Kalkulačky

Kalkulačky

Kalkulačky, ačkoliv s námi nejsou dlouho, se staly naprosto bězným nástrojem, se kterým se poprvé setkáváme jiz na základních skolách. Tězko říct, jak by dnesní svět vypadal, kdyby nikdy nevznikly, protoz 121j922b e se bez nich neobejde nikdo, od skoláků přes obchodníky az po vědce. Početní operace navíc byly hnacím motorem prvotního vývoje počítačů a kalkulačky jsou často (a právem) označovány za jedny z prvních počítačů.

Historie

Prvním nástrojem pro usnadnění počtů bylo počítadlo, které bylo často konstruováno jako dřevěný rám s korálky klouzajícími po drátech. Počítadlo bylo uzíváno staletí před přijetím psaného arabského číselného systému a je stále hojně uzívaným pomocníkem obchodníků a úředníků v Číně.

Zřejmě první automatickou kalkulačku, nazývanou Calculating Clock postavil v roce 1623 Wilhelm Schickard. V roce 1643 Blaise Pascal sestavil kalkulační přístroj později známý jako Pascaline, který se ve Francii pouzíval pro výpočty daně az do roku 1799.

Mechanické kalkulačky dominovaly trhu az do roku 1954, kdy firma IBM představila první celotranzistorovou kalkulačku. V roce 1957 pak uvolnila první komerční celotranzistorovou kalkulačku.

První kalkulačky jiz velmi podobné těm, které známe dnes, spatřily světlo světa kolem roku 1970 a v roce 1971 firma Sharp začíná vyrábět první malé kalkulačky do ruky. První programovatelnou kapesní kalkulačka předvedla firma Hewlett-Packard v roce 1974. HP-65 měla kapacitu 100 instrukcí. V roce 1975 uz měla kalkulačka HP-25C CMOS pamět.

Firma Hewlett-Packard také představila první kalkulačku schopnou symbolického počítání - HP-28 v roce 1987.

První elektronické kalkulačky byly velké jako dnesní počítače a pouzívaly zhavenou elektronku. Od té se přeslo k tranzistorům, coz umoznilo značnou miniaturizaci a podstatně zrychlilo počítání. Dnes mají obyčejné kalkulačky integrovaný obvod s pevnou sadou funkcí, kalkulačky vědecké a programovatelné pak dnes obsahují jednodussí počítač řízený softwarem.

Kalkulačka jako počítač

Vstupním zařízením takového počítače je klávesnice. Ta má samozřejmě numerickou část a řadu dalsích tlačítek pro příslusné funkce (bězné matematické operace, konfigurace přístroje, práce s pamětí). Kalkulačka má paměť typu RAM závislou na elektrické energii. Výstup realizuje číslicový, maticový nebo bodový LCD displej, monochromatický nebo schopný zobrazovat nízký počet barev (řádově jednotky nebo desítky). Drazsí modely vědeckých kalkulaček je mozné připojit k počítači a ovládat dodaným softwarem, připojení je větsinou realizováno sériovou komunikací (sériový port nebo USB). Některé kalkulačky mají i vestavěnou nebo připojitelnou jehličkovou tiskárnu pro záznam operací a jejich výsledků na papírovou pásku.