ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Harmonogram výuky:
Makroekonomie a její základní pojmy
Základní veličiny. Účetnictví národního důchodu
Jednoduchý keynesiánský model určení rovnovázné produkce (důchodu)
Agregátní poptávka, nabídka
Ekonomický růst a hospodářský cyklus
Peníze
Bankovní systém
Otevřená ekonomika. Nezaměstnanost
Inflace
Vnějsí ekonomická rovnováha
Hospodářská politika. Monetární politika
Fiskální politika
Mezinárodní obchod. Účinnost hospodářské politiky
Makroekonomie a její základní p 949w221j ojmy
Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie (OET)
Cíle a nástroje v makroekonomii
Agregátní poptávka, nabídka a potencionální produkt
ad 1.1 - Postavení makroekonomie v rámci OET
Makroekonomie se zabývá chováním ekonomiky jako celku (zabývá se hospodářským cyklem, inflací, nezaměstnaností, platební bilancí)
celek ale nikdy není sumou jednotlivých částí (stadion - stoupne-li si jeden, uvidí lépe, ale pak budou vstávat i ostatní - kdyz budou stát vsichni, uvidí zase stejně spatně)
Předmět makroekonomie:
makroekonomie zkoumá: 1) rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství (vývoj produkce, nezaměstnanosti) 2) historický vývoj dané ekonomiky
3) moznosti ovlivnění hospodářského cyklu
proč zkoumáme makroekonomii?
makroekonomická analýza hospodářského vývoje země (analytici sledují vývoj, na základě teorie vývoj interpretují a určují důsledky)
tvorba ekonomické politiky vlády (ucelení hospodářské-politického programu vlády; analýza vládních návrhů)
makroekonomický výzkum - 3 základní směry: 1. jak vysvětlujeme období vysoké a trvalé nezaměstnanosti
2. jak vysvětlujeme inflaci
3. co určuje ekonomický růst
makroekonomické prognózování
Význam makroekonomie:
Politické, vojenské a sociální osudy mnoha zemí závisejí na jejich hospodářském úspěchu.
můze a má vláda zasahovat do ekonomiky, aby zvýsila její výkonnost? - existují 2 odlisné myslenkové směry, skoly: a) liberální směr - učení fyziokratů, klasický liberalismus, renesance neoklasicismu
b) intervencionistický směr - učení merkantilistů, skoly vycházející z učení Johna Meynarda Keynesse, řízení pomocí plánování
ad a) = klasická skola
"Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě."
1776 - Adam Smith - Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
stát musí vytvářet optimální podmínky pro fungování trhu
A. Smith dále tvrdí, ze: - stát má chránit společnost před násilím a napadením
- stát má chránit kazdého člena společnosti před násilím a útlakem ze strany druhého
- stát má povinnost budovat a udrzovat některé veřejné práce a díla, veřejné instituce, které by nikdy nemohly být budovány a udrzovány v zájmu některého jednotlivce či skupiny
60. léta - monetarismus
ad 2
"Vládní zásahy mohou velmi významně ovlivnit fungování ekonomiky."
1936 - Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
reakce na vysokou nezaměstnanost, velké nevyuzité zdroje - řesení = zásahy státu do ekonomiky v oblasti ovlivnění nedostatečné koupěschopné poptávky
ad 1.2 - Cíle a nástroje v makroekonomii
makroekonomické cíle:
produkt - objem makroekonomického výstupu se měří hrubým domácím produktem (HDP = GDP = souhrn finální produkce za určité období vyjádřený v penězích); cílem je dosazení vysoké úrovně a rychlé tempo růstu (Japonsko, Svýcarsko - vysoká úroveň, ale pomalý růst (1 % ročně; opak Čína - nízká úroveň, cca 10% růst; ČR někde mezi - cca 5000 /obyv. (západ 20.000 /obyv.)
nezaměstnanost - situace na trhu práce; sledujeme míru nezaměstnanosti (= počet nezaměstnaných / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100); chceme co nejnizsí nezaměstnanost - alespoň na úrovni přirozené nezaměstnanosti
stabilní cenová
hladina - vyjadřuje vnitřní rovnováhu, sledujeme
míru inflace = i; chceme co nejnizsí
"inflace ničí informace obsazené
v cenách"; index spotřebitelských cen - spotřebitelský kos
bilance se zahraničím - rovnováha na vnějsích trzích, cílem je dlouhodobě vyrovnaná platební bilance (bězný účet platební bilance); stabilní měnové kurzy
2 základní cíle:
dosazení cenové stability
podpora zaměstnanosti
pro splnění je ale třeba i hospodářský růst při zachování vnějsí stability
inflace, nezaměstnanost a cenová hladina vzájemně ovlivňují hospodářský cyklus = více či méně pravidelné střídání ekonomické expanze a recese
makroekonomické nástroje:
fiskální (rozpočtová) politika - napojena na veřejné rozpočty, ústřední roli hraje státní rozpočet; ten má část příjmovou (zdaňování ek. subjektů, cla, platby sociálního důchodového zabezpečení) a část výdajovou (důlezitá výse a struktura výdajů)
monetární (měnová) politika - regulace peněz, úvěrů a bankovní soustavy centrální bankou příslusné země (emise nových peněz => ↓ úrokové míry => ↑ objemu úvěrů => ↑ agregátní poptávky => ovlivnění ceny, nezaměstnanosti)
důchodová politika = mzdová a cenová politika; např. kdyz se inflace vymkne kontrole a je třeba stabilizovat ekonomiku - mzdové regulace (cenové stropy, uzávěry - administrativní zásahy)
vnějsí obchodní a měnová politika
a) vnějsí obchodní politika - regulace toku výrobků a sluzeb přes hranice země - cla, kvóty, .
b) vnějsí měnová politika - otázka měnových kurzů
liberální směr - preference cenové stability - monetární politika
keynesiánci - pruzné reakce na změny na trhu - fiskální politika
ad 1.3 - Agregátní poptávka, nabídka a potencionální produkt
úroveň výstupu a cenová hladina určeny vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky
AD . výdaje domácností, firem, vlády, zahraničních subjektů = reálný produkt, který by byl poptáván při dané cenové hladině; k posunu dochází působením různých politik (fiskální, .)
AS . vyjadřuje, jak velký reálný produkt jsou firmy ochotny vyrobit při daných cenách
AS LRAS
E
SRAS
PE
AD
Y0 Y* Y*
- v krátkém období AS mírně rostoucí, v dlouhém období svislá - je na úrovni potenciálního produktu = dlouhodobě udrzitelná úroveň produktu (výstupu), aniz by docházelo k urychlování inflace = úroveň reálného produktu odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti, tj. nezaměstnanosti, při níz je míra inflace stabilní, nevykazuje tendence růstu či poklesu
růst potenciálního produktu je determinován:
a) tempem růstu vstupů (práce, půda, kapitál)
b) tempem souhrnné produktivity (růst produktivity práce = reálný produkt / 1 pracovník; růst účinnosti kapitálu = reálný produkt / jednotka kapitálu; pokles materiálové a energetické náročnosti výroby)
Y*
nabídkový sok - při poklesu nabídky vzdy vzroste cena a poklesne produkce (↑ inflace, ↑ nezaměstnanosti)
změna poptávky - předem nevíme zda při nárůstu poptávky dojde ke zvětsení poptávaného mnozství (při malém zvýsení ceny) nebo ke zvýsení ceny (při malém zvýsení poptávaného mnozství) - zálezí na tvaru nabídkové křivky
Základní veličiny. Účetnictví národního důchodu
Makroekonomický produkt a důchod
Hrubý domácí produkt, metody měření
GDP v trzních cenách, GDP v cenách výrobních faktorů
GDP, čistý domácí produkt
Hrubý národní produkt
Národní, osobní a disponibilní důchod
Měření produktu v čase - GDP reálný, GDP nominální
Čistý ekonomický blahobyt
Problémy mezinárodního srovnávání GDP
ad 2.1 - Makroekonomický produkt a důchod
SNÚ - Systém národních účtů
údaje o objemu výrobků a sluzeb vyrobených v dané zemi je velice důlezitá informace
Stacionární dvousektorový model:
2 sektory - domácnosti a firmy
domácnosti utratí za vyráběné statky veskerý svůj důchod
stacionární = v ekonomice nedochází k investicím
trhy výrobků a sluzeb
tok
výrobků a sluzeb
. prodávané výrobky
. nakupované výrobky
F
. práce, půda, kapitál
D
. produkční vstupy
. mzdy, renty, úroky
tok
výrobních faktorů
. důchody
platby za výrobní faktory = důchody |
trhy výrobních faktorů
sledování fyzického toku - nelze (sčítali bychom jablka a hrusky)
sledování finančních toků - má smysl ( Σ )
sledování fyzického objemu práce, půdy, kapitálu nelze uskutečnit
sledování mezd, rent, úroků - má smysl
Výkon ekonomiky lze měřit jako:
celkový objem výdajů domácností (měříme veličiny typu PRODUKT)
celkový důchod plynoucí domácnostem za sluzby výrobních faktorů (veličiny typu DůCHOD)
Y = C
celkový důchod celkové spotřební
výrobních faktorů výdaje
pozor - rozdíl:
finální produkce X meziprodukty (určeny k dalsímu vstupu do výroby, ne k finální spotřebě)
při měření makroekonomického výstupu nesmíme započítat meziprodukt (počítali bychom tutéz věc dvakrát)
meziprodukt se rozlisuje podle způsobu uzití (např. mouka v domácnosti je finální spotřeba, pro pekaře je to meziprodukt)
Dvousektorová evoluční ekonomika:
v ekonomice dochází k investicím
C = platby za výrobky a sluzby
C + I investice
I úspory S
FINANČNÍ TRHY
F
D
Y = důchody
Y = E (E . agregátní výdaje)
C + S = C + I
S = I
S . část důchodu, která nebyla spotřebována
I . investiční statky (budovy, stroje, . - zde nás nezajímá finanční kapitál)
a) investice do zásob - změna stavu surovin a materiálu
b) investice do fixního kapitálu - při výrobě dochází k opotřebení (fyzické a morální) = amortizace
IG = IN + IR IG . hrubé investice IN . čisté investice IR . restituční investice
Třísektorová ekonomika:
+ vláda
C + I + G C + I
C
|
FINANČNÍ TRHY
F
D
2 1.vládní výpůjčky
vládní nákupy výrobků
Y
|
|
|
YD = disponibilní důchod
G = stát (government)
Čtyřsektorová ekonomika:
rezidenti = domácí subjekty (sídlo a registrace v nasí zemi)
IMPORT EXPORT
nerezidenti = ostatní
D
F
NX = Ex - Im NX . čistý export Ex . export Im . import
ad 2.2 - GDP, metody měření
HDP = GDP = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený v trzních cenách
metody měření makroekonomického výstupu:
výdajová metoda (produktová, spotřební) - GDP měříme jako souhrn celkových výdajů na nákup výrobků a sluzeb, tedy výdajů domácností na spotřebu, firem na investice, vládních nákupů výrobků a sluzeb a čistého exportu
GDP = C + IG + G + NX
IG = hrubé (měříme hrubý produkt; IG = IN + IR) domácí soukromé (existují i vládní nákupy) investice
G = vládní nákupy výrobků a
sluzeb (odlisené od vládních výdajů = vládní nákupy + transfery;
ale
transfery jsou jiz zahrnuty v C)
důchodová metoda (příjmová, nákladová) - měříme tzv. (čistý) domácí důchod jako souhrn důchodů, které obdrzeli vlastníci výrobních faktorů
DI = w + i + r + s + z
DI . domácí důchod (domestic income) w . hrubé mzdy (před zdaněním)
