UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

katedra geografie

KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTI BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

Bakalářská práce

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování částí studie věnované analýze rozvoje města Bystřice nad Pernštejnem a jeho zázemí definované jako obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Pro lepší srovnatelnost je ale v práci hodnocen obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Bystřice nad Pernštejnem, jehož územní vymezení je totožné s obvodem obce s pověřeným úřadem.

Jedním z dílčích cílů je zhodnocení postavení oblasti v širším regionálním kontextu a popsání historicko-geografického vývoje oblasti, s důrazem na správní vývoj po roce 1848. Nejstarší dějiny sledovaného regionu jsou spojeny s rodem pánu z Pernštejna.

Během historie se střídala období rozkvětu a prosperity s obdobími úpadku a zaostávání. Zlatý věk prožívala Bystřice na konci 16. století, naopak velký úpadek města nastal na konci 19. a přetrval až do poloviny 20. století. Pro postihnutí historicko-geografického vývoje byly prostudovány regionální historické publikace a to především Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M, 1988, Štarha, I., 1980 a Tenora, J.,1907.

Atraktivní reliéf regionu představuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, v současnosti ale není ještě plně využíván. Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézají významná ložiska uranových rud. Fyzicko-geografická charakteristika oblasti byla hodnocena na základě mapových děl a publikací Cimala, Z., 1992, Culek, M., 1996, Demek, J., 1987, Mackovčin, P., Šumpich, J., 2002, Quitt, E., 1975 a Vlček, V.,1984.

Poměrně velká pozornost je věnována vývoji počtu a struktuře obyvatelstva regionu a to především v komparaci s vyššími územními jednotkami (Česká republika, kraj Vysočina a okres Žďár nad Sázavou). Sociálně-demografický potenciál obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl analyzován za pomoci statistických údajů ze Sčítání lidu, domu a bytu v roce 1991 a 2001 a dalších publikací Českého statistického úřadu. Pro vyhodnocení dat byla užita řada demografických ukazatelů.

Obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem je z hlediska hospodářství specifický region České republiky. V minulosti byl průmysl zaměřen především na těžbu a zpracování uranových rud. I přes útlum těžby na konci osmdesátých let minulého století jsou uranové doly v Dolní Rožínce stále nejvýznamnějším zaměstnavatelem obvodu. Pro charakteristiku hospodářských subjektů byly využity údaje získané z databází HBI Monitor, Registr ekonomických subjektů a dále z interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně.

Na závěr jsou všechny zjištěné informace použity k určení silných a slabých stránek, přednosti a hrozby zájmové oblasti. Silné stránky a přednosti ukazují směr budoucího rozvoje. Naopak slabé stránky a hrozby varují před problémy, které je nutné včas vyřešit. Výsledky hodnocení jsou zpracovány do SWOT analýzy.

Tabulky a grafy byly vytvořeny pomoci programu Microsoft Exel, pro zpracování textu bylo využito textového editoru Microsoft Word. Mapy jsou vytvořeny pomocí programu Esri ArcView. V textu se pracuje s daty uvedenými v přílohách

2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA OBLASTI

Zájmovým územím této práce je správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, který působí od 1. 1. 2003 po územní reorganizaci veřejné správy.

Ve zkoumaném území se v současnosti nachází 39 obcí (při vzniku jich bylo 46). Jednotlivé obce s počtem obyvatel k 1.1 2005 jsou uvedeny v příloze č. 6. Z obcí má pouze Bystřice nad Pernštejnem statut města.

Region Bystřicko leží ve východní části kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (obvod ORP Polička), na západě sousedí s obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu s obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem spadají do kraje Vysočina.

Nejjižnější bod se nachází na území obce Strážek. Nejsevernější bod leží na území obce Unčín. Nejzápadnější bod tvoří území obce Radkov a nejvýchodnější bod se nachází na území obce Prosetín

V kraji Vysočina bylo vytvořeno 15 obvodů obcí s rozšířenou působností. Z hlediska rozlohy a počtu obyvatel panují mezi jednotlivými obvody ORP v kraji značné rozdíly (např. rozdíl počtu obyvatel obvodů ORP Jihlava a ORP Pacov činí 86 482 obyvatel). Bystřicko se řadí k průměrným obvodům ORP kraje Vysočina, podle počtu obyvatel zaujímá 9. a podle rozlohy 8. místo. K 1.1 2005 má sledovaný region 20 889 obyvatel (4 % počtu obyvatel kraje) a rozlohu 348 km² (5,1 % celkového území kraje).

Nevýhodou regionu je poměrně značná vzdálenost od některého z velkých měst. Nebližší velké město Brno je od centra obvodu vzdáleno přibližně 50 kilometrů.

V rámci kraje Vysočina má Bystřicko nejtěsnější vazby na obvody ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou, což je dáno jednak historií správního vývoje a jednak blízkostí jmenovaných regionů. Vazba na centrum kraje Jihlavu již není tak těsná.

Jak bylo zmíněno Bystřicko v rámci kraje Vysočina sousedí: s Jihomoravským a Pardubickým krajem. Na Pardubický kraj nemá obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazné vazby, zcela jiná situace je ale v případě Jihomoravského kraje.

Můžeme říci, že provázanost s Brnem je těsnější než s Jihlavou, což je patrné z vyjížďky za prací (viz příslušná kapitola). V letech 1949-2001 spadaly všechny obce dnešního ORP administrativně pod Brno. Dopravní dostupnost Brna je lepší než dostupnost Jihlavy. Mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Brnem funguje poměrně intenzivní veřejná doprava, zatímco přímé spojení z centra zkoumaného regionu do Jihlavy téměř neexistuje.[1]

Nejtěsnější vazby na Brno mělo 7 obcí na jihu správního obvodu ORP, které v roce 2005 dosáhly toho, že byly přeřazeny do Jihomoravského kraje.

3 HISTORIE A SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI

3.1 Vývoj do roku 1848

Bystřicko bylo kolonizováno od počátku 13. století jihomoravským rodem pánu z Medlova, předchůdci pánů z Pernštejna.

Nejstarší počátky města Bystřice nad Pernštejnem nejsou příliš zdokumentované. Za první písemnou zprávu byla považována listina z roku 1220, ale prokázalo se však, že jde o falzifikát vytvořený moravským historiografem Antonínem Bočkem. Pravděpodobně byla Bystřice založena v první čtvrtině 13.století a nedlouho po tom zde vznikl kostel sv. Vavřince.

Ve 14. století byla Bystřice rozdělena mezi několik majitelů. Byl to především rod pánu z Pernštejna a dále páni z Boskovic a páni z Kunštátu

Na počátku 15. století se počet majitelů zúžil na dva: na Pernštejny a pány z Kunštátu. Po husitských válkách, kdy ji začali zcela ovládat pánové z Pernštejna, nastává pro Bystřici údobí rozvoje. Zlatý věk města se pojí s vládou Vratislava z Pernštejna v letech 1561 až 1582. Bystřičtí poddaní obratně využívali Vratislavovy finanční tísně a za ochotu půjčovat svému pánovi peníze získali řadu privilegií. Nejvýraznějšího úspěchu dosáhli v roce 1580, kdy za přispění Vratislava z Pernštejna povýšil císař Rudolf II. Bystřici na město.

V 16. století došlo na Moravě k vytvoření systému krajů. V roce 1527 byla země Moravská rozdělena na čtyři kraje (Olomoucký, Brněnský, Hradišťský a Novojičínský kraj). Vznik krajů byl motivován především obranou před postupující tureckou expanzí. Bystřické panství se stalo součástí Jihlavského kraje

V rukou Pernštejnů byla Bystřice až do roku 1588, kdy panství i s městem prodali Jan a Maxmilián z Pernštejna městu Brnu, které je roku 1592 prodalo Václavu Plesovi Heřmanskému ze Sloupna. Počátkem 17. století získal Bystřici Jan Čejka z Olbramovic na Polici, jemuž byla ale za účast na českém stavovském povstání konfiskována a prodána Jiřímu hraběti z Hodic.

Bystřice během 17. století několikrát změnila svého pána. V letech 1635-1665 patřila Ferdinandu Leopoldovi hraběti z Náchoda. Tehdy náležely k panství Bystřice vedle samotného města vesnice Dvořiště, Rozsochy, Blažejovice, Kundratice, Rovné, Albrechtice, Divišov, Vojtěchov, Lhota, Bohuňov, Míchov, Velké Janovice, Domanín, Domanínek, Písečné, Janovičky, Ždánice, Vítochov, Věchnov, Karasín, Bratrušín a Vojetín. Až na Míchov, který je částí obce Věcov (obvod ORP Nové Město na Moravě), spadají dnes všechny obce do obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Podle současného sídelního členění by panství Bystřice bylo tvořeno obcemi Bohuňov, Písečné, Rozsochy, Velké Janovice, Věchnov, Ždánice a některými částmi obcí Bystřice nad Pernštejnem, Lísek a Věcov.

V roce 1659 došlo ke změně v krajském zřízení. Počet krajů se rozrostl ze čtyř na pět. Novojičínský kraj byl zrušen a naopak vznikl kraj Jihlavský a Znojemský. Bystřické dominium přešlo z Brněnského kraje pod kraj Jihlavský.

Roku 1666 získala Bystřici Anna Marie Roháčková z Adleskranu, která ji roku 1679 odkázala Kristiánu svobodnému pánu z Roggendorfu a ten 1698 prodal panství Karlu Benediktovi hraběti z Lamberka.

V 17. století město upadalo. Během třicetileté války byla Bystřice dvakrát vypleněna Švédy a na konci války 848b14i byla řada domů pustá. Navíc se obyvatelé města velmi často dostávali do sporu s vrchností pro krácení svých práv a pro otázky finančního charakteru.

Roku 1731 se ujímá panství první představitel posledních majitelů panství Arnošt Matyašovký svobodný pán Mitrovský z Nemyšle. Roku 1787 se Bystřice stala městem regulovaného magistrátu. Zřízením regulovaného magistrátu znamenalo zmenšení vlivu vrchnosti ve prospěch státní moci.

3.2 Vývoj po roce 1848

Revoluční rok 1848 přispěl v Rakouském císařství ke zrušení patrimoniální správy, jejíž výkon byl přenesen na stát. Během reformy došlo ke zrušení patrimonií, k reorganizaci krajů a k vytvoření nového systému okresních úřadů. Při stanovování okresních úřadů byl kladen důraz na to, aby soudnictví bylo odděleno od politické správy, proto byl každý politický okres rozdělen na několik menších soudních okresů .

