Podnikatelský záměr

Podnikatelský záměr

Úvod

Cílem této seminární práce z předmětu zakládání podniků a investování je vytvoření návrhu zavedení zcela nového podniku, jinak řečeno podnik 757h77h atelský záměr "na zelené louce". Ten také souvisí s uskutečněním vsech potřebných kroků při zahájení podnikání, tj. různých administrativních zálezitostí a také velmi důlezitých výpočtů úvěru, rentability vlozeného kapitálu, ploch nebo počtu pracovníků.

Přesto, ze se v současné době nachází v blízkém okolí mnoho restaurací a hospůdek, mnoho z nich je nekvalitních a nedostatečně udrzovaných. Právě proto se pokusím v tomto návrhu zalozit nový podnik z oblasti hostinské činnosti. Hostinskou činností je podle zivnostenského zákoníku příprava a prodej jídel, nápojů, polotovarů, popřípadě doplňkový prodej zbozí.

V první kapitole této práce je popsán podnikatelský nápad a důvod, proč vlastně začít s podnikatelskými aktivitami. V druhé kapitole následuje výčet administrativních nálezitostí potřebných k zahájení oficiální podnikatelské činnosti, tak jak jsou upraveny v Zivnostenském zákoně. Třetí kapitola charakterizuje restauraci z hlediska umístění, předmětu podnikání a také analýzu trhu nutnou k posouzení těchto charakteristik. Po čtvrté kapitole s technickými informacemi týkajícími se potřebného počtu pracovníků, potřebné kapacity ploch a náčrtem provozovny následuje kapitola pátá s výpočty velikosti úvěru, podnikatelské efektivity a návratnosti investic.

V práci jsou pouzita fiktivní jména a názvy.

Rozhodnutí o podnikatelské činnosti

Pan Loudáček dokončil úspěsným vykonáním závěrečné zkousky před necelým rokem studium na VSE. Jelikoz si nenasel zádnou, dostatečně finančně ohodnocenou práci, po projednání daného problému s manzelkou a jeho finančním poradcem se rozhodl podnikat na vlastní pěst. Otázkou, kterou musel vyřesit, bylo v jakém oboru by mohl své aktivity a znalosti uplatnit.

Jak jiz bylo řečeno, v lokalitě, kde zamýslí pan Loudáček zahájit svou podnikatelskou činnost, se nachází několik restaurací, avsak větsinou nevalné úrovně. Ty kvalitnějsí zase neposkytují přílis pestrou nabídku nápojů a hlavně jídel. Po vlastních zkusenostech s návstěvami takovýchto podniků se rozhodl, ze by právě v této oblasti podnikatelských aktivit mohl slavit úspěch. Tuto myslenku podpořila i jeho manzelka, která vystudovala hotelovou skolu a měla by tedy mít v tomto oboru určité zkusenosti.

Po tomto nápadu se nyní musí pan Loudáček ujistit, ze má předpoklady úspěsně řídit vlastní restauraci a ta zda má sanci být prosperujícím podnikem. Studiem na VSE si osvojil moderní a kvalitní metody řízení, plánování a organizačních postupů nutných k úspěsnému vedení firmy. Důlezité při rozhodování o začátku podnikání také bude skutečnost, ze se v zamýslené lokalitě nachází velký státní podnik, ve kterém pracuje mnoho zaměstnanců ubytovaných po celý rok v nedalekých ubytovacích zařízeních. Ty vsak rovněz neposkytují odpovídající kulturu stolování. Jelikoz je pan Loudáček také dostatečně finančně zajistěn nedávným prodejem jedné ze svých vlastních nemovitostí, rozhodl se podstoupit riziko spojené s podnikatelskými aktivitami a otevřít tedy novou restauraci. 

Podmínky nutné k podnikání

Mezi základní podmínky, které musí pan Loudáček splnit (podobně jako vsichni začínající podnikatelé) patří:

povolení Zivnostenského úřadu,

vyřízení koncesní listiny,

povolení místního případně městského úřadu,

povolení hygienické stanice,

zřízení účtu pro bankovní transakce,

nalezení vhodných prostor pro podnikání (provozovnu),

zádost o úvěr,

ohlásení finančnímu úřadu,

přihlásit se jako plátce zdravotního a sociálního pojistění,

odvoz odpadků

a mnoho dalsích, neméně důlezitých nálezitostí.

