ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Èeské vysoké uèení technické v Praze
Materiály a technologie
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Téma: Konstrukèní oceli pro práci za zvýšení teplot
Obsah seminární práce:
I. Úvod
II. Žáruvzdorné oceli
a) Feritické a martenzitické oceli s obsahem 8% Cr
b) Feriticko-martenzitické oceli s obsahem 18% Cr
c) Feriticko-karbidické oceli s obsahem 22–30% Cr
d) Chromniklové austenitické oceli
e) Plechy válcované za tepla ze žáruvzdorných ocelí
a) Nelegované oceli
b) Nízkolegované oceli
c) Vysokolegované chromové oceli
d) Austenitické oceli
Chromniklové austenitické oceli
Manganchromové austenitické oceli
e) Vytvrditelné žárupevné oceli
f) Žáropevné slitiny niklu
IV. Pøílohy
I. Úvod
Žáruvzdorné oceli
mají zvýšenou odolnost proti korozi za normální i zvýšené teploty.Pokud pùsobí
korozní prostøedí za vysokých teplot (asi nad
Do skupiny žáruvzdorných ocelí zahrnujeme ty
oceli, které jsou vhodné pro použití v oblasti teplot 600- 1
Žáropevností oceli rozumíme její schopnost pøenášet za vyoké teploty dlouhodobì vnìjší namáhání, aniž by došlo k nepøípustné deformaci souèásti nebo lomu. Dalšími požadavky èasto bývají také odolnost proti korozi, odolnost proti únavovému porušování za tepla aj.
V souèasné
dobì se tyto oceli používají v energetickém a chemickém prùmyslu pøi
syntéze èpavku, pøi výrobì dehtu, syntetických pohonných látek, tj. všude tam,
kde se pracuje za teploty až
Žárupevné oceli používané v technické praxi je možno rozdìlit podle chemického složení na:
nelegované oceli
nízkolegované oceli
vysokolegované chromové oceli
austenitické oceli
vytvrditelné oceli
U všech žárupevných ocelí je tøeba vìnovat pozornost stopovým prvkùm, protože zhoršují mechanické vlastnosti a zvyšují jejich rozptyl u oceli stejné znaèky z rùzných taveb. Mezi škodlivé prvky patøí Sn, Pb, Sb, As, P, S, O, N a H. Obsah Sn a Sb má být nižší než 0,041%. Cu zvyšuje až do obsahu 0,2% èas do lomu, pøi vyšším obsahu ho však opìt snižuje. Odolnost ocelí proti zkøehnutí udává Watanabùv faktor resp. X faktor.
II. Žáruvzdorné oceli
a) Feritické a martenzitické oceli s obsahem 8% Cr
Základní matrici tìchto tvoøí za normální teploty po pomalém ochlazování chromový ferit, ve kterém se pøi obsahu C vyluèují karbidy K1 (M23C6), pøi vyšším obsahu C karbidy K2 (M7C3). Pøi ohøevu na vyšší teplotu transformuje ferit na austenit, ve kterém se karbidy postupnì rozpustí, takže ocel lze kalit. Vyšší tvrdost se však získává až pøi obsahu C na 0,2%.
Používají se do
teploty 750-
Tab. 1. Chemické složení oceli s 8% Cr
Znaèka |
Chemické složení v % |
||||||
C |
Mn |
Si |
P max. |
S max. |
Cr |
jiné |
|
max. 0,12 |
max. 0,60 |
Al |
|||||
Oceli s obsahem uhlíku nižším než 0,15% mají po žíhání feritickou matrici, ve které jsou vylouèeny karbidy K1. Oceli s vyšším obsahem C je možno zakalit na vysokou tvrdost, takže se oznaèují také jako kalitelné žáruvzdorné oceli. Jsou vhodné na souèástky, u kterých se žádá nejen odolnost proti korozi pøi vyšších teplotách, ale také vysoká zakalitelnost a odolnost proti opotøebení. Typickým pøíkladem pro jejich použití jsou výfukové ventily spalovacích motorù.
b) Feriticko-martenzitické oceli s obsahem 18% Cr
Oceli této skupiny
se používají do teploty asi
Obsah C
dvoufázových ocelí se pohybuje mezi 0,1-0,25%, takže probíhá pøi zmìnì teploty
èásteèná transformace. Tepelné zpracování má však význam pouze za normální
teploty. Po tváøení resp. odlití se oceli obvykle pouze žíhají na snížení pnutí
na teplotì
Tab. 2. Chemické složení feriticko-martenzitických ocelí s obsahem 18% Cr
Znaèka |
Chemické složení v % |
|||||
C max. |
Mn max. |
Si max. |
Cr |
Ni max. | ||
Ti max. 0,8 |
||||||
0,8–1,2 Al |
*
žáruvzdorná ocel do teploty
Strukturu tváøených
ocelí je možno ovlivnit dotváøecí teplotou, která má být nižší než
Zlepšení mechanických vlastností a svaøitelnosti kalitelných chromových ocelí bylo dosaženo vyvinutím ocelí se sníženým obsahem C (0,05%) a zvýšeným obsahem Ni na 4% nebo 6%. Vznikly tak oceli oznaèované jako oceli COR 13-4, COR 13-6, které mají ve srovnání s klasickými korozivzdornými ocelemi pøi velmi dobré svaøitelnosti také lepší mechanické vlastnosti (zejména houževnatost). Jsou zavádìny jak pro souèásti všech typù vodních turbín, tak pro vodní èerpadla.
Dvoufázové oceli
mají dobrou odolnost proti korozi v prostøedí obsahujícím síru a její
slouèeniny, takže nahrazují austenitické oceli typu 18/9. Osvìdèily se také ve
vodíkové atmosféøe. Ménì vhodné jsou pro nauhlièující prostøedí. Neodolávají
vanadové korozi. Pøi svaøování tìchto ocelí èiní tìžkosti èásteèná transformace
austenitu a hrubnutí zrna pøi teplotách nad 1
Používají se na rùzná kuchyòská zaøízení, ale také na trubky pøehøívaèù vzduchu, na rekuperátory a ochranné trubky termoèlánkù. Oceli se stejným obsahem Cr, ale zvýšeným obsahem C slouží k výrobì nástrojù s tvrdostí asi 56 HRC. Napø. chirurgické nástroje, kalibry apod.
c) Feriticko-karbidické oceli s obsahem 22–30% Cr
Vysokolegované chromové oceli s vyšším obsahem C se používají do teploty 1 100–1 200°C. Obsah Cu tváøených ocelí bývá max. 0,2%, u ocelí na odlitky až 0,8%.
Tab. 3. Chemické složení ocelí s obsahem 20–30% Cr
Znaèka |
Chemické složení v % |
|||||||
C max. |
Mn max. |
Si max. |
Cr |
Ni max. |
P max. |
S max. |
Ti max. |
|
Oceli této skupiny
se zpravidla tepelnì nezpracovávají, protože pracovní teplota souèástek je
vysoká. Po odlití nebo tváøení se oceli obvykle žíhají na teplotì 760-
Nevýhodou vysokolegovaných chromových ocelí je jejich obtížná svaøitelnost a køehkost za normální teploty.
Výhodou chromových ocelí je, že mají vìtší tepelnou vodivost a menší souèinitel délkové roztažnosti než austenitické oceli.
