Pravěká kultura

Úvod: vývoj planety, člověka a jeho výtvarných schopností

4,5 miliardami let - vznik sluneční soustavy

25 miliony let - nejstarsí předchůdci člověka: primáti

18-15 miliony let - hominidi

80 000 let - Homo sapiens sapiens

Prostředí vývoje člověka:

- oblast: východoafrická příkopová propadlina, proměny krajiny, ústup pralesů, nástup savany, mizí stromy - vynucená změna chování lidoopů, napřimování postavy

- zvýraznění druhotných pohlavních znaků, vynucená změna stravy (tvrdá strava) - změna chrupu; opozice palce

- řeka Omo vymlela koryto k vrstvám, kdy se formoval zivočisný druh člověk, nalezistě

- 5-2,5 miliony let - nárůst druhů hominidů

- vývoj člověka - teorie skokových změn - mutace uvnitř organismu nebo pod vnějsím vlivem, mutace můze jedince zvýhodnit a on tuto genetickou úchylku předá v dalsí generaci, má sanci ostatní vytlačit či nahradit

AUSTRALOPYTÉKUS (africanus, robustus, afarensis)

- nechodil jestě zce 17317c215r la vzpřímeně

- nástroje uzívá -větvě, kámen, kosti, avsak cíleně nevyrábí, vyčleňuje se z přírody

HOMO HABILIS - vytlačil ostatní druhy, včetně australopitéků

- slozitějsí vazby ve společnosti, vyrábí a pouzívá nástroje, je schopen spolupráce - pracovat společně

- staví si obydlí - z větví a netrvanlivých materiálů, nedochováno - jen rekonstrukce na nalezisti v Tera Amátě v Nice, asi 450 000 let

HOMO ERECTUS - člověk vzpřímený, přímý předchůdce člověka, vyspělý sociální zivot, hierarchie, obřady, rituály

- ukončil existenci Homo habils a Australopiteka - dále je to jediný druh

- Homo erectus jediný přechází z Afriky do Evropy a ostatních kontinentů

- nalezistě v Čechách - Přezletice u Prahy - nález ústěpku stoličky

        nejstarsí pozůstatky lidské kultury na nasem území - nástroje obydlí  900 000-750 000 let

- počátky estetického cítění = sběratelství kamenů, tvarů, připomínajících cosi, či hezčího materiálu ze vzdálenějsích lokalit

- pěstní klín = nejstarsí kvalitně zpracovaný nástroj - 1,8-1,5 milionů let uzívání končí před 300tis-250tisíc lety

        spís zálezitost estetická, symbolická - tvar z hlediska funkčního je zcestný, ale je hezký - smysl pro symetrii

        atribut kultury starsího paleolitu

- obecně starsí paleolit: ústěpky, postupně symetričtějsí opracování, zesloziťují se vztahy a rituály, vývoj kultury.

- člověku jako sběrači stačí 2 hodiny práce denně, zbytek: rozvoj vztahů - řeč!!!

HOMO SAPIENS SAPIENS - před 40 000-30 000 lety

PALEOLITICKÉ KULTURY V ČESKÝCH ZEMÍCH A V ZÁPADNÍ EVROPĚ

(VĚSTONICE, PŘEDMOSTÍ, FRANKO-KANTABERSKÉ MALBY)

STARSÍ PALEOLIT: 2mil-200 000 let

- kultura Acheuleen [aselén] (Afrika) - uzívání pěstního klínu, výroba, s estetickým citem

- drobná industrie, technologie opracovaného jádra

- u nás - Přezletice 900-750 000, stolička, nástroje; Heidelberg podobné

STŘEDNÍ PALEOLIT: 200 000-60 (max 50) 000 let

- Homo sapiens, kultura Mousterien [musterién] (Francie) - rozvíjí technologii opracování kamenného jádra, přidává metodu - odrazené velkoplosné čepele, vznikají listovité, retusované - tenké nástroje

MLADÝ PALEOLIT: 50-10tis

- kultura Szeletien [seletién] - závěr archaických kultur, nositelé - klasičtí  neandrtálci 45-30 000 (kdy byli asimilováni či vytlačeni)

