NIKDY NEUMŘEME

NIKDY NEUMŘEME

Zrozen v temnotách
letím universem
nevím co je smutek
nevím co je zivot a smrt
nicota je mým přítelem
nevím co se stalo
nevím co je teď a co bude potom
Bitva byla moc tězká
vsude cítíme pach krve
jsme zpocení, unavení a spinaví
to vsechno musí pryč
lístky pro kamarády
k jejich poslední dlouhý cestě
jsou uz připravený u prodavače jménem Osud
Nikdy neumřou...
Jsme karavanou v pousti
mhouříme oči a díváme se kolem
stojíme v úzasu
nad tím, jak jsme malí v běhu času
díváme se na mrtvýho kamaráda
vidíme malý bílý světlo
jak ho opoustí a my najednou víme, ze
Nikdy neumřeme...
Duse je věčná a letí
spolu s miliardou dalsích
skrz studenej vesmír
to můze být cesta
k něčemu lepsímu
to můze být dalsí sance pro nás ...
Duse je čip toho největsího počítače
můze být tady
nebo někde kolem
energie co to nikdy nevzdá
a hledá
nově zrozenou mysl...
Vsichni mrtví jsou s námi
přestoze jinde
a neví o nás
a my nevíme o nich
i my jdeme na konec
k bodu z nějz není návratu
k bodu zlomu kazdý ztracený mysli
Nikdy neumřeme...

S DÉMONEM V MYSLI

Opravdu vím, ze to uteklo
vidím a čtu ti to ve tváři
jdeme nikam
nemyslím, ze se to vrátí
padám do svýho soukromýho pekla
Skutečně vím - je to studená vlna
mlčím a zuřím
jdeme nikam
nemyslím, ze se ke mně vrátís
zůstávám sám se svým peklem...
Démon uz přichází
drz mě za ruce, bejby
Démon uz přichází
chce ovládnout můj mozek
Vím, ze má léčba je u konce
ale něco se mi stalo s hlavou
jdu nikam
az k hranicím sílenství, bejby
a padám do toho nejhorsího pekla
Ty opravdu vís, co mi je
vís o těch mejch krutejch a straslivejch snech
nedávej mi důvod
vzít zbraň a zabít tě
nenechávej mě na dně a dej mi sanci
Démon uz přichází
drz mě za ruce, bejby
Démon uz přichází
chce ovládnout můj mozek...

NOČNÍ MůRA V TANGERU

Jak se ti líbí
tohle animální místo?
Podivnej hlas větru
volá - nebezpečí!
Stíny v mlze
musís se skrčit
a skrýt svou tvář
Teď ti jde o krk
a nikdo tě nemůze
zachránit
Smutně se dívás na oblohu
Neznámí lidé sledujou tvou stopu
a ty nevís proč
Bílým městem
plným úzkejch uliček
beznadějně bloudís
Tisíce tváří a rukou
Který tě chtěj chytit
a který pomoc?
Nebo je to jen
noční můra v tvý mysli?
Vnitřní démon, kterej říká:
Sledujou tě ostrým zrakem
tak vstávej
a uteč! Uteč! Uteč! Uteč!
Mozná je to jen
sen, sílenej, spatnej
ale ty uz nevěřís ani
sám sobě
Mozná je to nemoc
tvoje vize smrti
Odkud vyletí kulka
a zavrtá se do tvý hlavy?
Ses sám
zpocenej a opustěnej
Tvůj obraz v zrcadle je ti cizí
Kdo je ten neznámej starej
chlápek, co říká:
Vstávej, vstávej
a uteč!? Uteč! Uteč! Uteč!
Cesta...