Nově vzniklé okresní úřady převzaly správní agendu někdejších patrimonii a z části někdejších krajských úřadů. Na Moravě byl redukován počet krajů na dva (Brněnský a Olomoucký) a jako nová územní jednotka vzniklo dvacet pět politických okresů

Od 1. ledna 1850 se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem soudního okresu a společně se soudními okresy Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou tvořila politický okres Nové Město na Moravě, který byl součástí nově zformovaného Brněnského kraje. Bystřický soudní okres zahrnoval 57 obcí, které se rozkládaly na ploše 311,77 km², a měl celkem 21 146 obyvatel.

Již za pět let od této převratné reformy je státní správa opět revidována. Počet moravských krajů se rozrostl ze dvou na šest (Brněnský, Olomoucký, Uherskohradišťský, Jihlavský, Novojičínský a Znojemský kraj) a ke změnám došlo i na okresní úrovni, kde byla sloučena správa politická a soudní v jeden smíšený okresní úřad, který spravoval menší obvod než dosavadní politické okresy. V důsledku této reformy  vznikl v roce 1855 v Bystřici smíšený okresní úřad, který podléhal nově zřízenému Jihlavskému kraji. V roce 1860 byly zrušeny krajské úřady, což znamenalo, že smíšený okres Bystřice spadal přímo pod zemské místodržitelství v Brně.

Další změna proběhla v roce 1868. Za prvé byla potvrzena trojinstančnost státní správy: okres-země-stát. Za druhé bylo opět obnoveno oddělení politické správy od správy soudní. V případě sledované oblasti došlo k návratu ke stavu před rokem 1850. Bystřice se stala centrem soudního okresu, který spadal pod politický okres Nové Město na Moravě. Tato reforma měla již dlouhodobý charakter. Během dalších padesáti let Rakouska-Uherska byly provedeny jen některé menší změny a i samostatné Československo v podstatě převzalo systém státní správy z roku 1868. Výrazná reforma proběhla až v roce 1949.

V období let 1868-1949 došlo k některým menším územním změnám, které se dotkly Bystřického soudního okresu. Roku 1876 k němu přešly od soudního okresu Tišnov (politický okres Tišnov) obce Horní a Dolní Čepí a v roce 1892 od soudního okresu Kunštát (politického okresu Boskovice) obce Polom a Vír. Od šedesátých let 19. století do dvacátých let 20. století docházelo k osamostatňování obcí, čímž se jejich počet v Bystřickém soudním okrese zvýšil na 71 v roce 1922.

V roce 1949 nastala výrazná reforma v organizaci státní správy, která byla od základu přeměněna. Země jako správní jednotky byly zrušeny a na místo nich byl vytvořen nový systém krajů. Změny se dotkly i okresů, kde došlo ke značným přesunům mezi jednotlivými okresy a k vytvoření několika okresů nových.

Politický okres Nové Město na Moravě byl rozdělen na dva nové okresy Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem. Bystřický okres připadl k Brněnskému kraji a vznikl rozšířením původního soudního okresu o 14 obcí bývalého politického okresu Boskovice (Bolešín, Brťoví, Čtyři Dvory, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Malé Tresné, Nyklovice, Olešnice, Prosetín, Rovečné, Sulkovec, Velké Tresné a Věstín) a o 7 obcí bývalého politického okresu Tišnov (Bor, Černvír, Chlébské, Nedvědice, Pernštejn, Sejřek a Skorotice) a o obec Míchov bývalého soudního okresu Nové Město na Moravě. V době vzniku patřilo k obvodu Okresního národního výboru v Bystřici 93 obcí o celkové rozloze 40 194 ha a bydlelo v něm 23 561 obyvatel. V roce 1950 se rozsah okresu zmenšil připojením Olešnice, Kněževsi a Křtěnova k okresu Boskovice.

Zákonem o územním členění státu z 9. dubna 1960 dochází k další reorganizaci státní správy. Reforma vytvořila nové kraje a okresy, jenž se vyznačovaly podstatně větší rozlohou než kraje a okresy dosavadní.

Okres Bystřice nad Pernštejnem byl zrušen a stal se součástí plošně rozsáhlého okresu Žďár nad Sázavou, který náležel do Jihomoravského kraje a zahrnoval všechny obce bývalého politického okresu Nové Město na Moravě a řadu obcí bývalých okresů Havlíčkův Brod, Hlinsko, Chotěboř, Polička, Velké Meziříčí a Tišnov. Při svém vzniku měl Žďárský okres 222 obcí, 108 871 obyvatel a celkovou rozlohu 167 200 hektarů. Integrací v sedmdesátých letech došlo k zániku 48 obcí a další rozsáhlou integrací kolem roku 1980 klesl počet obcí na 150. Tento trend se po roce 1989 zastavil a byl naopak nahrazen procesem opačným, kdy došlo k rozdělování integrovaných obcí a k 1.1. 1992 se počet obcí v okrese zvýšil na 199.

Změna politického režimu v roce 1989 přinesla mimo jiné také reformu státní správy, která byla ustanovena ve dvou etapách. První etapa proběhla v letech 1990-2001. Nejdříve došlo ke zrušení krajských národních výborů (ale ne krajů jako územních jednotek) a k vytvoření pověřených obecních úřadů. Pověřené obecní úřady byly vytvořeny nařízením vlády ze dne 24. 11. 1990 a to v počtu 365. Během následujících let se jejich počet měnil a v roce 2003 činil 389.

První etapa reformy státní správy vyvrcholila 1. ledna 2001, kdy zahájilo činnost 14 nově vytvořených krajů (vyšších územněsprávních jednotek), které vznikly poskládáním z okresů vytvořených v roce 1960.

Druhá etapa spočívala ve zrušení okresních úřadů (opět ne ve zrušení okresů jako územních jednotek) a jejich nahrazení novými správními obvody obcí s rozšířenou působností a to s účinností od 1. 1. 2003. Obce s rozšířenou působností (Obce III), kterých bylo vytvořeno 205, převzaly většinu agendy zrušených okresních úřadů a jejich kompetencí je výkon státní správy v přenesené působnosti ve svém správním obvodu. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá vždy jedna nebo více obcí s pověřeným obecním úřadem.

Během první etapy reformy státní správy se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem pověřeného obecního úřadu, jehož obvod v době vzniku čítal 46 obcí. Po reformě z roku 2001 celý obvod pověřeného obecního úřadu Bystřice nad Pernštejnem připadl do nově vzniklého Jihlavského kraje, u něhož později došlo k přejmenování na kraj Vysočina.

Od 1.1. 2003 se Bystřice nad Pernštejnem stala obcí s rozšířenou působností. Obvod obce s rozšířenou působností se zcela překrývá s obvodem pověřeného obecního úřadu.

V roce 2004 požádalo 7 obcí o změnu zařazení do správního obvodu jiné obce s rozšířenou působností, z důvodu výhodnější dostupnosti orgánů státní správy. Od 1. ledna 2005 byly obce Borač, Černvír, Doubravník, Drahonín, Nedvědice, Olší a Pernštejnské Jestřábí přeřazeny k obci s rozšířenou působností Tišnov, která spadá do Jihomoravského kraje.

4 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA A PŘÍRODNÍ POTENCIÁL

Geomorfologické členěn

Z hlediska geomorfologického členění České republiky náleží území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k Česko-moravské soustavě provincie Česká vysočina a je součástí geomorfologického celku Českomoravská vrchovina.

Celá zkoumaná oblast se nachází  v podcelku Českomoravské vrchoviny v Hornosvratecké pahorkatině. Hornosvratecká pahorkatina je členitá vrchovina až hornatina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední výšky 580,2 metrů a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejích přítoků.

Na území Bystřicka se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy. Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem na Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici.

Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu.

4.2 Klimatické oblasti

Obecně můžeme říci, že nejchladnější oblast se nachází na severu a směrem na jih po proudu řeky Svratky se klima stává teplejším. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá správní obvod do čtyř klimatických oblastí.[14]

Největší část regionu je tvořena klimatickou oblastí MT5. V této oblasti, vyplňující jihozápad regionu, leží samotné město Bystřice nad Pernštejnem, které zároveň společně s obcí Rozsochy tvoří její severní hranici. Východní hranici prochází po hřebenu na pravém břehu řeky Svratky. Ze severu zasahuje na Bystřicko chladná oblast CH7, která zabírá území s nejvyšší nadmořskou výškou na východ od Vírské přehrady kolem obce Rovečné. Pás kolem Vírské přehrady a východní břeh řeky Svratky se nachází v mírně teplé oblasti MT3. Údolí řeky Svratky od Vírské přehrady směrem na jih spadá do klimatické oblasti MT9.

Nejteplejší klimatická oblast regionu MT9 je charakterizována 40 až 50 letními dny, 30 až 40 ledovými dny a 60 až 80 dny se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 sC a průměrná teplota v červenci je 17 až 18 sC. Druhá nejteplejší oblast MT7 má 30 až 40 letních dnů, 40 až 50 ledových dnů a 60 až 80 dnů se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná lednová teplota je -2 až -3 sC a průměrná červencová teplota je 16 až 17 sC. MT5 má stejný počet letních a ledových dní a stejnou červencovou teplotu jako MT7. Liší se počtem dnů se sněhovou pokrývkou (60 až 100) a nižší lednovou teplotou (-4 až -5 sC). Druhá nejchladnější oblast MT3 má 20 až 30 letních dní, 40 až 50 ledových dnů. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 sC a v červenci 16 až 17 sC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60 až 100. Chladná oblast CH 7 se vyznačuje 10 až 30 letními a 50 až 60 ledovými dny. Průměrná lednová teplota je -3 až -4 sC a průměrná červencová teplota je 15 až 16 sC a počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 100 až 120.

4.3 Hydrologická charakteristika

Bystřicko patří do povodí Dunaje, úmoří Černého moře. Region je odvodňován řekou Svratkou, která protéká celým územím obvodu od severu k jihu. Mezi nejvýznamnější pravostranné přítoky patří Bystřice a Nedvědička. K levostranným přítokům náleží Hodonínka a řada menších potoků.

Řeka Svratka pramení na západních svazích Velkého Javoru ve výšce 760 m n. m a ústí zleva do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny ve 170 m n. m. Plocha povodí je 7118,7 km². Průměrný průtok u ústí je 27,24 m³ s^-1. Na území zkoumaného obvodu se na řece nacházejí dvě hydrologické stanice Dalečín a Vír pod vyrovnávací nádrží.[15]

V letech 1947-1958 byla na řece Svratce vybudována přehradní nádrž Vír I. Betónová hráz měřící 76,5 m je druhá nejvyšší v České republice. Přehradní nádrž slouží jako zdroj pitné vody pro oblast Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě, Žďáru nad Sázavou a pro Brněnský oblastní vodovod. Dále se využívá k zajištění trvalého minimálního průtoku, ke snížení povodňových průtoků a ke špičkové výrobě elektřiny. V roce 1954 byla uvedena do provozu vyrovnávací nádrž Vír II., která se využívá k vyrovnání nepravidelných odtoků ze špičkového provozu elektrárny Vir I.[16]

Skalský a Domanínský rybník na Bystřici se využívají k rekreaci. Mezi větší vodní plochy obvodu ORP patří také dvě usazovací nádrže chemické úpravny uranových rud mezi obcemi Rodkov, Rožná a Zlatkov.

