ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Opravy poskozené výzbroje a techniky
Vyprosťování a odsuny poskozené výzbroje a techniky
Přesun na organických vozidlech
Výchozí prostor a prostor soustředění
Při přepravě po zeleznici se zakazuje
Logistická podpora vojsk je jedním z druhů vsestranného zabezpečení bojové činnosti vojsk. Je souhrnem velitelských, organizačních, materiálních a technických opatřčení. Zahrnuje materiální, technické, letecké a veterinární zabezpečení, vojenskou dopravu a zabezpečení sluzbami.
Cílem logistiky je dosazení dostatečné, efektivní a pruzné logistické podpory vojsk.
Logistiku brigády tvoří náčelník logistiky (O4) s oddělením zabezpečení. Výkonným prvkem je prapor zabezpečení. 15315v211p U útvaru je logistika tvořena náčelníkem (S4) se skupinou logistiky, která zahrnuje oblasti:
provozu techniky a výzbroje,
oprav techniky a materiálu,
zásobování materiálem,
zabezpečení PHM a ekologie,
zabezpečení proviantem (stravou),
zabezpečení výstrojí,
zabezpečení ubytování a pozární ochrany,
zabezpečení evidence materiálu u útvaru.
K řesení úkolů logistické podpory vojsk jsou v organizační struktuře na vojskovém stupni v sestavách brigád prapory a v sestavách praporů roty logistiky. Po zmobilizování (doplnění na válečné počty) jsou připraveny vézt vlastními dopravními prostředky stanovené vojskové zásoby materiálu a provádět doplňování vojsk, organizovat vyprosťování výzbroje a poskytovat vojskům sluzby v oblasti stravování, vystrojování a doplňování PHM.
Na velitelství logistiky (v podřízenosti velitelství logistiky) jsou soustředěny útvary a zařízení logistiky. Tyto jsou určeny ke skladování, zásobování a přepravě materiálu, k odsunům poskozené techniky, k provádění oprav, k realizaci úkolů vojenské dopravy a k zabezpečení sluzbami.
Ke skladování, zásobování a přepravě materiálu jsou na celém území ČR stacionární skladové základny, jejich pobočky a zásobovací brigáda. Skladové základny slouzí jiz v míru k materiálnímu zabezpečení vojsk a k udrzování stanovené výse centrálních zásob. U vybraných skladů jsou válečně rozvinovány polní sklady. Zásobovací brigáda je určena k přísunu a zmanipulování materiálu ze stacionárních skladů (dalsích zdrojů včetně produktovodů) a z výrobních závodů do skladových základen velitelství logistiky, zásobovacích míst, k evakuaci ohrozených zásob materiálu nebo k odsunu přebytečného, poskozeného materiálu vojsk.
K odsunům poskozené výzbroje a techniky jsou určeny prapory evakuace techniky. Provádí technický průzkum, vyprosťování a odsuny poskozené výzbroje a techniky. Hlavním úkolem je zabezpečení opravného fondu pro práci stacionárních i pohyblivých opravářských prostředků operačního stupně.
K provádění středních oprav a části bězných oprav poskozené výzbroje a techniky jsou určeny stacionární ústřední opravárenské základny a opravny s pobočkami a pohyblivé opravárenské jednotky.
K zabezpečení sluzbami jsou určeny stacionární základny a střediska s pobočkami. Po zmobilizování také dalsí polní prostředky s mozností rozvinutí na určených místech (polní pekárny, polní masné závody, oddíly polních prádelen a oddíl polních prodejen).
Odpovědnost za materiální zabezpečení daného organizačního stupně je rozdělena. Kazdý stupeň (s několika výjimkami) je povinen udrzovat odpovídající mnozství zásob v určeném zdroji a být schopen zabezpečit podřízeného veskerým potřebným materiálem. Podřízený je povinen na základě zhodnocení svých mozností vyzadovat od nadřízeného potřebný materiál a předevsím vlastními silami uhrazovat své potřeby z určených zdrojů nadřízeného. Materiálový tok z centra az k jednotlivci je realizován dopravně zásobovacím procesem zalozeným na odběru. Spočívá v udrzování stanovené výse zásob na jednotlivých stupních.
U útvarů a svazků jsou vytvořeny vojskové zásoby vsech druhů materiálu, zaezpečující vedení bojové činnosti na stanovený počet dní. Tyto zásoby sou ulozeny u vojáka nebo u techniky (zbraně) a ve skladu útvaru, ve skladech státních hmotných rezerv nebo v obchodních organizacích. Jejich vývoz je u polních vojsk plně zabezpečení organickými dopravními prostředky daného stupně.