2.1 Zivnost

Pro provozování zivnosti fyzickými osobami, coz je také případ pana Loudáčka, stanoví zákon tři základní podmínky:

dosazení věku 18 let,

způsobilost k právním úkonům,

bezúhonnost.

Vseobecně se pod pojmem zivnost rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, za účelem dosazení zisku za podmínek stanovených zivnostenským zákonem.

Hostinská činnost se řadí mezi zivnosti koncesované, z hlediska předmětu podnikání je to zivnost obchodní. Zvlástní podmínkou provozování této zivnosti musí být mimo vseobecných také spolehlivost, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu zivota, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů. 

Koncesní listina

Pan Loudáček je povinen pozádat o vydání koncese příslusný zivnostenský úřad. Tato zádost musí obsahovat:

jméno a příjmení, trvalé bydlistě, rodné číslo a údaj, zda jí soud nebo správní orgán ulozil zákaz činnosti týkající se provozování zivnosti,

obchodní jméno,

předmět a místo podnikání,

IČO, bylo li přiděleno,

provozovnu.

K těmto nálezitostem musí jestě připojit výpis z rejstříku trestů ne starsí 6 měsíců, doklad o souhlasu obce k umístění provozovny v obci a také doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce (toho si pan Loudáček zamýslí najmout).

V koncesní listině vydané panu Loudáčkovi, budou obsazeny, mimo informací shodných z zádostí, také podmínky stanovené pro provoz zivnosti, doba, na kterou se koncesní listina vydává a datum vydání koncesní listiny.

Charakteristika restaurace

3.1 Marketingový průzkum trhu

Při zahájení podnikání je nutné "si udělat obrázek" o blízkém okolí, tzn. udělat si rozbor prostředí, ve kterém bude pan Loudáček rozvíjet své podnikatelské aktivity. Je třeba nalézt a analyzovat silné a slabé stránky vsech zainteresovaných subjektů a okolností. Ty si můzeme přehledně rozčlenit na mikroprostředí a makroprostředí (viz následující obrázek).

politicko-právní sociálně-kulturní

zákazníci

ekonomické konkurence firma dodavatelé demografické distribuční sítě odběratelé

MIKROPROSTŘEDÍ technologické

MAKROPROSTŘEDÍ

Do mikroprostředí můzeme zařadit zákazníky, dodavatele, odběratele, distribuční články a nesmíme také opomenout konkurenci, tj. vsechny, kteří přímo ovlivňují nás podnik.

a)      Zákazníci: Je nutné, aby pan Loudáček pochopil chování zákazníků, jejich motivaci, preference, potřeby a přání. Je třeba zejména zjistit, co od restaurace očekávají, co pozadují a čeho si cení nejvíce. Potencionálními zákazníky se dají očekávat zejména místní občané, lidé z nedalekého okolí, pracovníci ze zmíněných ubytoven, ale také například projízdějící občané, kteří se doslechli o nasem podniku. U prvních tří skupin potencionálních klientů bude hrát hlavní roli při rozhodování, zda navstívit či nenavstívit podnik, zejména kvalita podávaných jídel a nápojů, schopnosti personálu a celkové kvalita restaurace. U "přespolních zákazníků" bude asi hlavním kritériem při rozhodování reklama a prestiz podniku. Tu je mozné zajistit kupříkladu pořádáním tradičních dnů zahraniční kuchyně avizovaných v oblastních médiích a kvalitní, pestrou a přehlednou reklamou v určitém okolí podniku. Na tomto místě by bylo dobré také vysvětlit název restaurace, který také napomáhá k vytváření image podniku. Restaurace U papouska dostala název podle Ary bělohlavého Toníka, kterého delsí dobu chová pan Loudáček. Toník je totiz po sirokém okolí proslulý svými pestrými, hlasitými a peprnými projevy a pan Loudáček si myslel, ze by mohl zvýsit atraktivitu restaurace.

b)      Dodavatelé: V tomto případě je nutné důkladně prozkoumat vsechna pro a proti potencionálních partnerů. Nesmí se brát pouze v potaz cena sluzeb. Je nutné zjistit, v jaké sířce a hloubce sortimentu jsou jednotliví dodavatelé schopni dodat zbozí, jaké platební a dodací podmínky nabízejí a také jaké je jejich renomé u okolních odběratelů.