Tato ocel je vhodná na trubky rekuperátorù hlubinných pecí.
d) Chromniklové austenitické oceli
Tyto oceli jsou vhodné na souèástky pracující v prostøedí, ve kterém kolísá pracovní teplota.
Jejich nevýhodou je, že snášejí špatnì prostøedí obsahující slouèeniny síry.
Obsah C je nutno volit podle použití oceli. Žáruvzdorné oceli mohou mít vyšší obsah C, protože se používají za teplot nad 1 000°C, kdy se èást karbidù rozpustí v základní matrici. Pokud se však souèástky svaøují, doporuèuje se obsah C snížit pod 0,2%, aby se snížilo nebezpeèí vzniku prasklin. Žáruvzdorné austenitické oceli mají zvýšený obsah Si, který zpomaluje nauhlièování a zúèastòuje se na tvorbì ochranné vrstvièky.
Tab. 4. Chromniklové austenitické žáruvzdorné oceli a jejich složení
Znaèka |
Chemické složení v % |
|||||
C max. |
Mn max. |
Si max. |
Cr |
Ni |
jiné |
|
0,2–0,4 Mo 2–2,75 W |
||||||
1–1,5 Al 0,05–0,2 Ti |
||||||
1–1,5 Al 0,05–0,2 Ti |
||||||
* zvýšená odolnost proti nauhlièování a pùsobení SO2
Tyto oceli jsou nemagnetické, mají vysokou houževnatost, jejich pevnost v tahu se pohybuje kolem 650 MPa, ale mez kluzu je velmi nízká 250 MPa. Zvýšit pevnost a tvrdost je možno tváøením za studena.
Aby se zvýšila životnost austenitických ocelí pracujících v atmosféøe obsahující slouèeniny síry, doporuèuje se snížit obsah Ni na asi 4% a zvýšit obsah Cr na asi 25%.
Napø.: ocel o složení 0,19% C, 1,17% Si, 0,9% Mn, 25,9% Cr a 4,02% Ni byla necitlivá na pùsobení plynù obsahující síru. Za teplot vyšších než 1 300°C má tato ocel feritickou strukturu, v rozpìtí teplot 800–1 200°C heterogení strukturu α + γ.
Obr. 1.
e) Plechy válcované za tepla z žáruvzdorných ocelí
Plechy z ocelí této skupiny se dodávají vždy tepelnì zpracované. Na optimálním zpracování závisí jejich základní vlastnosti, zvláštì korozní odolnost. Plechy se ve vìtšinì pøípadù zpracovávají tváøením za studena. Austenitické oceli jsou pro tento zpùsob zvláš vhodné, nebo mají vìtší hlubokotažné vlastnosti než mìkká uhlíková ocel. Je však nutno poèítat s tím, že pøi tváøení za studena se znaènì zpevòují. To platí i pro obrábìní a zvláštì vrtání. Pøi leštìní jsou schopny dosáhnout zrcadlového lesku, musí však být bez pøímìsi Ti. Austenitické oceli jsou dobøe svaøitelné. Z tìchto ocelí je proto dovoleno vyrábìt i svaøované tlakové nádoby. Nutno však brát v úvahu fyzikální vlastnosti. Svaøování feritických èi kalitelných ocelí pøedstavuje již složitìjší problém a provádí se v omezeném mìøítku, vìtšinou jen u tenkých plechù. Žáruvzdorné oceli, zvláštì chromové, jsou za studena obtížnì tvaøitelné, svaøitelnost je obtížná, ve vìtšinì pøípadù vyžaduje pøedehøev.
V kaleném stavu se používají na strojní, kuchyòské, chirurgické nástroje. Jinak v prùmyslu chemickém, farmaceutickém, textilním, potravináøském, na souèásti tepelných a energetických zaøízení, tlakových nádob. Na žáruvzdorná zaøízení v keramice, skláøství, zaøízení žíháren, topnou techniku, souèásti prùmyslových pecí aj.
Znaèky ocelí vyrábìné dle ÈSN 42 0210 |
|||
Oceli Cr |
Oceli CrNi |
Oceli CrNiMo |
Oceli žáruvzdorné |
Oceli vyrábìné pro použití
v jaderné energetice |
Ocel vyrábìná pro použití
výstavby kontejnerù pro skladování vyhoøelého paliva z JE |
Srovnatelné oceli s ÈSN
nebo jim podobné vyrábíme podle zahranièních norem : |
a) Nelegované oceli
Maximální pracovní
teplota nelegovaných ocelí je omezena hranicí opalu a mezí teèení. Jestliže
definujeme hranici opalu jako teplotu, pøi které je po 120 hodinovém støídavém
ohøevu a ochlazování na vzduchu úbytek materiálu max.
Obr. 2.
Z nelegovaných ocelí se zhotovují trubky, plechy, výkovky a odlitky pro energetická zaøízení. Slouží k výrobì souèástí parních kotlù, kondenzátorù, armatur atd.
Tab. 5. Chemické složení ocelí tø. 12 na žárupevné trubky
Znaèka |
Chemické složení v % |
||||||||
C |
Mn |
Si |
Cr max. |
Ni max. |
Cu max. |
V |
P max. |
S max. |
|
Pozn.: Vanad je možno nahradit niobem v množství 0,02–0,06%
Žárupevné trubky se
válcují z uklidnìných, polouklidnìných a neuklidnìných ocelí tø.
Mechanické
vlastnosti za vyšších teplot se zaruèují pouze do tloušky stìny
Koncem 70. let byla
vyvinuta mikrolegovaná ocel znaèky 12 025, u které se zaruèuje mez kluzu
až do teploty
b) Nízkolegované oceli
Dìlí se na:
oceli pro pužití v oblasti meze kluzu
oceli pro použití v oblasti meze teèení
Tyto oceli musí mít vysokou plasticitu pøi teèení, životnost min. 200 000h, dobrou odolnost proti oxidaci na vzduchu i v dalších prostøedích, dobrou svaøitelnost a vyhovující fyzické vlastnosti.
Obvykle se
používají do teploty 560-
Obr. 3.
Obsah C a legovacích prvkù se musí volit tak, aby se netvoøil cementit, ale pouze speciální karbidy, které musí být jemné, vzdálenosti mezi nimi krátké.
Nízkolegované žárupevné oceli jsou obvykle legovány chromem, molybdenem a vanadem, ménì èasto se používá bor, wolfram a niob.
Vìtšina dnešních žárupevných ocelí obsahuje V, který tvoøí velmi stabilní drobné karbidy. Nejlepší vlastnosti mají oceli s pomìrem C:V = 1:3–1:4. Nìkteré žárupevné oceli jsou stabilizovány Nb, jehož minimální obsahse urèí ze vztahu:
%Nb = 7,75.[%C] + 6,64.[%N]
Ke zvýšení prokalitelnosti se nìkdy pøidává menší množství Mn a Ni.
Austenitizaèní teploty nízkolegovaných ocelí se musí volit tak, aby se pøi tepelném zpracování maximálnì snížila chemická nestejnorodost. Po výdrži na teplotì se ochlazuje takovou rychlostí, aby austenit transformoval pøevážnì na bainit. Obsah feritu má být co nejnižší.