Vojskové zásoby u vojáka tvoří:
munice - jeden palebný průměr (1pp) na osobní zbraň, například
a) 7,62 Sa - 120 nábojů,
b) 7,62 UKL - 500 nábojů (400 Nb 7,62-59, 50 Nb 7,62-59Sv, 50 Nb7,62-59PZ),
c) 9 Pi - 16 nábojů.
proviant - denní dávka potravin (ddp),
zdravotnický materiál - kapesní obvaz, IPB, autoinjektor GAI, náplň GAI.
V době zmobilizování munici, proviant i zdravotní materiál dostává kazdý jednotlivec (voják) od výkonného rotmistra ze skladu NZ. O spotřebě ddp rozhoduje velitel útvaru.
Pro případ mimořádných opatření mimo dobu branné pohotovosti státu, k mobilizačnímu rozvinutí vojsk a k zajistění jejich potřeb do zahájení bojové činnosti jsou vytvořeny zvlástní zásoby PHM a proviantu. Veskeré ostatní zásoby armády určené k zabezpečení bojové činnosti vojsk jsou centrálními zásobami. Tyto jsou ulozeny v ústředních skladových základnách velitelství logistiky a ve státních hmotných rezervách. Dále jsou zajisťovány u dodavatelů smlouvou o uzavření budoucí smlouvy (proviant), dodávkami z výroby, popřípadě dovozem ze zahraničí.
V prostoru operačního rozvinutí vojsk zabezpečuje velitelství logistiky potřebnou výsi zásob materiálu pro vytvořené operační uskupení. Po vyhodnocení výse zásob v ústředních skladových základnách velitelství logistiky a dalsích zdrojích v tomto prostoru se organizuje v období před zahájením bojové činnosti doplnění výse zásob na asi 50% az 60% plánované potřeby. Doplnění se předpokládá provádět převázně přepravou po zeleznici do stacionárních skladů velitelství logistiky. Zbývajících 40% az 50% potřeby materiálu se přisune az v průběhu operace dle skutečné potřeby, převázně s vyuzitím brigády logistické podpory, a to do ústředních skladových základen velitelství logistiky, zásobovacích míst zřizovaných brigádou logistické podpory nebo přímo do sestav praporů logistiky brigád.
Technické zabezpečení je prováděno s cílem udrzet výzbroj a techniku v připravenosti k pouzití, zabezpečit její vysokou spolehlivost, efektivnost a rychlou obnovu provozuschopnosti. Zahrnuje provoz výzbroje a techniky, technický průzkum, vyprosťování, odsuny a opravy poskozené výzbroje a techniky.
K hlavním úkolům technického zabezpečení patří:
zajisti a udrzet provozuschopnost výzbroje a techniky předevsím těch uskupení vojsk, která budou plnit úkoly na rozhodujících směrech a v rozhodujících prostorech,
řídit technický průzkum, vyprosťování, odsuny poskozené výzbroje a techniky podle druhu a rozsahu poskození, provedení specializované nebo komplexní opravu a obnovu provozuschopnosti v co nejkratsím čase,
plánovat a řídit posloupnost prováděných oprav v závislosti na druhu výzbroje a techniky, rozsahu jejího poskození a způsobu vedení bojové činnosti,
umoznit jednotnost, pozadovanou přesnost a správnost měření technických parametrů výzbroje a techniky,
organizovat včasné navrácení opravené výzbroje a techniky zpět do sestav vojsk,
řídit technickou přípravu velitelů, příslusníků jednotek, obsluh, osádek a řidičů,
řídit technickou odbornou přípravu.
Na taktickém stupni jsou prováděny bězné opravy prvního a druhého stupně (vojskové opravy) výzbroje a techniky organickými opravářskými jednotkami praporů a brigád. Opravářská kapacita těchto jednotek zabezpečuje pokryt 100% bězných oprav při průměrných procentech ztrát.
Na operačním stupni jsou prováděny střední opravy (armádní opravy) ústředními opravářskými základnami velitelství logistiky, a to stacionárními i pohyblivými. Část středních oprav, zejména u automobilní techniky, je prováděna ve vyčleněných civilních zařízení.
