NĚKOLIK UZITEČNÝCH RAD KE SKELETOVÉMU PŘEKLADU

Na základě dosavadních zkuseností se skeletovými překlady jsme pro vás připravili několik orientačních bodů, které by vám mohly poslouzit jako vodítko. Obecné informace organizačního charakteru najdete u celkového popisu atestu Ověření jazykové kompetence.

1. Volba předlohy k překladu

Vybírejte si text, na který stačíte, kterému rozumíte a který souvisí s oborem vasí bakalářské práce. I kdyz samozřejmě při posuzování překladu k náročnosti předlohy přihlízíme, zásada, ze čím náročnějsí předloha, tím vyssí hodnocení, nepl 949h76j atí. Doporučujeme tedy nejdříve si důkladně přečíst text, který chcete překládat, prokonzultovat jeho vhodnost s tutorem a vyzkouset si, zda na překlad stačíte: stačí přelozit si půl stránky vybrané namátkou (úvod, předmluva ani závěr se k tomu nehodí). Dejte tento svůj pokus jiz v této fázi někomu přečíst (pokud mozno náročnému sťouralovi!), jestli mu bude rozumět, abyste získali zpětnou vazbu.

2. Práce na překladu

a)      časové rozvrzení

Úspěsnost překladu velmi závisí i na dobrém časovém rozvrzení. Na překlad je nutné mít dost času, ale kolik přesně, značně závisí na náročnosti textu i vasí jazykové zdatnosti. Tato stránka je velmi proměnlivá, a tak ji musí odhadnout kazdý sám. Velice se osvědčuje rozvrhnout si práci tak, abyste alespoň dva měsíce před závěrečnou redakcí měli od překladu oddech, čili abyste uz měli překlad celkově dokončený a mohli se k němu jestě jednou s dostatečným časovým odstupem vrátit. Velice doporučujeme počítat i s určitou časovou rezervou pro případy, ze bude stávkovat počítač, trucovat tiskárna anebo propuknou virózy.

b)      slovníky a sekundární literatura

K překladu budete potřebovat překladové slovníky, slovník cizích slov, pravidla českého pravopisu, českou mluvnici a relevantní literaturu ze svého oboru. Ale pozor, zdaleka ne vsechny publikace (zejména elektronické, ale bohuzel i knizní) jsou dostatečně spolehlivé a kvalitní, aby mohly poslouzit jako vzor! Proto doporučujeme pečlivě studovat dobré texty, ověřovat si důlezité pojmy z nezávislých zdrojů a hlídat, jestli OPRAVDU rozumíte tomu, co čtete.

Dobrý a kvalitní slovník  je podmínkou dobrého a kvalitního překladu. Výběr slovníků necháváme na vasí volbě, ale cítíme jako svou povinnost vás upozornit, ze pouzívat výlučně elektronické slovníky je téměř zaručený neúspěch.

c)      Jak překládat

Způsob překládání si zvolte podle svého naturelu, ale doporučujeme průbězně docházet na konzultace, a to z oboru i z jazyka. 

Při překládání je uzitečné zapisovat si problematické úseky, terminologii, moznosti řesení, které vás napadají, a vůbec vsechno, co bylo obtízné a o čem jste museli sami rozhodnout, protoze takové poznámky vám pomůzou nejen udrzet soudrznost překladu, ale poslouzí také jako opěrný bod při obhajobě (k obhajobě si je samozřejmě můzete přinést).

Osvědčilo se označovat si průbězně kazdý odstavec (nejlépe první, druhý, třetí odstavec na stránce/číslo stránky). Velice to usnadňuje vnitřní orientaci v textu a zároveň usetří hledání při konzultacích. Při konečné redakci vám zas smazané číslování spolehlivě ukáze, kam az jste s korekturou dosli.

3. Jak se pozná dobrý překlad

a)      Předevsím se dá v cílovém jazyce (rozuměj: v čestině) číst, aniz by si čtenář musel brát na pomoc originál, aby vůbec porozuměl, o čem text je. (Tato poznámka sice vypadá zcela zbytečná, ale NENÍ!)

b)      Dobrý překlad rozhodně NENÍ překlad doslovný, mechanický, otrocký, bezduchý, nesrozumitelný, zmatený, nepořádný, plný vynechávek - a ke vsemu i hrubek. Dobrý překlad není ani volná variace na dané téma. Dobrý překlad má pokoru, neboť ctí originál, a proto se ho snazí co mozná nejpřesněji přelozit. Ideálem je, aby přelozený text českému čtenáři sdělil to, co původní text sděluje čtenáři v původním jazyce. Dobrý překlad vypovídá o tom, ze překladatel přemýslel, a to nejen nad obsahem textu, ale i v sirsích souvislostech.

c)      Překlad neznamená výklad (tj. co si překladatel myslí o tom, co autor chtěl říct).  K tomu slouzí poznámkový aparát. Avsak i překladatelské poznámky mají svá pravidla a odůvodnění. Mají předevsím slouzit čtenáři, a nikoli k předvádění, co vsechno překladatel o tématu ví.

d)      Je třeba mít neustále na paměti, ze výchozí jazyk je jiný nez jazyk cílový, ze oba jazyky jsou bytostně odlisné organismy, ze tudíz nelze např. větnou stavbu výchozího jazyka násilně vnucovat české větě. Snad ani není třeba připomínat, ze posledním rozhodčím je vzdy cílový jazyk, tedy u skeletového překladu čestina a český čtenář.