4.4 Půdy

Převažujícím půdním typem zájmového území jsou kambizemě v širokém spektru variet. Na většině území se nachází kambizem kyselá, ve vyšších oblastech až silně kyselá. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou půd tvoří půdy hydromorfní, z nich především pseudoglej typický, který se nachází severozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Kolem menších toků (Bystřice) a kolem rybníků se nachází glej typický.

Podél Svratky se vyskytují nivní půdy. Severně od Prosetína a v okolí Horního a Dolního Čepí (části obce Ujčov) se na svahovinách vápenců nachází plošně malé lokality rendziny typické.

4.5 Biota

Bystřicko se nachází v Hercynské podprovincii a spadá do Sykořského bioregionu. Pro bioregion je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležejících až do 2. buko-dubového vegetačního stupně. Potenciální vegetací tvoří květnaté bučiny, v údolí dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů.

4.6 Přírodní potenciál

Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézá část moravského rudního rajonu, kde se nacházejí významná naleziště uranových rud. Tato ložiska hydrotermálního původu jsou vázána na tektonické struktury vyvinuté v okrajové části moldanubika v biotických rulách a amfibolitech.[19]

Nejvýznamnější rudní pole Rožná–Rozsochy, omezené dobývacím prostorem Rožná, je rozsahem i objemem zásob největším ložiskem uranových rud na Moravě. Rozkládá se na katastrálním území obcí Rozsochy, Zvole, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Dolní Rožínka, Rožná, Milasín, Bukov a Stražek (místní část Habří). Celkový vertikální rozsah ložiska je zhruba 1400 metrů, délka ložiska okolo 10 km a mocnost ložiska zhruba 500 m. Ložisko Rožná je v současné době jediným hlubině těženým ložiskem uranových rud v České republice a zároveň i v Evropské unii.

Mezi největší akumulace grafitu na Moravě patří lokalita Velké Tresné, kde byla tato surovina těžena od druhé poloviny 19. století do roku 1968. Před ukončením těžebních prací činila roční těžba asi 25 000 tun za rok. Na Bystřicku se také nachází některá menší ložiska železných rud (Věchnov, Sejřek) a galenitu (okolí Štěpánova). Stříbronosný galenit byl ve štěpánovském revíru dobýván již ve středověku a naposledy zde probíhala těžba v letech 1915-1919.

Na většině území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území. Na katastr obce Lísek zasahuje CHKO Žďárské vrchy, ale toto území je malé a v  rámci celého regionu nemá větší význam.

Lesnatá krajina Nedvědické vrchoviny, jedné z nejčlenitějších částí Českomoravské vrchoviny, představuje významný potenciál pro rozvoj turistiky. Největší vodní plocha regionu – Vírská přehrada, která by také mohla sloužit jako významné místo pro rozvoj cestovního ruchu, není z důvodu odběru pitné vody pro rekreaci využívána

5. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL

5.1 Vývoj počtu obyvatel

5.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem

V první polovině 19. století patřilo okolí Bystřice nad Pernštejnem k hlavním suknářským oblastem na Moravě. Textilní a oděvní řemeslná výroba měla na hospodářství města zásadní vliv. V důsledku zavádění levnější tovární výroby postihla v osmdesátých letech 19. století bystřické řemeslníky těžká krize. Bystřice začala postupně zaostávat a chudnout, což se projevilo snižováním počtu obyvatel.

Úpadek města pokračoval celých dalších sedmdesát let a zastavil se až v polovině 20. století. V roce 1957 byla u nedaleké Dolní Rožínky zahájena těžba uranu a s nástupem uranového průmyslu do regionu je spojen nový rozvoj města a značné navýšení počtu obyvatel.

V období 1961-1970 počet obyvatel města vzrostl o 52 % mezi lety 1970-1980 o dalších 24,4 %. V roce 1980, jenž představuje vrchol, žilo v Bystřici nad Pernštejnem 9510 obyvatel, což je o 124,4 % více než v roce 1950. V osmdesátých a devadesátých letech došlo ke stagnaci a postupnému snižování počtu bystřických obyvatel. V roce 2001 měla Bystřice nad Pernštejnem 9068 obyvatel.

Obr. 1. Vývoj počtu obyvatel ve městě Bystřice nad Pernštejnem (včetně dnes integrovaných sídel) v letech 1869- 2001.

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní zpracování

5.1.2 Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

Vývoj počtu obyvatel ve srovnávaných jednotkách (ORP Bystřice nad Pernštejnem, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina a Česká republika) se v období 1869-2001 výrazně liší. Nejvíce rozdílný vývoj má obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem a Česká republika.

Zatímco samotné město Bystřice nad Pernštejnem se ve sledovaném období vyznačuje poměrně velkým nárůstem počtu obyvatel, je pro celé Bystřicko charakteristické jeho snižování. Během sledovaného období vzrostl počet obyvatel města o 3 600 obyvatel (160 % stavu z roku 1869), naopak u celého obvodu ORP klesl o 4477 obyvatel (82 % stavu z roku 1869).

Maxima dosáhl obvod již v roce 1880, kdy zde žilo 25 741 obyvatel. Mezi lety 1880-2001, již vyšší hodnoty počet obyvatel nedosáhl, což je zapříčiněno především stěhováním obyvatel z ekonomických a sociálních důvodu mimo obvod ORP

Tab.1. Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Bystřice n. P. v období 1869-2001

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní výpočty

Pozn.: Bi – bazický index, Ři – řetězový index

Obr. 2. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 1869-2001 na základě průběhu řetězových indexů (Ři)

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978, Sčítání lidu, domů a bytů 200. ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování

Období I. světové války se při prvním poválečném sčítání v roce 1921 na počtu obyvatel Bystřicka příliš neprojevilo. Pokles počtu v letech 1910-1921 (snížení o 2,4 % oproti roku 1910) byl menší než v předchozím období let 1900-1910 (snížení o 2,6 %). Ze srovnávaných územních jednotek pochopitelně nejvíce zasáhla I. světová válka populační vývoj celé České republiky, kde bylo zastaveno zvyšování počtu obyvatel z let 1869-1910 (o 33,4 % oproti roku 1869) a řetězový index poprvé za sledované období klesl pod 100%.

Obr. 3. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 1869-2001 na základě průběhu bazických indexů (Bi)

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978; Sčítání lidu, domů a bytů 2001.ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování

Druhá světová válka se na vývoji počtu obyvatelstva projevila mnohem výrazněji a v obvodu ORP podobně jako u všech srovnávaných jednotek bylo za období let 1869-2001 dosaženo minima.

Na Bystřicku došlo při prvním poválečném sčítání v roce 1950 ke snížení počtu obyvatelstva o 25,8 % oproti roku 1869 (v absolutních číslech o 6599 obyvatel). Za období 1930-1950 řetězový index poklesl na 85,1 % a v absolutních číslech zde ubylo 3333 obyvatel. Pouze Česká republika si udržela vyšší počet obyvatel než v roce 1869 (o 17,7 %), i když i tady došlo k výraznému snížení bazického indexu (v roce 1930 činil 141,2 %).

Příčiny poklesu počtu obyvatel v České republice jsou způsobeny válečnými událostmi a následným odsunem Němců. Na území dnešního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nežil velký počet obyvatel německé národnosti, proto zde samotný odsun nijak výrazně stav obyvatelstva neovlivnil. Větší význam mělo jednak osidlování pohraničí a jednak stěhování do více či nově industrializovaných částí republiky.

Od roku 1950 nastává třicetileté období růstu počtu obyvatel. Nejvýznamnější nárůst proběhl v prvním poválečném období 1950-1960, kdy se bazický index obvodu ORP zvýšil o 25 % a podobná situace byla i u ostatních administrativních jednotek. Během nárůstu počtu obyvatel v letech 1950-1980 pouze obvod ORP nedosáhl vyššího počtu obyvatel než v roce 1869 (90 % stavu z roku 1869).

Od osmdesátých let, kdy byl populační růst obyvatel České republiky zastaven, dochází na Bystřicku k neustálému poklesu počtu obyvatel (řetězový index se snižuje zhruba o 5 % za intercenzální období). V roce 2001 žilo na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem 21 148 obyvatel.

5.2 Obce a sídla

5.2.1 Sídelní struktura

Sídelní struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem je charakteristická velkou rozdrobeností a sídla se vyznačují malým počtem obyvatel.

Během sedmdesátých a osmdesátých let došlo na území současného obvodu ORP k postupné integraci obcí a jejich počet se snižoval. Opačný desintegrační proces proběhl po roce 1990. Během let 1990 až 1992 bylo vytvořeno 10 nových samostatných obcí (Písečné, Milasín, Radkov, Rodkov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Trestné a Ždánice).

Administrativně dnes spadá pod obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem 39 obcí, které se dále člení na 91 částí obcí. Celkem 23 obcí se dělí na 2 a více místních částí, z toho obec Stražek má 7 a město Bystřice nad Pernštejnem 12 místních částí.

Tab.2. Počet obcí dané velikostní skupiny a podíl obyvatelstva bydlícího v nich na celkové populaci obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lid, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; vlastní výpočty

Jak již bylo řečeno, na Bystřicku se nachází řada obcí s malým počtem obyvatel. Z 39 obcí jich má 19 méně než 200 obyvatel. Naopak ve velikostní skupině 1000-1999 obyvatel se v ORP nenachází žádná obec. V roce 1991 do této skupiny naležela obec Stražek, ale do sčítání v roce 2001 u ní došlo k poklesu počtu obyvatel pod 1000. Nad 2000 obyvatel má pouze město Bystřice nad Pernštejnem, ve kterém žije celých 42,9 % obyvatel obvodu ORP.

