas snesly označení koncentrační- bylo povoleno snizování mnozství potravy za trest, museli tvrdě pracovat, zeny byly nuceny k interrupcím a sterilizaci- az do konce WWII. V roce 1931- - k vyhlazení malomocenství- odesíláni vsichni, i ti , kteří se samovolně vyléčili

1943- lék proti lepře- coz neznamená, ze by Japonsko změnilo svůj přístup. Tato politika pokračovala i po válce. V roce 1953 přijalo novou verzi tohoto zákona, podle kterého je stát oprávněn k násilnému umisťování lidí do těchto zařízení, sterilizaci apod. Japonsko bylo silně kritizováno, takze zakázali sterilizaci a povolili návrat vyléčených pacientů.

V roce 1996 zákon zrusen. V roce 1998- první zaloby. 4600 osob zalovalo vládu. První nález az v roce 2001- vláda tento rozsudek nepřijala. V lednu 2002 dosla k rozhodnutí, ze se odvolávat nebude.Ale dala si hrozné podmínky.

Jiné národnosti mající státní občanství- Ainu, Okinawané, Korejci, Číňané, Filipínci, uprchlíci- obecně cizinci

Ainu-původní obyvatelé ostrov Hokkaidó, přilehlé ostrovy, a Sachalin, některé zdroje uvádějí i východní Sibiř- my ale máme na mysli pouze obyvatele japonského souostroví- Ainu-znamená člověk, Japonci je označovali jako Emisi nebo Ezo - v období Edo, označovali i region ve kterém zili- pro odlisení občas - jedna z teorií- původní obyvatelé, kteří se smíchali s mongoloidy, nebo potomci nějaké indoevropské kultury nebo z Polynésie. V dávné minulosti se nemíchali, průnik kultur az od 19 století- první dolozené zmínky o Ainu- 645- v reformách Taika- obývají severovýchodní hranice říse- vnímáni jako hrozba- proto si obyvatelstvo kolem hranic mohlo ponechat zbraně. Od roku 658- celá řada konfliktů- zejména dnesní prefektura Akita- - rok 724- první velká srázka, z důvodu bezpečnosti nechal dvůr vybudovat první opevnění - v oblasti dnesního Sendai.Na přelomu 8. a 9.- - sakanouenotamuramaro- povedlo se mu vytlačit Ainu- dostal za to jako první - jestě v roce 801(2) dalsí výprava, dalsí opevněné hradistě- od 13. století se snazí vtlačit na Hokkaidó- ne tak úspěsně- pouze v oblasti Hakodate- jediné knízectví na Hokkaidu- . Ainu se systematicky brání- tři velká povstání- 1457 - bitva u Kosamainu, 1669- , povstání u Kunasiti- 1789- kmeny Ainu rozpráseny, vytlačeny a uz se nezmohly na zádný odpor. V roce 1807- sčítání lidu- 23 797 Ainu(jenom ti v područí), 1854- 18805. Počet dále klesal, stoupá podíl smísených manzelství do 60. let vzrostl počet smísené populace na 88% na Hokkaidu.

Ainuové se původně zivili lovem a rybolovem, pouze okrajově zemědělstvím( spíse sběračstvím) Výjimečně směnným obchodem- za kůze. Éra Meidzi přinesla snahu Ainu asimilovat. První přejmenování Ezoči (Ainumosir) na Hokkaidó, zákaz volného lovu a rybolovu, zalození registrů obyvatelstva, zákon na ochranu původního obyvatelstva Hokkaida- - měl je chránit, ale v praxi jejich situaci zhorsil- půda obývaná Ainu nebyla vlastněna nikým, takze byla zabírána, mohli dostat maximálně 5 hektarů, ale pod přísnými podmínkami, mohla jim být odňata- za deset let průměrně 2 hektary, stali se v podstatě novodobými nevolníky, tato situace trvala az do doby po 2. světové války. Po válce byla zalozena první společnost pečující o kulturu Ainu- - snaha Ainu o status národnostní mensiny- nezdařilo se. V roce 1961 - funguje do dneska- iniciovala vlastní verzi zákona o Ainu- 1984- - byl přijat 8.5, 1997- deklarovaných 5 cílů- zajistění základních lidských práv a potlačení vsech forem diskriminace, posílení ochrany etnických práv, síření informací o ainuské kultuře, ustanovení ekonomických fondů pro soběstačnost ainuské kultury, ustanovení ainských politických poradních sborů- zajistění práva mensiny na příslusné politické zastoupení. Nový zákon splnil pozadavky pouze v prvních třech bodech. Zákon okamzitě kritizován na půdě OSN, podle mezinárodních práv Japonsko upíralo práva na sebeurčení. Byli kritizování uz od 80. let.- v roce 1980 popřelo Japonsko existenci jakýchkoli národnostních mensin. Nakasone prohlásil Japonsko za plně monoetnickou zemi. V roce 1987 přiznali existenci Ainů jakozto jednotlivců, ale ne jako národnost- az v roce 1991. Dodnes si Ainuové stězují a poměrně silnou diskriminaci při hledání zaměstnání, mimo tradiční sídla jsou diskriminováni v manzelství. Ainu s vyssím vzděláním zapírají svoje etnikum- 12,5% Ainu prohlásilo svůj zivot jako diskriminovaný.