i . čistý úrok (úroky vyplacené - úroky obdrzené) r . renty s . příjmy ze samozaměstnávání z . zisk ( - ztráta)
- zohledníme-li saldo zahraničního obchodu => národní důchod = NI
produktová metoda (odvětvová, výrobní, produkční) - zalozeno na součtu přidaných hodnot (nesystémová)
dřevěné zidle: |
vstupy |
výstupy |
přidaná hodnota |
|
|
1. dřevorubci |
|
||||
2. pila |
|
||||
3. truhláři |
|
||||
4. obchodníci |
|
||||
|
hodnota finální produkce |
- dopředu eliminuje meziprodukty (zbavíme se problému duplicit)
ad 2.3 - GDP v trzních cenách, GDP v cenách výrobních faktorů
produkt lze
vyjádřit: a)
v trzních cenách GDPMP = C + IG + G +
NX (jsou zde obsazeny nepřímé
daně
TN - např. DPH)
b) v cenách výrobních faktorů GDPFC = w + i + r + s + z + a (amortizace)
GDPFC + TN = GDPMP
vyskytuje-li se GDP bez indexu, povazujeme to za GDP v trzních cenách
měříme-li produktovou metodou, dostaneme GDP v cenách výrobních faktorů
ad 2.4 - Hrubý a čistý domácí produkt
GDP - a (amortizace = IR) = NDP
GDPMP = DI + a + TN
kvantitativní rovnost (tzn. početní, nikoli kvalitativní)
ad 2.5 - Hrubý národní produkt = GNP
GNP = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované výrobními faktory v drzení občanů dané země za dané časové období vyjádřené v trzních cenách
GNP = GDP + NPI NPI . čistý příjem z majetku v zahraničí
GNP . přílis nepouzíváme; nevíme, zda roste aktivita domácích firem či jen zahraničních => častějsí je GDP
je téz tězké zjisťovat majetkovou strukturu daných podniků (akciové podíly)
ad 2.6 - Národní, osobní a disponibilní důchod
GDPMP
+ NPI
GNPMP
- a
NNPMP
- TN
NNPFC = NI
NNPFC = NI (národní důchod)
nerozdělené zisky
daň ze zisku
příspěvky na zdravotní a sociální pojistění
transfery
osobní daně
(osobní) disponibilní důchod = YD (dvě slozky: spotřeba C + úspory S)
ad 2.7 - Měření produktu v čase, GDP reálný, GDP nominální
dlouhé období - znehodnocení měření z důvodu inflace
nevíme, zda je ↑ GDP způsoben růstem fyzického objemu vyráběné produkce či růstem cen
GDP reálný = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený ve stálých cenách = GDP(SC) GDPreal
GDP nominální = souhrn veskeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za dané časové období (čtvrtletí, rok) vyjádřený v bězných cenách = GDP(BC) GDPnom
v mld Kč | ||||||||||
GDPnom | ||||||||||
GDPreal |
GDPnom od r. 1990 stále roste
GDPreal do r. 1992 klesal (průběh ekonomické transformace - starý ekonomický řád přestal platit, nový jestě nezačal fungovat); později rostl a od roku 1998 opět klesá
- stálé ceny - zvolené k určitému datu - u nás bereme za základ rok 1994 => v roce 1994 se stálé ceny rovnají bězným => GDPreal = GDPnom
* 100 = ICD = implicitní cenový
deflátor =
GDPnom Σ
Q1 * P1
GDPreal Σ Q1 * P0
(agregátní) cenová hladina = vázený průměr cen vsech výrobků a sluzeb vyráběných v ekonomice, kde vahami jsou podíly jednotlivých výrobků a sluzeb na celkovém produktu
Σ Q0 *
P1 Σ Q0 * P0
index spotřebitelských cen = CPI =
ICD je mnohem sirsí nez CPI (veskeré ceny proti cenám vybraných výrobků - ve spotřebitelském kosi cca 775 reprezentativních vzorků)
ICD . vyjadřuje, kolik by stála produkce roku 1 v cenách roku 0
CPI . vyjadřuje, jaká by byla cena produkce roku 0 v cenách roku 1
ad 2.8 - Čistý ekonomický blahobyt
čistý ekonomický blahobyt = NEW
GDP
± některé aktivity (+ volný čas, sedá ekonomika)
skladba produkce se mění ( i kvalitativně - v GDP se kvalita spatně vyjadřuje)
GDP se dnes povazuje za jediný ukazatel, který měří výkonnost ekonomiky - spatné
jeho vypovídací schopnost je snízena - neobjeví se v něm:
a) + netrzní produkce (výkony uskutečňované mimo trh - soukromě; např. dlazdice psaní úkolů)
b)
+ stínová ekonomika: - černá - nelegální ekonomické aktivity (prostituce, drogy,
zbraně - nemělo by
probíhat
- z etického důvodu nebereme v úvahu)
-
sedá - nezdaněné legální
aktivity (pokud jsou v přiměřené míře, stát
přílis
nezasahuje)
c) + volný čas (GDPČR < GDPKorei - oni pracují 6 dní v týdnu => 60 hodin - nikdy je nedohoníme, nejsme ochotni věnovat tolik času práci); mateřská - zena v Německu můze být doma, neboť muzi mají vysoké mzdy, takze si to mohou dovolit; pokud nastane u nás, pak v důsledku ↑ mezd ↓ GDP (více zen půjde na mateřskou -> méně lidí bude pracovat => ↓ produkce)
d) + kvalita výrobků a sluzeb a) - d) přičítáme ke GDP
e) - skody na zivotním prostředí - převází veskeré plusy e) odečítáme od GDP
ad 2.9 Problémy mezinárodního srovnávání GDP
převod měn:
a) směnný kurz - nejméně přesné (vezmeme-li vztah např. s DEM, vyjde něco jiného nez s USD, neboť mají jinou úroveň cenové hladiny - na rozdíl od nás představují v USA výdaje na benzín a jídlo nepatrnou část oproti výdajům na bydlení, zubaře apod.) - ovlivněno jinými faktory
b)
cena spotřebitelského kose země
A PA cena spotřebitelského kose země
B PB
parita
kupní síly
=
přes směnný kurz máme GDP pod 30 % evropského průměru
přes paritu kupní síly máme přes 60 %
c) metoda globálních fyzických ukazatelů
(např. spotřeba elektrické energie - v USA je 3x větsí => GDP nebude 3x větsí, ale vícekrát - mají lepsí technologie apod.) - přílis se nelisí od parity kupní síly
d) systém národních účtů OSN
pokus o metodické sjednocení ekonomických statistik různých zemí
e) zavedení jednotné měny EURO
Jednoduchý keynesiánský model určení rovnovázné produkce (důchodu)
Charakteristika modelu rovnovázného výstupu
Spotřební funkce, úsporová funkce a agregátní poptávka ve dvousektorové ekonomice
Jednoduchý výdajový multiplikátor
Třísektorový model
ad 3.1 - Charakteristika modelu rovnovázného výstupu
produkt - kolísá kolem produktu potenciálního
hledáme vzájemnou souvislost mezi makroekonomickým výstupem a výdaji
jednoduchý keynesiánský model - předpoklady:
ceny se v uvazovaném čase nemění (fixní cenová hladina)
v ekonomice existuje produkční mezera, tzn. potencionální produkt je větsí nez skutečný
zásoba kapitálu je dostatečná (jsme schopni vyrobit celkovou poptávanou produkci)
nabídka práce je dostatečná (můzeme vyrobit celou produkci - při fixních mzdových sazbách; existuje nedobrovolná nezaměstnanost)
abstrahujeme od hrubých úspor podniků (= opotřebení + nerozdělené zisky)
vsechny ekonomické veličiny vyjádřeny v reálných veličinách (postupně bude odstraněno)
firmy jsou ochotny při daných cenách vyrobit a prodat jakékoliv mnozství produkce
klíčové pojmy: rovnovázný výstup agregátní poptávka
agregátní poptávka = AD = C + I + G + NX
předpoklad: AD nezávisí na objemu důchodů, je stále konstantní (za normálních podmínek je AD na objemu důchodů závislá)
výstup je na své rovnovázné úrovni, kdyz mnozství vyrobeného výstupu je rovno poptávanému mnozství (tzn. to co jsme vyrobili je poptáváno, nikoliv spotřebováno - neboť spotřebováno je vse vyrobené (i zásoby ve skladech se povazují za spotřebu firem pro vlastní potřebu))
AD
neplánované
zásoby - neplánované
zásoby +
AD = Y
150
100 AD
50
50 Y0=100 150 výstup Y Y0=100 . rovnovázný stav (při výrobě
méně produktů by byl převis D nad S a
museli bychom zvýsit produkci a naopak)
AD = C + I + G + NX = Y
IU = Y - AD IU . neplánované zásoby
IU ╧ 0
Y = AD
AD určuje úroveň rovnovázného výstupu
v rovnováze platí, ze neplánované zásoby IU = 0
během přizpůsobovacího procesu (zalozeném na neplánovaných změnách zásob) se výstup bude přiblizovat své rovnovázné úrovni
ad 3.2 - Spotřební funkce, úsporová funkce a AD ve dvousektorové ekonomice
2 sektory: domácnosti D a firmy F - neexistuje zde vláda, transfery, daně, zahraniční obchod, .
AD je rostoucí (je závislá na objemu důchodů)
C = f (Y)
C = C + c * Y = keynesiánská funkce spotřeby C > 0 0 < c < 1
C . autonomní spotřeba (její velikost nezávisí na velikosti důchodu - např. nájemné, základní potraviny)
c * Y . indukovaná spotřeba - závisí na objemu důchodu (s růstem důchodu roste)
c = mezní sklon ke spotřebě = MPC = velikost, o kolik vzroste spotřeba, jestlize důchod vzroste o 1 Kč
c = Δ C / Δ Y - v nasem modelu stále konstantní v rozmezí od 0 do 1
průměrný sklon ke spotřebě = APC
APC = C / Y = (C + c * Y) / Y = C / Y + c = C / Y + MPC =>MPC < APC
růst důchodu způsobí, ze APC konverguje k MPC; APC je s rostoucím důchodem klesající
C > Y => APC > 1 AD C = C + c * Y
C = Y => APC = 1
C < Y => APC < 1 c * Y
C
Y
AD A
C
B MPC = AB / BC
APCC= CX / X0
APCA= AZ / Z0
0 X Z
AD AD = Y
+ S C = C + c * Y
C0
- S
Y2 Y0 Y1 výstup Y Y0=100 . rovnovázný stav (při výrobě
méně produktů by byl převis D nad S a
museli bychom zvýsit produkci a naopak)
záporné
úspory (negativní)
S = Y - C
S = Y - C - c * Y
S = - C + Y - c * Y
S = - C + Y (1 - c)
S = - S + s * Y s = Δ S / Δ Y s. mezní sklon k úsporám (0 < s < 1)
AD AD = Y
S C = C + c * Y
E
- S
C
Y2 Y0 Y1 výstup Y
AD
S = - S + s * Y
Y2 S
0 - S Y0 Y1 Y
- 5
APS = S / Y = (- S + s * Y) / Y = - S / Y + s s = MPS MPS > APS; ↑ Y => ↑ APS
Y = C + S Δ Y = Δ C + Δ S / : 1 / Δ Y
Δ Y = Δ C + Δ S
Δ Y Δ Y Δ Y
1 = c + s => 1 = MPC + MPS
1 = APC + APS . analogie
C = 100 + 0,84
S = 100 + 0,24
AD = C + I I f (Y)
I = Ī
AD = Y
E
AD AD
= Ā + c * Y
C = C + c * Y
Ī
Ā C
Y
Y0 Y1
AD = Ā + c * Y
AD = Y Y0 = α * Ā
Y - c * Y = Ā Δ Y = α * Δ Ā dána objemem Ā (čím vyssí Ā => tím vyssí Y) a mezním sklonem
Y (1 - c) = Ā ke spotřebě
Y0 = 1 / (1 - c) * Ā 1 / (1 - c) = α . jednoduchý výdajový multiplikátor
AD = Y
E
AD AD
= Ā + c * Y
C = C + c * Y
Ī - nejsme-li v E, I neodpovídá S
- v E platí: S = I
Y = AD
Y Y - c = AD - c => S = I
Y0 Y1
AD AD = Y
E AD = Ā + c * Y
C = C + c * Y
I
C
Y0 Y
+ S
S = - S + s * Y
Ī
I
0 - S Y0 Y
- S
ad 3.3 - Jednoduchý výdajový multiplikátor
o kolik vzroste Y0, jestlize Ā vzroste o 1 Kč?
přírůstek výstupů je mnohem vyssí nez přírůstek Ā
př.: - spotřebitelé zvýsí výdaje o 100.000 Kč
předpoklady a) c je konstantní (MPC)
b) volné kapacity (lze vyrobit libovolné mnozství produktů)
|
|
|
|
|
100 (1 + 0,9 + 0,92 + 0,93 + . + 0,9 n )
Δ Y = Δ Ā + c * Δ Ā + c2 * Δ Ā + . cn * Δ Ā
Δ Y = Δ Ā (1 + c + c2 + . cn )
Sn = (1 - cn ) / (1 - c) c < 1; n = ∞ => cn = 0
Sn = 1 / (1 - c) = α - vzrostou-li výdaje o 100 mil. Kč, nás výstup vzroste o
100 mil. * 10 = o 1 miliardu (pro c = 0,9) - vzroste α-krát
Δ Y = Δ Ā * 1 / (1 - c) => ΔY = Δ Ā * α
E1
AD
AD = Y
AD1 = Ā1 + c * Y
AD0 = Ā0 + c * Y
Δ Ā
Δ Ā < Δ Y
Y0 ΔY Y1
E0 E1 S2 = - S(a) + s * Y S1 = - S(a) + s * Y
S
I1
Δ Ī 100 mil. Kč
I0
0 Y
Y0 Y1 Y2
- S Δ Y
Δ Y
hospodářský růst závisí na investicích
? povedou vyssí úspory k vyssím efektům ?