Stacionární opravářská zařízení velitelství logistiky, nacházející se v prostoru činnosti operačního uskupení vojsk, působí svou kapacitou ve prospěch vojsk tohoto uskupení. Zůstávají v podřízenosti velitelství logistiky. Ostatní stacionární zařízení na území České republiky působí ve prospěch vojsk rozmístěných v jejich dosahu (do 50 km) nebo jako záloha velitelství logistiky.
Cílem je v co nejkratsím čase vyprostit uvázlou výzbroj a techniku, vyprostit a odsunou poskozenou výzbroj a techniku do nejblizsího skrytu, do shromazdistě poskozené techniky nebo do míst, kde bude provedena oprava, případně odkud bude poskozená výzbroj a technika dále odsunuta. Vyprosťování uvázlé bojeschopné techniky lze provádět, zvlástě na taktickém stupni, i odpovídající bojovou a dopravní technikou. Snahou musí být uchránit poskozenou (uvázlou) výzbroj a techniku před dalsím poskozením, zničením nebo ukořistěním protivníkem. Úkoly při vyprosťování a odsunu plní speciální odsunová technika, organizačně začleněná do odsunových i opravářských jednotek a útvarů.
Na taktickém stupni jsou úkoly vyprosťování a odsunů plněny vlastními prostředky rot zabezpečení u brigád praporů logistiky tak, aby bylo zajistěno soustředění veskeré opravitelné techniky, která nebude opravena na místě poskození.
Na operačním stupni jsou úkoly odsunu plněny odsunovými prostředky praporu evakuace techniky. Odsun poskozené výzbroje a techniky je prováděn do brigádních a sborových shromazdisť poskozené techniky a odtud do
shromazdistě techniky armádního sboru (prostorů rozvinutí polních opravářských útvarů velitelství logistiky),
do nakládacích stanic na zeleznici,
do stacionárních opravářských zařízení (v závislosti na situaci a moznostech).
K zabezpečení odsunů techniky jsou určovány odsunové osy do praporu v to.
Vojenská doprava (VD) je součástí integrovaného dopravního systému státu. Zahrnuje přepravu osob, techniky a materiálu po dopravní (komunikační) síty teritoria vlastními prostředky a prostředky dopravců.
Při přechodu státu z mírového na válečný stav nebo na stav ohrození státu se VD podílí na opatřeních k vytvoření integrované dopravní sítě v oblasti silniční, zelezniční, potrubní a případně vzdusné dopravy pro zabezpečení pohotovosti, pozadované výkonnosti, odolnosti, obnovy a návaznosti jednotlivých druhů dopravy s cílem realizovat přepravní potřeby armády.
Vojenská doprava vyuzívá vsech druhů doprav a tedy i příslusné komunikace. Komunikační síť na území České republiky je jednotná, ale z hlediska vyuzití a zodpovědnosti se dělí na:
komunikace teritoria,
komunikace armádního sboru.
Na komunikacích teritoria zabezpečují provoz, obnovu a technické přikrytí civilní organizace ministerstva dopravy podle pozadavků ministerstva obrany. Tyto komunikace tvoří základní komunikační síť státu.
Pro řízení provozu na komunikacích armádního sboru jsou určeny jednotky velitelství logistiky.
Zelezniční doprava zabezpečuje operační přesuny vojsk armády, vývoz zásob materiálu ze skladů velitelství logistiky do vyčleněných prostorů, odsuny raněných a nemocných, poskozené techniky a ostatního materiálu.
Automobilní doprava je hlavním druhem dopravy. Zabezpečuje přepravu materiálu v rámci rozvinutého dopravně zásobovacích systému armády. Od stupně armádní sbor dolů je hlavním druhem dopravy při odsunech jak raněných a nemocných, tak i poskozené techniky. K řesení tohoto úkolu je u velitelství logistiky zásobovací brigáda a prapory evakuace techniky. U svazků a útvarů je automobilní doprava realizována organickými prostředky praporů a rot zabezpečení.
Potrubní doprava zabezpečuje přepravu pohonných hmot na místo určení. K tomu vyuzívá stálou síť produktovodů a prapory potrubní dopravy z podřízenosti velitelství logistiky.
Vojenská doprava je na území České republiky organizována na základě zpracovaného "Dopravního plánu." na zvlástní signál se aktivuje dispečerská síť, rozvinuje se pořádková sluzba a jsou zaujímány určené prostory.