(Policejní zpráva: sebevrazda

LOVEC BOLESTI

Je konec, v srdci cítím chlad
je konec, v srdci cítím chlad
čekal jsem něco odlisnýho
něco zvlástního pro svůj rozjezd
něco jinýho, podivnýho, nenormálního
jenom to mohlo lásku znovu dát
je konec, v srdci cítím chlad
jsem vyslancem bolesti
a potřebuju ji znovu, znovu, znovu...
Ne, nejsem tvůj, holka
ty nikdy nechces pociťovat bolest
Nejsi můj favorit, holka
sbohem - tady a teď říkám
Je konec, tise pravil policista
je konec, vsichni viděli, ze je to zlý
mrtvý tělo visí
v řetězech z ocele studený
a krvavej nápis na něm praví:
"Zab mě a pak roztoč.
Chci se vznáset, volnej jak na obloze pták"
Byl vyslancem bolesti, jo
a potřeboval ji cítit znova...
Ne, nejsem tvůj, holka
ty nikdy nechces pociťovat bolest
Nejsi můj favorit, holka
sbohem - tady a teď říkám...

MůJ DOMÁCÍ ÚKOL

Odpoledne jsem přisel domů ze skoly
vidím, ze to bylo mozná az přílis brzy
nikdy jsem neslysel tak smutnej nářek
jako z pokoje mý malý sestry
Nechci slyset její pláč
dal bych za to cokoliv
nechci vidět její slzy
a v celým domě cítit strach
Klade svý ruce na tu dívku tuhle noc
a já zase slysím její vyděsený sténání
je to přece jeho dcera!
Pokazdý je to pro mě nesnesitelný
vidět tu dívku pod jeho tělem
je jako ďábel
Říkám, ze nenávidím ten čas
těhle spinavejch nocí, hnusnej zločin
je to přece jeho dcera!
Čeká na ní kazdou noc
oba pak vídám pod tlumeným světlem
Otče!
Chci vědět, co květy cítí, kdyz umírají
jen nic a prázdno?
Je to tu zas - má ztracená květina
moje malá sestra v týhle spatný show
Průzračný slzy z krásný tváře
padají na podlahu jako nedočkavý perly
toho nejhlubsího smutku
Malá, já navzdy zastavím tu sílu
co působí ti bolest a krade tvý srdce
tvou dusi a naději
Ostrej nůz do ruky vezmu
musím ho teď zabít, je to jediná sance
je to můj domácí úkol
Nevím, jestli to dokázu
ale musím, je to ten poslední boj
je to můj domácí úkol
je to můj domácí úkol
Pomalu vcházím do jejího pokoje
tahle chvíle rozhodne o jeho osudu
jeho sperma páchne jako opičí dech
otče, čeká tě straslivá smrt...
Průzračný slzy z krásný tváře
padají na podlahu jako nedočkavý perly
toho nejhlubsího smutku
Malá, já navzdy zastavím tu sílu
co působí ti bolest a krade tvý srdce
tvou dusi a naději
Ostrej nůz do ruky vezmu
musím ho teď zabít, je to jediná sance
je to můj domácí úkol
Nevím, jestli to dokázu
ale musím, je to ten poslední boj
je to můj domácí úkol
je to můj domácí úkol...

DOLE V CENTRU

Dole v centru - nemás rád lidi, který tam potkávás
dole v centru - kazdá chvíle je o telefonátech a prachách
někde tam banky sezraly starý městský náměstí
centrum - to je mrtvej svět byznysmanů a jejich podivnýho tance
Dole v centru - lidi uz dávno, dávno nebydlí
centrum - to je lesk prázdnejch gest a excelentních kurev
A někde tam ziju já v jedný podzemní díře
dole v centru - já a hrstka ztracenců čekáme na válku
Centrum, válka čeká na centrum...
Centrum - to je prokletí, nás domov a studenej hrob
centrum - je krajinou lidí bez tváře
někde tam - vedeme smutnou tichou válku proti osudu
dole v centru - kazdej den se upíjíme k absolutnímu konci...
Dole v centru...