Pro ORP Bystřice nad Pernštejnem je typické vylidňování obcí. Během devadesátých let došlo u téměř všech obcí ke snížení počtu obyvatel. Největší procentuální pokles nastal u obcí Střítež a Velké Tresné, kde došlo k poklesu o 28,7, respektive 23,6 % (v absolutních číslech 38 a 39 osob). Ve městě Bystřice nad Pernšejnem se od roku 1991 do roku 2001 snížil počet obyvatel o 2,5 % (v absolutních číslech o 236 obyvatel)

5.2.2 Technická vybavenost obcí

V roce 2001 bylo na Bystřicku 7156 trvale obydlených domů, z toho se jich 67,8 % nacházelo v rodinných domech.V 19 obcích (Blažkov, Bukov, Býšovec, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Koroužné , Milasín, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Radkov, Rodkov, Skorotice, Strachujov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné a Věžná) tvořily byty v rodinných domech 100 % trvale obydlených bytů. Pouze u 3 obcí nedosáhl podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených domů 90 %. Nejmenší byl tento podíl v obcích Bystřice nad Pernštejnem (37,4 %) a Dolní Rožínka (41,3 % ).

Tab.3. Trvale obydlené byty podle stáří domu v ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005. ČSÚ, Jihlava, 2006; upraveno

Nejvíce trvale obydlených bytů (59,1 %) bylo v ORP Bystřice nad Pernštejnem postaveno v období let 1946-1980. Intenzivní bytová výstavba na Bystřicku souvisela především s nutností vytvořit zázemí pro pracovníky uranového průmyslu. Nejvíce se rozrostla Bystřice nad Pernštejnem, která měla sloužit jako hlavní hornické sídliště. V letech 1958-1983 byla v Bystřici nad Pernštejnem vystavěna dvě sídliště o celkové kapacitě 1446 bytů. V samotné Dolní Rožínce vyrostlo ve stejném období 116 bytů. Těžba uranu se promítla i do bytové výstavby mimo dnešní obvod ORP. Pro pracovníky závodu v Dolní Rožínce bylo vystavěno sídliště v Novém Městě na Moravě (855 bytů) a v Tišnově (402 bytů).

Tab.4. Technická vybavenost trvale obydlených bytů v obvodu ORP a ČR v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ,Praha 2006 ; upraveno

Co se týče technické vybavenosti trvale obydlených bytů, nejhorší situace v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem souvisí s plynofikací. V roce 2001 bylo pouze 21,6 % trvale obydlených bytů napojeno na plyn ze sítě, což je o 42,5 % méně než je hodnota za celou Českou republiku. Ve 23 obcích regionu plynofikace nebyla provedena a pouze u obci Velké Tresné (84,7 %), Rovečné (75,8 %) a Věchnov (67,3 %) dosahuje republikového průměru U dalších sledovaných ukazatelů se hodnoty za obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazně neliší s hodnotami u srovnávaných vyšších územních jednotek.

K obcím s celkově nejhůře technicky vybavenými trvale obydlenými byty se v roce 2001 řadí Moravecké Pavlovice, Rodkov , Věžná a Sejřek. Nejlepší vybavenost trvale obydlených bytů mají naopak obce Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Rovečné a Rožná.

.3 Pohyb obyvatelstva

Ve sledovaném období (1995-2003) měl v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem celkový přírůstek zápornou hodnotu, což znamená, že zde dochází k trvalému snižování počtu obyvatel. Hlavní příčinou je nízká porodnost (až na rok 2002 počet narozených nedosahuje počtu zemřelých) a malá ekonomická a sociální atraktivita regionu, která způsobuje odchod obyvatelstva mimo obvod ORP.

Tab.5. Pohyb obyvatelstva v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1995-2003

Pramen: Demografická ročenka správního obvodu ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava, 2005; vlastní výpočty

Pozn.: hmp – hrubá míra porodnosti, hmú – hrubá míra úmrtnosti

K největšímu celkovému úbytku obyvatelstva došlo v roce 1997, kdy se meziroční počet obyvatel obvodu ORP snížil o 139. Za sledované období dosáhla v tomto roce hrubá míra úmrtnosti svého maxima (13,1 ‰, v absolutních číslech zemřelo 282 lidí), čímž i přirozený úbytek nabyl nejvyšší hodnoty (-68). K maximálnímu celkovému úbytku výrazně přispělo i záporné migrační saldo (-71).

Jak již bylo zmíněno výše, nikdy celkový přírůstek nedosáhl kladných poloh. Nejvyšších hodnoty dosáhl v letech 1998-1999 (-37 a -34). Příčinou bylo rychlé klesání hodnoty hrubé míry porodnosti (z 13,1 ‰ v roce 1997 na 10,6 ‰ v roce 1999) a naopak výrazné zvyšování hodnoty migračního salda, které v roce 1998 dosáhlo svého maxima a přehouplo se do kladných hodnot (3), což se za sledované období stalo pouze v tomto případě.

Obr. 4. Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v  obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

Pramen: Demografická ročenka správních obvodů ORP 1995-2004.ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty

Mezi lety 1999-2001 dochází nejdříve ke snížení a následnému mírnému zvýšení hrubé míry porodnosti a stejný průběh kopíruje i hrubá míra úmrtnosti. Z tohoto důvodu, i hodnota přirozeného úbytku stagnuje a to i přesto, že v roce 2000 dosahuje hrubá míra porodnosti svého minima (8,7 ‰). Hodnoty migračního salda v tomto období naopak prudce klesají (z -1 v roce 1999 na -103 v roce 2001), což má za následek druhou nejnižší hodnotu celkového přírůstku za sledované období (-133).

Následujícím období 2001-2002 je z hlediska přirozeného přírůstku nejpříznivější za celé období 1995-2003. Hrubá míra úmrtnosti klesá na nejnižší hodnotu (9,2 ‰), naopak hrubá míra porodnosti poprvé překračuje hranici 10 ‰ (10,1 ‰) a výsledkem je kladný přirozený přírůstek (20). Ale ani tento rok nedosahuje celkový přírůstek kladné hodnoty a to z  důvodu, že i přes určitý pokles si migrační saldo udržuje vysokou zápornou hodnotu (-70)

V posledním sledovaném období 2002-2003 je opět v důsledku snížení hrubé míry porodnosti a zvýšení hrubé míry úmrtnosti přirozený přírůstek záporný a celkový přírůstek má hodnotu -70.

Tab.6. Průměrné roční hrubé míry úmrtnosti a porodnosti v obvodu ORP, v kraji Vysočina a v České republice v období 1995-2003.

Pramen: Demografická ročenka 1991-2003. ČSÚ, Praha 2004; Demografická ročenka správních obvodů ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty

Pozn.: hmp – hrubá míra porodnosti, hmú – hrubá míra úmrtnosti

Průměrná roční míra porodnosti ORP Bystřice nad Pernštejnem se po celé sledované období (1995-2003) drží na vyšší úrovni než v případě České republiky a v porovnání s krajem Vysočina až na počáteční období let 1995-1997 je situace obdobná.

Hrubá míra úmrtnosti má na Bystřicku výrazně klesající. Pokles hodnoty hrubé míry porodnosti můžeme sledovat u všech srovnávaných jednotek, ale v případě obvodu ORP má nejrychlejší průběh. Na počátku období byla v porovnání s krajem Vysočina a Českou republikou hrubá míra úmrtnosti v obvodě ORP nejvyšší, ale na konci již dosahovala nejnižších hodnot.

Struktura obyvatelstva

5.4.1 Struktura obyvatelstva podle věku a podle pohlaví

Vývoj věkové struktury obyvatel ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991-2001 se vyznačuje stárnutím populace. Převažuje produktivní složka, její podíl na celkovém počtu obyvatel se mezi dvěma posledními sčítáními zvýšil ze 60 % na 64 %. V předproduktivní složce došlo ke snížení podílu o 5,6 procentních bodů (v absolutních číslech o 1374 obyvatel). Poprodutivní složka obyvatelstva se mezi lety 1991-2001 vzrostla na 18,4 %, což znamená, že počet obyvatel v této strukturní skupině převýšil počet obyvatel v předproduktivním věku (17,5 %) a populace obvodu ORP se stala regresivní.

V roce 2001 dosahoval index feminity hodnoty 99,5 % (v České republice 105 %), což znamená, že na Bystřicku žije nepatrně více mužů než žen (v absolutních číslech o 48 více mužů než žen). Nejvyšší hodnota indexu feminity byla v obci Sulkovec (130 %) a nejmenší v obci Milasín (78,6 % ).

Tab.7. Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Ve srovnání s Českou republikou je v roce 2001 na Bystřicku vyšší zastoupení předprodukktivní složky obyvatelstva. Produktivní složka je v obvodu ORP o 1,4 procentního bodu nižší než v České republice a poproduktivní složka obyvatel dosahuje stejné hodnoty.

Předproduktivní složka obyvatelstva je v jednotlivých obcích na Bystřicku v roce 2001 nejvíce zastoupena v Moravekých Pavlovicích (25,8 %) a nejméně ve Velkém Tresném (7,9 %). Nejvyšší podíl produktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má Střítež (70,2 %) a Milasín (70 %) a nejvyšší podíl poproduktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má obec Věžná (36,9 %).

Průměrný věk obyvatel Bystřicka je menší než u obyvatel České republiky. Nejnižší průměrný věk je v obci Bohuňov (34 let) a nejvyšší v obci Věžná (47,1 let)

Tab.8. Struktura obyvatel podle věku v České republice a v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001.

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů - okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006; vlastní výpočty

V porovnání s rokem 1991 se v roce 2001 index stáří zvýšil o 31,5 procentních bodů. Maximální hodnoty dosáhl v obci Velké Tresné (370 %) a minimální v obci Bohuňov (54,5 %), k největšímu zvýšení došlo v již zmiňovaném Velkém Tresném (o 258,9 procentních bodů) a nejvíce se snížil v obci Rodkov a to o 193,4 procentních bodů. Index závislosti I v roce 2001 činí 27,4 % a je nižší než v roce 1991, což je způsobeno snížením podílu předproduktivního obyvatelstva (v absolutních číslech o 1294 obyvatel). Index závislosti II se za sledované období téměř nezměnil, protože i podíl poproduktivního obyvatelstva se také příliš nezměnil, a dosahuje hodnoty 28,8 %. Index ekonomického zatížení klesl na hodnotu 56,2 %, toto zmenšení je způsobeno také především snížením počtu předproduktivní složky obyvatelstva.

Tab. 9. Věková struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991 a 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Poznámka: iz_I – index závislosti I, iz_II – index závislosti II, iez – index ekonomického zatížení

5.4.2 Náboženská struktura

V intercenzálním období 1991-2001 se podíl věřících na Bystřicku celkem výrazně snížil, ale i přesto si udržuje ve srovnání s ostatními územními jednotkami vysokou hodnotu.