Veterinární zabezpečení armáda je prováděno veterinárními lékaři útvarů, brigád, sborů, veterinární sluzbou velitelství logistiky a jim podřízenými veterinárními oddíly. Veterinární sluzba plní tyto hlavní úkoly:
zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin,
ochranu vojsk a území před nebezpečnými nákazami,
zabezpečení vojenské kynologie.
Prostřednictvím veterinárních oddílů je prováděn biologický průzkum v prostoru operačního rozvinutí vojsk, likvidace ohnisek nákaz a ověřování nezávadnosti potravinových zdrojů.
Laboratorní vysetření vzorků potravin a biologického materiálu je prováděno ve veterinárních oddílech. Současně lze do doby pohotovosti a rozvinutí laboratoří vyuzívat stacionárních laboratoří, popřípadě vyčleněné kapacity civilních veterinárních ústavů.
Doplňování veterinárním materiálem se provádí ze stacionárních skladů a vyčleněných (civilních) zdrojů silami útvarů dle potřeby.
Sluzby vojskům se zabezpečují organickými silami a prostředky jednotlivých stupňů a s vyuzitím místních zdrojů. Jedná se zejména o zajistění:
doplňování PHM,
stravovaní,
prodejní činnost,
praní, opravy a chemické čistění výstrojních součástech,
koupání a stříhání,
ubytování vojsk.
Doplňování vojsk PHM na taktickém stupni je prováděno organickými prostředky rot logistiky (praporů logistiky). Hromadné doplňování PHM je realizováno četami hromadného doplňování (po přesunech, před zaujetím operační sestavy).
Stravování vojsk je zajisťováno na taktickém stupni organickými prostředky rot logistiky (praporů logistiky). U prvosledových brigád zpravidla polním způsobem. U druhých sledů, záloh a vojsk působících na teritoriu s maximálním vyuzitím stacionárních zdrojů.
Na operačním stupni je velitelstvím logistiky zajisťována zejména výrobní činnost - výroba chleba, masa a masných výrobků vlastními útvary a zařízeními nebo zajisťováním dodávek od civilních organizací. S vyuzitím výjezdních stravovacích oddílů od stacionárních proviantních skladů je mozno v případě narusení zásobovacího systému zajisti rychlé stravování nejen vojsk, ale i civilního obyvatelstva.
Prodejní činnost je pro vojska České republiky zabezpečována velitelstvím logistiky prostřednictvím oddílu polních prodejen a uzavřením smluv s civilními dodavateli pro ostatní útvary a zařízení.
Praní prádla, lůzkovin a opravy oděvů a obuvi se zajisťují přednostně pro útvary a svazky hlavního operačního uskupení s vyuzitím oddílů polních prádelen, stacionárních zařízení velitelství logistiky, útvarových prádelen a civilních zařízení v prostoru. Výměna prádla je organizována podle mnozství a potřeby vojsk. U ostatních vojsk na území státu se tato sluzba organizuje s vyuzitím zařízení logistiky, převázně vsak nákupem u civilních zařízení.
Koupání a stříhání vojsk se zajisťuje s vyuzitím teritoriálních zařízení a organických prostředků útvarů. Stříhání zejména nákupem u civilních dodavatelů a holiči z řad vojáků.
Prapor se můze přesunovat
pochodem (pěsky),
přesunem na organických vozidlech,
přepravou po zeleznici,
vzduchem,
na neorganických přepravních prostředcích,
kombinovaným přesunem.
Sestava pro přesun se skládá z proudu hlavních sil, proudu jednotek zajistění přesunu (předsunuté síly) a proudu jednotky logistické podpory. Vzdálenost mezi praporními proudy se určují podle situace a zpravidla mohou činit 3 az 5 km (i více). Hlavní síly praporního proudu, které tvoří rotní proudy, se mohou pohybovat ve vzdálenost 2 az 3 km od sebe s mezerami mezi vozidly 25 az 50 metrů. Průměrná rychlost přesunu na vozidlech (organických) můze dosahovat 20 az 25 km/h, při přesunu na automobilech 25 az 30 km/h. Rota logistiky praporu se obvykle přesunuje na zádi proudu hlavních sil praporu v samostatném proudu. Z čety oprav techniky se vyčleňují vyprosťovací a dílenské prostředky, ze kterých se vytváří technická uzávěra.
Proud vojenských vozidel tvoří více nez 3 vozidla, která se přesouvají na základě rozkazu velitele společně. Pro proud platí následující pravidla:
Při přesunu větsího počtu vozidel mimo taktický výcvik se vozidla sestavují do proudu o maximálním počtu 30 vozidel.