Keynes: " Pokousí-li se lidé více spořit, nevede to ke zvýsení úspor v ekonomice jako celku."
chování celku není sumou chování jednotlivců
S´
S = - S + s * Y
+ S I ↑ S => ↓ AD
0 Y0´ Y0 Y - je-li důchod malý, S jsou záporné; s ↑ Y rostou i S
- posun úsporové fce => spoříme více při kazdé úrovni
- S důchodu, ale dojde i ke snízení rovnovázné produkce
Keynes klasikové
- AS je elastická (existuje produkční mezera); - AS je neelastická (↑ S => ↓ AD => ↓ cenové hladiny
pokud je ekonomika v recesi, úspory ji jestě při nezměněném důchodu => můze vést k větsímu efektu
prohloubí (měli bychom odlozit stimulaci na
dobu, kdy na tom budeme lépe
AD´ AD AS
AS
AD
AD´
ad 3. 4 - Třísektorový model
AD = C + I + G G . stát (daně - transfery)
YD = Y + TR - TA
TA = TA + t * Y
TA
t * Y . indukované daně (závislé na Y); t = sazba důchodové daně
TA . autonomní daně - stejné bez ohledu na nás důchod
Y
TA / Y = ( TA + t *
Y ) / Y = TA / Y + t - pro vyssí objemy důchodu se
daňová zátěz snizuje (poměr
klesá)
C f (Y)
C = f (YD)
C = C + c * YD
C = C + c * (Y + TR - TA)
C = C + c * (Y + TR - TA - t * Y)
I = Ī
G = G = G(a) autonomní
TR = TR = TR(a)
C = C + c*Y + c*TR - c*TA - c*t*Y
AD = C + c*Y + c*TR - c*TA - c*t*Y + Ī + G
AD = Y => Y = Ā + c (1 - t) Y
Y0 = 1 / - c (1 - t) * Ā
- c (1 - t) . jednoduchý výdajový multiplikátor (za předpokladu existence důchodové daně t > 0)
(α = 1 / (1-c) - je-li t > 0, pak α > α )
jednoduchý výdajový multiplikátor má nizsí multiplikační účinky, protoze zde jsou úniky do daní (=> sklon AD bude nizsí)
AD = Y
AD = ĀIII + c (1 - t) Y ĀIII = C + Ī + G + c * TR - c * TA
AD
AD = ĀII + c * Y ĀII = C + Ī
AD začíná výse (G .) a má nizsí sklon
Ā = G + Ī
c = 0,8 . z kazdé vydělané koruny dáme 80 haléřů na spotřebu
t = 0,25 . z kazdé koruny odvedeme jestě 25 haléřů daň
a) t = 0 Δ Y = α * Δ Ā (Δ Ī = 100)
α = 1 / (1 - c) = 1 / (1 - 0,8) = 5
Δ Y = 500
b) Δ Y = α * Δ A
α = 1 / 1 - c (1 - t)
α > α dochází k únikům do daní
dvousektorová ekonomika třísektorová ekonomika
Y = C + I Y = C + I + G
Y = C + S Y = C + S + TA - TR
C + I = C + S C + I + G = C + S + TA - TR
I + G . celkové plánované nespotřební výdaje; injekce stimulující růst produkce
S + TA - TR . celkové úniky = část důchodu, která není vynalozena na spotřebu
↑ neplánovaných výdajů => I + G > S + NT => ↑ úspor, ↑ čistých daní (přizpůsobovací procesy)
G + TR . celkové vládní výdaje
TA . vládní příjmy
BS . saldo rozpočtu BS = TA - (G + TR)
BS > 0 BS = 0 => TA = G + TR (vyrovnaný rozpočet) BS < 0
I + G = S + (TA - TR)
S = I + [(G + TR) - TA]
+ BS < 0 . deficitní vládní rozpočet - deficit financován úsporami domácností => ↓ investic
0 S = I G = NT
- BS > 0 S > I G < NT
zdroje pro financování investic
I = S + [TA - (G + TR)]
kategorie změn Y0 = 1 / [1 - c * (1 - t)] * Ā Ā = C(a) + Ī + G(a) + c * TR(a) - c * TA(a)
Y0 = α * ĀIII
ΔY = α * Δ Ā
vláda zvýsí vládní nákupy:
Δ Y = α * Δ G(a)
α = Δ Y / Δ G(a) αG(a) = αĪ = αC(a) = α = 1 / 1 - c * (1 - t)
multiplikátor vládních výdajů
Δ Y = α * c * Δ TR(a)
Δ Y / Δ TR(a) = α * c αTR(a) = c / 1 - c * (1 - t)] . multiplikátor autonomních transferů
αTR(a) = α * c
αTR má nizsí účinnost (je zde mezní sklon ke spotřebě c => lidé něco uspoří)
Δ Y = - α * c * Δ TA(a)
Δ Y / Δ TA(a) = - α * c αTA(a) = - c / 1 - c * (1 - t)] . multiplikátor autonomních daní
V třísektorovém modelu je úroveň rovnovázné produkce tím vyssí, čím vyssí jsou autonomní úspory S(a) , autonomní investice Ī, autonomní vládní nákupy G(a) , autonomní transfery TR(a) a čím nizsí jsou autonomní daně TA(a) , a dále čím vyssí je mezní sklon ke spotřebě c a čím nizsí je sazba důchodové daně t.
Agregátní poptávka, agregátní nabídka
Agregátní poptávka
Agregátní nabídka v krátkém období
Agregátní nabídka v dlouhém období, přirozená míra nezaměstnanosti, potencionální produkt
Agregátní nabídka v podmínkách pruzných mezd
AD reprezentuje celkové výdaje v ekonomice, tzn. výdaje domácností na spotřebu, výdaje firem na soukromé investice, výdaje státu .
AD = reálný produkt, který by byl poptáván při různých úrovních cenové hladiny
AS vyjadřuje, jak velký reálný produkt jsou firmy ochotny vyrobit a prodat při různých úrovních cenové hladiny
v krátkém období - mírně rostoucí
v dlouhém období - závisí na kapacitě dané ekonomiky
cenová hladina je proměnlivá
rovnovázná cenová hladina - výrobní faktory jsou plně vyuzívány
Y = takový objem produkce, kdy při určité cenové hladině mnozství nabízených výrobků a sluzeb přesně odpovídá poptávanému mnozství
ad 4.1 - Agregátní poptávka
C . spotřeba . primárně určena disponibilním důchodem (↑ YD => ↑ C . tendence více utrácet - při dané cenové hladině)
je určena nejen důchodem současným, ale i minulým a odhadovaným důchodem budoucím - spotřebitelé sledují dlouhodobé trendy -> teorie permanentního důchodu a teorie zivotního cyklu
bohatství . stavová veličina; ovlivňuje spotřebu
I . investice . závislé na příjmech, nákladech a očekávání
příjmy - pokud firma dokáze prodat dodatečně vyrobený vstup
náklady - dlouhodobá účinnost
očekávání
G . vládní nákupy .dáno přímým rozhodnutím vlády (nákup letadel, sluzeb učitelů, soudců, .)
NX . čistý export . EXPORT - IMPORT
import . silně ovlivněn úrovní důchodu, poměrem domácích a zahraničních cen, měnovým kurzem
export . ovlivněn zahraničním důchodem, poměrem domácích a zahraničních cen a měnovým kurzem
C I G NX
AD
AD jsou plánované výdaje
mezi cenovou hladinou a agregátními výdaji je nepřímá úměra
srovnání poptávkové křivky v mikroekonomii (D po jednom výrobku) a v makroekonomii (= AD = D po vsech výrobcích a sluzbách):
v mikroekonomii je klesající tvar determinován substitučním a důchodovým efektem, v makroekonomii ale tyto efekty nepůsobí, neprojevují se
substituční efekt - v mikroekonomii např. ↑ ceny Gambrinusu vyvolá přeorientování na substitut (Primus) X ale v makroekonomii při ↑ cenové hladiny není kam utéci, kam se přeorientovat
důchodový efekt - v mikroekonomii si při ↑ důchodu můzeme koupit více (při stejných cenách), ale v makroekonomii ↑ důchodů znamená ↑ nákladů firem => ↑ cenové hladiny - můzeme si koupit to samé (máme vyssí důchod, ale ceny jsou také vyssí)
na tvar agregátní poptávkové křivky má vliv:
efekt reálných penězních zůstatků, neboli tzv. PIGOUůV EFEKT (A. C. PIGOU) - domácnosti drzí část své hotovosti ve formě peněz, zůstatků v penězence či na BÚ
nominální hodnota je fixní, ale reálná hodnota je proměnlivá (závisí na vývoji cenové hladiny -> při ↓ cenové hladiny roste reálná hodnota penězních zůstatků a naopak
efekt reálných penězních zůstatků říká, ze čím je mnozství reálných peněz větsí, tím je mnozství poptávaného reálného produktu větsí a naopak
efekt reálné úrokové sazby, tzv. Keynesův efekt úrokových měr
týká se výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokových sazeb (jedná se o změnu mnozství spotřebovaného zbozí dnes za změnu mnozství zbozí spotřebovávaného v budoucnu)
- ↓ cenové hladiny => ↑ reálného mnozství peněz => a) jsem ochoten více půjčovat
b) jsem méně ochoten půjčovat si
=> ↓ reálných úrokových sazeb => to přiláká firmy, které více investují = vyssí výdaje na investiční statky => ↑ reálného produktu
MUNDELL - FLEMINGůV efekt měnového kurzu, neboli efekt mezinárodního obchodu
↓ cenové hladiny => ↓ domácí úrokové míry => budeme investovat v zahraničí => ↑ nabídka korun a tím dojde k reálnému znehodnocení koruny (vůči zahraničním měnám) => domácí výrobky budou lacinějsí => ↑ exportu (↑ NX)
působením těchto 3 efektů dochází k pohybu bodu po křivce agregátní poptávky
Faktory působící na změnu křivky agregátní poptávky:
(posuny křivky AD jsou dány změnami faktorů C, I, G a NX)
změna nominální penězní zásoby (↑ peněz v oběhu => ↓ úrokových měr => ↑ investic, ↑ spotřeby) => ↑ AD
změny YD (vyvolaná změnou výse daní, SZP, .)