c)      Konkurence: Toto je zřejmě skupina subjektů, kterou je potřeba podrobit nejdůkladnějsí analýze. Konkurenčních podniků, tj. restaurací je v lokalitě sedm, jejich kvalita vsak není na vysoké úrovni. Je třeba analyzovat jejich strategie, ceny, silné a slabé stránky a také cíle a moznosti. Je pozitivní, ze zádný z konkurenčních podniků se nezaměřuje na přílisně specializovaný jídelní lístek, jelikoz toto je hlavní snaha Restaurace U papouska.

Do makroprostředí můzeme zařadit politicko-právní předpisy (zákony apd.), ekonomické činitele, které ovlivňují kupní sílu zákazníků, dále pak demografické podmínky (věk, hustota, vzdělání obyvatelstva) a v neposlední řadě také přírodní skutečnosti, jako jsou geografické poměry, klimatické podmínky nebo ochrana zivotního prostředí.

Umístění provozovny

Při rozhodování o umístění restaurace se musíme ohlízet na spádové oblasti, konkurenci, likvidaci odpadu, moznost parkování vozidel, příjezdové prostory pro dodavatelské sluzby a kapacitu restaurace.

Otázkou zůstává, jak získat vhodný objekt. Pan Loudáček má zhruba tři moznosti, a to:

koupit jiz stávající nemovitost do vlastního majetku,

pronajmout si vhodné nebytové prostory nebo

postavit si na vlastní náklady zcela nový objekt.

Po neblahých zkusenostech rodičů s pronajímateli z nedávné minulosti (i kdyz tato moznost by byla zřejmě výrazně nejlevnějsí) a po přepočtení nákladů a doby stavby nového objektu se pan Loudáček rozhodl pro koupi vhodné stavby. Tato stavba vsak musí vyhovovat vsem nutným podmínkám pro provozovny. A zde se na pana Loudáčka usmálo stěstí, neboť si zjistil, ze současný majitel jedné z nedalekých restaurací se bude zenit a odjízdí pak se svou budoucí zenou, která pochází z Itálie do její rodné vlasti. Po vzájemné dohodě pak oba přistoupili na cenu 2 000 000,-- Kč.

3.2.1 Vybavení provozovny

Jelikoz nově získaný objekt slouzil jako restaurace, splňuje vsechna bezpečnostní, hygienická i jiná kritéria. Bude nutné sice zařídit určité drobné změny v uspořádání restaurace, ale v podstatě se jedná o "kosmetické úpravy". Určité úpravy budou zřejmě nutné ve vybavení, přestavbě a modernizaci kuchyně tak, aby vyhovovaly potřebám pana Loudáčka. Na zajistění kvalitního chodu restaurace bude také třeba koupit moderní počítač s odpovídajícím softwarem a několik kusů nového nábytku pro zvýsení estetického dojmu .

Na dobře viditelném místě u vchodu do restaurace musí být uvedeno obchodní jméno, bydlistě podnikatele, jméno a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny a prodejní doba, která samozřejmě musí být co nejvíce přizpůsobena pozadavkům zákazníků.

3.3 Předmět činnosti

Hostinská činnost, jak jiz bylo řečeno v úvodu, je vlastně příprava a prodej jídel, nápojů, polotovarů, popřípadě doplňkový prodej zbozí.

Jako hlavní sortiment chce pan Loudáček poskytovat pestrou a kvalitní nabídku teplých a studených jídel a zvlástě pak různých specialit domácí i zahraniční kuchyně málo dostupných v ostatních podnicích obdobného typu a zaměření. Dále se pak chce pokusit o co mozná nejrozsáhlejsí sortiment v oblasti nealko a hlavně alko nápojů, včetně kvalitních zahraničních nápojů vysoké ceny, ale také vysoké kvality.

Vedlejsím sortimentem v provozování Restaurace U papouska bude prodej cukrovinek, sladkostí a podobných doplňků stolování v odpovídající hloubce i sířce sortimentu.