Ve velkých
výkovcích musí probíhat bainitická transformace nejenom v povrchových
vrstvách, ale také ve støedové oblasti. Proto se obvykle ochlazuje vodní mlhou
nebo v oleji. Po zakalení se oceli popouštìjí na teplotì 650-
Tab. 6. Nízkolegované tváøené žárupevné oceli pro použití v oblasti meze kluzu
Znaèka |
Chemické složení v % |
Teplota (°C) |
|||||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Mo |
V |
Cu max. |
Ni | ||||
max. |
max. | ||||||||||
max. |
max. |
N |
Al | ||||||||
max. | |||||||||||
max. |
max. |
min. | |||||||||
max. |
max. | ||||||||||
0,2 | |||||||||||
max. |
B | ||||||||||
max. |
Ti max. | ||||||||||
max. | |||||||||||
max. |
W | ||||||||||
Na hrubé kotlové
plechy nad
Tab. 7. Nízkolegované žárupevné oceli pro použití v oblasti meze teèení
Znaèka |
Chemické složení v % |
Teplota (°C) |
|||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Mo |
V |
Ni | |||
Mo | |||||||||
Cr – Mo | |||||||||
Cr – V | |||||||||
Cr-Mo-V | |||||||||
W | |||||||||
Cr-V-Mo-W |
c) Vysokolegované chromové oceli
Oceli této skupiny
se používají v rozmezí teplot 600-
Mechanické
vlastnosti za vyšších teplot ovlivòuje výraznì velikost precipitátù a
vzdálenost mezi nimi. Vliv je silný zejména za nižších pracovních teplot a
ztrácí se, jakmile je vzdálenost mezi precipitáty vìtší než 100 nm. Vlastnosti
tìchto ocelí ovlivòuje silnì molybden. Pøi obsahu 3% Mo se objevují
v matrici ostrùvky δ-feritu, který zlepšuje svaøitelnost. Žárupevné
oceli s obsahem 11% Cr byly odvozeny od martenzitických korozivzdorných
ocelí, které mají dobrou odolnost proti korozi až do teploty
Vedle dobré korozivzdornosti a žárovzdornosti mají vysokochromové oceli také vìtší schopnost vnitøního tlumení za provozních teplot.
Tyto oceli se legují Mo, Nb, V, W, Co. Obsah C se pohybuje okolo 0,2%. Mo zvyšuje sekundární tvrdost,
odolnost proti popouštìní a stabilizuje precipitát M2(C,N). Jeho obsah bývá max. 1,5%. V zvyšuje až do
obsahu 1% odolnost proti popuštìní. Protože je však silnì feritotvorný, pohybuje se jeho obsah obvykle
okolo 0,3%. Také se legují malým množstvím Ni, aby se obsah δ-feritu pohyboval mezi 5–10%, protože
se tím zlepšuje svaøitelnost. Ti váže C jako stabilní karbid, takže snižuje tvrdost. Pod znaèkou VN 91 se
vyrábí ocel modifikovaná Nb a N. Ocel se vyznaèuje vysokou žárupevností a plasticitou pøi teèení,
relativnì vysokou tepelnou vodivostí, nízkou tepelnou roztažností,zvýšenou korozní odolností v prostøedí
vodíku, vodní páry i zplodin hoøení.
Tab. 8. Chemické složení žárupevných vysokolrgovaných chromových ocelí
Znaèka |
Chemické složení v % |
|||||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
V |
W | |||
max. |
Nb |
N |
||||||||
VN 91 |
max. | |||||||||
max. | ||||||||||
Ti | ||||||||||
T 60 |
max. |
max. |
N |
|||||||
AK1NM |
max. |
Nb |
||||||||
AK2NM | ||||||||||
d) Austenitické oceli
Chromniklové austenitické oceli
Austenitické oceli
mají vyšší mez teèení, protože v hustì uspoøádané FCC møížce probíhají
difúzní pochody i za zvýšených teplot pomaleji. Výhodné také je, že se
rekrystalizaèní teplota austenitu pohybuje mezi 800-
Základními prvky austenitických žárupevných ocelí jsou Cr a Ni. Ke zvýšení žárupevnosti se pøidává W (asi 2%), Mo (1-3%), nìkdy Nb, Ti, V a N. Obsah Cr se pohybuje mezi 12-20%. Cr tvoøí na povrchu souèásti spinel FeO.Cr2O3, takže se zvyšuje odolnost proti oxidaci. Obsah Ni je vyšší než u austenitických ocelí 18/9, protože je tøeba vyvážit vliv feritotvorných prvkù a zabránit vyluèování fáze-σ, která snižuje houževnatost. Mo zvyšuje žárupevnost, podporuje však vznik nežádoucí fáze-σ a Lavesovy fáze Fe2Mo. V zvyšuje mez pevnosti pøi teèení. Pøísada V je úèinná zejména za pøítomnosti N, protože pøi teèení precipitují na dislokacích nitridy vanadu, které hrubnou i po dlouhých výdržích na teplotì pouze nepatrnì. C potlaèuje vyluèování feritu-δ a zvyšuje mechanické vlastnosti. Ke zvýšení meze kluzu za tepla, meze pevnosti se pøidává malé množství N, který zpomaluje difúzní rychlost C, tj. vyluèování a koagulaci karbidù M23C6 a dalších intermetalických fází. Do obsahu 0,07% zvyšuje N žárupevnost až do 104h.
Tab. 9. Austenitické chromniklové žárupevné oceli
Znaèka |
Chemické složení v % |
Teplota (°C) |
||||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
W |
Mo |
Ti |
V |
||
max. |
max. |
max. |
min. 5% C | |||||||
max. |
max. |
max. |
min. 5% C | |||||||
max. | ||||||||||
max. |
max. | |||||||||
max. |
max. |
max. |
5.(%C-0,03 | |||||||
max. |
max. |
max. |
min. 5% C | |||||||
max. |
max. |
max. |
min. 5% C | |||||||
max. |
min. 8% C |
Austenitické
žárupevné oceli se tepelnì zpracovávají rozpouštìcím nebo stabilizaèním
žíháním. V 1.pøípadì se oceli ochlazují z teploty
1 100-1 180°C ve vodì nebo na vzduchu. Výdrž na teplotì má být 1,5h
na
Žárupevná ocel
17 341 se používá na velmi namáhané souèástky a èásti trubkových systémù
v zaøízení tepelné a jaderné energetiky. Na odlitky se používá ocel ÈSN 42
2939. Na odstøedivì lité trubky je vhodná ocel 40 Cr25Ni30, která snáší teplotu
až 1 000°C a tlak až 4MPa. Na odstøedivì lité reakèní trubky parního
reformingu byla vyvinuta ocel 30 Cr24Ni24Nb, která je vhodná na trubky
s teplotou stìny 920-
Manganchromové austenitické oceli
Tyto oceli neobsahují drahý Ni, takže jsou levnìjší. Výhodná je také jejich vyšší odolnost v prostøedí obsahujícím slouèeniny síry. Ke zvýšení stability austenitu se nìkdy pøidává malé množství N, ke zvýšení meze teèení Ta, Nb, Ti a V.
Tab. 10. Austenitické manganchromové oceli
Znaèka |
Chemické složení v % |
|||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
V |
Ti |
|
max. 0,3 | ||||||||
Po rozpouštìcím žíhání za teploty 1 000-1 050°C a ochlazení na vzduchu tvoøí matrici tìchto ocelí austenit, ve kterém je vylouèena fáze-ε a menší množství drahých karbidù TiC event. VC a až 1% α-martenzitu.