změna bohatství (↑ bohatství => více utrácíme)
růst počtu obyvatel
změna očekávané míry inflace (budou reagovat vsichni - C domácností, I i G)
změna daňového zatízení firem
změna úrokových sazeb
hospodářský růst v zahraničí, s tím souvisí změna nominálního měnového kurzu
ad 4.2 - Agregátní nabídka v krátkém období
= nejkontroverznějsí téma makroekonomie
srovnání nabídkové křivky v mikro a v makroekonomii:
- v mikroekonomii je křivka S rostoucí, neboť ↑ ceny výrobního substitutu znamená přesun výrobních faktorů na výrobu tohoto substitutu X ale v makroekonomii není co přesouvat, neboť ↑ cenové hladiny znamená růst cen vsech výrobků v dané ekonomice
AS v krátkém období má rostoucí tvar - přímá úměra
Keynesovská teorie strnulých cen (AS při stabilních (fixních, strnulých) mzdách) - mzdy jsou fixní z důvodu kolektivních smluv, zásahů odborů a z důvodu vysokých nákladů na změnu mzdového systému
ceny výrobků stanovovány přirázkou ke mzdovým nákladům (přirázka zahrnuje vsechny ostatní náklady)
časové období je krátké (SR) . krátkodobá nabídková křivka = SRAS
a) předpoklad: v ekonomice existuje velké mnozství nevyuzitých výrobních faktorů (velká nezaměstnanost)
E4 Y1 P4
E3 P3
P1 = P2
P
AD1 => AD2 . produkt se stává nerovnovázným -> dochází k čerpání zásob, výrobci začínají vyrábět více cenová hladina ovlivněna vývojem jednotkových N:
vývojem mzdových sazeb (nominálních mezd - fixní)
vývojem fyzického mnozství inputů, vstupů - do výroby zapojeny nevyuzité kapitálové statky
s rostoucí zaměstnaností budou mzdové sazby stále fixní => stabilní cenová hladina
(dokonale elastická nabídka - hovoříme o extrémní keynesově verzi)
b) dalsí růst AD do AD3
fixní kapitál plně vyuzit, přijímáme dalsí zdroje => ↓ mezní produktivity práce (začíná působit zákon klesajících výnosů => ↑ mzdových nákladů (při fixních mzdách) a růst přirázky => ↑ cenové hladiny => AS má rostoucí tvar
v AD3 jiz zapojeny vsechny zdroje
c) dalsí růst AD vyvolá pouze růst cenové hladiny
1. asymetrie chování AS - přechod z dokonale elastické nabídky na dokonale neelastickou je velice náhlý
- pohyb AD ovlivňuje jak cenovou hladinu, tak produkt
nová klasická teorie mylného chápání - M. Friedman, Robert Lucas
subjekty mylně chápou situaci (růst cenové hladiny např. o 10 % . vzrostou ceny automobilů - firma se domnívá, ze doslo k růstu jen jejích cen => ↑ objemu výroby; az později zjistí, ze roste cena vsech výrobků)
vyssí cenová hladina způsobuje mylné vnímání reálných cen
krátkodobá makroekonomická rovnováha:
rovnovázná úroveň produktu = taková úroveň produktu, při níz se mnozství výrobků a sluzeb nabízených firmami rovná mnozství poptávanému při dané cenové hladině, tj. při AD = AS
rovnovázná cenová hladina = P0
rovnovázný produkt = Y0
Faktory způsobující posuny křivky krátkodobé AS - nabídkové soky:
změna ceny pracovní síly (růst nominální mzdy)
↑ ceny surovin na světových trzích => ↓ AS
↑ daní podniků > ↓ AS
změny v produktivitě výrobních faktorů, kvalifikaci, změny úrodnosti půdy, .
přirozený úbytek, přírůstek obyvatelstva, příliv dělníků ze zahraničí
ad 4. 3 - Agregátní nabídka v dlouhém období, přirozená míra nezaměstnanosti, potencionální produkt
mzdy odlisené od období krátkého
↑ AD (↑ cenové hladiny) při fixních mzdových sazbách => ↓ reálných mezd => ↓ nabízeného mnozství práce (S práce je nedostatečná - na trhu práce vzniká nerovnováha)
strnulost nominálních mezd působí pouze krátkodobě
odstranění nerovnosti na trhu práce přes růst nominálních sazeb => ↑ N => ↓ SRAS => ↑ cenové hladiny při poklesu produktu na Y0
SRAS´
nedostatečný
pokles SRAS by znamenal, ze ↑ nominál-
ních mezd je přílis malý - a na trhu práce jestě není E
SRAS
E P´
při
přílis velkém ↑ nom. mezd bude S práce převysovat
D
po práci => snízení mzdových sazeb => ↓ nom. mezd
P AD
bude-li
trh práce v rovnováze, neexistují tlaky na změnu
AD´ Y´
nominálních
mezd
ekonomika je za potenciálním produktem produkční mezera (skut. produkt < potenciální) - nezaměstna -
=> inflační mezera nost > přirozená míra nezaměstnanosti (velká nezaměstnanost
=> tlaky na mzdy směrem dolů); při ↓ mezd ↑ SRAS´
- stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce představuje v tomto modelu tzv. plnou zaměstnanost L*, neboli přirozenou míru nezaměstnanosti U* a produkt vytvořený při L* se nazývá potencionální produkt (produkt vytvořený při jakékoliv jiné míře nezaměstnanosti se nazývá skutečný); krátkodobě se produkt můze pohybovat nad i pod úrovní potenciálního produktu - dlouhodobě je na úrovni potenciálního produktu při L*
Makroekonomická rovnováha v dlouhém období souvisí s plnou zaměstnaností
P2
↑
AD vyvolá pouze změnu cenové hladiny při konstantní
AD´
úrovni
Y* (vyvolá Δ nomin. produktu, ale reálný je stejný)
AD
v LR
se můze produkt změnit pouze při změně Y* (pomalé
Δ nominálních sazeb na trhu práce => pomalejsí reakce)
2. asymetrie ve vývoji AS
mzdy strnulé směrem dolů:
trh práce není aukční, ale administrativní
odbory -> dlouhodobé kolektivní smlouvy
junioři x senioři ve firmě (dlouholetí zaměstnanci více zádání)
hysterze na trhu práce (mzdy ovlivněny insidery)
předčasný odchod do důchodu
nabídkové soky
LRAS
SRAS´
-
růst mezd
SRAS
-
růst cen ropy (příp. pokles)
P´
-
růst zdrojů v ekonomice => pohyb LRAS
poptávkové soky
SRAS´
-
změna nomin. penězní zásoby ze strany CB
SRAS
A
-> B: ↑ penězní zásoby => ↑ utrácení => ↑ AD;
po
o P´
uplynutí
penězní iluze (nerostly reálné důchody) se AD
o AD´ o o
vrací
- ne zpět do A, ale do C
P AD o
-
růst AD se projevil v ↑ SRAS (↑ cenové hladiny)
o
Y Y* Y
bod A bod B bod C
poptávkový sok - roste úroveň produkce krátkodobě, při dosazení stejné úrovně produkce vyrábíme při vyssích cenách
ad 4.4 - Agregátní nabídka v podmínkách pruzných mezd
vycházíme z ↑ AD => ↑ neplánovaných zásob firem => ↑ zaměstnanosti => ↑ N (↓ produktivity) => ↑ cenové hladiny
změna nominálních mezd je okamzitá => okamzitý pokles zaměstnanosti; jsou-li tyto procesy dostatečně rychlé, Y* a L* se téměř nemění
klasický model - mzdové sazby jsou flexibilní;
krátké období je tak krátké, ze ho můzeme zanedbat =>
SR = LR (není zádný rozdíl), AS je dokonale neelastická (↑ AD má vliv
pouze na změnu nominálních mezd, nikoliv na reálný produkt)
keynesiánci - ceny a mzdy nejsou dostatečně pruzné (jsou-li pod Y*, je třeba zvýsit AD (podpora v nezaměstnanosti)
různé hospodářské implikace
pohybem LRAS se zabývá teorie ekonomického růstu
pohybem skutečného produktu kolem Y* se zabývá teorie hospodářských cyklů
změna produktu ovlivněna zaměstnaností
změnou cenové hladiny se zabývá teorie inflace
pohyby S a D křivek vyvolány různými opatřeními různých politik
5. Ekonomický růst a hospodářský cyklus
Pojetí ekonomického růstu
Mezinárodní srovnávání
Zdroje ekonomického růstu
Modely ekonomického růstu
Teorie hospodářského cyklu
Fáze hospodářského cyklu
Příčiny hospodářských cyklů
ad 5.1 - Pojetí ekonomického růstu
ekonomický růst (pokles) = růst (pokles) potencionálního produktu ekonomiky v čase (ne skutečného)
ekonomický rozvoj = ekonomický růst + růst zivotní úrovně, kvality (blahobyt obyvatelstva)
Y
X
|
|
|
|
|
potencionální produkt (nastává na úrovni plné PPF (100% vyuzití zdrojů)
zaměstnanosti - nejsou inflační tlaky na ↑ mezd)
krátkodobé změny - ↑ je vystřídán poklesem
dlouhodobé změny - spojeny se změnou produkčních mozností dané ekonomiky
kvantitativní zjistění potenciálního produktu:
existuje-li přirozená zaměstnanost => skutečný Y se blízí Y*
aplikace OKUNOVA zákona
sledování dlouhodobého vývoje Y*
sledování vyuzívání výrobních kapacit
Y = Yt - Yt-1 > 0
koeficient růstu r = Yt / Yt-1 * 100 (v %)
tempo růstu g = (Yt - Yt-1) / Yt-1 * 100 (v %)
tempo růstu reálného produktu gnom = greal +
tempo růstu cenové hladiny = - souvisí s inflací
ad 5.2 - Mezinárodní srovnávání
Yt + n . velikost produktu v roce n
Y10 = Y0 * (1 + 2 / 100)10 = 5550 * 1,0210 . velikost produktu po 10 letech
GDP . ekonomická síla
GDP/obyv. . ekonomická úroveň
(EKONOM 8/99: 1. místo Lucembursko (40.000 USD/obyv. dle měnového kurzu, 32.000 USD/obyv. dle parity kupní síly), dále Svýcarsko, USA, Německo, Rakousko, Austrálie, Slovinsko, ČR 5.500 USD/obyv., 12.500 USD/obyv. dle parity kupní síly)
[v %]
tempo
růstu připadající na 1 obyvatele =
kapitálová vybavenost na 1 obyvatele =
ad 5.3 - Zdroje ekonomického růstu
1. lidské zdroje: mnozství práce
kvalifikace
2. přírodní zdroje mnozství půdy
mnozství přírodních zdrojů
kvalita zdrojů
3. kapitálové statky stroje, budovy, zařízení
technická úroveň
A - kvantitativní zdroje růstu - zabývá se kvanty lidských, přírodních zdrojů a kapitálových statků => tzv. extenzivní růst
B - kvalitativní zdroje růstu - týká se zvysování kvalifikace, zkvalitnění přírodních zdrojů a kapitálových statků (rozvoj technologií, informačního vybavení, změna organizačních struktur) => intenzivní růst
ad B = produktivita výrobních faktorů roste, jestlize při stejném mnozství vyrobíme více
multifaktorová produktivita = celková produktivita vsech výrobních faktorů
v realitě kombinace vseho
kvantifikací podílu zdrojů na růstu se zabývá růstové účetnictví:
růst kapitálu 25 % růstu Y*
růst práce 75 % růstu Y*
růst Y v % = 1/4
růstu K v % a 3/4 růstu L v % [viz Helísek]
Př.: Roční přírůstek K je 3%, přírůstek práce je 2 %. Jak velký byl skutečný ekonomický růst?
ΔY / Y = 0,03 * 0,25 + 0,02 * 0,75
ΔY / Y = 0,0225 => 2,25 %
Celkový ekonomický růst činil dle výpočtu 2,25 %.
! Ve skutečnosti ale činil 3,5 % !?
rozdíl 1,25 % připadá na technologické změny (technologický pokrok = T. C.)
K .tempo růstu multifaktorové produktivity (kapa)
2,25 % . kvantitativní změny (65 %)
1,25 % . kvalitativní změny (35 %)
přírůstek na 1 obyvatele
tempo růstu prohlubování kapitálu
3,5 % - 2 % = 0,25 * (3 % - 2 %) + K
1,5 % = 0,25 % - K
K = 1,25 %
průměrný roční přírůstek produktu byl způsoben ze 17 % prohlubováním kapitálu a z 83 % k němu přispěl technologický pokrok
Bariéry ekonomického růstu
- ekonomický růst zálezí na: a) tempu růstu prohlubování kapitálu (vybavenost obyvatelstva kapitálem)
b) technologických změnách
vývoj obyvatelstva - demografický vývoj (vysoká míra porodnosti, nízká míra úmrtnosti)
nedostatečná zásoba kapitálových statků, kterými země disponuje (státu chybí úspory, které by se přeměňovaly na investice; bludný kruh (nízká produkt => nízké úspory, úniky do zahraničí => nízký produkt)
nízká kvalifikace pracovní síly (únik "mozků" do zahraničí)
nedostatečný institucionální rámec
nastudovat samostatně
ad 5.5 - Teorie hospodářského cyklu
ad 5.6 - Fáze hospodářského cyklu
ad 5.7 - Příčiny hospodářských cyklů
vnějsí - nabídkové a poptávkové soky (vyvolané vládními výdaji na zbrojení, výkyvy cen v oblasti finančních aktiv, změnami cen surovin) - závisí na politických a hospodářských zásazích
vnitřní - akcelerační a multiplikační procesy
akcelerační princip je zalozen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu (pro jednoduchost bereme v úvahu jen fixní kapitál - stroje, .)
koeficient kapitálové náročnosti
K / Y = 2 => pro ↑ produkce o 100 je třeba ↑ vybavenosti kapitálem o 200 (dvojnásobně)
↑ investic vede přes multiplikátor k ↑ produkce, ↑ produkce vede přes akcelerátor k ↑ investic . az do doby, kdy produkce narazí na úroveň potenciálního produktu Y*
=> multiplikátor se pak změní na záporný a z akcelerátoru se stává decelerátor (↓ produktu přes decelerátor vede k ↓ investic, ↓ investic vede přes záporný multiplikátor k ↓ produkce .)
