Kubismus -Francie,Čechy - specifika českého kubismu - architektura,uzité umění

Kubismus -Francie,Čechy - specifika českého kubismu - architektura,uzité umění

KUBISMUS - směr, který vznikl na půdě připravené několikerými okolnostmi: 1) díky Cezannově působení - snazil se nalézt základní tvary - moduluje!!!; 2) Braque: Krajina s mostem - tu jiz redukuje tvary na elementární formy; obraz Údolí 1908 - odtud pojmenování k. (od kubus - krychle!)

- zde se Braque a Picasso spojují ve své kubistické tvorbě

- Avignonské slečny - výchozí bod kubismu - odmítá způsob zobrazení zalozený na perspektivě (která je od renesance závazný)

- zdroje: Cézanne, staroiberské sochařství, černosské masky

- programově propaguje rozbití "reálné" masky, dojít k podstatě - hledá ji v rozbití tvaru

- analytické období - logický vývoj tvorby; kubismus otvírá novou moznost přístupu k tvorbě; není potřeba vyjádření krásy, ani skutečnosti, ale vyjádření pravdy-tématu - přechod ke geometrické formě je (veden Cézannem) jeho vyjádření podstaty věci - odraz Bergsonovy a Huserlovy filisofie

- hra geometrických forem se dostává do sporu se zobrazením reality, ztráta identity, rozbitý prostor

- opustění prostotu, jednotné koncepce prostoru i světa (fyzika objevila nové zákony - Einstein - prostor); tato proměna se do kubistického obrazu promítá; řada kubistů se hlásila k novému pojetí prostoru a časoprostoru - připojuje čtvrtý rozměr = čas

- od období renesance rozpad prostoru, čím má být výtvarné dílo? Co se dosud povazovalo za neumění (negerské plastiky) se teď rozvíjí jako umění

- "kubismus je typem popisného realismu" - Matisse

1. období analytický kubismus 1910 - 1912 = rozbít zobrazovaný předmět na mnozství geometrických plosek, představit různé strany a aspekty téhoz objektu; velice úzká barevná skála - hnědých a sedých tónů

- kdyz viděli, ze to vede k abstrakci, změnili.

2. období syntetický kubismus - opět zavádí do děl barvu, objekty jiz výlučně v dvojrozměrných formách, znovu dochází ke zcelování předmětů - jde vsak o zjednodusené znaky, které mají ukázat nejpodstatnějsí vlastnosti; v tomto období se k dialogu přidává Juan Gris

GEORGES BRAQUE

- zátisí se dzbánem a houslemi 1911 - housle - totální rozbití tvaru, odrází pojem ne vzhled

- pouzívá písmena, sablony!, do pigmentů přidává písek a zelezné piliny

- první koláze - imitace dřeva, noviny

PABLO PICASSO

- určující figura umění ve 20. - 50. letech, jestě nepřesahuje tradiční prostředky malby (jako Duchamp)

- Modré období - křehké, nostalgie

- Růzové období - od 1905 - setkání s Fernandou, proměňuje se barevnost i tematika - komedianti, zivot rodiny, lidský osud, podmínky lidské existence

- postupně roste míra deformace

- 1907 Avignonské slečny - deformovaná figura, opustěny vsechny principy "dobrého vkusu"; rozbíjí tvar i prostor; tváře se podobají černosským maskám, zobrazené z několika různých úhlů pohledu současně = revoluční dílo

- vliv Cezanna + Iberské (negerské) skulptury spanělských osadníků - primitivismus přijat jako program; masky, rozpad prostoru, zjednodusení forem

- Podobizna Fernandy 1909 - cele kubistický portrét; rozpad prostoru i tvaru; opustění barevnosti - opustění nejpodstatnějsího, co malířství má; realita připomenuta prostřednictvím nápisu

- v období syntetického kubismu - znovu navrácení reality analyzovaného předmětu

- Ma jolie I - jestě hermetický kubismus - neidentifikovatelný předmět

- Ma jolie II - tu vztah k realitě potvrzen materiálovou kolází; písmo - odkaz k pojmovému světu

- platónský ideál nezobrazovat perspektivu, ale pravdu

- pracuje s kolázemi a asamblázemi 1913 z odpadků a odřezků

JUAN GRIS

- patřil k nim, a byla to trojice, která nevystavovala na salonu s malými kubisty

MENSÍ KUBISTÉ - kubističtí sateliti, skupina Section d'Or

- Robert Delaunay - hlavou té skupiny; Eifelova věz, kterou maloval často - viděl na ni ze svého okna; psal i studie o barvě; předchůdce malířského orfismu; Simultánní disky - průkopník abstrakce; Pocta Bleriotovi (pilot, který létal do Afriky - disky, vrtule a kruhy v barevných ozvucích)

- i mladý Marcel Duchamp

- Marc Chagal si z kubismu odvodil, co potřeboval, dál pokračoval individuálně

- kubismus byl odrazovým můstkem pro dalsí tvorbu - dvě tendence: Malevič - absolutní nároky, čistá abstrakce, Duchamp - zrusení hranic umění, vztahu mezi uměním a neuměním, readymades