Ocel 17 481
odolává oxidaci v prostøedí vodních par až do teploty
e) Vytvrditelné žárupevné oceli
Jsou vhodné na
pracovní teploty 650-
Tab. 11. Vytvrditelné žárupevné oceli
Znaèka |
Chemické složení v % |
||||||||
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
W |
Ti |
Al |
B |
|
AKRNS | |||||||||
AKRN | |||||||||
ATV3R |
Ocel AKRN má
vysokou mez pevnosti pøi teèení, dobrou strukturní stabilitu a plastické
vlastnosti. Nejlepší mechanické vlastnosti se získávají po rozpouštìcím žíhání
na teplotì 1 150°C po dobu 1h, ochlazením na vzduchu a vytvrzením za
teploty
Pøísada Ti, Al, B a
Mo zvyšuje mez pevnosti pøi teèení. Vhodnou kombinací legovacích prvkù je tak
možno získat ocel, která se za teploty
Ocel AKRN je možno použít
do teploty 650-
Používají se k výrobì obìžných a rozvádìcích lopatek parních a plynových turbín, svorníkù, rotorù atd.
f) Žáropevné slitiny niklu
Používají se do pracovní teploty 700-1 000°C.
Mají nízký obsah C (do 0,2%) a rùzné množství dalších pøísad jako Cr, Ti, Al, Co, Mo a W. Matrici tìchto slitin tvoøí, podobnì jako u austenitických vytvrditelných ocelí, tuhý roztok s FCC møížkou. U jednodušších slitin Ni-Cr-Al-Ti se zvýšené odolnosti proti teèení dosahuje zejména disperzí intermetalické fáze γ‘-Ni3 (Al-Ti). Novìjší vyvinuté slitiny s pøísadou dalších prvkù jako Mo, W, Nb, jsou zpevòovány jednak precipitací fáze γ‘, jednak speciálními karbidy tìchto prvkù. V souèasné dobì vyrábìné slitiny obsahují také mikropøísadu B a Zr, které podobnì jako Co, W a Mo zpomalují difúzi ostatních prvkù v tuhém roztoku a zvyšují žáropevnost slitiny.
Tyto sltiny Ni se
tepelnì zpracovávají rozpouštìcím žíháním pøi teplotì 1 100°C, ochlazením
na vzduchu a vytvrzováním pøi teplotì 700-
Používají se na silnì namáhané souèásti plynových turbín a turbokompresorù.
U nás jsou to napø. AKN 21 (NiCr20Fe4Ti2Al), AKN 30 (NiCr19Co18Ti3Al2), pøíp. litá modifikace LVN 9 (NiCr10Mo3W5Co4Ti3Al5BZr), používaná napø. pro výrobu lopatek metodou pøesného lití.
Tab. 12. Chemické složení žáruvzdorných niklových slitin
Pøehled chemického složení (rozbor tavby) žáruvzdorných niklových slitin |
||||||||||||||||||
Oznaèení slitiny |
Hmotnostní podíl v % |
|||||||||||||||||
Znaèka |
Èíselné oznaèení |
C |
Mn max. |
Si |
P max. |
S max. |
Ni |
Cr |
Co |
Fe |
Mo |
Al |
Ti |
Cumax. |
Nb+Ta |
B |
Ce |
|
NiCr15Fe |
max. 0,50 |
min. 72,00 |
max. 0,30 |
max. 0,30 | ||||||||||||||
NiCr20Ti |
max. 1,00 |
zbytek |
max. 5,00 |
max. 5,00 |
max. 0,30 | |||||||||||||
NiCr22Mo9Nb |
max. 0,50 |
min. 58,00 |
max. 1,00 |
max. 5,00 |
max. 0,40 |
max. 0,40 | ||||||||||||
NiCr23Fe |
max. 0,50 |
max. 18,00 |
max. 0,50 | |||||||||||||||
NiCr28FeSiCe |
min. 45,00 | |||||||||||||||||
IV. Pøílohy
Pøehled chemického složení (rozbor tavby) žáruvzdorných ocelí a niklových slitin obsažených v normì ÈSN EN 10095 |
||||||||||
Feritické žáruvzdorné oceli |
||||||||||
Oznaèení oceli |
Hmotnostní podíl v % |
|||||||||
Znaèka |
Èíselné oznaèení |
C |
Si |
Mn |
P max. |
S max. |
Cr |
Al |
N |
Ostatní |
X10CrAlSi7 |
max. 0,12 | |||||||||
X10CrAlSi13 |
max. 0,12 | |||||||||
X10CrAlSi18 |
max. 0,12 | |||||||||
X10CrAlSi25 |
max. 0,12 | |||||||||
X18CrN28 |
max. 1,00 | |||||||||
X3CrAlTi18-2 |
max. 0,04 |
max. 1,00 |
0,2 + 4 (C+N) £Ti£ |
|||||||
Austenitické žáruvzdorné oceli |
||||||||||
Oznaèení oceli |
Hmotnostní podíl v % |
|||||||||
Znaèka |
Èíselné oznaèení |
C |
Si |
Mn |
P max. |
S max. |
Cr |
Ni |
N |
Ostatní |
X8CrNiTi18-10 |
max. 0,10 |
max. 1,00 |
max. 2,00 |
Ti: 5x%C £Ti£ |
||||||
X15CrNiSi20-12 |
max. 0,20 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | |||||||
X9CrNiSiNCe21-11-2 |
max. 1,00 |
Ce: 0,03 – 0,08 |
||||||||
X12CrNi23-13 |
max. 0,15 |
max. 1,00 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | ||||||
X8CrNi25-21 |
max. 0,10 |
max. 1,50 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | ||||||
X15CrNiSi25-21 |
max. 0,20 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | |||||||
X12NiCrSi35-16 |
max. 0,15 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | |||||||
X10NiCrAlTi32-21 |
max. 0,12 |
max. 1,00 |
max. 2,00 |
Al:0,15-0,60 Ti: 0,15-0,60 |
||||||
X6NiCrNbCe32-27 |
max. 0,30 |
max. 1,00 |
max. 0,11 |
Al: max. 0,025 Ce: 0,05-0,10 Nb: 0,60-1,00 |
||||||
X25CrMnNiN25-9-7 |
max. 1,00 | |||||||||
X6CrNiSiNCe19-10 |
max. 1,00 |
Ce: 0,03 – 0,08 |
||||||||
X6NiCrSiNCe35-25 |
max. 2,00 |
Ce: 0,03 – 0,08 |
||||||||
X10NiCrSi35-19 |
max. 0,15 |
max. 2,00 |
max. 0,11 | |||||||
X10NiCrSiNb35-22 |
max. 0,15 |
max. 2,00 |
max. 0,11 |
Nb: 1,00-1,50 |
Tabulka žáruvzdornosti žáruvzdorných ocelí |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znaèka oceli |
Použití na vzduchu do teploty |
Ztráta opalem na vzduchu v g . m-2 . hod.-1 |
Odolnost v plynném prostøedí obsahujícím síru |
Odolnost v plynném prostøedí obsahující dusík a chudé na kyslík |
Odolnost v nauhlièujícím plynném prostøedí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Teplota ve o C |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
prostøedí oxidaèní |
prostøedí redukèní |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oceli feritické |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X10CrAlSi7 |
velmi dobrá |
vyhovující |
nevyhovující |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X10CrAlSi13 |
velmi dobrá |
vyhovující |
nevyhovující |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X10CrAlSi18 |
velmi dobrá |
dobrá |
nevyhovující |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X10CrAlSi25 |
velmi dobrá |
dobrá |
nevyhovující |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oceli austenitické |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X8CrNiTi18-10 |
dobrá |
nevyhovující |
dobrá |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X15CrNiSi20-12 |
dobrá |
nevyhovující |
dobrá |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X8CrNi25-21 |
dobrá |
nevyhovující |
dobrá |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X15CrNiSi25-21 |