I = Q * ΔY + IR
stabilní ekonomika - sok => ↑ investic => nekonečné cykly
6. Peníze
Vývoj a formy peněz
Poptávka po penězích
ad 6.1 - Vývoj a formy peněz
funkcionální definice peněz
= zvlástní druh aktiv, které můzeme pouzít jako prostředku k uskutečnění plateb
Mankiw
= soubor aktiv v ekonomice, jez lidé pravidelně pouzívají k nákupu zbozí a sluzeb
empirická definice peněz
= vybrané polozky, které jsou monetárními institucemi povazovány za nejvíce uzitečné ve snaze ovlivnit ekonomickou aktivitu
= vseobecně přijímaný prostředek směny
Funkce peněz:
jako prostředek směny
jako účetní (zúčtovací) jednotka
jako uchovatel bohatství
jako prostředek odlozené platby
jako prostředek kontroly úrovně ekonomické aktivity
ad 1 - historické formy peněz:
zbozové (komoditní) peníze (kozesiny, musle, .) - nevýhodou spatná dělitelnost, skladovatelnost a trvanlivost
peníze ve formě drahých kovů (zlato, stříbro), 7. - 6. stol. př. n. l.
papírové peníze = bankovky - v 17. stol., částečně kryty zlatem (zlatý standart)
mince, bankovky, bankovní peníze (depozitní)
ad 2 - účetní jednotka je teoreticky obecnou mírou, ve které jsou vyjádřeny relativní hodnoty směňovaného zbozí
vyjadřování cen pomocí peněz je velice rychlé a jednoduché
ad 3 - čím sirsí pojetí peněz, tím mensí je jejich likvidita (= pohotovost k platebním operacím)
likvidní aktivum je takové, které lze rychle a bez velkých ztrát přeměnit v prostředek směny - peníze
nejlikvidnějsí aktiva:
hotovostní peníze = obězivo (currency), depozita
zůstatky na bězných účtech
zůstatky na termínovaných účtech
cenné papíry
pozemky a fyzický kapitál
lidský kapitál (neprodává se - pouze pronajímá)
penězní agregáty (formy peněz):
komoditní peníze - mají vnitřní hodnotu (zlato, cigarety)
peníze s nuceným oběhem - bez vnitřní hodnoty (je nulová); nucení probíhá formou nařízení vlády a musí zde být určitá přijatá konvence (musíme být ochotni povazovat barevný papírek za peníze)
M - penězní zásoba (vyjádřena penězními agregáty, měřena CB)
M1 . likvidnějsí penězní agregát - v ČR obězivo (mince a papírové peníze) + depozita na viděnou (netermínované vklady)
M2 . M1 + kvazy peníze = vysoce likvidní peníze (termínovaná depozita a depozita v zahraničních měnách)
ad 6.2 - Poptávka po penězích
D po penězích . mnozství peněz v trzbě jednotlivých ekonomických subjektů při určité úrokové míře
peníze nepoptáváme proto, abychom je drzeli a spotřebovávali, ale proto, abychom v budoucnu uskutečňovali platby, tězili z výhodné situace
nabízené mnozství peněz (penězní zásoba, nabídka) se musí rovnat mnozství, které ekonomické subjekty skutečně vlastní, drzí
nabízené mnozství peněz se nemusí rovnat poptávanému
peníze = stavová veličina X důchod = toková veličina
- motivy pro drzení peněz - podle Keynesovy teorie preference likvidity rozlisujeme 3 motivy drzby peněz:
transakční motiv - vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy důchodů a trzeb a jejich vydáním; lidé jsou ochotni obětovat úrok za moznost nakupovat v kazdém okamziku - vysoce závislé na výsi důchodů
opatrnostní motiv - vyplývá ze snahy vyhnout se riziku, zabezpečit se před nejistou budoucností, neočekávanými výdaji - působí na transakční poptávku
spekulativní motiv - vychází z funkce peněz jako uchovatele hodnoty; je třeba zvázit ziskovost x bezpečnost (poměřování aktiv a obligací)
Druhy poptávky po penězích:
transakční poptávka - cílem jsou peníze pouzívané na bězné nákupy
majetková poptávka - cílem je získat peníze na nákup majetkové hodnoty
MM
MD = poptávka po penězích (money
demand)
MD
30
15
30 60 90
NOP
Faktory ovlivňující MD:
změna reálného důchodu
změna cenové hladiny
jiné okolnosti (změna platebních zvyklostí, změna preferencí rizika, změna bezhotovostního platebního styku)
7. Bankovní systém (nabídka peněz)
Komerční banky
Tvorba bankovních peněz
Centrální banka
Trh peněz
ad 7.1 - Komerční banky
banka = podnik, který je specializován na obchod s kapitálem v penězní formě (zabývá se nákupem (vklady, půjčky od ostatních bank, emise úvěrových CP) a prodejem (úvěry) kapitálu, jeho obsluhou
prováděné operace:
pasivní = příjem vkladů, depozit
aktivní = poskytování úvěrů
zprostředkovatelské = směnárenské, nákup, prodej, správa a drzba CP, vedení BÚ fyzických a právnických osob, poradenská činnost, .
FIRMA
BANKA
1. 1. 1999 1. 1. 1999teta z 1.000,-- 1.000,--
Orlických
hor 1. 1. 2000 1. 1. 2000
1.100,-- 1.200,--
- úvěr kryje např. nemovitostí -
někdy je pro banku nemoznédostat se k zastavenému majetku
banka neustále pochybuje o tom, zda peníze
dostane zpět (fa zkrachuje apod.) teta nesmí pochybovat o bezpečnosti
svých peněz
pouze 1 / 12 operací = 8 % se můze nepodařit (nevrátit), tzn. 8 % klasifikovaných úvěrů - ve skutečnosti je to jestě méně, neboť zde nepočítáme provozní náklady
- v ČR se objem klasifikovaných úvěrů pohybuje kolem 30 % !!! (korupce)
krytí úvěrů: nemovitostí
drahými kameny (je třeba posudky více soudních znalců - abychom předesli omylu)
CB nutí komerční banky, aby vytvářely 100% rezervy
úroková marze vysoká - banky měly nízkou kapitálovou vybavenost a rychle si na to museli vydělat (vybudovat sítě poboček, vybavit je softwarem a hardwarem, vyskolit bankovní personál, .)
provádí zprostředkovatelské operace
zisk: polovina z úvěrů
polovina ze zprostředkovatelských operací
rozvaha = přehled o majetku společnosti a zdroje krytí
AKTIVA PASIVA
majetek firmy zdroje pouzité na pořízení aktiv
1. INVESTIČNÍ MAJETEK 1. VLASTNÍ ZDROJE
BUDOVY, POZEMKY, STRO- ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
JE A ZAŘ., DOPR. PROSTŘ. 2. CIZÍ ZDROJE
2. OBĚZNÝ MAJETEK DLOUH. BANK. ÚVĚRY
MATERIÁL VE SKLADU, KRÁTK. BANK. ÚVĚRY
VÝROBKY A ZBOZÍ ZÁVAZKY VůČI DODAVATELůM
POKLADNA ZáVAZKY vůči FINANčNíMU úřADU
BANKOVNí účET
POHLED. ZA ODBěRATELI
REZERVY VLASTNí JMěNí
PůJčKY DEPOZITA TERMíNOVANá
CENNé PAPíRY DEPOZITA NA VIDěNOU
JINá AKTIVA JINá PASIVA (OBLIGACE)
aKTIVA PASIVA
POKLADNí HOTOVOST 6.747 VLASTNí JMěNí 4.493
úVěRY KLIENTů 43.204 VKLADY KLIENTů 56.287
CENNé PAPíRY 17.804 VKLADY JIN. BANK 9.355
MAJ. INVESTICE 3.345 ZISK .965
CELKEM 71.100 CELKEM 71.100
AKTIVA 1. PASIVA
REZERVY 85 185 95 VLASTNí JMěNí 30
PůJčKY 600 690 DEPOZITA TERMíNOVANá 300 + 100
CENNé PAPíRY 165 DEPOZITA NA VIDěNOU 550
JINá AKTIVA 150 JINá PASIVA (OBLIGACE) 120
CELKEM 1.000 1.100 CELKEM 1.000 1.100
p. Novák ulozí 100 jednotek formou netermínovaného vkladu ! REZERVY 10 % DEPOZIT !
růst rezerv o 100 => přebytečné rezervy 90 jednotek (banka je můze půjčit dále)
cukrář si půjčí 90 jednotek na zařízení na zmrzlinu => firma vyrábějící zařízení na zmrzlinu pouzije získaných 90 jednotek - ulozí je na termínovaný vklad
AKTIVA 2. PASIVA
REZERVY 50 140 59 VLASTNí JMěNí 20
PůJčKY 350 431 DEPOZITA TERMíNOVANá 200
CENNé PAPíRY 100 DEPOZITA NA VIDěNOU 300 390
JINá AKTIVA 100 JINá PASIVA (OBLIGACE) 80
CELKEM 600 CELKEM 600
přebytečné rezervy 10 % z 590 = 59 => 81 volných jednotek (banka můze pouzít na půjčky)
podnikatel si půjčí 81 jednotek na vůz
firma prodávající vozy ulozí získaných 81 jednotek do banky
probíhá velice dlouho (NE donekonečna)
BANKA Δ DEPOZIT Δ REZERV Δ PůJČEK
1. stadia 100 10 90
2. stadia 90 9 81
3. stadia 81 8,1 72,9
. . .
připomíná investiční multiplikátor
vse vyvolal pan Novák, který si ulozil peníze
Δ D = 100 + 90 + 81 + 72,9 + .
Δ D = 100 + 0,9 * 100 + 0,92 * 100 + 0,93 * 100 + .
Δ D = 100 (1 + 0,9 + 0,92 + 0,93 + .+ 0,9n)
Multiplikátor bankovních peněz - obecně:
Δ D = Δ R (1 + (1 - r) + (1 - r)2 + . (1 - r)n )
Δ D = 1 / r * Δ R Δ D . změna nabídky peněz (v celé bankovní soustavě)
r . zákonná minimální míra rezerv
Δ R . suma, která uvedla multiplikační proces do pohybu
Δ D = 1 / 0,1 * 100 = 1.000 . vklad 100 jednotek vyvolá dodatečnou nabídku peněz 1.000 (míra rezerv 10 %)
"PENÍZE DĚLAJÍ PENÍZE"
čím ↑ minimální rezervy, tím mensí multiplikační proces
funguje i opačně (vybere-li si pan Novák 100 jednotek, ubývají v bankovní soustavě peníze ve výsi 1.000 jednotek)
Δ minimálních rezerv = nejdůlezitějsí nástroj monetární politiky
(rezervy jsou neúročené - banky převádí nadbytek z min. rezerv do ostatních rezerv, které jsou úročené)
Bankovní systém = souhrn vsech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi
Institucionální slozka bankovního systému
jednotlivé banky a jejich členění dle hlavní náplně jejich činnosti;
problém ve vymezení pojmu banka
banka = instituce obchodující a provádějící operace s penězi
těchto institucí je ve státě více (posta, pojisťovny, fondy, finanční instituce, .)
právně je banka instituce, která vlastní bankovní licenci
obecné vymezení základních druhů bank:
1. centrální banka
2. obchodní a dalsí banky
ad 2
obchodní banky, které nabízejí depozitní a úvěrové operace
spořitelní banky, specializace na depozitní, úvěrové a dalsí operace pro obyvatelstvo
investiční banky - obchodování s CP, poskytování dlouhodobých investičních úvěrů
rozvojové banky - účelové, obvykle dlouhodobé úvěry investičního charakteru
hypoteční banky - poskytují hypoteční úvěry a emitují hypoteční zástavní listy
stavební spořitelny - typický příjem vkladů účastníků stavebního spoření a poskytování stavebních úvěrů se zvýhodněným úrokem
speciální vládní, zemědělské, městské, komunální banky .
snaha bank o sladění 3 základních cílů:
solventnost = schopnost banky hradit vlastní provozní závazky a předcházet bankovnímu úpadku
rentabilita = schopnost banky dosahovat zisku
likvidita = schopnost banky vyplácet na pozádání vklady, které si klienti ulozili
2. Funkční slozka bankovního systému
reprezentuje organizaci, resp. upořádání vztahů mezi bankovními systémy v dané ekonomice
jednostupňová bankovní soustava - jeden stupeň je tvořen CB a ostatními bankovními institucemi
dvoustupňová bank. soustava: 1. stupeň CB
2. stupeň obchodní a dalsí banky
(před rokem 89 u nás jednostupňová monobanka ČSNB; nyní dvoustupňový systém, CB je ČNB (na Slovensku je to Národní banka SR, v Německu Deutsches Bundesbank, ve VB je to Bank of England, v USA FAT = federální rezervní systém, který tvoří guvernéři 12ti centrálních bank )
Makroekonomické funkce CB:
provádění měnové politiky
emise hotovostních peněz (= z historického pohledu nejdůlezitějsí funkce CB)
operace s devizovými prostředky - devizová činnost
Mikroekonomické cíle CB:
regulace a dohled nad bankovním systémem
platební styk, tj. funkce banky bank (spravuje účty komerčních bank, poskytuje úvěry, provádí zúčtování mezi komerčními bankami navzájem)
postavení CB jako banky státu (vlády) - vede účty státu, vlády, centrálních orgánů (provádí správu státního dluhu, poskytuje úvěry státnímu rozpočtu, .)
reprezentace státu v měnové oblasti
Konkrétní funkce CB přesně vymezeny zákonem 6/93 Sb.