SE SMRTKOU V ZÁDECH

Světla pomalu pohasínaj
dlouhý jsou stíny na zdi
choulíme se k sobě a chvějem se zimou
zlej je asi ten nás svět
Jsme vsichni závislí na fetu
zalezlí ve svejch děrách
jako krysy, co viděj svýho lovce
jako krysy odsouzený k smrti
Něco se nám vznásí nad hlavama
a nechce odkrýt pravdu
Realita se vtěsnala do divnejch
nesprávnejch, hořících drázek...
Snajpři uz číhaj na nás v temnotách
na nás, co jsme tak odlisní...
a slzy toho, kdo nám vzdycky lhal
padají do nasich ran
Spálili jsme za sebou mosty a jdeme nikam
co přinesou přístí dny?
Kdyz se smrtkou bězís závod
nemás sanci, ale nemůzes stát...

NAHLÍZÍM DO VASEHO SOUKROMÍ

Satelity, stěnice, kamery
a demokracie bude trvalá
telefony, počítače
zajistí kontrolu napořád
kreditní karty, platební karty
vím vsechno o vasich skrytejch myslenkách
jsem napíchlej na vase zivoty
vím vsechno o vasich touhách
Mám svou cestu, mám svou cestu
Jsem loajální kazdej den
Byl jsem osamělej mladej muz
s počítačem v hlavě
a můj zivot byl bez přátel
beze snů, byl vyprahlej a smutnej
Solidní dzob, jsem zaměstnán
ve státních sluzbách, pracuju pro kazdýho z vás
jsem tady, jsem tam
pro vás můzu bejt prostě kdekoliv
kreditní karty, platební karty
vím vsechno o vasich skrytejch myslenkách
jsem napíchlej na vase zivoty
o vasich touhách já vsechno vím
Mám svou cestu, mám svou cestu
Jsem loajální kazdej den
Byl jsem osamělej mladej muz
s počítačem v hlavě
a můj zivot byl bez přátel
beze snů, byl vyprahlej a smutnej
Uz ani nevím komu věřit
mozná ze Oni jsou i v mý hlavě
co kdyz zjistím
ze spehuju i sám sebe?
No a co, je to můj dzob
a moc dobře mě platěj
nemluvím, neptám se
jenom poslouchám vase tlachání
satelity, stěnice, kamery
a svět demokracie bude trvalej
telefony, počítače -
napořád kontrolu zajistí
Mám svou cestu, mám svou cestu
Jsem loajální kazdej den!

VÁLKA NEBO MÍR A LÁSKA

Tahle píseň je o velký moci prstenu
tahle píseň je o velký moci prstenu
tahle píseň je o velký moci prstenu
tahle píseň je o velký moci prstenu
myslím, ze bysme ji měli zpívat vsichni
myslím, ze bysme ji měli zpívat vsichni
tahle píseň je o velký moci prstenu
tahle píseň je o velký moci prstenu
Víra je úzasná věc
víra je úzasná věc
víra je úzasná věc
víra je úzasná věc
ale ne biblí vypatlanej mozek
ale ne biblí vypatlanej mozek
víra je úzasná věc
víra je úzasná věc
Viděl jsem města v ruinách a prachu
Čekal jsem, čekal jsem...
Viděl jsem lidi zkroucený strachem
Lhal jsem, lhal jsem...
A pak jsem viděl jejich krev smíchanou s pískem
Plakal jsem, plakal jsem...
Prsten moci byl v nesprávnejch rukách
A já umíral, a já umíral...
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Válka nebo mír a láska?
Viděl jsem města v ruinách a prachu
Čekal jsem, čekal jsem...
Viděl jsem lidi zkroucený strachem
Lhal jsem, lhal jsem...
A pak jsem viděl jejich krev smíchanou s pískem
Plakal jsem, plakal jsem...
Prsten moci byl v nesprávnejch rukách
A já umíral, a já umíral...
Zrodili jsme se do neklidnejch časů
tohle víme, to víme
ale v který době byl zivot snadnej a klidnej
tohle známe, to známe
Svět bude sťastnej a fajn
jen tehdy, jen tehdy
kdyz prsten moci opustí nasí mysl
jen tehdy, jen tehdy...
Válka nebo mír a láska?

NIKDY NEUMŘEME (část II)

Zrozen v temnotách
letím universem
nevím co je smutek
nevím co je zivot a smrt
nicota je můj přítel
nevím co se stalo
nevím co je teď a co bude pak...