- nástroje - pravé listovité čepele, detailně opracované kraje - funkční předměty s estetickým momentem

- v Evropě po 200 000 posun ledovce

- u neandrtálců 70-40 000 - nejstarsí dochování cíleného pohřbívání v Evropě

- 50 000 poslední maximum doby ledové, pak oteplení

= umění v pravém slova smyslu

- kultura  Aurignacien [oriňasen] - 40-30 000 let

- mírné pásmo střední Evropy, odkud zmizel ledovec, populační nárůst

- chápání času, vnímání přírodních jevů v cyklech + schopnost vlozit jedinečné události, lineární chápání času

- umění se tu objevuje jakoby náhodou jiz ve vyspělé podobě - vyspělé stylizované, barevné - zvířata, symboly pohlavních orgánů, kresby, rytiny, sosky, řezby - připomínaly konkrétní události

- sídlistě jsou budována systematicky podél řek na záplavových plosinách, na místech migrací velké zvěře

- dálkový obchod se surovinami - větsí vyuzití pazourku

- vyspělá kultura Gravetien - mladopaleolitický vývoj ve střední Evropě

- u nás zastoupena lokální kulturou - Pavlovienu (Morava) - vytrvala az do 20 000

- oscilace ledovce - od Skandinávie (min), po Moravské úvaly (max), od Alp (min) az po Podunají (max) = tedy dolnomoravské úvaly - ideální podmínky - osidlování volných prostor v dosahu řek

- lokality, sídlistě: Willendorf - dolní Rakousko, Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí u Přerova, Petřkovice (severněji ve Slezsku)

- sídlistě měla trvalejsí charakter  = velká stabilita osídlení

- krajina - typ tundra, řídké jehličnaté lesíky

= vyspělá společnost, mohla organizovaně lovit, zpracovat, uskladnit velká zvířata - mamuty = komplexní lovecká společnost

        stabilní struktura, rozmístění v krajině, pevně určený sídelní region

- záznamy o krajině - nejstarsí mapa

Věstonická Venuse - 25 000 let; nalezena 1925; unikát v matriálu i technologii - keramika, nejstarsí pálená hlína na světě, vysoká teplota vypálení - záhada (jinak ji známe az z keramického neolitu, o 10 000 let později)

- ostatní nálezy z přírodních materiálů - řezby do kosti

- znalost textilií - nasly se v otiscích hlíny, na keramice, která slouzila jako konstrukce domů, kopřivová vlákna

- nálezy děravých kamenů - dokonalost technologie, stěny vymazávané hlínou - mazanice

Samanka s křivou hubou - soska ze slonoviny; portrét - nejstarsí podoba konkrétní osoby, portrétní rys - nález zenské kostry a lebky s poskozenou čelistí, která odpovídá portrétu;  nález v Dolních Věstonicích

- lidské postavy schematizované, zvířecí dokonalé, sosky často deformovány, snad záměrně - obrana proti magii, aby nebyly zneuzity proti tvůrci, rozmlácené a zničené figurky ihned po výrobě - rituály

Obydlí - trvalejsí - kosti dřevo, vyuzití terénu, osada asi 7 domů - asi 100 jedinců

- dálkový obchod, doprava surovin, jejich hodnota kvalitativní i estetická

- vývoj realistického umění probíhal paralelně se stylizovaným - přívěsky, amulety, nástroje, ozdoby - v souvislosti lidských pohřbů

- časté symboly - muzského a zenského pohlaví

- lunární kalendář - záznamy početní i kalendářní

- kostěné ústěpky, industrie - pro zasazení do ostěpu

Willendorfská Venuse - dekorativní hlavička - účes?, symboly zenského pohlaví

- kolem 24 000 chladnějsí výkyv klimatu - ústup před ledovcem (do Willendorfu, či na východ - ruské pláně), konstrukce obydlí: dřevo, při jeho nedostatku - mamutí kosti, konec této vyspělé kultury, ústup do Podunají

- kultura obnovena - kulturou Magdalenien - 18 000-11 000

- síří se ze západoevropské paleolitní kultury

- slavné jeskynní malířství: Lascaux - F, Le Trois Freres - F, Pech-Merle - F, Roufignac - F, Altamira - E

- veliká znalost zvířecího těla

ALTAMIRA: velká zvířata (kult), zivili se drobnou zvěří, rytá či malovaná černou linkou, výplň hlinkou, rudkou, vyuzití reliéfu výklenků!