Tab.10. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991., Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem při sčítáni v roce 2001 dosahoval 56 %, což je téměř o 24 procentních bodů více než je podíl obyvatel celé České republiky. Podobná situace byla i u celého okresu Žďár nad Sázavou, v případě kraje Vysočina podíl věřících obyvatel již nedosahoval takové výše jako u dvou menších územních jednotek (46,4 %).

Podíl věřících v obvodu ORP klesl pod 50 % pouze u čtyř obcí (Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Vír a Strachujov). Nejmenší je ve městě  Bystřice nad Pernštejnem, kde dosáhl hodnoty 43,5 %. U devíti obcí podíl věřících přesáhl 80 % a největší je u Moraveckých Pavlovic (87,1 %).

ORP Bystřice nad Pernštejnem se vyznačuje poměrně velkým zastoupením příslušníku Českobratrské církve evangelické, kteří představují 14,9 % věřících (v České republice 3,6 %). U obce Strachujov dosahuje počet věřících hlásících se k Českobratrské církvi evangelické 90 %.

Tab.11. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice n. P. v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Praha 2006 ;vlastní výpočty

5.4.3 Vzdělanostní struktura

Vzdělanostní struktura obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem zaznamenala během devadesátých let výrazné zlepšení. Syntetický ukazatel úrovně vzdělanosti se za období 1991-2001 překonal hodnotu 2 a podíl obyvatelstva s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou za stejné období vzrostl o 6,7 procentních bodů. Ale i přes tento posun, vychází Bystřicko ze srovnání s vyššími územními jednotkami jednoznačně nejhůře.

Tab.12. Vzdělanostní struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Syntetický ukazatel úrovně vzdělání dosahuje v roce 2001 hodnoty 2,07 ( v České republice 2,21). Podíl obyvatelstva obvodu ORP ve věku 15 let a více s nejvýše dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou je 28,7 %, což je ve srovnání s okresem Žďár nad Sázavou a krajem Vysočina o 5,5 procentních bodů méně a ve srovnání s Českou republikou dokonce o 8,5 procentních bodů méně.

Společně s obvodem ORP Moravské Budějovice, kde dosahuje podíl obyvatelstva ve věku 15 let a více s nejvýše dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou nejnižší hodnoty, je Bystřicko nejméně vzdělaným obvodem ORP kraje Vysočina.

Tab.13. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a v ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní výpočty

Nejvzdělanější obyvatelstvo mají obce Milasín a Bystřice nad Pernštejnem, kde má vzdělanostní ukazatel hodnotu 2,17, ale ani tady nedosahuje úroveň vzdělání celorepublikového průměru. Nejméně vzdělané obyvatelstvo se nachází v obcích Velké Janovice a  Moravecké Pavlovice, vzdělanostní ukazatel se v těchto obcích pohybuje kolem 1,75. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva mají obce Písečné a Rodkov, kde přesahuje 8 %

Obr.5. Vzdělanostní struktura obyvatel České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou  a ORP Bystřice nad Pernštejnem. v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní zpracování

5.4.4 Národnostní struktura

Národnostně je obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem homogenní. Při sčítání v roce 2001 uvedlo 95,7 % obyvatel českou, moravskou či slezskou národnost, přičemž téměř 3 % obyvatel národnost neuvedlo. K moravské národnosti se přihlásilo 12,8 % (nejvíce v obci Věžná 32 %) a k slezské národnosti pouze 1 člověk. V obcích Milasín, Moravecké Pavlovice, Písečné, Ubušínek a Věstín se všichni obyvatelé hlásí k české či moravské národnosti.

Nejméně je česká a moravská národnost zastoupena v obci Blažkov (90,8 %), ale zde je také největší podíl obyvatel, kteří svoji národnost neuvedli (8,6 %). K slovenské národnosti se hlásí 0,84 % obyvatel obvodu ORP (v absolutních číslech 177 ), většina jich žije v obci Bystřice nad Pernštejnem (127).

Tab.14. Národnostní struktura obyvatel České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001., Praha 2006 ;vlastní výpočty

5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva

V období 1991-2001 se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem snížil o 850 osob, což je téměř stejná hodnota, o kterou se zmenšil celkový počet obyvatelstva (860 osob).

Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 činila 46,1 %, což je nejméně ze všech sledovaných územních jednotek a ve srovnání s Českou republikou, kde je naopak úroveň ekonomické aktivity největší, rozdíl činí 5,2 procentních bodů.

Z jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem pouze obec Milasín přesahuje hodnotu celorepublikovou úrovně ekonomické aktivity (56 %). Naopak nejmenší úroveň ekonomické aktivity  mají obce Horní Rožínka (34 %) a Věžná (34,4 %).

Tab.15. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo pracující v jednotlivých sektorech národního hospodářství v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001, Jihlava 2003; vlastní zpracování

V průběhu sledovaného období došlo k výraznému posunu ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Změny, které v devadesátých letech proběhly, se týkaly především I. a III. sektoru národního hospodářství.

K největším změnám došlo u obyvatelstva zaměstnaného  v zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde v roce 1991 pracovalo přes 25 % a v roce 2001 již pouze asi 11 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi lety 1991-2001 se snížil stav ekonomicky aktivního obyvatelstva v prvním sektoru národního hospodářství více než o polovinu.

Úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva v priméru se projevil v pronikavém růstu sektoru služeb, který za sledované období vzrostl téměř o procentuální pokles prvního. sektoru na 37 %. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu a stavebnictví se téměř nezměnil a udržuje si v  regionu stále dominantní postavení.

Tab.16.Ekonomická aktivita obyvatelstva v České republice, kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní výpočty

V podílu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v jednotlivých sektorech národního hospodářství jsou mezi porovnávanými územními jednotkami značné rozdíly. Nejvíce se liší ekonomická struktura v případě České republiky a obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem.

Více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva Bystřicka je zaměstnána v druhém sektoru národního hospodářství (50,9 %). Také u okresu Žďár nad Sázavou a kraje Vysočina tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé pracující v průmyslu či stavebnictví většinu, ale jejich podíl již nepřesahuje 50 %. (47,6 %, respektive 46,8 %). V rámci druhého sektoru má největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve stavebnictví Česká republika (9,4 %) a nejmenší  obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem (8,3 %).

Z porovnávaných územních celků pouze v případě České republiky více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v oblasti služeb. Rozdíl mezi podílem ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v terciéru v České republice a na Bystřicku činí 17,1 procentních bodů a i ve srovnání s okresem a krajem je celkem výrazný (12,3 a 11,5 procentních bodů).

Ve všech srovnávaných územích pracuje nejméně ekonomicky aktivních obyvatel v I. sektoru národního hospodářství, ale i zde panuje značně odlišná situace.

V menších územních jednotkách dosahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v priméru dvojnásobku podílu České republiky. Nejvíce je první sektor zastoupen v ekonomické struktuře obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, kde jej tvoří 11,7 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Obr. 6. Ekonomická struktura obyvatelstva České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Praha 2006 ;vlastní výpočty

V 16 obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem přesahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva pracujícího v priméru 20 %. První sektor národního hospodářství je nejvíce zastoupen v obcích Velké Janovice (42,9 % ) a Sulkovec (38 %) a naopak nejméně v obcích Vír a Bystřice nad Pernštejnem (1,6 % a 5,5 %).

Sekundér je na Bystřicku ve většině obcí dominantní sektor národního hospodářství. U 5 obcí přesahuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v průmyslu či ve stavebnictví 60 % a tyto obce jsou monofunkční. Největší zastoupení má II. sektor v obci Vír (63,2 %) a Věžná ( 64,8 %) a nejmenší v obcích Věstín (32 %) a Rodkov

Ani v jedné obci nedosahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva pracujícího v terciéru 50 %. Nejvíce je zastoupen v obcích Stražek (47 %) a Bystřice nad Pernštejnem ( 43,5 %) a nejméně ve Velkých Janovicích ( 12,2 %) a v Nyklovicích

5.6 Dojížďka obyvatel za prací

V roce 2001 působí na území správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem dvě dojížďková centra. Jedná se o obce Bystřice nad Pernštejnem a Dolní Rožinka.

Město Bystřice nad Pernštejnem je střediskem a největší obcí obvodu ORP, a proto logicky plní funkci dojížďkového centra. V roce 2001 zaměstnávalo 3651 osob a celkově sem za prací dojíždí 1112 lidí.

Pro 13 obcí regionu (Bohuňov, Dolní Rožínka, Koroužné, Lísek, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Štěpánov nad Svratkou, Věchnov, Vír a Ždánice) představuje Bystřice nad Pernštejnem hlavní cíl dojížďky do zaměstnání a celkem sem z nich dojíždí 480 osob. Největší dojížďka do střediska obvodu je z obcí Rozsochy (71 osob) a Věchnov (58 osob). Obě obce se nacházejí v bezprostřední blízkosti města.

Dolní Rožínka se nestala dojížďkovým centrem díky své velikosti (je až osmou největší obcí regionu a k 1.1 2005 zde žilo pouze 671 obyvatel), ale z důvodu, že je sídlem největšího zaměstnavatele celého obvodu. Na Dolní Rožínce je zaměstnáno 1267 osob a za prací sem dojíždí 1083 lidí. To znamená, že celých 85 % obsazených pracovních míst je využíváno dojíždějícími. Dolní Rožínka plní funkci dojížďkového centra pro 7 obcí regionu: Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Rožná, Strážek, Střítež, Věžná a Zvole. Z Bystřice nad Pernštejnem dojíždí do Dolní Rožínky 425 osob, což je téměř 40 % všech dojíždějících pracovníků.

Obec Ujčov má hlavní vyjížďkový směr do obce Štěpánov nad Svratkou a z obce Blažkov vyjíždí nejvíce obyvatel do Zvole. Obě obce leží v těsné blízkosti svých hlavních dojížďkových center Ve Štěpánově nad Svratkou mezi hlavní zaměstnavatele patří místní železárny a v obci Zvole zemědělský podnik AGRO.

U obcí Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Milasín, Moravecké Pavlovice, Radkov, Skorotice, Ubušínek, Velké Janovice a Věstín není zjištěn hlavní směr dojížďky. Všechny tyto obce patří do velikostní kategorie obcí do 200 obyvatel.

Mimo správní obvod ORP má hlavní směr dojížďky 8 obcí, což je dáno jejich polohou na okraji regionu. Pro obce Nyklovice a Sulkovec je hlavním vyjížďkovým cílem obec Bystré (obvod ORP Polička, Pardubický kraj) Nejvíce osob vyjíždějících za prací z obce Dalečín, Strachujov a Unčín dojíždí do Jimramova (obvod ORP Nové Město na Moravě, kraj Vysočina). Obce Býšovec a Sejřek mají hlavní vyjížďkový směr do obce Nedvědice (obvod ORP Tišnov, Jihomoravský kraj) a obec Velké Tresné do obce Olešnice (obvod ORP Boskovice, Jihomoravský kraj).