Lidé pocházející z japonských kolonií- Korea, Taiwan a Čína. Po roce 1945 buď přisli o japonské občanství, ale v Japonsku zila uz druhá generace, druhá skupina buď o ně nepřisla, nebo je získala naturalizací- obě jsou diskriminovány.

Korejská mensina- pozůstatkem kolonizace, v Japonsku existovali korejstí přistěhovalci uz od dob Hidejosiho nebo od Tokugawů- např. významný zijící mečíř- patří mezi japonský národní poklad- . Jmenuje se - patří k tradičním korejským příjmení, ale ti uz jsou povazováni za Japonce. Dnes zhruba 980000 lidí korejského původu- z nichz 90% jsou lidé, kteří se v Japonsku narodili, polovina z nich je diskriminována. V roce 1910 bylo v Japonsku pouze 1000 Korejců, v roce 1945- 2000000- 1400000 se vrátili do Koreje na vlastní náklady. Tito lidé dodnes větsinou nemají občanství- dnes jestě 50000- nazývají je osoba se zvlástním trvalým pobytem.trvalý pobyt- , oni jsou - dnes 613000- buď dlouhodobě zijí v Japonsku a mají korejské občanství, nebo nemají zádné občanství a nebo jsou naturalizovaní Japonci- nikde neexistuje kategorie Japonci korejského původu- je to v rozporu s mezinárodní úmluvou o zamezení vsem formám diskriminace. Tito Korejci jsou připraveni o právo na vlastní sebeurčení-. Japonsko bylo vyzváno, aby předlozilo zprávu o stavu lidských práv- tato zpráva tvrdila, ze v Japonsku neexistují skutečné národnostní mensiny. V roce 1991 třetí zpráva- uznává pouze mensinu Ainu. 1993 OSN vyjadřuje pochybnosti. V roce 1997 čtvrtá zpráva- odmítají, ze by Korejci zijící v Japonsku představovali etnickou, národnostní nebo nábozenskou mensinu.Podle opatření z roku 1940 se Korejci musí změnit příjmení. Tento systém byl zrusen v roce 1945. Takto násilně si muselo změnit příjmení 80% Korejců, tehdy zijících v Japonsku. I dnes větsina Korejců pouzívá jenom japonské jméno, zvlástě v úředním styku. V Japonsku existuje 131 korejských skol, které vsak mají status zájmových skol- . Proto mají jen velice omezenou podporu a musí se financovat samy, ač poskytují i vyssí střední skolství, ale 40% univerzit je neuznává. Tedy odpírají vzdělání ve vlastním jazyce- pouze 15% korejských dětí chodí do těchto skol. Tito lidé bez občanství mají znemozněný přístup k mnoha sociálním vymozenostem- Japonsko v roce 1959 přijali dobrovolné penze, ale byly vázány na nihonkokumin. Coz bylo zruseno v roce 1982- Kvůli Okinawanům a podobně, Korejci narozeni mezi 1926-1982 zijící v Japonsku byli z tohoto systému vyloučeni. 2005- zákon o odskodnění válečných invalidů- po válce vyloučeni z tohoto systému Korejci a Taiwanci, i kdyz jich ve válce bojovalo v japonské armádě 450000. V této novele dostali pouze jednorázové odskodnění, na rozdíl od Japonců-ti dostali i penzi.