CB . regulátor nabídky peněz (měnová politika) - ze zákona (proto by CB měla být oddělena do politiky)
mikro: - dohled nad bankovním systémem ? PROČ ? - banka je sice podnik jako kazdý jiný (velké podniky také nikdo nedozoruje), ale v případě masového výběru peněz obyvatelstvem by zádná banka nemohla být likvidní a zkrachovala by => CB zaručuje JISTOTU - garantuje vklady, aby nevznikla zádná nejistota
krach i malé banky můze vyvolat krach celé bankovní soustavy => totální kolaps ekonomiky (bartrové obchody) - tím začala velká New Yorská krize - masové výběry lidí, ochromení bankovní soustavy USA
8. Čtyřsektorový model
Čtyřsektorový model určení rovnovázné produkce (důchodu)
Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody
Mezinárodní pohyb kapitálu
Platební bilance
Zahraniční dluh
Měnový kurz a jeho determinanty
Mezinárodní měnová soustava
ad 8.1 - Čtyřsektorový model určení rovnovázné produkce (důchodu)
otevřená ekonomika
AD = C + I + G + NX NX = čistý export
souvislost mezi NX a Y ?
X = Xa (export autonomní)
M = Ma + m * Y m = Δ M / Δ Y
NX = NXa - m * Y NXa = Xa - Ma
X, M M
NX
X1
X
Ma
Y
NX1
NX
jestlize m je konstantní, křivka M má tvar přímky
sklon NX je stejný, ale s - (záporné znaménko)
s růstem obchodu se zahraniční obchod dostává do pasiva
Y > Y0 => M > X => NX < 0
Faktory, které povedou ke změně NX:
změna X
změna výdajů domácností na nákup zahraniční produkce
měny devizových kurzů
změny domácích a zahraničních cen
měnová, důchodová politika
AD = Aa + c (1 - t) Y - m * Y
AD = Aa + c (1 - t) - m] * Y
AD = Y
Y = 1 / (1 - c (1 - t) + m) * Aa Aa = Ca + Ia + Ga + NXa + c * TRa - c * TAa
= jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice = α
Δ Y = α * Δ Aa
Δ NX = - m * α * Δ Ga - multiplikátor čistého exportu
m > 0 => α < α < α
α . nemusí se týkat jen NX
AD AD = Y
AD = C + I + G
AD = C + I +G + NX
NXa
Y
AD ve čtyřsektorové ekonomice začíná výse; její sklon je nizsí (únik z důchodu do zahraničí)
skutečnost: c = 0,9 t = 1/3 m = 0,15 => α = 1,8
ad 8.2 - Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody
pohyb zbozí
pohyb sluzeb výrobních faktorů
pohyb finančních aktiv
Míra otevřenosti = export / HDP
Specializace výrobců => struktura zahraničního obchodu
co podněcuje k mezinárodnímu obchodu:
snaha dosáhnout prostřednictvím specializace větsí efektivnosti výroby
co vyvázet, co dovázet
monopol přírodních a klimatických podmínek
schopnost produkovat s ↓ N nez jiná země
absolutní výhody (druhy výrob, ve kterých určitá země dosahuje maxima)
komparativní výhody (klasici)
A B
POTRAVINY 1 den 3 dny
ODĚVY 2 dny 4 dny
2 x 4/3 x - oděvy
1. pohled: A vyspělejsí nez B -> mezinárodní obchod výhodný pro A
ALE! mez. obchod je výhodný pro A i B
relativní ceny
A . 2x lacinějsí potraviny nez oděvy (oděvy 2x drazsí nez potraviny)
B . 1,33 x drazsí oděvy nez potraviny
země A - specializace na potraviny
země B - specializace na oděvy => relativně nejnizsí náklady
A nebude vyrábět oděvy => usetří 2 dny práce, za které vyrobí 2 jednotky potravin => vývoz do B => B usetří 6 dnů práce => vyrobí 1,5 jednotky oděvů
Ceny:
- potraviny A . 1,5 jednotky oděvů
B . 3/4 jednotky oděvů
- oděvy A . 2 jednotky potravin
B . 4/3 jednotky potravin
v rámci mezinárodního obchodu - ceny potravin v int 1,5 - 3/4 jednotky oděvů; oděvy v int. 4/3 - 2 jednotky potravin
růst relativních cen; pohyb výr. faktorů mezi jednotlivými komoditami
ovlivnění mezinárodního obchodu:
konkurence mezi firmami - mezi zahraničními firmami (báze vnitropodnikových cen, které neprochází trhem -> monopolizace trhu, omezení mezinárodního obchodu
účast státu - liberální postoje či protekcionismus (odstraňování bariér - ochrana domácích firem)
existence mnoha mezinárodních organizací
existence integračních seskupení
ad 8.3 - Mezinárodní pohyb kapitálu
přesun hotovosti, bankovních depozit, akcií
Pohyb je vyvolán:
na jedné straně platbami za výrobky a sluzby, platbami za sluzby výrobních faktorů, transferovými platbami a intervencemi CB
na druhé straně trzbou finančních aktiv jako jedné z forem bohatství; přesunem bankovních depozit tam, kde jsou vyssí úrokové sazby (nominální úrokové míry ovlivněny rozdílným tempem inflace - existence inflačního diferenciálu); mensím zdaněním výnosů, mensími transakčními náklady na pořízení, očekávaným posilováním národní měny, vysokou mírou spolehlivosti naplnění předpokladů
Z hlediska času - příliv:
a) krátkodobých bankovních depozit, CP (spekulační kapitál)
b) dlouhodobého kapitálu (dlouhodobý kapitál, přímé investice - přiliv zahraničních investic
ad 8.4 - Platební bilance
= nejkoncentrovanějsí ???
přehled vsech ekonomických transakcí
polozky - třídění do skupin: zbozí
sluzby
důchody
transfery
dlouhodobý kapitál
krátkodobý kapitál
devizové rezervy atd.
Slozky:
Bankovní účet - skládá se z: - 800
obchodní bilance - 1300
bilance sluzeb 400
bilance výnosů - 20
jednostranné převody 120
Kapitálový účet 3250
přímé investice 700
portfoliové investice 850
ostatní kapitál 1700
Chyby a opomenutí - 10
Změna devizových rezerv -2440
Bankovní účet
Obchodní bilance
pohyb výrobků
bilance exportu a importu (X - M)
X > M => obchodní bilance AKTIVNÍ
X < M => obchodní bilance PASIVNÍ
X = M => obchodní bilance VYROVNANÁ
Bilance sluzeb
neviditelný obchod
příjmy, výdaje na turistiku, doprava, licence, vojenské a diplomatické zastoupení v cizině, spoje
Bilance výnosů
zisky, dividendy, renty, úroky
Jednostranné převody
sociální transfery, dary
Kapitálový účet
přímé investice - podíl na kapitálu podniku
Chyby a opomenutí
nedokonalá evidence = rozdíl mezi BÚ a kapitálovým účtem na jedné straně a změna rezerv na straně druhé
ad 8.5 - Zahraniční dluh
vývoj platební bilance určuje vývoj zadluzenosti domácích subjektů (zadluzenosti domácností a zadluzenosti vlády - obcí)
zahraniční dluh lze vyjádřit jako BRUTO DLUH - závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům
odečtení nasích pohledávek => ČISTÝ DLUH
Kategorie:
mladá dluznická země
NX < 0
čistý příjem kapitálu > 0 => ostatní země nám půjčují
zralá dluznická země
- čistý export jde z pasiva do aktiva
země splácející dluhy
aktiva ↑ => odliv kapitálu ze země
pokles čistého dluhu
mladá věřitelská země
- rozsíření exportu, ↑ příjmů ze zahraničí
zralá věřitelská země
- příjmy z kapitálu a investic - značné zisky
- přebytky neviditelného obchodu
ad 8.6 - Měnový kurz a jeho determinanty
pohyb výrobků a sluzeb přes hranice vyvolává potřebu fungujícího systému mezinárodních plateb
v mezinárodním obchodu je alespoň jeden z obchodníků nucen pracovat s cizí měnou
např.: Český spotřebitel se zakoupí německé zbozí a zaplatí za něj v Kč => německý exportér je nucen Kč přeměnit na DEM, aby mohl zaplatit svým zaměstnancům a dodavatelům
mezinárodní obchod vytváří potřebu systému, kde je moznost převádět měny => vznik mezinárodních devizových trhu
mezinárodní devizový trh = trh, na kterém jsou vzájemně směňovány měny cizích zemí, přesněji řečeno depozita (bankovní vklady)
zádná organizovaná devizová burza ve skutečnosti neexistuje - devizový trh je neorganizovaný, s volným přístupem; je to setkání devizových dealerů (bankovní obchodníci s devizami), devizových brokerů a devizových obchodníků centrálních bank (prostřednictvím telekomunikačních prostředků), importérů a exportérů
dealeři velkých bank mají největsí objemy obchodů
je mozné směňovat jen konvertibilní měny = vzájemně uznávané mezi zeměmi
vztah mezi měnami se utváří na mezinárodním trhu peněz, kde je výsledkem S peněz a D po penězích
jednotlivé měny zastoupeny valutami (= hotovostní peníze) nebo devizami (= pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)
cena měny určena interakcí S a D (valutový kurz existuje také)
Kč/DEM S
17,50
D
DEM
při zhodnocování koruny se české zbozí v cizině stává drazsí a zahraniční zbozí v tuzemsku je lacinějsí (a naopak)
17,50 Kč/DEM ↑ 20 Kč/DEM - firma by dostala 20 mil. Kč, ale
1.000.000 DEM můze zlevnit, neboť jí stačí jen 17,5 mil. Kč
= 17.500.000 Kč
v průběhu času dochází ke změnám S a D po národní měně a tím i ke změnám měnového kurzu
chceme-li analyzovat faktory ovlivňující měnový kurz, je třeba analyzovat faktory ovlivňující D a S peněz
např.: devizový trhu: Kč - DEM
Česi - cizí měnou DEM, její kurz měříme podle 1 DEM 1 DEM = 17,50 Kč
Němci - cizí měnou Kč, její kurz měříme jako počet DEM, které musíme zaplatit za 1 Kč 0,057 DEM = 1 Kč
konvence:
kurz 17,50 Kč/DEM je kurz marky
kurz 0,057 DEM/Kč je kurz koruny
devizový kurz vyjádřen:
přímým záznamem = cena zahraniční měny vyjádřená v domácí měně (17,50 Kč/DEM)
nepřímým záznamem = ceny domácí měny vyjádřená v zahraniční měně (1 Kč = 0,057 DEM)
= tzv. bilaterální kurz - mezi 2 měnami
dále kurz efektivní = kurz národní měny vůči kosi zahraničních měn
výrobky a sluzby, výrobní faktory směňovány za peníze, na devizovém trhu směňovány peníze za peníze => nákup jedné měny znamená prodej jiné měny
D po DEM je zároveň S Kč a naopak
Kč/DEM DEM/Kč
SDEM SKč
DDEM DKč
DEM Kč
korunová cena marky ↑, poptáváme méně marek
korunová cena marky ↓, poptáváme více marek (německé zbozí se stává atraktivnějsí)
Determinanty měnového růstu v SR (v krátkém období)
relativní míra inflace
situace: v ČR výrazně ↑ cena výrobků a sluzeb = výrazný růst míry inflace; v Německu zůstává konstantní cenová hladina
zbozí můze slouzit jako substituty (zbozí prodávané v Německu je substitutem zbozí prodávaného u nás)
↑ cen u nás => ↑ D po německém zbozí => ↑ D po markách
S´DEM SKč
SDEM S´Kč
D´DEM DKč
DDEM D´Kč
↑ D; ↓ S po DEM ↓ D; ↑ S Kč
apreciace (zhodnocení) DEM a depreciace (oslabení, znehodnocení) koruny
POZOR!