V roce 2001 vyjíždí za prací mimo obvod ORP celkem 2660 osob. Nejčastějším cílem pracovní vyjížďky je Brno, kam dojíždí 527 obyvatel regionu. Ze samotné Bystřice nad Pernštejnem vyjíždí za prací do centra Jihomoravského kraje rovných 200 obyvatel.

Další významné vyjížďkové proudy vedou do dvou nejbližších měst – do Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Nové Město je cílem 320 obyvatel regionu

(168 osob z Bystřice nad Pernštejnem) a Žďár nad Sázavou pro dalších 290 osob

(160 osob z Bystřice nad Pernštejnem). Posledním vyjížďkovým cílem, kam dojíždí více než 200 obyvatel Bystřicka je obec Kuřim (celkem 234 osob, 128 osob z Bystřice nad Pernštejnem). Do Jihlavy vyjíždí za prací pouze 34 osob.

Z obcí ležících mimo zkoumaný region dojíždí za prací do obvodu ORP 907 osob. Nejvýznamnější dojížďkové proudy vedou do dvou dojížďkových center obvodu – do Dolní Rožínky a Bystřice nad Pernštejnem. Dolní Rožínka je cílem pro 333 osob a do Bystřice nad Pernštejnem dojíždí za prací o jednu osobu méně. Nejvíce osob dojíždí za prací na Bystřicko z Nového Města na Moravě (216 osob).V Novém Městě na Moravě bylo vybudováno jedno z hornických sídlišť, z tohoto důvodu většina dojíždějících pracuje v obci Dolní Rožínka (123 osob). Z Tišnova, kde byly v minulosti také vystavěny byty pro horníky, dojíždí do Dolní Rožínky již pouze 26 osob. Příčinou je omezení těžby uranu a orientace na nedaleké Brno.

Ze 39 obcí regionu mají pouze 2 obce kladné saldo vyjížďky za prací. Jedná se o obce Dolní Rožínka a Velké Tresné. V případě Dolní Rožínky činí hodnota salda 965 lidí a je dána přítomností uranových dolů. U Velkého Tresného činí kladné saldo pouhých 7 lidí a taktéž má příčinu v nepoměru počtu obyvatel obce a velikostí podniku v katastru obce. Nejmenší saldo má druhé dojížďkové centrum obvodu Bystřice nad Pernštejnem (-750 lidí) a je způsobeno především vyjížďkou do Dolní Rožínky ( 425 osob) a dále vyjížďkou mimo obvod ORP.

Celkové saldo vyjížďky obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem činí -1753 a region je tedy vyjížďkový.

6. HOSPODÁŘSTVÍ

Doprava

Špatná dopravní dostupnost je jedním z největších problému regionu, který brání jeho rychlejšímu hospodářskému rozvoji.

Územím regionu neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Nejbližší dálniční napojení je ve Velkém Meziříčí, které je od města Bystřice nad Pernštejnem vzdáleno asi 35 kilometrů.

Hlavní komunikační tah regionu tvoří silnice první třídy I/19, která prochází regionem v západovýchodním směru. Na jedné straně umožňuje u Sebranic napojení na silnici mezinárodního významu E461 (silnice I/43 Brno – Boskovice – Svitavy), na druhé straně propojuje Bystřici nad Pernštejnem s Novým Městem na Moravě, Žďárem nad Sázavou a dále vede na Pelhřimov a Tábor. Úsek této komunikace procházející regionem byl v letech 1997-2001 přeřazen mezi silnice druhé třídy (II/150), což nepříznivou dopravní situaci v tomto období ještě prohloubilo.

Dopravní síť obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem doplňuje několik silnic druhé třídy. Silnice II/388 po napojení na silnici II/360 spojuje Bystřici nad Pernštejnem s dálnicí D 1 u Velkého Meziříčí. Dále významné silnice představují II/387 a II/385 umožňující propojení region s Brnem.

V budoucnu by mělo dopravní sít regionu vylepšit tzv. Severojižní propojení, které má zkvalitnit napojení Bystřice nad Pernštejnem na dálnicí D1.

Územím regionu prochází od jihu na sever jednokolejná železniční trať č. 251 z Tišnova do Žďáru, která má ale pouze lokální charakter a navíc je na ní napojena malá část obcí. Na území obvodu ORP má pouze čtyři stanice (Věžná, Rožná, Bystřice nad Pernštejnem a Rozsochy).

6.2 Zemědělství

Přírodní podmínky regionu (viz příslušná kapitola) nejsou pro zemědělskou výrobu příliš vhodné. Zemědělská půda tvoří 56,8 % z celkové rozlohy obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, což je o 4,4 % méně než v případě kraje Vysočina. Orná půda se na zemědělské půdě regionu podílí nejméně ze všech ORP kraje Vysočina (65,1 %), naopak v podílu pastvin je Bystřicko společně s Novoměstskem na prvním místě (31,7 %). Tento fakt vypovídá o nízkém potenciálu rostlinné výroby a naopak o rozvoji extenzivního chovu skotu a ovcí.

Obr.7. Struktura pozemku v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1. 1. 2005

Pramen: Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005, ČSÚ, Jihlava 2006.

I přesto, že Bystřicko není příliš vhodné pro zemědělskou činnost, je podle SLDB 2001 v prvním sektoru národního hospodářství zaměstnáno více než 10 % ekonomicky aktivních obyvatel, což výrazně překračuje celorepublikovou hodnotu.

Průměrná cena zemědělských pozemků není na Bystřicku příliš vysoká (2,3 Kč/m²), což je dáno již zmíněnými horšími přírodními podmínkami. Nejvyšší průměrná cena je v rámci katastru obce Zvole, kde činí 4, 39/m², a nejnižší je v katastru obce Ubušínek (1 Kč/m²). Obvod ORP je tvořen především pícninářskou a bramborářskou výrobní oblastí. Pouze v katastru obce Újčov se vyskytuje oblast obilnářská.

Před rokem 1989 byl veškerá zemědělská výroba v rukou zemědělských družstev a státních statků. Po roce 1989 došlo k vrácení půdy původním vlastníkům a k transformaci zemědělských subjektů.

Na území obvodu ORP se nachází 10 podniků provozujících zemědělskou činnost, které měly v roce 2003 více než 20 zaměstnanců. Většina z nich se zabývala rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou výrobou. Pouze Teletník Rožná, a.s. se čistě specializuje na živočišnou výrobu. Některé zemědělské podniky, především AGRO Zvole a Společnost Bohuňov patří na Bystřicku k významným zaměstnavatelům.

Obvod ORP se vyznačuje poměrně vysokou lesnatostí. Lesy zaujímají 33 % celkové rozlohy obvodu. Těžbou dřeva se zabývají Lesy Strážek, které v roce 2003 zaměstnávaly 25 pracovníků.

Tab.17. Největšími zemědělské podniky podle počtu zaměstnanců k 1.1 2003

Pramen: Interní databáze Centra pro regionální rozvoj MU, 2005; HBI, 2005;upraveno

6.3 Průmysl

Průmysl zaujímá v rámci hospodářství obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nejvýznamnější roli. Ve II. sektoru národního hospodářství je zaměstnáno více než 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a z toho v samotném průmyslu více než 40 %.

Pro rozvoj průmyslu v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem měl klíčový význam objev uranových rud na konci padesátých let. Uranový průmysl významně zasáhl do téměř všech oblastí života obyvatel regionu

První průzkumné práce na území regionu proběhly v roce 1954 a o tři roky později začala v lokalitě Rožná samotná těžba. Od 1.1. 1959 byl přesunut JD Trutnov do Dolní Rožínky, kde vznikl JD Rožná. V současnosti závod nese název DIAMO o.z. GEAM Dolní Rožínka a lokalita Rožná je jediným místem v České republice, kde nadále probíhá těžba uranu.

Od počátku dobývání v roce 1957 byla těžba prováděna v pěti závodech: Rožná I, Rožná II (do roku 1963 byly závody Rožná I a Rožná II spojeny pod názvem KHB), Olší (těžba probíhala v období 1959-1989), Slavkovice-Petrovice (těžba probíhala v období 1966-1969) a Javorník-Podlesí (těžba probíhala v období 1958-1968). [24] Podnik nebyl zaměřen pouze na samotnou těžbu, ale v jeho rámci vznikl také závod na chemické zpracováni uranu a dále závod stavebních montáží, závod dopravy a mechanizace a závod sociálních služeb.

Vrchol těžby je spojen s druhou polovinou šedesátých let minulého století. V roce 1967 zde bylo zaměstnáno 4800 pracovníků, což je nejvyšší počet v celé historii závodu. O rok dříve dosáhla těžba maximální hodnoty 700 tun kovu za rok, přičemž průměrná roční těžba činila 500 tun.

Zásadní zlom v činnosti podniku nastal na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy v důsledku politických změn došlo k výraznému poklesu cen uranu na světových trzích.

Koncepcí útlumu těžby uranu se začala zabývat již vláda ČSSR v roce 1989 a v období let 1990-1993 byl nastolený trend dalšími třemi usneseními vlády opětovně potvrzen . Z důvodu útlumu byla v roce 1989 ukončena těžba v lokalitě Olší a o rok později došlo k významnému snížení stavu zaměstnanců. V roce 1990 poklesl počet zaměstnanců závodu v Dolní Rožínce poprvé od roku 1963 pod 3000.

V roce 1995 rozhodla vláda, že těžba uranové rudy v lokalitě Dolní Rožínka bude prováděna pouze výběrově. O dva roky později se vládá usnesla na tom, že likvidace dolu Rožná bude zahájena nejpozději od 1.1 2002, což bylo následně potvrzeno i v roce 1999.

V roce 2000 bylo usnesením vlády schváleno první prodloužení těžby a to do 1.1 2004. Důvodem bylo jednak nalezení nejkvalitnějšího ložiska za celou dobu těžby a jednak snaha oddálit masivní propouštění zaměstnanců, které by v regionu výrazně zkomplikovalo situaci na trhu práce.