Změny v japonské rodině

Důlezitý termín

Stav před 1946- 5 konfuciánských vztahů- rodiče a děti-synovská úcta, vztah muz-zena,starsí-mladsí. Změna az v 90.19. století- první právní rámec rodiny. Tzv. -občanský zákoník, původně sestavoval francouzský právník- Boussanade de Fontanabie- podle napoleonského zákoníku. Přijat 1890- postupně az do 1893- od počátku byl kritizován pro svoji velkou liberálnost- pozastaven-přizváni němečtí právníci, kteří ho celý předělávají podle pruského vzoru-1898- vycházejí z toho, větsinu vnitřních vztahů si rodina nastaví sama. Jisté prvky si zachovává do dneska- např. neexistuje zanedbání povinné péče.Sňatky podléhají souhlasu hlavy rodiny- .Existovala ale určitá hranice- u muzů od 30 u zen od 25 se mohli brát bez souhlasu. Výhradná podřízenost manzelky manzelovi- veskerý její majetek přesel na

manzela a ona s ním neměla právo manipulovat, přinásí jako první zákaz polygamie. Tento zákoník fungoval s mensími úpravami az do 90. let, ale rodinné vztahy byly úplně přepracovány v roce 1947. Zrusení pravomoci rodiny a její hlavy. Vymezeno 5 hlavních podmínek pro uznání manzelství- musí být uzavřeno v souladu se zákonem o matrikách- . Svobodný projev vůle obou manzelů, souhlas dvou svědků. Oba musí vstoupit do sňatku svobodně, dobrovolně, explicitně s ním souhlasit, nesmí být účelově uzavřený za jiným účelem. Muzi musí být minimálně 18, zeně 16, pokud nejsou plnoletí, tak je třeba souhlas rodičů. Zena se nesmí vdát dříve nez 6 měsíců po rozvodu. Nesmí to být příbuzní- přímí příbuzní, nepřímá az do třetí generace, nesmíte si vzít bývalého manzela/ku svého přímého příbuzného. Pokud úřady odhalí zpětně, ze nesplňujete nějakou podmínku, tak sňatek znovu vymaze.

Přiznání osobního majetku manzelky, v případě smrti dostává 50% majetku. Děti dostávají zbytek, ale není určeno v jakém poměru.

Cílem prvního zákoníku bylo ukázat světu, ze Japonsko je civilizované, druhý zákoník je měl přiblízit západním normám.

Po válce prudce vzrůstá míra urbanizace- předtím se přebytečné pracovní síly vrací na venkov- v této době je nevratná- je potřeba vzdělaná pracovní síla. 45% obyvatelstva je v 3 největsích aglomeracích. Vytvoření atomizované rodiny- nový model modernizace- starsí generace nemohla působit( neměli potřebné know-how) Mladsí generace má mnohem vyssí příjmy. Průměrná japonská rodina v 50. letech měla téměř 5 lidí, dnes tak 2,4. Nukleární rodiny měly vrchol v 70. a 80. letech - přes 65%. Dnes opět méně( zvlástě z ekonomických důvodů a o rodiče někdo musí starat.) - Japonci podle průzkumu veřejného mínění sou spokojeni, ale dalsí dotazování ukazuje něco jiného. U muzů klesá potřeba komunikovat, kdezto u zen stoupá (mají první dítě, jsou vytrzené ze společnosti)

Jak muz stárne, tak se vyvazuje z firmy a s odchodem do důchodu nemá co dělat, tak se pokousí komunikovat, kdezto zájem zeny klesá. V 65 se stává, ze manzelka jde pozádat o rozvod.- . Jak se mají lidé bavit?Třetina řekla, ze je dobré, kdyz se manzelé věnují nějakým společným aktivitám. Téměř polovina z nich odpověděla, ze společně nakupují.

Projevuje se změna rolí. Dlouhodobě klesá autorita otce, vůdčí osobností se stává matka. Otec funguje jako element rozmazlovaní. U současné generace mizí muzské vzory. . Prohlubující se rozdíl v hodnotách mezi generacemi. V dnesní době převratné změny. Projevuje se zmar- třetina mladé generace není ochotna převzít odpovědnost. Mnoho rodičů si osobuje právo mluvit do výběrů svých dětí- skoly, práce, partnerů.

Postavení zen v Japonsku

Období Tokugawa- např. - při klásterech, místo pro zeny, jimz se rozpadlo manzelství- vázené instituce, nedívali se na ně skrz prsty.