dobrá |
nevyhovující |
dobrá |
vyhovující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
X10NiCrAlTi32-21 |
dobrá |
nevyhovující |
dobrá |
dobrá |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezní úchylky tloušky pro pásy z oceli s normálním deformaèním odporem pøi zvýšených teplotách 1)
platí pro všechny oceli tøídy A, která zahrnuje všechny oceli neuvedené v tabulce znaèek s vysokým deformaèním odporem pøi zvýšených teplotách (vit pozn. 1) v tabulce seznamu znaèek. Po dohodì mohou být celkové tolerance tloušky všechny kladné nebo všechny záporné. Pro úzké pásy urèené
k válcování za studena nesmí rozdíly tloušky v celém svitku
pøekroèit: Nestejnomìrnost tloušky musí být plynulá a nesmí vykazovat náhlé skokové zmìny. |
||||||||||||||||||||
Úchylky vypuklosti
|
Zvýšení mezních úchylek tloušky a vypuklosti pro pásy s vysokým deformaèním odporem pøi zvýšených teplotách |
||||||||||||||||||||||||
|
Tøída B (zvýšení o 10 %) |
V. Tøída C (zvýšení o 20 %) |
VI. Tøída D (zvýšení o 30 %) |
|||
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
16Mo3 20MnB5 30MnB5 38MnB5 28Mn6 27MnCrB5-2 33MnCrB5-2 39MnCrB6-2 38Cr2 46Cr2 34Cr4 41Cr4 45Cr2 38Cr4 16MnCr5 13CrMo4-5 10CrMo9-10 |
EN 10028-2 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-1 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EU 86-70 EU 86-70 EN 10084 EN 10028-2 EN 10028-2 |
25CrMo4 34CrMo4 41CrMo4 42CrMo4 14CrNi6 20NiCrMo2-2 17CrNiMo7-6 |
EN 10083-1 EN 10083-1 EU 86-70 EN 10083-1 EN 10084 EN 10084 EN 10084 |
50CrMo4 36CrNiMo4 34CrNiMo6 30CrNiMo8 51CrV4 všechny znaèky napø. 39CrMoV13 31CrMo12 34CrAlMo5 41CrAlMo7 všechny znaèky napø. 50CrV4 67 SiCr5 50CrV4 |
EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 89-71 EU 89-71 EU 132-79 EU 132-79 |
VII. Tøída B (zvýšení o 15 %) |
VIII. Tøída C (zvýšení o 30 %) |
IX. Tøída D (zvýšení o 40 %) |
|||
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
E295, E335, E360 S355 S355 S355 S355 P295, P355 |
EN 10025 EN 10025 EN 10155 EN 10149-2 EN 10149-3 EN 10113-2 EN 10113-3 EN 10028-2 |
L360, L415, L445 S420, S460 S420, S460 P460 S460 |
EN 10208-2 EN 10113-2, EN 10113-3 EN 10149-2, EN149-3 EN 10028-3 EN 10028-6 EN 10137-2 |
L480, L550 S500, S550, S600, S650, S700 S500, S550 S620, S690 S890, S960 P500, P550 P620, P690 |
EN 10208-2 EN 10149-2 EN 10137-2 EN 10028-6 |
Zvýšení mezních úchylek tloušky plechù u ocelí s vysokým deformaèním odporem pøi zvýšených teplotách.(viz mezní úchylky tloušky plechù z ocelí s normálním deformaèním odporem – Tøída A) |
Zvýšení mezních úchylek tloušky plechù u ocelí s vysokým deformaèním odporem - pokraèování |
|||||
Tøída B (zvýšení o 10 %) |
Tøída C (zvýšení o 20 %) |
Tøída D (zvýšení o 30 %) |
|||
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
Druh oceli Oznaèení |
Normalizováno v |
C35 C35E C36 C45 C45E C46 C50C50E |
EN 10083-2 EN 10083-1 EU 86-70 EN 10083-2 EN 10083-1 EU 86-70 EN 10083-2 EN 10083-1 |
C53 C55 C55E 1 CS 55 C60 C60E 1 CS 60 1 CS 67 |
EU 86-70 EN 10083-2 EN 10083-1 EU 132-79 EN 10083-2 EN 10083-1 EU 132-79 EU 132-79 |
CT 70 1 CS 75 CT 80 2 CS 85 2 CS 100 CT 105 CT 120 |
EU 96-79 EU 132-79 EU 96-79 EU 132-79 EU 132-79 EU 96-79 EU 96-79 |
16Mo3 20MnB5 30MnB5 38MnB5 28Mn6 27MnCrB5-2 33MnCrB5-2 39MnCrB6-2 38Cr2 46Cr2 34Cr4 41Cr4 45Cr2 38Cr4 16MnCr5 13CrMo4-5 10CrMo9-10 |
EN 10028-2 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-1 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-3 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EU 86-70 EU 86-70 EN 10084 EN 10028-2 EN 10028-2 |
25CrMo4 34CrMo4 41CrMo4 42CrMo4 17CrNi6-6 20NiCrMo2-2 18CrNiMo7-6 |
EN 10083-1 EN 10083-1 EU 86-70 EN 10083-1 EN 10084 EN 10084 EN 10084 |
50CrMo4 36CrNiMo4 34CrNiMo6 30CrNiMo8 51CrV4 všechny znaèky napø. 39CrMoV13 31CrMo12 34CrAl Mo5 41CrAlMo7 všechny znaèky napø. 50CrV4 67 SiCr5 50CrV4 |
EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EN 10083-1 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 85-70 EU 89-71 EU 89-71 EU 132-79 EU 132-79 |
Mezní úchylky tloušky |
||||||||||||||
Jmenovitá tlouštka mm |
Mezní úchylky tloušky v mm pro tøídy: |
Dovolený rozdíl mezi nejmenší a nejvìtší tlouškou stejného plechu pøi jmenovitých šíøkách v mm |
||||||||||||
Tøída A |
Tøída B |
Tøída C |
Tøída D |
|||||||||||
dolní mez |
horní mez |
dolní mez |
horní mez |
dolní mez |
horní mez |
dolní mez |
horní mez |
³ < 2000 |
³ < 2500 |
³ < 3000 |
³ <3500 |
³ <4000 |
³ |
|
³3<5 |
- 0.4 |
+ 0.8 |
- 0.3 |
+ 0.9 |
0 |
+ 1.2 |
- 0.6 |
+ 0.6 |
0.8 |
0.9 |
0.9 |
- |
- |
- |
³5<8 |
- 0.4 |
+ 1.1 |
- 0.3 |
+ 1.2 |
0 |
+ 1.5 |
- 0.75 |
+ 0.75 |
0.9 |
0.9 |
1.0 |
1.0 |
- |
- |
³8<15 |
- 0.5 |
+ 1.2 |
- 0.3 |
+ 1.4 |
0 |
+ 1.7 |
- 0.85 |
+ 0.85 |
0.9 |
1.0 |
1.0 |
1.1 |
1.1 |
1.2 |
³15<25 |
- 0.6 |
+ 1.3 |
- 0.3 |
+ 1.6 |
0 |
+ 1.9 |
- 0.95 |
+ 0.95 |
1.0 |
1.1 |
1.2 |
1.2 |
1.3 |
1.4 |
³25<40 |
- 0.8 |
+ 1.4 |
- 0.3 |
+ 1.9 |
0 |
+ 2.2 |
- 1.1 |
+ 1.1 |
1.1 |
1.2 |
1.2 |
1.3 |
1.3 |
1.4 |
³40<80 |
- 1.0 |
+1.8 |
- 0.3 |
+ 2.5 |
0 |
+ 2.8 |
- 1.4 |
+ 1.4 |
1.2 |
1.3 |
1.4 |
1.4 |
1.5 |
1.6 |
³80<150 |
- 1.0 |
+ 2.2 |
- 0.3 |
+ 2.9 |
0 |
+ 3.2 |
- 1.6 |
+ 1.6 |
1.3 |
1.4 |
1.5 |
1.5 |
1.6 |
1.7 |
³150<250 |
- 1.2 |
+ 2.4 |
- 0.3 |
+ 3.3 |
0 |
+ 3.6 |
- 1.8 |
+ 1.8 |
1.4 |
1.5 |
1.6 |
1.6 |
1.7 |
- |
Mezní úchylky neplatí pro oblasti upravované broušením. |
Dovolené pøekroèení hmotnosti plechù pro tøídy A, B, C a D |
||||||
Jmenovitá tlouška |
Tøída |
Dovolené pøekroèení teoretické hmotnosti v % pøi jmenovitých šíøkách v mm 1) 2) |
||||
≥600<2000 |
≥2000<2500 |
≥2500<3000 |
≥3000<3500 | |||
≥ 3 < 5 |
A | |||||
B | ||||||
C | ||||||
D | ||||||
5 < 8 |
A | |||||
B | ||||||
C | ||||||
D | ||||||
≥ 8 < 15 |
A |
6,0 |
6,5 |
7,0 |
7,5 |
|
B |
8,0 |
8,5 |
9,0 |
9,5 |
||
C |
11,0 |
11,5 |
12,0 |
12,5 |
||
D |
3,0 |
3,5 |
4,0 |
4,5 |
||
≥ 15 < 25 |
A |
4,5 |
4,5 |
5,0 |
5,0 | |
B |
6,0 |
6,5 |
6,5 |
7,0 |
||
C |
8,0 |
8,0 |
8,5 |
8,5 |
||
D |
3,0 |
3,0 |
3,5 |
3,5 |
||
≥ 25 < 40 |
A |