O dva roky později došlo k dalšímu prodloužení, ve kterém bylo stanoveno datum likvidace nejpozději od 1.1 2006. V září 2003 byl zpracován harmonogram ukončení těžby v Dolní Rožínce, který předpokládal ukončení komerční těžby uranu k 30.6 2005 a ukončení celkové činnosti v podzemí do 1. 4. 2006.[28]

Zásadní změny v budoucnosti fungování závodu nastaly v roce 2005. Nejdříve byla schválena výjimka, které potvrzovala likvidační program od 1.1 2006, ale zároveň umožňovala těžbu až do června téhož roku.[29]

Následně bylo v důsledku rentability nalezených ložisek a vzrůstu cen uranu na světových trzích schváleno opětovné prodloužení těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná do konce roku 2008. Dále bylo stanoveno, že do 30. června 2007 mají být vládě předloženy informace o eventuálním pokračování těžby po roce 2008.[30]

Mimo těžbu uranu zaujímal v obvodu ORP před rokem 1989 nejvýznamnější postavení textilní a oděvní průmysl. Důvodem byla jednak tradice odvětví v regionu a jednak potřeba vytvořit pracovní místa pro ženskou část populace.

Z devíti průmyslových podniků regionu (bez uranových dolů), které měly na konci osmdesátých let více než 30 pracovníků se jich pět zabývalo zpracováním lnu, šitím oděvů či výrobou obuvi.

Druhým největším zaměstnavatelem v obvodu ORP byl Kras Brno, závod Bystřice nad Pernštejnem, který zaměstnával 437 pracovníků. V obci Vír měly sídlo Závody SKN Krnov, závod Vír (263 pracovníků). Na území regionu se nacházely dvě tírny Českomoravského lnu Humpolec, jedna v Domanínku (část obce Bystřice nad Pernštejnem, 145 pracovníků) a druhá v Písečném (45 pracovníků). Výrobou obuvi se zabývaly šicí dílny Závod GK Třebíč se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem. Gama České Budějovice, závod Dalečín (323 pracovníků) se zaměřovala na výrobu laboratorních a optických přístrojů. Strojírenstvím se zabýval závod Sigmy Brno ve Velkém Tresném (187 pracovníků) a MEZ Brno ve Štěpánově (185 pracovníků). Největším závodem potravinářského průmyslu byla provozovna Lacrum Brno v Bystřici nad Pernštejnem (49 pracovníků).

Po roce 1989 prošly výše uvedené podniky transformací a dnes jich většina již neexistuje.

Útlum těžby uranových rud a snaha o vytvoření nových pracovních míst vedly v Bystřici nad Pernštejnem již na počátku devadesátých let k budování průmyslové zóny. První vytvořená zóna měla rozlohu zhruba 10 hektarů a dnes na ní stojí závody dvou německých firemWera Werk a Rathgeber.

Po obsazení původní zóny došlo k jejímu rozšíření a v současnosti je pro investory připravena plocha o rozloze asi 60 hektarů. Bystřice nad Pernštejnem byla společně s Karvinou prvním městem v České republice, které získalo od ministerstva práce a obchodu prostředky k jejímu vybudování. V roce 1998 bylo městu prostřednictvím Czechinvestu přiděleno 16 200 000 korun na 13 hektarů průmyslové zóny. Přes slibný začátek není průmyslová zóna plně využívána a to především z důvodu špatné dopravní dostupnosti města, která odradila řadu investorů.

Tab.18. Největší průmyslové podniky podle počtu pracovníků v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2003

Pramen: Interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně, 2005; HBI, 2005; upraveno

Kromě DIAMO,o.z. GEAM Dolní Rožínka se v současnosti na území obvodu ORP nachází pouze tři průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 100 osob.

Wera werk, s.r.o. - podnik postavila německá firma v roce 1995 na „zelené louce“ a je zaměřen na výrobu drobných nástrojů a nářadí (šroubováky, úhlové klíče, bity). Jedná se o největší objekt bystřické průmyslové zóny. V roce 2003 zaměstnával 340 pracovníků.

ROTTER, s.r.o. Vír byl založen jako textilní podnik v roce 1913, dnešní podobu má od roku 1992, kdy došlo k transformaci státního závodu ZSKN Krnov. Součástí firmy je kovovýroba a textilní výroba. Kovovýroba se zaměřuje na obrábění rotačních součástí a měření přesných profilů. Textilní část vyrábí bytový textil (potahy, přehozy, přikrývky, polštáře, povlečení) V roce 2003 měl podnik 187 zaměstnanců.

Železárny Štěpánov s.r.o. – železárny mají ve Štěpánově dlouholetou tradici. Současná firma vznikla v roce 1993 privatizací závodu MEZ. Podnik se zabývá sériovou a kusovou výrobou odlitků a jejich následným opracováním. Mezi produkty patří těla a štíty motoru, tělesa převodovek, armatury a součástí strojů. V roce 2003 měla firma 136 pracovníků.

KOVOVÝROBA Dolní Rožínka byla založena v roce 1994 privatizací části majetku státního podniku DIAMO, o.z. GEAM Dolní Rožínka.V roce 2003 zaměstnávala 54 pracovníků. Specializující se na výrobu strojů a zařízení s mechanickým pohonem speciálně pro kolovou a manipulační techniku, zdvihací zařízení a na výrobu, montáž a rekonstrukce vyhrazených tlakových zařízení.

UNIMAN ENGLIŠ s.r.o. firma vznikla v roce 1995 privatizací závodu Sigma Velké Tresné a v roce 2003 v ní pracovalo 54 osob. Je zaměřena na výrobu ocelových konstrukcí, zdvihacího a manipulačního zařízení pro strojírenství a stavebnictví.

DŘEVOSPOL - výroba násad, spol. s r. o. Ujčov – podnik je specializován na výrobu násad a rukojetí pro různé typy pracovních nástrojů. V roce 2003 měl 48 zaměstnanců.

CORMEN,s.r.o. – firma sídlí v Bystřici nad Pernštejnem a byla založena v roce 1994. Vyrábí a prodává kosmetiku, bytovou a průmyslovou drogerii, tekuté, práškové a emulzní výrobky. V roce 2003 měla 44 zaměstnanců

RATHGEBER, k.s. – podnik s německým kapitálem sídlí v bystřické průmyslové zóně a v roce 2003 měla 33 zaměstnanců. Vyrábí kovové a plastové průmyslové štítky a etikety pro marketing a průmysl.

MORRIGAN, s.r.o. – společnost sídlí v Dolní Rožínce a zaměřuje se na výrobu pracovních a zdravotnických oděvů. V roce 2003 měla 30 zaměstnanců

6.4 Služby

Celková úroveň služeb na Bystřicku není příliš velká. V obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem je ve službách zaměstnáno více než o 10 procentních bodů méně ekonomicky aktivních obyvatel než činí průměr České republiky.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ze státního sektoru patří úřady a školy. Více jak 100 zaměstnanců má Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem a Vyšší odborná škola, Střední zemědělská škola a Střední odborné učiliště opravárenské Bystřice nad Pernštejnem. Kolem padesáti zaměstnanců má Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Základní škola Bystřice nad Pernštejnem T.G. Masaryka, Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem, Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem a TS města a.s. (technické služby se specializují na nakládání s odpady).

Školství je soustředěno především do správního centra obvodu. V Bystřici nad Pernštejnem se nachází dvě základní školy, speciální škola, vyšší odborná škola, střední zemědělská škola a střední odborné učiliště a gymnázium. Základní škola se mimo Bystřici nachází ještě ve 13 obcích regionu, ale pouze v Dolní Rožínce, Rovečném, Strážku a Štěpánově nad Svratkou se jedná o úplnou devítiletou školu.

Ze soukromých subjektů podnikajících v oblasti služeb zaměstnávají nejvíce osob subjekty zaměřené na obchod a dále na opravu automobilů a spotřebního zboží.

Mezi nejvýznamnější turistické a sportovní zařízení patří Westernové městečko Šiklův Mlýn a sportovní areál v obci Karasín.

6.5 Významné instituce

Obce České republiky mohou podle zákona vytvářet volné svazky obcí, které jim mají napomáhat lépe prosazovat jejich zájmy. Na území obvodu ORP se nacházejí tři mikroregiony: Bystřicko, Černý les a Svratecko-křetínský trojúhelník

Hlavním důvodem založení mikroregionu bylo sdružení většího počtu obcí s cílem společného postupu při vytvoření a realizaci strategického plánu udržitelného rozvoje regionu. Obce spolupracují zejména v oblasti rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů.[34]

Nejvýznamnější mikororegion Bystřicko vznikl v květnu roku 2000. V současné době má 33 členských obcí a je tvořen většinou obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Pouze obce Blažkov, Býšovec, Moravecké Pavlovice, Radkov, Skorotice a Věžná nejsou členy mikroregionu.

Svratecko–křetínský trojúhelník sdružuje obce na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje a kraje Vysočina a jeho cíle jsou podobné jako u mikroregionu Bystřicko. Ze zkoumaného území jsou členy tohoto mikroregionu obce Dalečín, Nyklovice, Rovečné, Sulkovec, Ubušínek, Unčín, Velké Tresné, Věstín a Vír.

Z obcí obvodu ORP je členem mikroregionu Černý les pouze obec Strážek, ve které se zároveň nachází centrum tohoto mikroreginu

6.6 Situace na trhu práce

Situace na trhu práce není v obvodu ORP příznivá a Bystřicko se řadí k regionům s poměrně vysokou nezaměstnaností. Míra registrované nezaměstnanosti se dlouhodobě drží na vysokých hodnotách.

Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti za sledované období (prosinec 2001 až prosinec 2005) byla na konci roku 2001 (9,4 %). Po tomto datu již neklesne pod 12 % a mimo prosinec roku 2003 se udržuje dokonce nad 13 procenty. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti můžeme sledovat v prosinci 2004, kdy dosáhla téměř 14 %.

Tab.19. Vývoj nezaměstnanosti v ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 2001-2005

Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. MPSV, Praha 2006; upraveno

U obcí Horní Rožínka, Velké Tresné a Velké Janovice přesáhla míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12 2005 dvacetiprocentní hranici. Nejhorší situace byla v případě obce Horní Rožínka, kde se míra registrované nezaměstnanosti pohybovala okolo 30 % (29,4 %). V samotném městě Bystřice nad Pernštejnem dosahovala míra registrované nezaměstnanosti nadprůměrné hodnoty 15,1 %. Naopak nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti se ve stejném časovém období se vykazovaly obce Písečné (4 %), Blažkov (5,4 %) a Ujčov (6 %).

Ve srovnání s vyššími územními jednotkami je situace na trhu práce v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nejhorší. Na konci roku sledovaného období přesahovala registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty České republiky a okresu Žďár nad Sázavou o 4,2 a kraje Vysočina dokonce o 4,9 procentních bodů. V rámci kraje Vysočina náleží Bystřicko mezi obvody ORP s nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti. Na konci roku 2005 zde byla v rámci kraje Vysočina šestá nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti.