Mezi dalsí činnosti související s hostinskou činností patří příjem zbozí do skladu, objednávání zbozí a materiálu, evidence a vedení účetnictví, skladování, obsluha, kontrola, vaření, úklid, zajisťování rezervací, administrativa a dalsí. Na vsechny tyto činnosti je nutné zajistit pracovní síly s odpovídajícímu zkusenostmi a odbornými znalostmi- viz dále.

Technické propočty

Mezi nejdůlezitějsí technické informace patří propočty týkající se stavu pracovních sil a jejich kvalifikace, dále pak výpočty nutné velikosti ploch k podnikání.

Počet pracovníků a jejich odpovídající kvalifikace

Při propočtech musíme vyjít z určitých číselných předpokladů obsazených v následující tabulce:

Počet pracovních hodin na den lze spočítat podle vzorce:

obsluha + přejímka + uskladnění + administrativa + ostatní činnosti,

U restaurace vsak musíme počítat s tím , ze je zde moznost obsluhovat několik klientů zároveň,aniz by byli nespokojení. Po zkusenostech manzelky z odborné praxe vykonávané během studia, po poradě s odpovědným zástupcem s dlouholetou praxí ve spičkové restauraci v Praze a po dalsích propočtech dosel pan Loudáček k následujícímu počtu nutných pracovníků a jejich pozadovanému vzdělání:

Nyní je nutné vypočítat pracovní dobu jednotlivých pracovníků. Otvírací doba Restaurace U papouska bude od 10:00 do 23:00 (coz představuje dobu 13 hodin). Při práci v restauraci vsak musíme počítat s dřívějsím příchodem i odchodem, takze pracovní doba bude činit plných 14 hodin denně.

Za předpokladu, ze v restauraci musí být stále dva pracovníci obsluhy a dva pracovníci v kuchyni dojdeme k pracovním hodinám za jeden měsíc (neboli 30 dnů):

14 hod./den * 30 dní = 420 hodin/měsíc, z čehoz připadá polovina na kuchyni a polovina na obsluhu.

Vzhledem k tomu, ze má pan Loudáček k dispozici 4 pracovníky do kuchyně a 3 pro obsluhu rozhodl se po poradě s nimi na tom, ze se budou střídat po dlouhých a krátkých týdnech tak, aby kazdý z nich měl za jeden měsíc pokud mozno odpracovaný stejný počet pracovních hodin. V případě nutné potřeby můze po dohodě při obsluhování vypomoci i odpovědný vedoucí, který rovněz zodpovídá za administrativní činnost, včetně účetnictví a evidence (díky tomu nemusí pan Loudáček uzavírat částečný pracovní úvazek s jiným administrativním pracovníkem).

4.2 Potřebná velikost plochy

Problém spojený s potřebnými prostorami pro podnikání včetně skladových prostor je téměř vyřesený koupí bývalé restaurace, jelikoz prostory v ní zhruba vyhovují potřebám pana Loudáčka. Bude pouze nutné zvětsit prostory kuchyně, protoze pan Loudáček by chtěl uspokojit větsí klientelu. Pouze pro orientaci mohu uvést, jak bude vypadat současná restaurace na zjednoduseném náčrtku (viz příloha č.1) po stavebních úpravách kuchyně. Při přestavbě (územním rozsíření) stávající kuchyně o tři metry se tak panu Loudáčkovi zvětsil prostor v kuchyni o 24 m² a také skladové prostory o 6 m².

Sociální, správní plocha a vlastní restaurace mají tedy své stávající rozměry (viz příloha):

Sociální plocha: 2*4m a 2*4m

Správní plocha:  3*3m

Restaurace: 4*4m a 11*8m

Skladní plocha:  9*2m + 2*3m přístavba

Plocha kuchyně: 2*8m + 3*8m přístavba

K přestavbě a územním rozsíření kuchyně je nutné dodat, ze pan Loudáček musel splnit určité podmínky: vyplnit zádost o stavební povolení u příslusného obecního úřadu (viz příloha č. 2), pověřit odpovědnou osobu za odborný dozor stavby, dále musel informovat o stavebním záměru příslusné orgány, kteří s ním museli souhlasit (Okresní úřad, Sm vodovody Karviná, Orgán ochrany ZP atd.).