- známy lomy na kresebné pigmenty

- osvětlení jeskyní - louče, magické místo, nebydlelo se tu!

- kůň - hlavní lovné zvíře Magdalenienu

- Velký sál - na klenbě 14m dlouhá malba - černí bizoni, červený kůň, divocí vepři a laně

PECH-MERL: malby a otisky rukou (ruka jako sablona, barvivo nanáseno přes ni)

LASCAUX: otisky lidských rukou na stěnách jeskyní, křivky kreslené prsty ponořenými do barvy

- Síň býků - lovec napadený bizonem, ohromné postavy býků, bizonů, jelenů

NEOLITICKÁ KULTURA V MALÉ ASII A EVROPĚ (JERICHO, ÇATAL HÜYÜK, STONEHENGE)

NEOLIT: 13 000 az 6000, rozkvět v oblasti Úrodného půlměsíce - Malá Asii, Mezopotámie - Irák, Sýrie, Palestina, nilská delta

- tu kolébka zemědělství, bezprostředně u řek, pravidelné záplavy, neslo tedy trvale obydlovat dokud nevznikla dostatečně vyspělá a organizovaná společnost, která se s tím vyrovná a pak vyuzije potenciál úrodné půdy

PODNĚT NEOLITICKÉ REVOLUCE: 11 000 katastrofa, radikálně se mění klima na severní polokouli - tání ledovce, protrzení ledovcové bariéry, ledová vlna se vyvalila do Atlantiku = prudké ochlazení, ze dne na den se změnily klimatické podmínky, ochlazení na celé planetě o 10° = tedy vynucená změna zivotního stylu

        společnost, která nechtěla opustit svůj zivotní standard, musela se přičinit, neboť uzivení se v drsnějsích klimatických podmínkách nebylo tak snadné, blahobyt sběračské společnosti končí, přichází společnost zemědělců - cílené a systematické pěstování plodin

- uz to nebyla společnost blahobytu - museli začít pracovat - odrází se to u mnoha tradičních mytologií

       

teorie o ztraceném Zlatém věku - na počátku lidé zili v harmonii a jednotě, spravedlivá společnost, nemuseli pracovat - svými chybami lidstvo stále ustupovalo - Stříbrný věk - Bronzový věk

Prekeramický neolit - 10 000 az 7 000 př.nl, bez hliněných hrnců, znalost z Magdalenienu - opracování kamene + brousení + provrtání kamenné sekery, srpy na sklizně - do dřeva vlozené malé čepelky - pazourkové ústěpky

- znalost tkaní - oděvy, rohoze

- pěstovali: psenici, ječmen, zito

- domestikace: vepř, koza, sběr: ořísky, zaludy

- lokality neolitických sídlisť: Jarmo [dzarmo], severní Irák - stálé osídlení 9 000-7 000, keramika, hlavní motiv - koně, vypalování i cílené ničení; Sanídar (znám od středního paleolitu); Zavi-Semi; vznikají sídelní pahorky - vrstvy

- postavy - schematizovány, uz i dynamizovány

- v neolitu, stálá sídlistě, tedy původní kruhové přístřesky, které jsou výhodné pro kočovné společnosti, vystřídaly pravoúhlé domy

        stabilnějsí, trvalejsí stavby, blizsí sousedství, opěry; dva domy vedle sebe vsak obvykle mají dvě naléhající zdi; zdi z nepálených cihel, kamenná podezdívka, dřevěné konstrukce

JERICHO vrstva A - 9-8 000, vrstva B - kolem  poloviny 7 000 let

- Jericho A - nejstarsí monumentální architektura - věz 8,5m, zeď 4m vysoká, 1,5m siroká = veliké kruhové zásobnice na obilí, zdi omítnuté

- znali uz kvasený chléb a pivo

- dům typ megaronu, výbava domů - pec - chleba - kuchyně, keramika; podlaha, lestěná omítka