3,5 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
|
B |
5,0 |
5,0 |
5,0 |
5,0 |
||
C |
6,0 |
6,5 |
6,5 |
6,5 |
||
D |
3,0 |
3,0 |
3,5 |
3,5 |
||
≥ 40 < 80 |
A |
3,5 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
|
B |
5,0 |
5,5 |
5,5 |
5,5 |
||
C |
5,5 |
5,5 |
5,5 |
5,5 |
||
D |
3,0 |
3,0 |
3,5 |
3,5 |
||
≥ 80 < 150 |
A |
3,5 |
3,5 |
4,0 |
4,0 | |
B |
4,5 |
4,5 |
4,5 |
4,5 |
||
C |
4,5 |
4,5 |
5,0 |
5,0 |
||
D |
3,0 |
3,0 |
3,5 |
3,5 |
||
≥ 150 < 250 |
A |
3,5 |
3,5 |
3,5 |
3,5 |
|
B |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
||
C |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
4,0 |
||
D |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
X10CrAlSi7 |
W.Nr. 1.4713 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh oceli |
Feritická žáruvzdorná ocel. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TDP |
EN 10095 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oznaèení |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Žáruvzdornost |
Ocel vykazuje vysokou stálost v oxidaèním a redukèním prostøedí obsahujícím sirné slouèeniny.Maximální provozní teploty pøi nepøetržitém provozu :Oxidaèní atmosféra 770oC; Oxidaèní atmosféra obsahující sirné slouèeniny 770oC;Redukèní, nauhlièující atmosféra 750oC; Redukèní atmosféra obsahující slouèeniny síry 750oC |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemické složení tavby v % hmot. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dovolené úchylky chem. složení hotového výrobkuod chemického složení tavby v % hmot. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mechanické vlastnosti pøi 20o C pro obvyklý stav dodávání |
U
tyèí a profilù tloušky ≤ MPa. Informativní hodnoty. 3) Pro válcovaný drát platí pouze hodnoty pevnosti. 4) Stav žíhaný. L – podélný smìr zkoušení, Q – pøíèný smìr zkoušení.
|
Fyzikální vlastnosti – informativní hodnoty. |
||||||||||||||||
Mìrné teplo pøi 20o C |
450 J / kg.K |
|||||||||||||||
Tepelná roztažnost |
|
|||||||||||||||
Tepelná vodivost pøi 20oC |
Pøi 20o C - 23 W / m . K; pøi 500o C – 25 W / m . K |
|||||||||||||||
Elektrický odpor pøi 20o |
0,70 W . mm2 / m |
|||||||||||||||
Technologické vlastnosti |
||||||||||||||||
Tváøení |
Doporuèené rozmezí teplot pro tváøení za tepla : 1100 až 800 o C s následným ochlazením na vzduchu.Tváøení za studena se doporuèuje provádìt ve stavu žíhaném. |
|||||||||||||||
Tepelné zpracování |
Ocel se žíhá v rozmezí teplot 750 až 800o C s následným ochlazením na vzduchu nebo do vody. |
|||||||||||||||
Obrobitelnost |
Obrobitelnost je dobrá. Ocel má pøi nízké pevnosti ponìkud vyšší houževnatost.Pøi obrábìní mùže docházet k napìchování materiálu na bøitu nástroje. Tøíska se neláme a vytváøí spirálu, která se z obrábìné plochy špatnì odvádí. Obtížím pøi obrábìní lze èelit vhodnou geometrií nástroje a pøizpùsobením parametrù obrábìní vlastnostem materiálu.Doporuèuje se zvýšit rychlost obrábìní jakmile se objeví napìchován materiálu na bøitu nástroje. |
|||||||||||||||
Svaøitelnost |
Doporuèuje se svaøovat elektrickým obloukem s ohledem na nižší specifický pøívod tepla. Lze tak zabránit rùstu zrna , které vede ke snížení houževnatosti. Vhodný je i pøedehøev svaøované souèásti na teplotu ca 200o C. Vyžíhání svaøované souèásti pøi teplotì 800o C zlepšuje mechanické vlastnosti svarového spoje. |
|||||||||||||||
Použití |
Rùzné souèásti zaøízení pro tepelné zpracování, souèásti kotlù a pecních agregátù (armatury, rošty, dopravníky, závìsy), souèásti výmìníkù tepla a ventilátorù. Tepelnì namáhané díly keramických a skláøských pecí, ochranná pouzdra termoèlánkù, tepelnì namáhaný spojovací materiál a další. |
X10NiCrAlTi32-21 |
W.Nr. 1.4876 |
||||||||||||||||||
Druh oceli |
Austenitická žáruvzdorná ocel. |
||||||||||||||||||
TDP |
EN 10095 |
||||||||||||||||||
Oznaèení |
|
||||||||||||||||||
Žáruvzdornost |
V oxidaèní atmosféøe odolává teplotám do 1200o C. V oxidujícím prostøedí za pøítomnosti slouèenin obsahujících síru je horní hranice použitelnosti 1050o C. V redukèních uhlíkatých zplodinách hoøení odolává teplotám do 1000o C. V prostøedí redukèního charakteru s obsahem slouèenin síry se žáruvzdornost oceli podstatnì snižuje (900o C). Dobøe snáší i atmosféry obsahujících dusík i pøi nízkých obsazích kyslíku. |
||||||||||||||||||
Chemické složení tavby v % hmot. |
Neuvedené prvky s výjimkou tìch, které slouží k dohotovení tavby, nesmí být bez vìdomí objednavatele pøisazovány. Souèasnì musí být pøijata opatøení k zamezení pøechodu takových prvkù ze šrotu a pøísad, které by ovlivnily vlastnosti a použitelnost vyrábìné oceli. |
||||||||||||||||||
Dovolené úchylky chem. složení hotového výrobkuod chemického složení tavby v % hmot. |
|
Mechanické vlastnosti pøi 20o C pro obvyklý stav dodávání |
U
tyèí a profilù tloušky ≤ MPa. Hodnota prodloužení se sníží na 20% 2) Informativní hodnoty. 3) Pro válcovaný drát platí pouze hodnoty pevnosti. 4) Rozpouštìcí žíhání. L – podélný smìr zkoušení, Q – pøíèný smìr zkoušení.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze teèení pro prodloužení 1% pøi zvýšených teplotách |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze pevnosti teplotách |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikální vlastnosti – informativní hodnoty. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mìrné teplo pøi 20o C |
550 J / kg.K |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná roztažnost |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost pøi 20oC |
Pøi 20o C - 12 W / m . K; pøi 500o C 17 W / m . K |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrický odpor pøi 20o |
1,0 W . mm2 / m |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technologické vlastnosti |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tváøení |
Doporuèené rozmezí teplot pro tváøení za tepla : 1150 až 900 o C s následným ochlazením na vzduchu.Ocel je dobøe tvaøitelná za studena. Pøi tváøení za studena však dochází ke zpevnìní povrchu tváøeného dílu, což platí též o tažení tyèí a drátu. Pøi vìtších deformacích za studena se doporuèuje následnì vyžíhat. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelné zpracování |