Ekonomické propočty

5.1 Výpočet úvěru, rozbor nákladů a zisku

Velikost úvěru potřebného pana Loudáčkovi zjistíme podle kalkulace průměrných nákladů na 1 měsíc.

Jako první si vypočteme počáteční náklady na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku (dále jen HIM a NIM).

Náklady na pořízení HIM

Auto 400 000,-- Kč

PC 80 000,-- Kč

Celkem 2 730 000,-- Kč

Náklady na pořízení NIM

Drobné kuchyňské náčiní 20 000,-- Kč

Nábytek 20 000,-- Kč

Celkem 50 000,-- Kč

Roční odpisy HIM

Auto 400 000 Kč/4 = 100 000,-- Kč

PC 80 000/4 = 20 000,-- Kč

Celkem roční odpisy 196 250,-- Kč

Celkové počáteční náklady na pořízení investičního majetku tedy jsou 2 780 000,-- Kč.

Nyní si můzeme stanovit mzdové náklady,takze podle pracovní doby (viz výse) budou průměrné mzdové náklady v restauraci:

4 pracovníci v kuchyni 4*5500 = 22 000,-- Kč

3 pracovníci obsluhy 3*6000 = 18 000,-- Kč

odpovědný vedoucí 11 000,-- Kč

celkem 55 000,-- Kč

K celkové sumě 55 000,-- Kč musíme připočíst také zdravotní a sociální pojistění, coz činí 35 % z hrubé měsíční mzdy. Tuto část hradí zaměstnavatel.

Hrubá mzda vsech pracovníků 55 000,-- Kč

Celkem mzdové náklady 74 250,-- Kč

Celkové mzdové náklady včetně zdravotního a sociálního pojistění činí 74 250,--Kč.

Mezi dalsí náklady nutné ke kalkulaci patří rezijní náklady:

Elektřina 6 000,-- Kč

Telefon 2 500,-- Kč

Celkem 11 000,-- Kč

Celkové rezijní náklady za jeden měsíc tedy jsou 11 000,-- Kč.

Celkové provozní náklady na 1 měsíc tak činí:

Celkové rezijní náklady 11 000,-- Kč

Celkem provozní náklady 85 250,-- Kč

Celkové provozní náklady na jeden měsíc tedy představují částku 85 250,-- Kč.

Tato částka tedy činí 85 250,-- Kč. Při obrátce provozních nákladů 4 krát ročně se panu Loudáčkovi tedy provozní kapitál vrátí az za tři měsíce. On vsak musí mít dostatečnou zásobu na celou tuto dobu, tzn. ze potřebuje 85 250*3 = 255 750,-- Kč.

Jelikoz mimo investici do budovy pan Loudáček jestě přispěje na zahájení podnikatelské činnosti vkladem 250 000,-- Kč a víme také, ze počáteční zásoby mají hodnotu 150 000,-- Kč, můze si jiz tedy spočítat celkovou potřebu kapitálu. 

Potřeba cizího kapitálu celkem

Celková potřeba kapitálu činí 3 285 750,-- Kč, přičemz počítáme s tím, ze pan Loudáček vlozil 250 000,-- Kč a také uhradil ze svého 2 000 000,-- Kč za restauraci, takze:

3 285 750 - 2 000 000 - 250 000 = 1 035 750,-- Kč.

Pan Loudáček tedy potřebuje půjčit (nebo sehnat jiným, legálním způsobem) zhruba tuto sumu peněz. Rozhodl se tedy, ze bude zádat o úvěr u renomované Komerční banky v hodnotě 1 000 000,--Kč s úrokem ve výsi 16% a dobou splatnosti 4 roky. Měsíčně tedy bude splácet 24 150,-- Kč a tuto částku si musí připočítat k celkovým měsíčním nákladům. 

85 250 + 24 150 = 109 400,-- Kč

Celkové měsíční náklady i se splátkami úvěru budou 109 400,-- Kč.

Nyní si pan Loudáček musí zjistit, zda měsíční trzby budou schopny pokrýt výse uvedené měsíční náklady. Po odhadech o velikosti útraty jednotlivých zákazníků i po zkusenostech najatého odpovědného vedoucího dosel k následujícímu závěru:

Očekávaný počet zákazníků/den 110

Průměrná hodnota nákupu 100 Kč

Měsíční trzby celkem 330 000,--Kč

Musí vsak počítat se ziskovou marzí, která se uvádí u restauračních zařízení podobného typu kolem 40 %, tzn.