- kultura - antropomorfní plastiky - modelování obličejů na lebky zemřelých

- kult lebek předků, zřejmě i portrétní rysy; oči vykládané muslemi

- předpoklad preparace - exkarnace - odstranění měkkých částí

- pohřbíváni ve svých domech pod podlahou - bez hlavy - s ní se prováděly dalsí rituály

- kresby často ničeny, aby nebyly zneuzity proti tvůrcům

lokalita: HACILAR - slozitějsí urbanismus - megaronové domy s krby

ÇATAL HÜYÜK - 6 500-5 600 let

- první město v pravém slova smyslu - neolitické město; 2000 obyvatel

- 12 vrstev na sídlistním pahorku, charakter telů - pahorků

- neolitické vrstvy - II az X, nejčetnějsí nálezy - VI az VII

- poblíz sopka - zdroj oxidianu - sopečného skla, kvalitní materiál

- novinka: urbanistický záměr, pravoúhlé domy s centrálními spojovacími dvorky, do domu se vcházelo střechou - ochrana před predátory, komunikační spojnice po domech na střechách

- kamenná podezdívka, nepálené cihly, spodek stěrková drenáz, plochá střecha (mozné jen do určité zeměpisné sířky kde není sníh!)

- stěny rytmizovány - trámy, zdobeny plastikami, pokrývané vápennou omítkou - kazdou sezónu, stěny zdobeny barevnými malbami a reliéfy, části podlahy zahloubeny - tím vznikaly lavice

- interiérová výzdoba - malby vznikaly sezóně, kazdoročně obnovovány scény smrti, lovecké scény - konkrétní aktuální události; reliéfy - stylizované býčí hlavy = kult plodnosti, symbol přírodního bozstva

- strukturování

        býčí scény na severní straně - naproti pohoří Taurus (býk)

        východní stěna - náměty spojeny s rituálem kultu smrti

       dominantní místa v domě - lidské lebky! - jako kultovní předměty před posvátnými reliéfy, sup a bezhlavá lidská figura

       výzdoba dekorativními pásy od země do prvního břevna kolem 1m, výse ojedinělé scény

       bohyně Theroy - paní zvířat - symbol dvojité sekery - LABRYS

        západní stěna - scény zrození

        jizní stěna - souvisela s provozem, obvykle nezdobená, kuchyňský koutek, krb, vstupní prostor

- pohřbívání v interiéru 60cm pod lavicí, ve skrčené poloze, před tím pravděpodobně exkarnace, tělo dočasně důstojně pohřbeno na kamenné vězi (chráněno proti selmám) - vydáno hmyzu a ptactvu, dokud se nezbavilo měkkých částí; pak trvalý pohřeb - v jednotlivých domech az 26 pohřbených lidí

- malby - typ figury - půdorys rozjetého kocoura, zena rodící býka, osově uspořádaní leopardi, schematické postavy, přechodný článek od loveckého umění k historickému malířství; vztahuje se ke konkrétní události

- hmotná kultura - dálkový obchod poskytoval rozličné materiály - barevné kamínky

- stále - stípané čepele, dokonalé, zdobné, někdy s rukojetí z vápence (téz zdobné), dřevěné nástroje, první zrcadla z oxidianu

Keramický neolit - svět v období 7.-6. tisíciletí př.nl. - rozsíření neolitické civilizace

- KERAMIKA: Kardiová (musle, srdcovky - obtisk této musle jako dekor) sířena po Středomoří na jednoduchých lodích: tzv. monoxilonech, rozsíření v Řecku aj., nejednolitá kultura

- významné postavení zen v raném neolitu, pozdějsí neolit - změna organizace společnosti s pokrokem v zemědělství

- keramický neolit = boom keramiky - velké mnozství - sériová výroba, hrnce téz s ousky, geometrická výzdoba, sosky (duté) drzící nádoby

KYPR - vesnice CHIROCHITIA, 5500 př. nl.; 1500 obyvatel; 1000 let trvající neolitická kultura, jedna z posledních vsí, kde při trvalém stabilním osídlení byly domy na kruhovém půdorysu, později je kruh kočovný či magický

- uvnitř sídlistě zeď, její účel nejasný - komunikace, dělba okrsku, posvátný význam či zda neurčovala "genovou přístupnost" brát se mohly jen přes zeď; - zeď siroká 3,5m, domy kruhové, kamenné, tlusté zdi, průměr kolem 5m