devalvace (oslabení) - revalvace (zhodnocení) domácí měny = historické termíny, dle zlaté parity (úředně stanovené mnozství zlata) = úřední změna pevně stanoveného kurzu
depreciace - apreciace = změna kurzu vyvolaná trhem - v současnosti zaměňováno
relativní úrokové sazby
situace: výrazný ↑ úrokových sazeb v ČR, v Německu stejné
=> německá aktiva se pro české investory stávají méně atraktivní => ↓ D po DEM; a naopak česká aktiva více atraktivní pro Němce => ↑ S DEM
ad 8.7 - Mezinárodní měnová soustava
viz skripta
9. Nezaměstnanost
9.1 Podstata nezaměstnanosti
9.2 Přirozená míra nezaměstnanosti
9.3 Typy nezaměstnanosti
9.4 Důsledky nezaměstnanosti
ad 9.1 - Podstata nezaměstnanosti
je plýtváno zdroji, které ekonomika obsahuje
ztráty efektivnosti připadající na nezaměstnanost jsou vyssí nez ztráty monopolů
měření:
náhodné výběrové setření (reprezentativní vzorky)
pravidelné zprávy Úřadů práce
3 základní skupiny lidí:
zaměstnaní - práci mají
nezaměstnaní - práci nemají, ale aktivně ji hledají, registrovaní na Úřadu práce
ekonomicky neaktivní - práci nemají, ale nehledají ji
neustálé toky mezi jednotlivými skupinami:
z 2. do 1. - nalezli práci v důsledku ↑ D po práci, v důsledku ekonomického ozivení
z 1. do 3. - odchody do důchodu, osoby jdoucí mimo trh práce (či nalezli zaměstnání v neoficiální ekonomice)
z 3. do 1. - studenti - absolventi
z 3. do 2. - absolventi, kteří nenasli zaměstnání
z 2. do 3. - předčasné odchody do důchodu
dále toky zaměstnaných (v rámci 1. skupiny) - snaha nalézt lepsí zaměstnání
míra nezaměstnanosti
u = U / L * 100 [v %]
u = U / (U + E) * 100
oficiální údaje jsou zkreslené proti skutečnosti (ne vsichni nezaměstnaní jsou nahláseni na úřadech práce či naopak jsou nahláseni a pracují načerno)
neobjevuje se zde zhorsení zaměstnání (přechod na horsí místo)
Mikroekonomické příčiny nedobrovolné nezaměstnanosti
trh práce
w
S . makroekonomický pohled
w1 L* . dáno počtem ekonomicky aktivních lidí
w2 S . tvořena domácnostmi, pracujícími
L* - L2 . dobrovolně nezaměstnaní (nejsou ochotni pracovat při tak
nízké mzdě , ↑ z L2 . dobrovolná nezaměstnanost ↓, od L * jiz do-
L2 L* brovolná nezaměstnanost neexistuje (pracují vsichni, kdo mohou)
w S
NN
w1
wE E - v E . pouze dobrovolná nezaměstnanost
D - w1 . přebytek S práce => nedobrovolná nezaměstnanost (NN)
L1 L2 L
↓ D po práci: - pokles poptávky po nasem zbozí na trhu výrobků a
w
S sluzeb - mzdy nepruzné směrem dolů => trh se nevyčisťuje
NN
w´ D w´ nelze, neboť mzda je fixována => cena práce je stále na w
D´
L
S
w S´ ↑ S - příliv nových pracovních sil (absolventi skol nastupují do práce,
demografické změny, imigrace, .)
w
D
L
10. Inflace
Podstata a formy inflace
Příčiny inflace
Důsledky inflace
Jsme trosečníci na ostrově.
1. skupina staví CHÝSE
2. skupina dělá NÁDOBÍ
uzavřená ekonomika produkující pouze 2 věci
nemají peníze => zbozovými penězi se stávají OŘECHY
OŘECH CHÝSE NÁDOBÍ
10 9 1 (ceny např. 50 ořechů za chýsi a 15 za nádobí by byly nesmyslné)
20 19 1 => relativní růst ceny chýse
50 48 2 => 24 : 1 => inflace
dříve stála chýse 9 ořechů, později jiz 48
!!! v pozadí: roste mnozství ořechů - při konstantním mnozství ořechů by k inflaci nemohlo dojít) !!!
↑ cen určitých výrobků není plně vykompenzován ↓ cen jiných výrobků
je třeba udrzet konstantní mnozství oběziva, ale to není tak jednoduché
M * V = P * Y
M . mnozství peněz v oběhu
V . rychlost obratu 1 penězní jednotky
P . cenová hladina
Y . reálný produkt = nominální produkt
P = M * V / Y V i Y jsou konstantní
P = M * k
Δ P = k * Δ M - ke změně cenové hladiny dojde při změně penězní zásoby
ale V ani Y nejsou konstantní
kupní síla 1 ořechu: celá miska či 1/9 chýse
později 1/2 misky či 1/48 chýse
kupní síla ořechu se mění - klesá = měna se znehodnocuje
postavíme-li 2. chýsi, potřebujeme dalsích 9 ořechů => potřebujeme jich 18
CB musí sledovat vývoj produktu (HDP) a adekvátně zvysovat penězní zásobu, jinak by se část ekonomiky ocitla na úrovni bartrových obchodů
ad 10.1 - Podstata a formy inflace
Definice: inflace = růst cenové hladiny
rozpor ekonomů - někteří říkají, ze krátkodobá míra inflace stimuluje k ekonomickému růstu
trh je slozen z obrovského mnozství dílčích trhů -> křivky D a S neustále kmitají - pohled na inflaci musí být pohledem globálním
inflace = proces, kdy cenová hladina roste - musí jít o dlouhodobý (min. 2 čtvrtletí) a nepřetrzitý cenový růst
cenová hladina můze růst nárazově např. díky zvýsení DPH a spotřební daně - nejedná se o inflaci, ale o zdravý vývoj - přiblizování EU (např. deregulace cen energií)
nedojde-li k nadměrné emisi peněz, neměla by cenová hladina dlouhodobě růst
inflace = dlouhodobějsí růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz; inflace je vzdy a vsude penězním jevem
M * V = P * Y M . mnozství peněz V.rychlost obratu penězní jednotky
P . cenová hladina Y. reálný produkt
P * Y by mělo být vyssí o penězní transakce, které není mozno sledovat (stínová ekonomika)
= poptávka po penězích, ekonomicky nutné mnozství peněz oběhu
M * V = nabídka peněz, skutečné mnozství peněz v oběhu
% M + % V = % P + % Y
- dlouhodobý a nepřetrzitý růst cenové hladiny můze být vyvolán procentní změnou veličin - či jejich kombinací
P = M * V / Y - velmi často dochází k nadměrné emisi peněz
statistické vzorky:
implicitní cenové indexy
explicitní cenové indexy
implicitní cenové indexy:
ICD = implicitní cenový deflátor = GDPNOM / GDPREAL * 100 (v %)
- počítá se nepřímo ∑ Q1 * P1∑ Q1 * P0 (Páseho index) ???
explicitní cenové indexy:
CPI = index spotřebitelských cen - spotřebitelský kos
∑ Q0 * P1∑ Q0 * P0 (Laspeyerův index)
rozdíly:
1. kazdý index se ptá na něco jiného ICD - cena produkce roku 1 v cenách roku 0
CPI - opačně, cena produkce roku 0 v cenách roku 1
2. CPI - index výběrový, výběr je zúzen (spotřebitelský kos), lze sledovat neustále
ICD - sleduje vsechno, údaje tězko získatelné, se zpozděním
3. CPI - neměnné váhy, zahrnuje i zahraniční výrobky
ICD - váhy se mění, zahrnuje vsechny výrobky v dané ekonomice
ICD - komplexnost, ale časová náročnost
CPI - nekomplexnost, ale časová výhoda
π = [ SK (spotřebitelský kos) v cenách daného období / SK v cenách předchozího období - 1 * 100
- (mezi)měsíční míra inflace = [ SK v daném měsíci / SK v předchozím měsíci - 1 ] * 100
čtvrtletní míra inflace
roční míra inflace
bodová roční míra inflace - změna cen v rámci 12ti měsíčních období, vzdy ve stejném měsíci
průměrná roční míra inflace = průměrná cenová hladina za posledních sledovaných 12 měsíců vzhledem k průměru za předcházejících 12 měsíců = klouzavá míra inflace (očistěná o sezónní vlivy)
neinflační růst cen:
růst kvality zbozí - výpočetní technika, auta, .
