Minojská a mykénská kultura -egejská oblast,specifika obou kultur

Minojská a mykénská kultura -egejská oblast,specifika obou kultur

KRÉTA

- předřecká kultura doby bronzové, 1600 př. nl - vrchol

- osídlení - nálezy z neolitu, ve středu a na východě, poč. 24224g619y 3. tis - doba bronzová - tu městské státy

- ostrov Kréta = rodistě boha DIA (Zeus), v jeskyni DIKTÉ, tvar - hlava lezícího titána, zde výrazný kult Dia

- mytologie: URANOS A GAIA - DĚTI: TITAN KRONOS A BOHYNĚ RHEA - sudba: Kronovo dítě ho připraví o moc, tedy své děti pozíral. Dia matka ukryla v pohoří Dikté, kde ho vychovali víly, zivily ho mlékem a medem (proto přikládán velký význam včele v umění- malířství i sochařství - reliéfy); kdyz Zeus vyrostl, vzbouřil se proti Kronovi

- Zeus měl s bohyní Europou syna Minoa - král Kréty, kde později vznikl labyrint, který schovával Minotaura - půl člověk, půl býk. Minotaurovi bylo pravidelně obětováno 7 dívek a 7 hochů. Daidalos - vyhnanec z Atén - stavitel labyrintu (téz můze znamenat symbol dvojité sekery) nemohl prchnout, aby neprozradil tajemství, unikl tedy se svým synem Ikarem na křídlech z peří. Ikarus letěl přílis blízko slunce, vosk roztál, Ikaros utonul. Daidalos přistál na Sicílii, kam ho pronásledoval král Minos, toho opařil Daidalos v lázni s horkou vodou. Daidalos se tedy nakonec vrací jako hrdina do Atén. Z labyrintu unikl az Théseus díky niti a meči od Ariadny. Tu vsak zanechává spící na ostrově. 

- nálezy na Krétě se odvíjí od znalostí těchto bájí: Schliemann a později Evans - nálezy

Přehled:

2 200-1 650 př. nl: nálezy piktogramů na přívěscích, které se nosili na krku, lineární písmo A - nerozlustěno - systém neindoev. jazyků

1 900 př. nl: lineární písmo B - rozlustěno, vyvinulo se z A uz pro potřeby archaické řečtiny, zachycuje bájesloví

2 600-2 000: rané období

2 600-700: střední minojské období. kol: 1600 velké zemětřesení, přeryv

1 580-1400: pozdní minojské, uz vlivy Mykén, které vznikly na základě přenesení krétské kultury na pevninu

Knóský palác

- navenek nepravidelný, uvnitř pravoúhlé místnosti, palác podobný labyrintu - spleť místností a chodeb - 800 místností

- západní část - representativní, hlavní schodistě, trůní sál - dochované nástěnné malby - kult býka (snad obyvatelstvo přislo z Malé Asie: Catal Hüyük?) skoky pře býka, slavnosti, tance, zásobárny

- východní část - soukromé zázemí, královnin sál dvojité sekery, koupelna, záchod splachovací

- palácové sloupy - nahoru se rozsiřují, nahoře téz hlavice: abakus, echinus, sloupy vsak nejsou odvozeny z zádného tvaru v přírodě - nekopírují zádnou rostlinu, jako v Egyptě a Mezopotámii - styl Protodórský

- prostor odlehčený četnými světlíky, i kolem dveří - kombinace světlíků a fresek, pro mořský národ typické - mořské vlnovky

- nádvoří - symboly dvojitých rohů (kamenné, v nadzivotní velikosti) míří pohled na horu padlého Titána a na jiná důlezitá místa v krajině

- plastika - na Krétě plně chybí monumentální plastika - hliněné sosky knězek asi 30-40cm, knězka v satech s obnazenými prsy a hady v ruce, magická moc

- keramika - nejstarsí kamenné nádoby, z jednoho ks (technika brousení?), později - raně minojská keramika?

        kamarský styl 1 600 př. nl - bohatství tvarů, barev - temná, červená, bílá, pestře malovaná

        mořský styl do 1 400 př. nl. - výzdoba dle tvaru

        palácový styl - stylizovaný, schematizovaný, pro mořský národ typické vlnovky, tvary jiz předznamenávají amfory

středominojské období

- pečetní prsteny s figurálními výjevy, plísky s reliéfem včely, opracované drahé kameny

- palác ve Faistu - nejstarsí, disk z Faistu - nerozlustěné písmo; palác Hagia Triáda, podobné dispozice i vybavení

- ostrov Théra v Egejském moři = Santorin - erupce, výbuch sopky, ostrov se propadl do moře

- Achájové - přenos kultury na pevninu

MYKÉNY

- 1 600-1 200 př. nl - Mykénská kultura

- kol. 1 200 př. nl - zkáza této kultury, později zde usazeni Dórové (primitivní řecké kmeny)

- sláva Mykén dochovaná v homérských eposech (ač tou dobou jiz byly Mykény 200let v troskách)

- hlavní středisko - Mykény, dalsí - Argor, Tyrins, Nauplon

- lokalita - Peloponés po králi Pelopovi

- báje - král Tantalos - chtěl vyzkouset bohy, předlozil jim k večeři svého rozčtvrceného syna Pelopa. Bohové to odhalili, syna ozivili. Ten se odebral na ostrov (dnes Peloponéský), kde vládl král Oinomos, výborný vozataj. Ten chtěl dát dceru tomu, kdo ho porazí. Pelop ho převezl a tak dostal dceru - Hipodameu za manzelku, stal se králem, a ostrov po něm nese jméno = Pelopones. Jeho vnuk Agamemnon (válčil v Trojské válce, po návratu z války zabit manzelkou Klitaimnestrou, která se mezitím sblízila s Aigisthonem)

- opět vykopávky na základě těchto bájí - Schliemann

- mykénský hrad - uvnitř hradeb pohřben Agamemnon, Aigistos a Klytaimnéstra za hradbami

- Lví brána - monumentální vstup do pevnosti, monolitový tympanon, kde dvojice lvů adoruje sloup, kyklopské zdivo

- nalezen hrobový okruh - celkem pohřbeno 19 lidí, hrob č. 5 = hrobový poklad - Agamemnonova zlatá maska

- 1 600 př. nl. - diadémy, vkládací dýky, bohaté zdobení, motivika podobná krétskému umění, tradice tepaných pohřebních masek odjinud, Kréta toto neznala, směs vlivů - východní, Krétské, vnitrohelénské - symbiotická kultura

- typ domu Megaron = trůní sál, ohnistě uprostřed, kolem 4 sloupy, pak předsíň, nakonec sloupové předsálí, vycházejí z něj řecké chrámy

- kupolové hrobky - mladsí, nez hroby sachtové

       Klytaimestřina - vstup s tympanonem, navezený umělý pahorek z hlíny

       Atreova pokladnice

Tírins -  hrad na pahorku, stavěli ho Kyklopové, má velké opevnění, silné hradby, palác s freskami - nástěnné malby

Pylos - zde sídlil Nestor, tabulky s lineárním písmem B