MALTA - kultura maltských megalitů - mnohovrstevnatá historie, 5 500 az kolem 3000 let př.nl. počátky kultury v dovezené kardiové keramice od mořeplavců, později megalitické umění

- civilizace - mírový charakter - minimum zbraní

- architektura - chrámové okrsky - trojlístky, později pětilístky, okrsek az k 50m, v největsích komplexech má komora přes 10m, největsí, nejslozitějsí okrsek Giantia [dzantía], kombinovaný - dva pětilístky

- největsí zaklenutý prostor do doby Mykénské

- civilní architektura vsak z pomíjivých materiálů

- pohřební okrsky, skalní města - dekorativní zdobení - reliéfy - florální linie, detailně zdobené povrchy monolitů

- zenské sosky nápadně podobné půdorysu chrámových okrsků

- pohřebistě HAL SAFLIENI - první monumentální sochy, není vytesané do skály jako ostatní, ale vysekáno tak, ze napodobuje zaklenování postupným přesahem pater

- 6000 let konec neolitu

- jednou z hlavních starostí člověka je myslenka na smrt - ukládali vedle zemřelých i ulovenou zvěř, pazourky,.; hrobky vyznačovali mohylami, dolomeny, menhiry se začaly stavět na přelomu 3. a 2. tisíciletí

- vztyčený kámen - MENHIR - byl nejjednodussí formou pomníku; kámen převzatý z hmotného světa, pocházel z přírody, byl její součástí, ale najednou mu člověk dal smysl, který tento kámen sám o sobě neměl a který jej povysoval na symbol - aby nebloudila duse zemřelého; dále: DOLMEN, KROMLECH; přestal být pouze stavbou mrtvých, ale byl zasvěcen kultu a jeho obřadům

- Aleje v Carnacu - několik tisíc menhirů, v rovnobězných řadách na délce 1km

- jeskyně Menga - Spanělsko - největsí stavba svého druhu - chodba z obrovskými pilíři, zbudovaná z kamenů, z 31 monumentálních balvanů - pohřební síň je dlouhá 25m

- Locmariaquer v Bretani - nejmohutnějsí menhir - byl rozdrcen bleskem, dosahoval výsky 23m

- Stonehenge 1800 př. nl. - ve Velké Británii - má propracovaný půdorys, zalozený na spojení kruznice a podkovy; velice pečlivě osekané stěny; je to symbol západního megalitického věku; monumentální kamenný kruh má třicet pilířů spojených překlady, které původně tvořily souvislý věnec - tyto balvany pocházejí z 30km vzdáleného lomu; soubor Stonehenge je zasvěcený kultu slunce; je výrazem organizovaného lidu

SOUHRN:::::: Prehistorická etapa vývoje umění, jejíz nejstarsí nálezy vznikly cca 40 tisíc let před Kristem (otisky nohou, kresby prstem v jílu, mohyly z kamenů), je spojena s prvotně pospolnou společností (člověkem dnesního typu homo sapiens sapiens), která se vyvíjela od tzv. sběračů k lovcům. Nejstarsí pozůstatky z období mladsího paleolitu jsou reliéfy, skalní rytiny zvířat, sosky, kosti, ornamenty. Např. Věstonická Venuse (plastika z hlíny, přepálených kostí a mamutoviny z obd. před 25 tisíci lety), Venuse z Moravian nad Váhom, jeskynní malby v Lascaux (15 tisíc př. K., Francie) a v jeskyni Altamira (cca 13 500 př. K., Spanělsko). Chronologicky následuje neolitické umění (6000 př. K.), pro které jsou typické megalitické stavby (z řeč., mega = velký, lithos = kámen), které jsou postaveny bez uzití tmelících látek jen polozením kamenu na kámen. Nejznámějsí jsou Stonehenge u Salisbury (2600-1700 př. K.), Newgrenge v Irsku, Carnaq ve Francii, skupinové hroby v Bretani, chrámové stavby na Maltě, dále kamenné a hliněné plastiky a zvlástě keramika s převázně geometrickou výzdobou.