Kazdý proud musí být vpředu a vzadu označen vozidlem, které pouzívá výstrazné světlo oranzové barvy, a vsechna vozidla musejí mít rozsvícená potkávací světla.
Rychlost jízdy v proudu musí být stanovena v rozkaze pro přesun. Přitom nesmí mimo obec překročit 50 km/h a za snízené viditelnosti nebo v obci 40 km/h.
Za jízdy jednotlivá vozidla musejí mezi sebou dodrzovat vzdálenosti 25 az 50 m. Při přepravě nebezpečných nákladů vzdálenost minimálně 50 az 100 m, za bouře vzdy minimálně 100 m.
. . . si prapor vysílá v síle roty (popř. čety). Vzdálenost čelní zástity od čela hlavních sil praporu musí být taková, aby hlavním silám umozňovala organizované rozvinutí a zahájení boje (obvykle do 10 km). Četa určená jako čelní zástita projízdí ve stanovenou dobu výchozím místem a přesunuje se po stanovené ose přesunu rychlostí, kterou stanovil nadřízený velitel. Dopředu si vysílá pátrací druzstvo. Velitel čety sleduje činnost pátracího druzstva, osobně provádí pozorování protivníka a průzkum terénu. Osobně hlásí velitel zjistěné zátarasy, kontaminované a zaminované prostory na ose přesunu a střetnutí s protivníkem. Četě velí stanovenými signály.
. . . uskutečňují pohyblivé nebo stojící zástity obvykle v síle čet, které se vysílají na ohrozené boky do vzdálenosti az 5 km. Četa určená jako boční zástita postupuje na úrovni čela zajisťovaného proudu ve vzdálenosti, kterou stanovil velitel. Mensí skupiny protivníka, které se objeví na bocích zajisťovaného proudu, četa ničí a pokračuje v plnění úkolu. Hrozí-li napadení silnějsím protivníkem, zaujímá výhodné postavení (palebnou čáru) a chrání zajisťovaný proud proti napadení.
. . . uskutečňují zadní zástity obvykle v síle čety. Vzdálenost jednotky zadního zajistění od zádi proudů hlavních sil praporu musí být taková, aby se vyloučilo přímé ohrození hlavních sil (do 3 km).
Četa určená jako zadní zástita postupuje za zajisťovaným proudem ve vzdálenosti, kterou stanovil velitel. Mensí skupiny protivníka ničí palbou z léček. Hrozí-li nebezpečí, ze k zajisťovanému proud u proniknou větsí skupiny protivníka, zaujme výhodné postavení a palbou vsech prostředků jej ničí. Podle místních podmínek vede boj na zdrzenou a nedovolí protivníkovi napadnout zajisťovaný proud.
Podle cílů a podmínek pochodu se jednotkám a útvarům určují pochodové osy. K včasnému zahájení pochodu a k regulaci rychlosti pohybu proudu se určují:
výchozí místo a doba jeho průchodu,
regulační místa a doby jejich průchodu,
místa a doby zastávek,
místo rozchodistě,
prostor soustředění (nebo čára zasazení do boje) po skončení pochodu.
Přesun praporu končí průchodem rozchodistěm , z nichz se proudy zavádějí do prostorů rozmístění, nebo zahájením rozvinování do bojové sestavy.
Vojenská přeprava po zeleznici zahrnuje přepravu vojsk, vojenské techniky a přepravu vsech druhů nákladů armády.
Vojenským převozem se rozumí přeprava vojenských útvarů, ústavů a jednotek s bojovou technikou a materiálem a přeprava skupiny vojáků přepravovaná nejméně v jednom pro ně vyhrazeném oddílu. Převozy se přepravují ve vlacích osobní dopravy, v nákladních vlacích společně s ostatní veřejnou dopravou nebo ve vojenských vlacích. Vojenské vlaky jsou vlaky určené výhradně k přepravě vojsk a vojenských nákladů a jsou bez druhového označení. Vojenské vlaky se přepravují zpravidla bez vlakové čety. Vojenský vlak musí být dopravován podle stanovené instradace. Vojenský vlak se nesmí odstavit.
Vojenským transportem, který můze být instradovaný nebo neinstradovaný, se rozumí přeprava vojenské techniky a materiálu. Transport je nalozen nejméně v jednom voze a podle potřeby odesílatele doprovázen strází. Kazdému převozu (transportu) přidělí orgán vojenské dopravy číslo převozu (transportu).