e)      Do odborných textů samozřejmě patří odborná terminologie, ale argument, ze se něco "takhle pouzívá" (a proto je to dobré), je zcela neudrzitelný. Nez vůbec přijmeme nějaký, byť hojně "pouzívaný" termín za svůj, je nutné si ho důkladně "vyzkouset", promyslet v daném kontextu. Jedině tak ho pochopíme, a proto ho budeme umět obhájit. Často je velmi přínosné postavit si sporný výraz do kontrastu s nejblizsími synonymy nebo porovnávat kontexty, v nichz se vyskytuje. Odborné terminologii je tedy třeba skutečně rozumět. Uvádět zdroje, odkud čerpáme, je samozřejmost.

f)        Nezapomínejte, ze autory překladu jste vy, to znamená, ze za něj nejen nesete odpovědnost, ale ze také máte právo na svůj názor i na svou terminologii, pokud je promyslená a pokud jste schopni ji obhájit (jinými slovy: máte jedinečnou přílezitost přijít s něčím novým a třeba lepsím). Čtenářská obec je vzdy sirsí nez úzký kruh odborníků, a proto můze slouzit jako zdroj inspirace i jako zpětná vazba.

g)      Nedílnou součástí odborných textů bývají reálie, jména a názvy apod. V zásadě platí, ze vsechno dohledáváme (ve slovnících i v sekundární literatuře) a ze pokud se nám něco nepodařilo dohledat, upozorníme na to v poznámce, případně v předmluvě překladatele. Přepis  cizích názvů, jmen a reálií se řídí pravidly českého pravopisu a jejich pouzití v kontextu české věty by mělo čestinu důsledně dodrzovat.

h)      Dobrý překlad si dává pozor na zrádná slova, idiomy, ustálená spojení atd. Někdy totiz můzeme mít dojem, ze určité slovo známe, ale jaksi nám nezapadá do smyslu textu. A to zpravidla proto, ze má mnozství dalsích významů, které mohou změnit význam věty. (Typickým příkladem je třeba anglické social, end, control, atd.) V takovém případě je radno podívat se do slovníku, nez násilně překrucovat smysl textu podle vlastních představ.

i)        Otázka přejímání cizích slov v čestině je dosti slozitá, ale v zásadě platí, ze cizí slova, která skutečně rozsiřují slovní zásobu čestiny, jsou vítána. Problém je v tom, ze ne kazdé slovo je obohacením, ze leckterá slova jsou zavádějící (např. sociální večírek) nebo dokonce vylozeně plevelná (např. nesklonné slovo party, rozpačitě také psané jako párty, které vytlačilo dřívějsí mejdany, sleziny, večírky apod., ačkoli systémově do čestiny nezapadá, jezto  nemá ani rod, ani mnozné číslo, a navíc slova mu podobná, jako třeba party, tj. mn.č. od parta, nebo partiový jsou uz dávno obsazena zcela jinými významy). Tento problém se týká tzv. internacionalismů, universalismů, anglicismů, germanismů, romanismů, galicismů atd. Navíc některá přejatá slova, která uz zdomácněla, mají tendenci přecházet do nizsí stylistické roviny a do odborného textu se mnohdy nehodí.

j)        Podmínkou úspěsného a "bezbolestného" překladu je znalost gramatiky obou jazyků. Doufáme, ze to je pro vás naprostá samozřejmost. Gramatika drzí věty pohromadě a bez ní nelze smysl textu přesně pochopit, a tudíz ani  sdělit. Zkusenost jednoznačně ukazuje, ze ten, kdo zná gramatické vztahy, větsinou překládá snadno, rychle a dobře.

k)      Vás překlad bude přístupný prostřednictvím IS. Protoze po vás zůstává jako vizitka, stojí za to ho udělat dobře.

4. Obhajoba skeletového překladu

Obhajoba by měla být téměř slavnostním zakončením dlouhé a namáhavé práce. Ale neměli bychom ji podceňovat. Můze totiz podstatně ovlivnit celkové hodnocení překladu.

Cílem obhajoby je prokázat, ze jsme u překládání přemýsleli, ze text znáte a rozumíte mu, ze jsme se řídili výse uvedenými pravidly, ze na akademické úrovni ovládáte nejen výchozí jazyk, ale i čestinu, a ze si umíte na text utvořit určitý názor a ten pak dokázat obhájit. 

Před obhajobou dostanete posudek na svůj překlad (větsinou elektronickou postou), abyste se k němu mohli vyjádřit. Součástí obhajoby je diskuse o vasem překládání (tj. o jednotlivých pojmech a problémech, které se objevily, o přínosech, jez vám překládání dalo), která se zpravidla odehrává nad úryvkem z vaseho překladu.

5. Smysl skeletových překladů

Cílem skeletových překladů je naučit se vnímat texty v jiné rovině. Je to nesmírně praktická dovednost pro reálný zivot. Pro absolventy humanitních oborů jazyk je a zůstane nejdůlezitějsím pracovním nástrojem, a proto je třeba s ním umět zacházet. Zkusenost vlastního zápasu se zúročí, protoze učí poznávat, kdy je text řídký, kdy se opakuje a nemá co říct, anebo naopak kdy stojí za to zamýslet se nad textem do hloubky.   Schopnost pracovat s texty v perspektivě překladu dává poznat, kdy text něco sděluje a kdy zakrývá, kdy je jeho slozitost samoúčelná a kdy nezbytná. Překládání nás učí rozlisovat i vyjadřovat se přesněji a kultivovaněji. A to rozhodně není málo.