Vycházelo se z konfuciánského pohledu. Za Meidzi základní skolství pro obě pohlaví. Ústava vsak neumoznila zenám volit.Byl nastaven minimální daňový odvod 15000jenů, aby se občan mohl stát voličem. Manzelka vsak neměla majetek, takze nebylo jak vypočítávat její daňový odvod. Za rodinu volil -hlava rodiny. V 90. letech 19. století se rodí koncept - dobrá manzelka a moudrá matka- neboli její povinnosti jsou péče o rodinu a výchova dalsích generací- tento koncept se udrzel v podstatě dodnes. Měl silný politický podtext- snaha vybudovat povědomí, ze stát představuje rozsířenou rodinu. Cílem výuky zeny bylo vychovat rjósaikenbo. Uz jenom získání vysokoskolského vzdělání bylo problémem- první studentka v roce 1910. První organizace zaměřená na emancipaci- 1911 - souvisí s taisó demokrasí.

S nástupem nacionalizmu se objevil dalsí koncept zeny trpitelky- je ochotna přináset oběti. Slogan- - roďme a zmnozujme- jakékoli feministické hnutí dostalo nálepku protistátnosti. Tento koncept se silně změnil v roce 1947- stanoven institut mateřské dovolené(v délce 6 týdnů)To v podstatě zůstalo zachováno az do dneska.  Také se zde objevuje nové heslo, které vsak navazuje na ta předchozí- -manzelka z povolání. Jakýkoli pokus se vymanit z těchto kategorií byl vnímán jako něco neblahého. Dodnes větsinu učebnic pro základní skoly písou muzi, v nich se velice málo objevuje na ilustracích zena v jiné situaci, nez jako manzelka- vaří, nakupuje, pere.

Mnoho dívek se odmítá nechat vtáhnout do tohoto koloběhu. Věk vstupu do manzelství se silně zvysuje. V 70. letech byly přirovnávány k vánočnímu koláči- po 24, ani pes nestěkne. Dnes jsou přirovnávány k novoročnímu omoči-i po 31. je po nich poptávka. Často ale prohlasují, ze nemohou najít správného partnera- mají moc vysoké nároky- 700000jenů plat, komunikativní- sdílení společných hodnot, zapojování se do péče o domácnost. Vývoj image zeny- poč. 50. let.- jestě stále předválečná estetika, zena vzhlízí k manzelovi. 1955- dívá se přímo, schopná sufu, vliv západu. Pak zdravím kypící japonská zena budovatelka. Polovina 60. let uz integrace západních hodnot do kazdodenního zivota. Konec 60. let- sexuální revoluce.poprvé se objevuje výrazná body language, poprvé záběry těla jako celku.Poprvé vyzývavost. Zač. 70. let snaha převzít západní vzory plně. Začíná se vydávat playboy- poprvé větsí míra obnazování. Nárůst feminizmu. Poprvé společenská přijatelnost triček. Nový prototyp mladé zeny- 1970- 1990- odpoutávání se od západních vzorů, snaha dokázat, ze na to mají. Dále prototyp sportovní dívky. Nástup 90. let- návrat k asijské kráse.Konec 90. let- uvolnění, zároveň návrat ke konzervativnosti- nový model hospodyně.

Mezinárodní postavení Japonska

Japonsko limitováno pacifistickou ústavou. Od konce války spojenec USA- neplatí za ochranu- free-rider. Dlouhodobě výdaje na zbrojení pod 1% HDP. Peníze mohly být alokovány na jiné věci. To se proti USA obrátilo uz v Korejské válce- Japonci.

Josidova vláda- jeho výrok - V historii se stává, ze země, která prohraje válku, vyhrává diplomacií. Bývá označován jako -good loser. Podmínky, které vyjednal, se staly základem bezpečnostní politiky az do 90, let. Za svoji pasivitu bylo Japonsko kritizováno, na válku v Perském zálivu přispívalo stědře, ale tvrdilo se, ze to udělalo, kvůli svým energetickým zájmům v oblasti- Japonsko z Blízkého východu dovází větsinu ropy. Na začátku 90.let byl přijat zákon, který umozňuje jednotkám sebeobrany účastnit se v jednotkách UN. Kdyz se socialisté, kteří tento zákon blokovali, dostali k moci, tak v roce 1994, kdyz se Murajama stal premiérem, tak prohlásil,ze přehodnotili svoji politiku a vysílání jednotek sebeobrany do nebojových misí je v pořádku. V roce 2006 byl úřad pro obranu přejmenován na ministerstvo obrany.