Instradací rozumíme souhrn opatření nutných k zajistění vojenské přepravy, tj. určení
nakládací, vykládací, popř. překládací stanice,
potřeby vozů podle řad, lhůt pro nakládání a čísel vlaků, kterými se přeprava vykoná.
Ke kazdé přepravě po zeleznici je určen rozkazem velitele u vojenského převozu:
velitel převozu a zástupce velitele převozu
zástupce velitele převozu pro logistiku,
lékař převozu,
spojař převozu,
dozorčí převozu a pomocník dozorčího převozu,
dozorčí a pomocních roty (vagónu),
stráz převozu (1 + 6 nebo dle potřeby),
nakládací a vykládací skupina a dalsí pomocné skupiny dle potřeby.
Ke kazdé přepravě po zeleznici je určen rozkazem velitele u vojenského transportu stráz u střezeného transportu.
. . . se volí ve vzdálenosti 10 a 15 km a větsí od nakládacího (vykládacího) prostoru (stanice). Jsou-li prostory rozmístění jednotek v bezprostřední blízkosti nakládacích prostorů, nemusejí se výchozí prostory určovat. Pro rozmístění jednotek ve výchozím prostoru je rozhodující jejich rozdělení do vojenských převozů a pořadí přesunu do nakládacích míst. Ochrana a obrana vsech prostorů a úprava os přesunu se organizují podle koncepce velitele praporu.
vměsovat se do výkonu sluzby orgánů SVD a zelezničních zaměstnanců,
zdrzovat vlak déle, nez stanovuje instradace,
otevírat postranní dveře vagónů, vychylovat se za jízdy z oken a dveří, naskakovat do vozů, vyskakovat z vozů za jízdy a stát na stupátkách,
nastupovat a vystupovat bez povelu velitele převozu,
zastavovat vlak, není-li ohrozena bezpečnost dopravy nebo lidských zivotů,
pohybovat se mimo vymezený prostor,
prodlévat za jízdy nebo posunu na nákladech, plosinách nákladních vozů apod.
vyhazovat odpadky z vlaku,
narusovat pravidla osobní a kolektivní hygieny,
pozívat alkoholické nápoje,
brát do vozů PHM, jiné hořlavé látky a výbusniny,
poskozovat zelezniční vozy.
Vojáci, kteří se odloučili od převozu, jsou povinni hlásit se ihned u nejblizsího orgánu vojenské dopravy. Tam, kde není, u náčelníka stanice. Při ohlásení jsou povinni oznámit číslo přepravy.
Vsichni příslusníci armády jsou při vstupu na zelezniční těleso dbát osobní bezpečnosti a chránit se před úrazy. Při nakládání a vykládání, jakoz i při chůzi na siroké trati, je nutno chodit po postranních cestách nebo pěsinách. Před vstupem mezi koleje se kazdý musí přesvědčit, nepřijízdí-li vlak. Kolejistě se přechází nejkratsí cestou. Projízdí-li po koleji vlak, je zakázáno prodlévat v sousedních kolejích.
Z bezpečnostních důvodů je zakázáno
zdrzovat se bez důvodu v kolejisti,
přecházet koleje, blízí-li se vlak,
procházet mezerou mezi nárazníky, stojí-li vagóny blízko u sebe,
stoupat na hlavu kolejnice a mezi jazyk a opornici výměny,
vstupovat do prostoru mezi rampou a posunovanými vagóny,
přelézat zelezniční vozy po náraznících a sroubovkách, nebo je podlézat,
naskakovat na a vyskakovat ze zelezničních vozů,
čistit vagóny, vozidla nebo upravovat náklad při pohybu.
Elektrifikované tratě ČSD jsou napájeny stejnosměrným elektrickým proudem o napětí 3000V a střídavým jednofázovým elektrickým proudem o napětí 25000V. Elektrický proud do lokomotiv je přiváděn trolejovým vedením. Normální výska trolejového drátu na tratích a ve stanici je 5500 mm (4950 - 6300 mm) nad temenem kolejnice. Přímý styk s vodiči trolejového vedení je zivotu krajně nebezpečný. Osoby neznalé podmínek pro práci na elektrifikovaných tratích nesmějí vykonávat zádné práce blíze nez 3 m od trakčního vedení.
|