Situaci na trhu práce v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem může výrazně zkomplikovat ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce. Bezprostředně po ukončení bude propuštěno přibližně 550 lidí a podle některých odhadů se míra registrované nezaměstnanosti na Bystřicku vyšplhala až k 18 %.

7 SWOT ANALÝZA

Silné stránky

• atraktivní krajina Svratecké hornatiny
• terén vhodný pro cykloturistiku a pěší turistiku
• kulturní památky (blízkost hradu Pernštejn, zříceniny hradů kolem řeky Svratky, kostel ve Zvoli, kostelík ve Vitochově..)
• dobré podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství (velký podíl pastvin)
• podpora ekologických technologií (výtopna a spalovna biomasy v Bystřici nad Pernštejnem)
• vybudovaná průmyslová plocha pro možné investice (60 ha v Bystřici nad Pernštejnem, 40 ha v majetku města, vybudované inženýrské sítě)
• průměrný věk nižší než v ČR
• fungující spolupráce mezi obcemi (mikroregiony)

Slabé stránky

• v minulosti jednosměrné zaměření na uranový průmysl (problémy související s útlumem těžby a transformací hospodářství)
• ekologické zatížení v okolí obce Rožná následkem těžby uranu (nutná sanace a rekultivace, kalojemy)
• vysoká míra registrované nezaměstnanosti
• nízká klasifikace pracovních sil
• nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva
• nedostatečná dopravní sít a špatná dopravní dostupnost a kvalita silnic
• nízká úroveň služeb
• malá propagace regionu
• proces stárnutí populace

Příležitosti

• podpora kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů (zvýšení kvalifikace především bývalým pracovníkům uranového průmyslu a zlepšení jejich uplatnění na trhu práce)
• podpora malých a středních podniků
• vytváření podmínek pro přilákání investorů
• zkvalitnění dopravní sítě, především vybudování napojení na dálnici D1 (tzv. Severojižní propojení), a zlepšení dopravní dostupnosti jednotlivých obcí
• rozvoj práce mikroregionů (získávání financí ze státních a evropských fondů)
• uchování a obnova krajinného rázu venkova
• podpora rozvoje turistického ruchu (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury a větší propagace regionu)
• zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání

Hrozby

• zvýšení již tak velké nezaměstnanosti, v důsledku ukončení těžby uranu, jestliže nedojde k vytvoření nových pracovních míst a k rekvalifikaci pracovníků
• odchod mladých lidí mimo obvod ORP, zapříčiněný nízkou sociální a ekonomickou atraktivitou regionu
• neustálé snižování počtu obyvatel regionu v důsledku migrace a přirozeného úbytku obyvatelstva
• proces stárnutí populace
• omezování veřejné dopravy do malých obci a postupné vylidňování těchto obcí

8 ZÁVĚR

Obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem patří mezi vnitřní periferie České republiky a socioekonomická situace regionu není příliš příznivá.

Na Bystřicku dochází k trvalému snižování počtu obyvatel. Region téměř trvale vykazuje přirozený úbytek obyvatelstva, ale hlavním důvodem poklesu je odchod obyvatel do sociálně a ekonomicky atraktivnějších oblastí České republiky.

Obvod ORP se vyznačuje velmi nízkou úrovní vzdělanosti. Bystřicko náleží k nejméně vzdělaným oblastem kraje Vysočina a ani obce s největšími hodnotami vzdělanostního ukazatele nedosahují úrovně České republiky.

Podprůměrná vzdělanost souvisí s podílem zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých sektorech národního hospodářství. S více než 50 % podílem ekonomicky aktivních osob zaujímá v regionu nejvýznamnější postavení druhý sektor národního hospodářství. Naopak sektor služeb je v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem na nízké úrovni.

V minulosti byl region jednostranně zaměřen na uranový průmysl, což po transformaci hospodářství a útlumu těžby uranu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století výrazně zkomplikovalo hospodářskou situaci. Velkou nevýhodou je špatná dopravní dostupnost oblasti, která odrazuje potencionální investory od vstupu do regionu. Z těchto důvodů se míra registrované nezaměstnanosti dlouhodobě udržuje na vysoké úrovni.

Do budoucna představuje velkou hrozbu ukončení těžby uranu v Dolní Rožínce, které má podle současných plánů nastat v roce 2008. DIAMO,o.z. GEAM Dolní Rožínka představuje největšího zaměstnavatele regionu a ukončení těžby může výrazně zkomplikovat již tak špatnou situaci na trhu práce.

Pro rozvoj Bystřicka bude důležité hospodářské zatraktivnění regionu a vytvoření nových pracovních míst, aby ustal odchod především mladých obyvatel z regionu.

Hospodářskou situaci může zlepšit zkvalitnění dopravní sítě, především napojení na dálnici D1, přilákání nových investorů a podpora místních malých a středních firem. Předpokladem rozvoje je zvýšení vzdělanosti obyvatelstva a rekvalifikace bývalých pracovníků uranového průmyslu a jejich nové uplatnění na trhu práce.

Velkým potenciálem Bystřicka je turisticky atraktivní krajina. Cestovní ruch představuje další možnost rozvoje, ale nejdříve musí dojít ke zkvalitnění turistické infrastruktury a propagace regionu.

SUMMARY

Subject bachelor work is socio-economics study of administration area of the municipality with extended competence Bystřice nad Pernštejnem Municipality with extended competence Bystřice nad Pernštejnem was established on January 1, 2003 and it lay in northeast part of Vysočina region. Area cover 39 villages and its expanse is 348 km² .

Historican development of the region is made at first. Then physical-geographical situation and social and economics strukture of inhabitans is analysed. Economy situation of region follows and at the end of bachelor work is carry out SWOT analysis.

LITERATURA

Knihy

Bartoš, J., Schulcz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960 XI.Ostrava 1988, 385 s.

Cimala, Z.:35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992.

Tentýž: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě aVýchodních Čechách. Dolní Rožínka, 1997, 85 s.

Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Praha 1996, 347 s.

Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko. In: Mackovčin, P., Sedláček, M: Chráněná území ČR VII. Praha 2002, s. 526.

Demek, J.ed.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha 1987, 574 s.

Spěváček, V. a kol.: Transformace české ekonomiky. Praha 2002, 525 s.

Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, 278 s.

Tenora, J.: Vlastivěda Moravská. Bystřický okres. Brno 1907, 278 s.

Tomášek, M.: Půdy České republiky. Praha 2000, 68 s.

Vaněrková, V.: Fyzickogeografické poměry Vírské vrchoviny. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2001, 77. s.

Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha 1984, 348 s.

Statistické zdroje

Demografická ročenka 1991-2003. Praha 2004.

Demografická ročenka správního obvodu ORP 1995-2004. Jihlava, 2005.

Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978.

Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. Jihlava 2006.

Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006.

Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992.

Sčítání lid, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003.

Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005. Jihlava 2006.

Mapy

Turistická mapa Okolí Brna- západ 1: 100 000. Vizovice 2004.

Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR 1: 500 000. Brno 1975

Další zdroje

Kol. autorů: Plán likvidace hlavních důlních děl ložiska Rožná. Dolní Rožínka 2005, 140 s.

Interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně

Elektronické zdroje

Czechinvest [online].© 2004-2006 [cit. 2006-03-12]. Dostupné z URL

< https://www.czechinvest.cz>.

Český statistický úřad [online]. © 2006 Dostupné z URL

< https://www.czso.cz>

Elektronický archív Mf DNES [online]. [cit. 2006-03-11].

< https://mfdnes.newtonit.cz>.

Elektronická vláda [online].[cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL

< https://racek.vlada.cz >.

IDOS – jízdní řády [online].b© 1997-2006 [cit. 2006-04-15]. Dostupné z URL <https://jizdnirady.atlas.cz/JRCIS.asp >.

Informační katalog HOPPENSTEDT BONNIER Information.[online]. Dostupné z URL https://www.hbi.cz>

Informační portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z URL

< https://www.mpsv.cz>

Mikroregion Bystřicko[online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL

< https://www.bystricko.cz>

Regionální informační servis [online]. 2005 [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL

< https://www.risy.cz>.

Sčítání lidu, domů a bytů 2001- dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, okres Žďár nad Sázavou [cd rom]. ČSÚ, Praha 2003.

SEZNAM PŘÍLOH

1. Obr. 1 Správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem

2. Obr. 2 Hustota zalidnění obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2005

3. Obr. 3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

k 1.3 2001

4. Obr.4 Míra nezaměstnanosti v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 31.12

5. Obr. 5 Ekonomická aktivita obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k

1.3 2001

6. Tab.1 Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

k 1.1 2005

7. Tab. 2 Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

v období 1869-2001

8. Tab. 3.Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, okresu Žďár

nad Sázavou, kraje Vysočina a České republiky na základě bazických a

řetězových indexů v období 1869-2001

9. Tab. 4 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu

ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991

10. Tab.5 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu

ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

11. Tab. 6 Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad

Pernštejnem v roce 1991

12. Tab. 7 Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad

Pernštejnem v roce 2001

13. Tab.8 Ekonomická struktura obyvatel v jednotlivých obcích  obvodu ORP

Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991

14. Tab. 9 Ekonomická struktura obyvatel v jednotlivých obcích  obvodu ORP

Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

15.Tab. 10 Dojížďka obyvatel jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad

Pernštejnem do zaměstnání v roce 2001

16. Tab. 11 Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a míra registrované

nezaměstnanosti v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejne

k 31 .12 2005

Příloha č. 6

Tab. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

k 1.1 2005

Pramen: Počet obyvatel v obcích Vysočiny k 1.1 2005. Jihlava 2006; upraveno

Příloha č. 7

Tab. 2: Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1869-2001

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí kraje Vysočina. Jihlava 2006; vlastní výpočty

Příloha č 8

Tab.3: Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, okresu Žďár nad Sázavou, kraje Vysočina a České republiky na základě bazických a řetězových indexů v období 1869-2001

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí kraje Vysočina. Jihlava 2006; Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978; Statistická ročenka ČR 2001; vlastní výpočty

Příloha č. 9

Tab.4: Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 10

Tab.5: Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Příloha č. 11

Tab.6: Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991

Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 12

Tab.7: Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Příloha č. 13

Tab.8: Ekonomicky struktura obyvatel v jednotlivých obcích  obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 14

Tab.9: Ekonomicky struktura obyvatel v jednotlivých obcích  obvodu ORP Bystřice

nad Pernštejnem v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001, Jihlava, 2003; vlastní zpracování

Příloha č. 15

Tab.10: Dojížďka obyvatel jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem do zaměstnání v roce 2001

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, okres Žďár nad Sázavou. Praha 2003

Pozn: - není určeno

Příloha č. 16

Tab.11: Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem

k 31 .12 2005

Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, MPSV, Praha, 2006, upraveno