Karel Čapek

Karel Čapek

- autor světové proslulosti, nejvýznamnějsí představitel demokratického proudu, kandidát Nobelovy ceny, demokrat a humanista

Charakteristika doby: K.Čapek narozen 1890, zemřel 25.12.1938, 1. sv. válka 1914-1918, Říjnová revoluce r.1917, vznik ČSR 1918, svět. hospodř. krize ve 30.letech, nástup fasismu, Mnichov 1938.

Čapkova kulturní a novinářská činnost - Almanach na rok 1914, Národní listy, Lidové noviny. Zánry - píse romány, dramata, povídky, cestopisy, poezie, překlady.

Zivot: *Malé Svatoňovice, v rodině lékaře, měl bratr 15115o1414p a Josefa, který také psal, ale vynikl spíse jako výtvarník, a sestru Helenu, která se věnovala předevsím hudbě. Čapek studoval gymnázium v Hradci Králové, Brně, Praze, pak filosofii na KU a v Berlíně. Pak s bratrem studijní cesta do Paříze. Pak novinářství, iniciátor Almanachu na r.1914, krátce působí v Národ. listech, a od r.1921 do smrti v Lidových novinách. Po mnichovské kapitulaci r.1938 napadán z levicových i pravic. pozic. Poté onemocní zápalem plic a umírá o Vánocích r.1938.

Jeho manzelka Olga Scheinpflugová, herečka ND, o něm napsala "Český román".

Tvorba: jeho tvorba obsáhla nejrůznějsí témata a snad vsechny zánry. Jeho díla přelozena do mnoha svět. jazyků. Byl tvůrcem "sloupku", společně s bratrem vymysleli slovo "robot", Karel byl tvůrcem evropské varianty filosof. směru 20.stol. - Pragmatismu, jeho tvorba prosla několika obdobími:

První období: od počátku do r.1921 - jeho tvorba vychází z tzv. Předválečné moderny (usiluje o sblízení soudobého zivota a technické civilizace). Poznamenán filosof. směry - Agnosticismem (popírá poznání světa) a Skepticismem. Do literatury vstupuje společně s bratrem Josefem.

- Zářivé hlubiny - obsahuje novoklasické povídky, úvodní povídka "Zářivé hlubiny" inspirována zkázou Titaniku

- Krakonosova zahrada - soubor drobné novinářské prózy. Hlavní téma - svět technické civilizace.

- Bozí muka (1917)- první samostatná kniha K.Čapka, obsahuje filosofické detektivní povídky.

- Trapné povídky (1921) - prosté, vsední příběhy. Trapnost spočívá v nicotném a banálním zivotě hrdinů, neschopných významnějsích činů.

- Loupezník (1920)- relativistické drama, bouřliváctví X opatrnictví, individuální vzpoura X pokrytectví

Francouzská poezie nové doby (1920)- překlady moderních franc. básníků ( od Baudeleira po Apollinairea)

Druhé období: 1921 - 1927 - tvorba předevsím dramatických a románových utopií. Čapek varuje před zneuzitím techniky a moznou katastrofou.

- R.U.R - sci-fi drama, vynálezce Rozum zkonstruuje inteligentní roboty, kteří postupně zastanou veskerou lidskou práci. Roboti se ale začnou proti lidem bouřit a zabíjet je. V závěru hry vsak lidstvo uniká zkáze díky lásce dvou robotů -Heleny a Prima. Hra má varovat před robotizací lidské práce, a před degenerací lidstva po stránce fyzické i intelektuální.

- Ze zivota hmyzu - zobrazení vsech záporných vlastností tehdejsího světa, jako závist, nenávist, sobectví, lakota a dalsí v obrazech ze zivota hmyzu.Diváky provází dramatem tulák = mluvčí lidstva.

- Věc Makropulos - motiv nesmrtelnost vede k úvahám o smyslu a hodnotách lidského zivota.

- Továrna na absolutno - vynález neznámé hmoty, schopné měnit lidi = > konflikty, války, ničení

- Krakatit - o vynálezu nekonečně účinné třaskaviny, schopné zničit celý svět. O vynálezci a inzenýru Prokopovi => myslenka odpovědnosti vědce za svou práci.

Třetí období: 1928 - 1933 - v tomto období píse hlavně soubory próz (krátké povídky, fejetony, sloupky) původně určené pro noviny.

- Povídky z jedné a druhé kapsy (1929) - krátké povídky pro noviny, vynikající stylistická a jazyková stránka, uzití hovorových prvků. Častá detektivní zápletka, záhada je logicky vyřesena, ale není označeno na které straně je zlo(teorie relativismu), soustředění na malého člověka a jeho starosti

- Italské listy, Anglické listy, Výlet do Spaněl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever, - knihy cestopisných fejetonů, charakteristiky jednotlivých zivotních stylů, dojmy z cest, vtipnost, originalita

- Dáseňka, Devatero pohádek - knihy určeny pro děti

Čtvrté období: 1933 - 1935 - vzniká tzv. románová noetická trilogie (noetika=nauka o poznání), knihy nemají společné téma, jen podtext. Řesí zde, zda-li lze či nelze poznat svět, pravdu a člověka.

- Hordubal - příběh sedláka ze Zakarpatské Ukrajiny, vrací se z Ameriky, kde byl za výdělkem. Zena i dcera se mu odcizili, zena si nasla milence, se kterým Hordubala zavrazdí. Nevědí vsak, ze Hordubal byl vsak smrtelně nemocen. Příběh sledován očima Hordubala, četníků i očima soudce.

- Povětroň - smrtelně raněný člověk, jako jediný přezil havárii letadla. Jeptiska, jasnovidec a básník s ním přichází do styku, se kazdý zvlást snazí zrekonstruovat jeho osud. Kazdé podání je jiné, podle zivot. zkuseností dané osoby, ale i rysy shodné (vselidská zkusenost).

- Obyčejný zivot - zivotní retrospektiva starého zelezničního úředníka z různých pohledů, ukazuje ze v kazdém člověku je mnoho protichůdných pocitů, rozporů, vnitřní mnohostrannost kazdého člověka.

Páté období: 1935 - 1938 - tvorba ovlivněna předzvěstí 2.sv. války a nástupem fasistického diktátu. Vznikají dílo společensky silně angazovaná.

- Hovory s T.G.M. - kniha zaměřena filosoficky, fiktivní rozhovory  Čapka s prvním prezidentem ČSR

- Válka s mloky - utopický román, zaměřen proti válce, dobyvačným snahám a rozpadu lidských hodnot, poukazuje na hrozbu fasismu a rasismu. Děj se odehrává v neurčené době na různých místech světa. Kapitán Van Toch objeví při lovu perel inteligentní tvory - mloky. Naučí je zacházet s nástroji, zbraněmi a slouzit člověku. Mloci lidem pomáhají, ale začnou se bouřit. Vůdce mloků vyhlásí lidem válku. Příběh neuzavřen, končí objevením prvního mloka v Praze ve Vltavě.

- Bílá nemoc - drama, Válkou zmítanou zemí se síří epidemie na níz zná lék pouze doktor Galén. Nakonec onemocní samotný diktátor a strůjce války baron Krüg, ale doktor Galén mu lék vydá jen pod podmínkou zastavení války. Baron nakonec souhlasí, doktor je vsak uslapán fanatickým davem.. Varování před rozpínavostí fasismu.

- Matka - drama, Matka Doloros přichází o muze a své 4 syny ve válce. Matka odmítá poslat do války i svého posledního syna, ale poznává hrůzy války a to mění její rozhodnutí. Výzva k boji proti násilí a nelidskosti.