Provádí se rozpouštìcí žíhání v rozmezí teplot 1050 až 1150o C s následným ochlazením na vzduchu nebo do vody. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obrobitelnost |
Ocel se v porovnání s feritickými žáruvzdornými ocelemi hùøe obrábí. Pøi nastavení nevhodných parametrù obrábìní dochází ke zpevòování povrchu a obrobitelnost se zhoršuje. Dùsledkem je nižší životnost nástroje a zhoršení obrábìného povrchu. Viz obrábìní austenitických korozivzdorných ocelí. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Svaøitelnost |
Ocel je svaøitelná všemi obvykle užívanými metodami svaøování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Použití |
Rùzné souèásti zaøízení pro tepelné zpracování, souèásti kotlù a pecních agregátù (armatury, rošty, dopravníky, závìsy), souèásti výmìníkù tepla a ventilátorù. Tepelnì namáhané díly keramických a skláøských pecí, ochranná pouzdra termoèlánkù, tepelnì namáhaný spojovací materiál a další. Ocel je strukturnì stabilní i po dlouhodobém setrvání v oblasti teplot 600 – 900o C. |
X15CrNiSi20-12 |
W.Nr. 1.4828 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh oceli |
Austenitická žáruvzdorná ocel. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TDP |
EN 10095 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oznaèení |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Žáruvzdornost |
V oxidaèní atmosféøe odolává teplotám do 950o C. V oxidujícím prostøedí za pøítomnosti slouèenin obsahujících síru je horní hranice použitelnosti 850o C. V redukèních uhlíkatých zplodinách hoøení odolává teplotám do 850o C. V prostøedí redukèního charakteru s obsahem slouèenin síry se žáruvzdornost oceli podstatnì snižuje (750o C). Dobøe snáší i atmosféry obsahujících dusík i pøi nízkých obsazích kyslíku. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemické složení tavby v % hmot. |
Neuvedené prvky s výjimkou tìch, které slouží k dohotovení tavby, nesmí být bez vìdomí objednavatele pøisazovány. Souèasnì musí být pøijata opatøení k zamezení pøechodu takových prvkù ze šrotu a pøísad, které by ovlivnily vlastnosti a použitelnost vyrábìné oceli. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dovolené úchylky chem. složení hotového výrobkuod chemického složení tavby v % hmot. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mechanické vlastnosti pøi 20o C pro obvyklý stav dodávání |
U
tyèí a profilù tloušky ≤ MPa. Hodnota prodloužení se sníží na 20% 2) Informativní hodnoty. 3) Pro válcovaný drát platí pouze hodnoty pevnosti. Rozpouštìcí žíhání. L – podélný smìr zkoušení, Q – pøíèný smìr zkoušení.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze teèení pro prodloužení 1% pøi zvýšených teplotách |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze pevnosti pøi teèení pøi zvýšených teplotách |
|
Fyzikální vlastnosti – informativní hodnoty. |
||||||||||||||||
Mìrné teplo pøi 20o C |
500 J / kg.K |
|||||||||||||||
Tepelná roztažnost |
|
|||||||||||||||
Tepelná vodivost pøi 20oC |
Pøi 20o C - 15 W / m . K; pøi 500o C 21 W / m . K |
|||||||||||||||
Elektrický odpor pøi 20o |
W . mm2 / m |
|||||||||||||||
Technologické vlastnosti |
||||||||||||||||
Tváøení |
Doporuèené rozmezí teplot pro tváøení za tepla : 1150 až 900 o C s následným ochlazením na vzduchu.Ocel je dobøe tvaøitelná za studena. Pøi tváøení za studena však dochází ke zpevnìní povrchu tváøeného dílu, což platí též o tažení tyèí a drátu. Pøi vìtších deformacích za studena se doporuèuje následnì vyžíhat. |
|||||||||||||||
Tepelné zpracování |
Provádí se rozpouštìcí žíhání v rozmezí teplot 1050 až 1150o C s následným ochlazením na vzduchu nebo do vody. |
|||||||||||||||
Obrobitelnost |
Ocel se v porovnání s feritickými žáruvzdornými ocelemi hùøe obrábí. Pøi nastavení nevhodných parametrù obrábìní dochází ke zpevòování povrchu a obrobitelnost se zhoršuje. Dùsledkem je nižší životnost nástroje a zhoršení obrábìného povrchu. Pøi obrábìní je vhodné zvolit postupy doporuèené pro austenitické korozivzdorné oceli. |
|||||||||||||||
Svaøitelnost |
Ocel je svaøitelná všemi obvykle užívanými metodami svaøování. |
|||||||||||||||
Použití |
Rùzné souèásti zaøízení pro tepelné zpracování, souèásti kotlù a pecních agregátù (armatury, rošty, dopravníky, závìsy), souèásti výmìníkù tepla a ventilátorù. Tepelnì namáhané díly keramických a skláøských pecí, ochranná pouzdra termoèlánkù, tepelnì namáhaný spojovací materiál a další. Oproti feritickým žáruvzdorným ocelím s vyšším obsahem Cr, není ocel X8CrNiTi10-10 náchylná ke køehnutí ani pøi delší expozici v oblasti kritických teplot. |
X8CrNiTi18-10 |
W.Nr. 1.4878 |
||||||||||||||||||
Druh oceli |
Austenitická žáruvzdorná ocel. |
||||||||||||||||||
TDP |
EN 10095 |
||||||||||||||||||
Oznaèení |
|
||||||||||||||||||
Žáruvzdornost |
V oxidaèní atmosféøe odolává teplotám do 850o C. V oxidujícím prostøedí za pøítomnosti slouèenin obsahujících síru je horní hranice použitelnosti 750o C. Plynná prostøedí redukèního charakteru s obsahem slouèenin síry žáruvzdornost oceli podstatnì snižuje. Dobøe snáší i atmosféry obsahujících dusík i pøi nízkých obsazích kyslíku. |
||||||||||||||||||
Chemické složení tavby v % hmot. |
|
||||||||||||||||||
Dovolené úchylky chem. složení hotového výrobkuod chemického složení tavby v % hmot. |
|
Mechanické vlastnosti pøi 20o C pro obvyklý stav dodávání |
U tyèí a profilù tloušky
≤ MPa. Hodnota prodloužení se sníží na 20% 2) Informativní hodnoty. 3) Pro válcovaný drát platí pouze hodnoty pevnosti. Rozpouštìcí žíhání. L – podélný smìr zkoušení, Q – pøíèný smìr zkoušení.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze teèení pro prodloužení 1% pøi zvýšených teplotách |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze pevnosti pøi teèení pøi zvýšených teplotách |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikální vlastnosti – informativní hodnoty. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mìrné teplo pøi 20o C |