- jednotky sebeobrany- po válce byly rozpustěny veskeré vojenské jednotky a vnějsí i vnitřní bezpečnost zajisťovali američtí vojáci. 8.7.1950- McArthur nařídil zřídit zálozní policejní slozky- - protoze část amerického kontingentu v Japonsku byla převelena do Koreje. Při zalození měl 75000 muzů, převzal úkoly související s vnitřní bezpečností a udrzením pořádku. Měli pouze lehké zbraně. Takto fungoval dva roky. V souvislosti s uzavřením dohod v San Francisku, bylo vymezeno, co budou vykonávat Američané a co Japonci. Např. největsí americká  základna na Honsú je u Kanagawy. Tyto jednotky fungovaly v Japonsku na pozvání japonské vlády- měly za úkol zajistění kompletní vnějsí obrany. Policejní jednotky změněny na bezpečnostní- - byly navýseny na 110000 muzů- vnitřní bezpečnost a pomoc při zivelných pohromách. Zároveň byly vytvořeny i námořní jednotky začleněny do hoantai a byl pro ně vytvořen národní bezpečnostní úřad. V roce 1954- přejmenovány na , úřad přejmenován na úřad pro bezpečnost. . 7.1. 2007 přejmenován na . Zákon z roku 1954 byl velice přísný a přesně určoval, jakých činností se mohou tyto jednotky zúčastňovat. Podle tohoto zákona vůbec nesměly opustit Japonsko. 1992 novela opět přesně určila- humanitární pomoc, policejní součinnost, kontrola voleb atd. Japonsko v současné době stahuje kontingenty z Iráku, protoze britské a australské jednotky, jez je chránily- oni sami se nesmí bránit. Tomuto zákonu se říká PKO - . Tyto jednotky byly v Kambodzi, v Mosambiku, na Golanských výsinách, ve Rwandě. humanitární mise. První změna v roce 2004 v Iráku a 2005 pomoc při tsunami v Indonésii. V současné době mají 240000 členů. 140000 pozemní armáda, 40000 námořnictva, 40000 letectva. Celkový rozpočet za 2005- 45 miliard dolarů.

Kolektivní bezpečnost- - často spojováno s iráckou krizí a s působností premiéra Koizumiho. Uz kdyz nastupoval, hlásal, ze se bude snazit o narovnání vztahů Coz se moc nepodařilo- větsina činností, které prováděli v rámci PKO byla k ničemu. V Kambodzi 30km silnice mezi dvěma zničenými mosty apod. S tím Koizumi bojoval- podporoval Bushovu politiku- tato podpora vyvrcholila při projednávání zákona na podporu obnovy Iráku- - podrobný popis, jakým způsobem lze vojáky vyslat do Iráku. Projednávání bylo velice vzrusené. Japonsko mělo se zeměmi Blízkého východu bezvízový styk, takze se do Japonska dostalo mnoho lidí z tohoto regionu, takze se Japonci báli teroristického útoku, také byli unesení diplomaté a skupina novinářů- diplomaté byli nalezeni zavrazděni. Japonské jednotky v Iráku se zabývaly humanitární činností a její dopravou. Pozemní jednotky jsou stahovány, ale letecké nadále fungují.

Vnějsí bezpečnost- 1971 navrácení Okinawy. Problémy se základnou v lokalitě Futenma, ta byla ale přesunuta. Na nové lokalitě byly ale problémy s runwayemi. Američané chystají restrukturalizaci přítomnosti- v současné době je 47000 am. vojáků , 85 zařízení.- 308km².

Američané hodlají tuto přítomnost snízit. Říjen 2004 jednání o odsunu. Američané chtějí, aby Japonci zaplatili 75% nákladu na odsun- 10 miliard dolarů. Sin Kanemaru- v roce 1978 séf úřadu pro bezpečnost odsouhlasil navýsení přísunu peněz, v následujících letech Japonci začali platit údrzbu vsech zařízení, japonský personál a přesun Američanů po Japonsku. Tento rok se konečně dohodli na společném financování odsunu- 59% Japonci, odsunuto bude 17000 vojáků. V Japonsku bude posílena raketová výzbroj- součást stejného systému jako u nás a v Polsku. Vláda rozhodla o urychleném rozmisťování protibalistických raket Patriot. Nyní uz premiér nemusí potvrzovat bojové aktivity těchto raket