330 000*40% = 132 000,-- Kč a 132 000-109 400 = 22 600,--Kč.

Celkový předpokládaný měsíční zisk by měl činit 22 600,-- Kč.

5.2 Návratnost investic

Údaje v tabulce jsou v tisících, zaokrouhlené a předpokládané.

2 780 000 - 1 250 000 = 1 530 000,-- Kč (zůstatek po čtyřech letech podnikání).

Od 5. roku činí čisté příjmy 450 000,-- Kč, proto 1 530 000/450 000 = 3,4 roku a proto návratnost vlozených investic je 4 + 3,4 = 7,4 let.

Závěr

Úkolem mé seminární práce bylo sestavit imaginární podnikatelský záměr zcela nového podniku. Vybral jsem si restauraci, i kdyz v průběhu práce jsem zjistil, ze mnohé poznatky pro tento obor jsou pozměněné nebo s nimi nelze vůbec počítat.

Tato práce ukázala, ze kazdý začínající podnikatel si musí promyslet mnoho souvislostí a skutečností mnohem dříve, nez zahájí vlastní podnikatelskou činnost. Tyto skutečnosti, souvislosti a řadu analýz musí obsahovat kazdý podnikatelský záměr nebo plán vsech začínajících, ale také jiz "plně zaběhnutých" podnikatelů. Tento, ale i jiné podnikatelské plány by měl ukázat panu Loudáčkovi, zda jeho myslenka podnikat ve zvoleném oboru je perspektivní do budoucna.

V případě pana Loudáčka se zdá, ze tento záměr je v podstatě uskutečnitelný, návratnost investic přesahuje sice dobu 7 let, ovsem je třeba brát v úvahu skutečnost, ze na začátku zakoupil do svého vlastnictví v podstatě nemovitost, kterou by v případech nejvyssí nouze mohl zpenězit.

Podnikatelskou činnost lze krátce definovat jako aktivita prováděné za účelem určitého zisku, avsak zádný zkusený začínající podnikatel ale přece nemůze počítat s tím, ze legálním způsobem zbohatne "přes jednu noc". A proto i pan Loudáček by byl do jisté míry spokojen s výsledky svých podnikatelských aktivit za období prvých 5 let. 

SLEZSKÁ UNIVERZITA

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Katedra managementu a podnikání

Martin Snapka

Restaurace U Papouska

NÁVRH ZAVEDENÍ PODNIKU

Seminární práce z předmětu Zakládání podniku a investování

Vedoucí práce: Ing. Lucja Matusiková

Karviná 1998

OBSAH

Strana

Úvod .......... ..... ...... .......... ..... ...... .......... ..... ...... .. 1

1. Rozhodnutí o podnikatelské činnosti  .......... ..... ...... .............. 2

2. Podmínky nutné k podnikání .......... ..... ...... ............................ 3

2.1 Zivnost .......... ..... ...... .......... ..... ...... ....................... 3

2.2 Koncesní listina .......... ..... ...... .......... ..... ...... ........... 4

3. Charakteristika restaurace .......... ..... ...... .......... ..... ...... . 5

3.1 Marketingový průzkum trhu .......... ..... ...... ....................... 5

3.2 Umístění provozovny .......... ..... ...... .......... ..... ...... ... 6

3.2.1 Vybavení provozovny .......... ..... ...... ........................ 7

3.3 Předmět činnosti  .......... ..... ...... .......... ..... ...... .......... 7

4. Technické propočty .......... ..... ...... .......... ..... ...... ........... 8

4.1 Počet pracovníků a jejich odpovídající kvalifikace ................... 8

4.2 potřebná velikost plochy  .......... ..... ...... ............................. 9

5. Ekonomické propočty .......... ..... ...... .......... ..... ...... ....... 11

5.1 Výpočet úvěru, rozbor nákladů a zisku .......... ..... ...... ...... 11

5.2 Návratnost investic .......... ..... ...... .......... ..... ...... ...... 14

Závěr .......... ..... ...... .......... ..... ...... .......... ..... ...... ... 15

Přílohy .......... ..... ...... .......... ..... ...... .......... ..... ...... 16