pravidelné sezónní výkyvy cen
zvýsení hladiny státem regulovaných cen - telefonní poplatky, postovné, daně, dovozní cla
přírodní a ekologické katastrofy
buď ve spotřebním kosi výrobky ponecháme s nulovou cenou nebo je vyndáme
inflační jádro - ceny nezatízené systémovými změnami
a) mírná - tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt; přijatelná inflace (inflace 1,5 %, produkt 4 %)
b) pádivá - tempo růstu cen předbíhá tempo růstu výroby, ztráta kupní síly peněz, lidé se snazí udrzet co nejméně; obchodní kontrakty jsou indexovány nebo v zahraničních měnách; inflační dolozky
c) hyperinflace - tempo růstu jiz velmi vysoké, peníze ztrácejí vsechny své funkce, návrat k bartrové ekonomice
ad 10.2 - Příčiny inflace
nebývá pouze jedna; sledujeme, který typ inflace převazuje
a) nabídková inflace nákladová - růst nákladů
mzdová - růst mezd (zaměstnavatelé ustoupili odborům)
zisková - rostou-li ziskové přirázky u monopolů a oligopolů
b) poptávková inflace - nadměrný růst koupěschopné poptávky
AS1 AS1 - roste cenová hladina
P YN - přirozený produkt
P1 AS Y1 - skutečný produkt
P0 P1 > P0
AD Y1 < YN - roste míra nezaměstnanosti
Y1 YN Y
P AS
P1
P0 P1 > P0
AD1 Y1 > YN - snízení nezaměstnanosti
AD
YN Y1 Y
rozdíl mezi S a D inflace je změna reálného agregátního vstupu, v případě S inflace agregátní reálný výstup klesá pod přirozený reálný výstup a v D inflaci naopak
zajímají nás odchylky od průměrného tempa růstu
P AS1
P2 - snaha ekonomiku stimulovat prostřednictvím AD - tlak na růst AD i
P1 AS za cenu zvýsení cenové hladiny
P0
AD1
AD
Y1 YN Y
P AS1
P2 přebytek poptávky po práci - růst mezd - růst nákladů
P1 AS růst cen - klesá reálná mzda
P0
AD1
AD
YN Y1 Y
LRAS2 LRAS1
LRAS
LRAS
- dlouhodobá křivka AS
P LRAS - cenová hladina klesla - protiinflační nástroj = růst AS a růst
produktivity výrobních faktorů
AD
Y2 YN Y1 Y
P LRAS
AD1 - inflační faktor = růst AD
Y
AD
růst materiálových nákladů na výrobu - např. v důsledku devalvace národní měny, zdrazení dovázených surovin, pomalé zavádění investic, nehospodárnost
růst mzdových nákladů - velkou roli hrají odbory a nase vlastní inflační očekávání
růst ziskových přirázek - subjektů v monopolním a oligopolním postavení - nutnost protimonopolních a antitrustových zákonů + regulace cen v některých odvětvích
znehodnocení národní měny - devalvace, jak je ekonomika závislá na importu
velký vliv CB
pozor na odlisné chápání:
monetaristé - růst AD je spojen s nadměrnou emisí peněz,
nevhodná měnová politika CB
keynesiánci - AD roste, jestlize roste jakákoliv ze 4 komponent (AD = C + I + G
+ NX)
C - konečná spotřeba domácností |
průb. změna |
AD ↑ ↓ |
|
mezní sklon ke spotřebě |
↑ C |
AD ↑ |
|
↓ C |
AD ↓ |
||
hrubé důchody domácností |
↑ C |
AD ↑ |
|
↓ C |
AD ↓ |
||
daně domácností |
↓ C |
AD ↓ |
|
↑ C |
AD ↑ |
||
úroková míra | |||
NX - čistý export |
AD ↑ |
||
AD ↓ |
|||
export |
↑ NX |
AD ↑ |
|
↓ NX |
AD ↓ |
||
import |
↓ NX |
AD ↓ |
|
↑ NX |
AD ↑ |
P AS1
AS vyssí mzdy => vyssí spotřeba domácností => vyssí AD
P1
PN mzdy = silný inflační faktor
AD1
AD
YN Y
jediná moznost, aby růst mezd nebyl inflačním faktorem - nutno svázat s produktivitou práce
AS ↑ AS => ↓ AD
růst produktivity práce => ↑ AS
AD zvýsená produktivita práce přetáhne AS nazpět, ale i dál
předpoklad úspěsné hospodářské politiky
doslo ke Δ Y při nulové cenové hladině, obvykle to bývá Δ Y při růstu cenové hladiny
stagnace + inflace = stagflace
deflace - cenová hladina hlesá při růstu produktu
ad 10.3 - Důsledky inflace
inflace cenová jde v souladu s inflací mzdovou
výrok, ze inflace snizuje zivotní úroveň, je nepravdivý
Očekávaná (anticipovaná ??) inflace - zvýsení cenové hladiny, o kterém byla veřejnost předem informována; očekává ho a snazí se mýu přizpůsobit
Neočekávaná (neanticipovaná) inflace - veřejnost nebyla informována => nemohla se předem přizpůsobit
a) otevřená
b) skrytá
c) potlačená
ad a)
znehodnocení informace obsazené v cenách (nejhorsí důsledek, který inflace přinásí) - cena determinuje chování ekonomických subjektů, co se bude vyrábět; na cenách trzní ekonomika zalozena
Redistribuční efekt inflace - přesun části bohatství
- hotovostní úspory x úročené bezhotovostní úspory => přesun části bohatství od hotovostních drzitelů k bezhotovostním
- CP s konstantními cenami x CP s variabilními cenami
- relativně fixní platy x variabilní platy (sociální dávky - nedochází tak často k valorizaci)
- zaměstnanci x zaměstnavatelé => jestlize růst mezd zaostává za inflací, dochází k přesunu bohatství od zaměstnanců k zaměstnavateli
- odborově neorganizovaní x organizovaní zaměstnanci - odbory mají mnohem větsí moc k prosazování růstu nominálních mezd
- chybná předvídání inflace x správná - přesun od chybně smýslejících ke správně smýslejícím
- horsí moznost x lepsí moznost bránit se inflaci - horsí moznost mají chudsí
- dluzníci x věřitelé - při inflaci vydělává dluzník
- penězní úspory x nákupy zbozí a sluzeb - při vysoké míře inflace únik od úspor
- poplatníci x příjemci daní progresivních daní z příjmu => taxflace - je-li inflace, posouváme se do vyssích daňových tříd
N opotřebovaných bot - N spojené s drzbou peněz (NOP)
N jídelníčku (menu cost) - při přecenění v podniku v důsledku inflace => vyssí N
ad b)
dochází tehdy, jestlize dochází ke změně cen výrobků a sluzeb, které nejsou ve spotřebním kosi (někdy i změna cen stínové ekonomiky)
různá kvalita výrobků, nový výrobek místo starého
Dopady - stejné, ale jestě horsí (statisticky vse v pořádku -> léčení později -> horsí dopady)
ad c)
vzniká v podmínkách, kdy administrativa brání růstu cen (plánovací mechanismus) -> centrálně plánovaná ekonomika
důsledkem jsou ?fronty? na trhu, předevsím nedostatek zbozí => existuje podpultový prodej, fronty, černý trh, vynucené úspory (nemám za co utratit), pseudoinovace, vynucená substituce spotřeby
deformované ceny, fiktivní pohled na zivotní úroveň - dříve či později se změní na inflaci otevřenou
Vztah inflace a nezaměstnanosti v SR a LR
krátkodobá Phillipsova křivka / dlouhodobá
původní verze: substituční vztah mezi mírou inflace v % a mírou nezaměstnanosti v % v SR (nepř. úměra)
A . vysoká nezaměstnanost při nízké inflaci
B . nízká nezaměstnanost při vysoké inflaci
v eko nelze dosáhnout nízkých měr současně
x
- křivka AS nám ilustruje vztah
↑ AD => ↑ Y => ↓ u (↑
↑ AD - posunuje eko po Phillipsově křivce k bodu
s nizsí u ale vyssí
růst nabídky peněz je základní příčinou růstu inflace
M. Friedmann - není důvod, proč by spolu měly u a v LR souviset
doslo k růstu S peněz -> u stejná, na úrovni přirozené u*
? Jak očekávaná inflace posune Phillipsovu křivku (PC)
jak lidé vnímají relativní ceny (očekávají inflaci)
A . očekávaná míra inflace nízká, nezaměstnanost v bodě u*
- CB začne provádět expanzivní monetární politiku => A -> B
B . očekávaná inflace nízká, skutečná vysoká, nezaměstnanost nízká
- ekonomické subjekty v LR přehodnocují svá očekávání => B -> C
C . očekávaná i skutečná inflace vyssí nez v bodě A, nezaměstnanost původní
= souhrn cílů, nástrojů, opatření, rozhodnutí státu s cílem ovlivnit ekonomickou výkonnost
obecně = přístup státu k ekonomice dané země (pouzití nástrojů k ovlivnění eko)
samostatný ekonomický obor
angloamerický proud - chápe HP státu spíse jako krátkodobou
kontinentální proud- konjunkturální politika (stabilita měny, cenová stabilita, plná zaměstnanost)
němečtí a svýcarstí ekonomové (Ludwig Erhart)
HP -> vytvoření takového mechanismu, který by vyzadoval co nejméně přímých zásahů státu
vědecká analýza hospodářské činnosti, optimální určení národohospodářských cílů a nástrojů
2 základní oblasti HP:
mikroekonomická HP - předevsím zlepsení efektivnosti při alokaci zdrojů (politika ochrany hospodářské soutěze, strukturální politika, sociální politika (i politika přerozdělování), důchodová politika, politika zaměřená na veřejný sektor)
makroekonomická HP - mae rovnováha, magický čtyřúhelník (fiskální, monetární, důchodová, měnová politika) => stabilizační HP
systemotvorná politika
regulativní politika
Cíle, nositelé a nástroje HP
obecné cíle HP - nejdůlezitějsí nastolení svobody a demokracie (Friedmann - není svobody hospodářské bez svobody politické)
- hospodářský růst spíse protichůdné cíle (je nutný kompromis - přiměřeně
- hospodářská rovnováha rychlé tempo růstu)
Eko rovnováha: - na trhu práce (u)
- cen a stabilita měny (π)
- ve vnějsích ekonomických vztazích (vnějsí platební bilance)
Nositelé HP - ty subjekty, které se podílejí na procesu formování, kontrole HP
2 hlavní cíle: cenová stabilita
plná zaměstnanost
pro udrzení v dlouhém období je nutné udrzet přiměřené tempo růstu a vztahy se zahraničím
státní regulace X trzní mechanismus
liberální směr: "Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě." - stát má stanovit pravidla, kontrolovat jejich dodrzování a při porusení ukládat sankce
intervencionistický směr: "Stát by měl pozitivně, důrazně zasahovat."
Keynesánská hospodářská politika:
cílem plná zaměstnanost
je nutná velká AD, stát ji podporuje svými výdaji
stát pouze vytváří podmínky - minimální státní zásahy
cílem liberální politiky je cenová stabilita umozňující trzním subjektům chovat se efektivně => následně umozní v budoucnu plnou zaměstnanost, vnějsí vyrovnanost a hospodářský růst
Monetární politika (MP) - penězní a úvěrová
= činnost státu zaměřená na kontrolu mnozství peněz v oběhu, výse úrokových měr a pdomínek úvěrů
nástroje:
a) přímé: 1. regulace investičního úvěru
2. regulace spotřebitelského úvěru - úvěrové stropy
- úvěry nad rámec limitů
ad 1 - stanovujeme výsi, do které můze být úvěr poskytnut, CB určuje výsi úvěru
ad 2 - CB stanovuje dobu splatnosti
b) nepřímé: 1. diskontní sazba
2. operace na volném trhu
3. povinné minimální rezervy
ad 1 = sazby, za kterou CB půjčuje peníze komerčním bankám (v praxi několik sazeb - diskontní, lombardní, .) - nejméně účinná
pokud má komerční banka dost zdrojů, diskontní sazba ji nemusí zajímat
↓ diskontní sazby => politika volné dostupnosti peněz
ad 2 - nákup a prodej státních CP - nejpouzívanějsí; CB prodává CP - my dáme peníze bance = restriktivní politika; CB nakupuje CP - my dostaneme peníze = expanzivní politika
ad 3 - nejúčinnějsí, ale v řadě zemí se nepouzívají (u nás asi 2 % ???)
a) restriktivní - snízení S peněz, růst úrokových měr b) expanzivní
i MS´ i MS
MS MS´
MD MD
M M
MS´- restriktivní - ↑ úrokových měr při konstantním objemu peněz
i
MS
MS´´ - expanzivní - změna peněz při nulové změně úrokových měr
MD´
MD
M
CB změní objem peněz (emise)
↑ M => ↓ i (úrokových měr) => ↑ investic I (součástí AD) => ↑ AD => ovlivnění produktu i zaměstnanosti
- v růstu AD je zahrnut nejen růst I, ale i G a S i
Krátkodobé účinky expanzivní MP I
↑ Y => ↑ cenové hladiny
při existenci produkční mezery je Y vzdálen AS
od Y* (existuje nezaměstnanost) => ↑ AD je
pozitivní (vede k ↑ zaměstnanosti při min. ↑ AD AD´
cenové hladiny)
vyvolá ↑ D po penězích => ↑ úrokových měr
(ale mensí nez předchozí pokles) => ↓ I Y
volné kapacity Y*
P
AS
↑ cen, ↑ Y => ↑ D po penězích => ↑ úrokových měr
AD´ - výsledek: úrokové míry stejné
AD
Y
P LRAS
SRAS
- po určité době ↑ cen VF, zastaví se v situaci, kdy bude shodné
AD´ s počátečním navýsením peněz
AD - produkt se vrací na původní úroveň, ale při vyssí cenové hladině
Y
expanzivní politika - z LR pohledu nevede k pohybu zaměstnanosti, pouze úrokové míry
restriktivní politika - analogie s opačnými výsledky (odčerpání peněz)
expanzivní politika můze z krátkodobého hlediska ekonomice pomoci, ale pouze pokud není Y = Y*
ani tehdy nemusí vést k růstu Y, neboť banky nechtějí půjčovat (jsou jiz poučeny z minulosti) - nemají dostatek schopných podnikatelských plánů
↓ povinných minimálních rezerv => banky pouze přesunou peníze na rezervy úročené
Fiskální (rozpočtová) politika (FP)
sleduje finanční hospodaření vsech státních orgánů dohromady
veřejné finance = státní rozpočet + rozpočty orgánů státní správy + fondy
SR: příjmy: - daně = povinné platby, které
subjekt odvádí ve stanovené výsi a lhůtě (DPH,
spotřební
daň, daň z příjmů F a P osob)
- sociální a zdravotní pojistění
výdaje: - transfery (poskytovatel neočekává zpětnou sluzbu či výrobek)
- vládní nákupy (tanky, sluzby učitelů, lékařů)
SR můze být přebytkový, vyrovnaný či deficitní
deficit: - na trhu CP prodej státních CP (státní pokladniční poukázky)
- půjčky od jiných státních organizací (vláda od CB) => vytvoření státního dluhu
Nástroje FP:
záměrná (diskrétní) opatření
vestavěné stabilizátory
ad 1 - změna daňových sazeb
- změna struktury výdajů SR
- změna výse výdajů SR (jednotlivých polozek)
ad 2 1. progresivní daň z příjmu
2. pojistění v nezaměstnanosti
3. státní výkup zemědělských přebytků
4. subvence k cenám zemědělské produkce
mechanismus působení:
↑ AD => ↑ Y => ↑ příjmů domácností => ↑ daní odváděných do SR (posun do vyssích daňových sazeb) => zpomalení růstu AD
↓ AD => ↓ Y => pokles do nizsího zdanění => utlumení poklesu AD
uplatňují se zde multiplikační efekty
↑ G => multiplikativní účinky na produkt Y
multiplikátor vládní výdajů - účinnějsí
multiplikátor daní
multiplikátor transferů
|