- nulový bod, ke kterému umění doslo ovlivňuje dodnes - totální rozpad tradičních hodnot

SKUPINA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ A ČESKÝ KUBISMUS

- v Čechách az kolem 1910 (Picasso, Braque 1907-8)

- Apollinaire řekl: v Čechách je tak zakořeněný kubismus, zije tu malíř jménem Kubista

- kubismus v Čechách díky:

cestám umělců do Paříze (Filla, Gutfreund, Kubista, J. Čapek)

Kramářovým nákupům obrazů Picassa a Braqua; mecenás a sběratel, hlavní teoretik kubismu - Vincenc Kramář - měl sbírky

ortodoxních kubistů: znalost tohoto

- 1909 - rok 1 českého kubismu - Kramář koupil Picassovu Hlavu Fernandy

- V. Kramář napsal studii 1920 - Kubismus jako magický realismus

- důlezitý tvar, konstrukce a řád!!!

SPOLKY: 1863 - Umělecká beseda; 1887 - Spolek výtvarných umělců Mánes, 1911 - Skupina výtvarných umělců

SVU

- odchod mladých umělců z Mánesa a zalození Skupiny výtvarných umělců 1911

- Filla, Benes, Čapek, Spála, Procházka, Kubín, Váchal, Síma, Kysela, Gutfreund, Chochol, Janák, Gočár, Hofman

nebyl tam Kubista!

- ve sklupině

- čapkovské křídlo - neortodoxní - chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z mozných variant dobového

hledání nového výrazu, akceptovali modifikace, neodmítali italský futurismus - Čapkové, Spála, Hofman, Chochol

- fillovské křídlo - ortodoxní - uznával jen Picassa a Braqua - Filla, Benes, Gutfreund

= spor o kubismus - napětí mezi jimi dvěma, rozpory

- 1912 skupinu opustil Josef i Karel Čapek, Spála, Hofman, Chochol, Síma

ARCHITEKTURA

PAVEL JANÁK

patřil mezi zakladatele SVU, nejvýraznějsí teoretik architektury kubistické generace

- architektura - polarita horizontál a vertikál je narusena třetí tvůrčí silou - sikmý pohyb

- rondokubismus: Palác Adrie, krystal - v řadě architektonických návrhů

< >JOSEF GOČÁR

- ukázněný, elegantní praktik, zatímco Janák teoretizoval, Gočár stavěl

- Dům u Černé Matky Bozí

< >JOSEF CHOCHOL

- studoval v letech 1904 az 1907 ve Vídni u Otto Wagnera; styl svého učitele vsak brzy opustil a stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury

- kubistické vily  pod Vysehradem; dramaticky modelovaná fasáda

- ačkoli Chochol tvořil v kubistickém stylu pouze čtyři roky, zůstalo za ním z tohoto období nepřehlédnutelné dílo; zdi jeho domů pod prazským Vysehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly

- po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem, nejdříve v architektonického purismu a později funkcionalismu

< >VLASTISLAV HOFMAN

< >NÁBYTEK, DESIGN

- jednou z unikátních stránek českého kubismu je přesah do nejvsednějsích uzitných předmětů

- Hofman, Janák, Gočár - nábytek jako zářící krystal

- 1912 - zalození Prazských uměleckých dílen - výroba bytového zařízení

- 1908 - Artěl - kubistický design; obchod se smíseným zbozím výtvarníků z různých oborů

(1909-1914, Paříz) Směr projevující se v malířství, uzitém umění a v Čechách i v architektuře. Důlezitý je vliv černosských plastik. Analytický kubismus (první fáze vývoje) je charakteristický rozlozením předmětu na části a jeho zobrazení ze vsech mozných úhlů pohledu v plose. Syntetický kubismus (druhá fáze) je znovuvystavění předmětu z jednoduchých prvků, linií, ploch. Jiz nenapodobuje

viděné, ale vytváří věci podle zákonitosti skladby obrazu, tím předjímá abstrakci a směřuje k ní. Zakladatelem kubismu je George Braque (1882-1963): obraz Zátisí s houslemi a dzbánem (1910-1911). Dalsími představiteli jsou: Pablo Picasso (1881-1973): obraz Zena v lenosce (1910); v čes. kubismu: Josef Čapek (1887-1945): obraz Zenský akt; skupina Osma: Emil Filla (1882-1953): obraz Utěsitel (1911); Bohumil Kubista (1884-1918): obraz Sv. Sebestián. Součástí Osmy byli i Otakar Kubín, Antonín Procházka a Václav Spála. V sochařství vynikl Otto Gutfreund (1889-1927), v architektuře Josef Gočár, autor domu U černé matky Bozí (1911-1912), a Josef Chochol, autor vily v Praze pod Vysehradem (1913). Jedině v české architektuře se objevily prvky kubismu.