500 J / kg.K |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná roztažnost |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost pøi 20oC |
Pøi 20o C - 15 W / m . K |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrický odpor pøi 20o |
0,73 W . mm2 / m |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technologické vlastnosti |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tváøení |
Doporuèené rozmezí teplot pro tváøení za tepla : 1100 až 850 o C s následným ochlazením na vzduchu.Ocel je dobøe tvaøitelná za studena. Pøi tváøení za studena však dochází ke zpevnìní povrchu tváøeného dílu, což platí též o tažení tyèí a drátu. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelné zpracování |
Provádí se rozpouštìcí žíhání v rozmezí teplot 1020 až 1120o C s následným ochlazením na vzduchu nebo do vody. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obrobitelnost |
Ocel se v porovnání s feritickými žáruvzdornými ocelemi hùøe obrábí. Pøi nastavení nevhodných parametrù obrábìní dochází ke zpevòování povrchu a obrobitelnost se zhoršuje. Dùsledkem je nižší životnost nástroje a zhoršení obrábìného povrchu. Pøi obrábìní je vhodné zvolit postupy doporuèené pro austenitické korozivzdorné oceli. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Svaøitelnost |
Ocel je svaøitelná všemi obvykle užívanými metodami svaøování |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Použití |
Rùzné souèásti zaøízení pro tepelné zpracování, souèásti kotlù a pecních agregátù (armatury, rošty, dopravníky, závìsy), souèásti výmìníkù tepla a ventilátorù. Tepelnì namáhané díly keramických a skláøských pecí, ochranná pouzdra termoèlánkù, tepelnì namáhaný spojovací materiál a další. Oproti feritickým žáruvzdorným ocelím s vyšším obsahem Cr, není ocel X8CrNiTi10-10 náchylná ke køehnutí ani pøi delší expozici v oblasti kritických teplot. |
X8CrNi25-21 |
W.Nr. 1.4845 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh oceli |
Austenitická žáruvzdorná ocel. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TDP |
EN 10095 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oznaèení |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Žáruvzdornost |
V oxidaèní atmosféøe odolává teplotám do 1100o C. V oxidujícím prostøedí za pøítomnosti slouèenin obsahujících síru je horní hranice použitelnosti 1000o C. V redukèních uhlíkatých zplodinách odolává teplotám do 1000o C. V prostøedí redukèního charakteru s obsahem slouèenin síry se žáruvzdornost oceli podstatnì snižuje (850o C). Dobøe snáší i atmosféry obsahujících dusík i pøi nízkých obsazích kyslíku. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemické složení tavby v % hmot. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dovolené úchylky chem. složení hotového výrobku od chemického složení tavby v % hmot. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mechanické vlastnosti pøi 20o C pro obvyklý stav dodávání |
U tyèí a profilù tloušky ≤ MPa. Hodnota prodloužení se sníží na 20% 2) Informativní hodnoty. 3) Pro válcovaný drát platí pouze hodnoty pevnosti. Rozpouštìcí žíhání. L – podélný smìr zkoušení, Q – pøíèný smìr zkoušení.
|
Informativní prùmìrné hodnoty meze teèení pro prodloužení 1% pøi zvýšených teplotách |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informativní prùmìrné hodnoty meze pevnosti pøi teèení pøi zvýšených teplotách |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikální vlastnosti – informativní hodnoty. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mìrné teplo pøi 20o C |
500 J / kg.K |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná roztažnost |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost pøi 20oC |
Pøi 20o C - 15 W / m . K; pøi 500o C 19 W / m . K |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrický odpor pøi 20o |
0,85 W . mm2 / m |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technologické vlastnosti |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tváøení |
Doporuèené rozmezí teplot pro tváøení za tepla : 1150 až 900 o C s následným ochlazením na vzduchu.Ocel je dobøe tvaøitelná za studena. Pøi tváøení za studena však dochází ke zpevnìní povrchu tváøeného dílu, což platí též o tažení tyèí a drátu. Pøi vìtších deformacích za studena se doporuèuje následnì vyžíhat. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelné zpracování |
Provádí se rozpouštìcí žíhání v rozmezí teplot 1050 až 1150o C s následným ochlazením na vzduchu nebo do vody. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obrobitelnost |
Ocel se v porovnání s feritickými žáruvzdornými ocelemi hùøe obrábí. Pøi nastavení nevhodných parametrù obrábìní dochází ke zpevòování povrchu a obrobitelnost se zhoršuje. Dùsledkem je nižší životnost nástroje a zhoršení obrábìného povrchu. Pøi obrábìní je vhodné zvolit postupy doporuèené pro austenitické korozivzdorné oceli. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Svaøitelnost |
Ocel je svaøitelná všemi obvykle užívanými metodami svaøování. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Použití |
Rùzné souèásti zaøízení pro tepelné zpracování, souèásti kotlù a pecních agregátù (armatury, rošty, dopravníky, závìsy), souèásti výmìníkù tepla a ventilátorù. Tepelnì namáhané díly keramických a skláøských pecí, ochranná pouzdra termoèlánkù, tepelnì namáhaný spojovací materiál a další. Oproti feritickým žáruvzdorným ocelím s vyšším obsahem Cr, není ocel X8CrNiTi10-10 náchylná ke køehnutí ani pøi delší expozici v oblasti kritických teplot. |
Seznam použité literatury:
Fremunt, P., Podrábský, T.: Konstrukèní oceli, Akademické nakladatelství CERM, Brno 1996
Pospíšil, R.: Antikorozní a žáruvzdorné oceli, SNTL, Praha 1980
Purmenský, J., Sobotka, J.: Sborník Žárupevné oceli, VŽKG, 1975
Dorazil, E.: Nauka o materiálu II – Pøednášky, Edièní støedisko VUT Brno, 1987
|