Románský sloh - v Evropě Itálie-vlivy byzantské,arabizující,normanské, Francie-klástery(Cluny) , první katedrály, Německo-jednota výtvarného nazírání, Anglie a ostatní Evropa-vliv Francie

Románský sloh - v Evropě Itálie-vlivy byzantské,arabizující,normanské, Francie-klástery(Cluny) , první katedrály, Německo-jednota výtvarného nazírání, Anglie a ostatní Evropa-vliv Francie

FRANCOUZSKÉ ROMÁNSKÉ SKOLY

- principy románské architektury: horizontální 13313u203n - aditivní

- nejplodnějsí půda románského umění - zaalpské země - Franci, Německo a Anglie

- Francie - umění jiz prerománské - karolinské - se rozvinulo předevsím na severu

= skola severofrancouzská, střed Francie, četné památky zasly při gotických přestavbách, vsak víme, ze byly četné

- monumentální tendence, zpracování vícelodního půdorysu bazilikálního s příčnou lodí a se slozitým závěrem - chór s ochozem věnčeným polokruhovitými kaplemi

- kostel St Remi v Remesi - jestě archaická hmotnost, ale jiz v této konzervativní skole sel pokrok pomalu, tak nabyly takových znalostí, ze mohli zuzitkovat konstrukci klenby zebrové v systému, jenz dal zivot novému slohu gotickému

- sem také zasahovala skola normandská - rozkvetla v pol. 11. století v čilé stavební činnosti při četných přestavbách klásterních kostelů

- znak normandské skoly na bazilikálním půdoryse - silně vyvinutá příčná loď, čtvercový chór a tři přilepené apsidy, stěny článkované, ale četné tribuny jestě brání vertikalitě

- v čele lodi - nekrytá (tzv. normandská ) tribuna

- zde se stavělo z dobře přitesaných kvádrů, úplného zaklenutí dosáhli az v době gotické, měli silný vliv Anglii i Skandinávii

- skola burgundská - kláster v Cluny, který na sklonku 11. stol. budoval obrovský pětilodní kostel se dvěma příčnými loděmi apsidami opatřenými, s chórovým ochozem lemovaným věncem kaplí, kostel sklenutý po 1100 měl lomenou klenbu valenou podpíranou klenebními oblouky téhoz tvaru, bohatou členitost jestě zvysovalo pět vězí, kostel vzal za své, dochováno povědomí v jiných kostelech této skoly

- velký vliv burgundské skoly - po Loiře, na jih.

- skola auvergnská - 11. a poč. 12. stol., sdílela s burgundskou a severofrancouzskou umění klenby, které zdědila po místní starsí kultuře

- znak - průbězná valená klenba, jiz podpírají čtvrtkruhové klenby tribun

- skola provensalská - nejsilnějsí vliv antiky, zprostředkovaný římskými památkami zachovanými v Provence

- klenební oblouk je podporován ve své nosné funkci ve 12. stol obloukem stíhlým, tento byl později přejat gotickou architekturou jako článek konstruktivní

- čistá tektonika je zesilována rytmem článků: římsy, pilastry, sloupy, hlavice uzívaných a formovaných v antice

- střediskem kultury - Arles, Avignon

- skola porýnská - 11., 12. stol. vsak svým historickým i kulturním kontem patří do oblasti německé, tato skola klene od 12. stol. chór zakončen apsidami v hlavní ose i v příčné lodi

- významná skola cistercká! - nebyla čistě stavitelskou skolou, ale měla mezinárodní poslání i dopad

- půdorys i prostorový vzorec předepsán reformou Bernardem z Clairvaux - ten horlil proti výstavnosti a ozdobnosti klásterní architektury pol. 12. stol.

- půdorys kostela redukován na pouhý tvar baziliky s příčnou lodí, zevně vymýceny věze, uvnitř veskerá výzdoba plastická i malířská

- kostel Fontenay v Burgundsku 1120

- rozsířil se s cisterciáckou misí po Evropě, nebránil stylovému cítění, ale skromnost! tedy i gotické! cisterciácká gotika!

- téz rozvoj architektury světské

- klásterní komplexy, kuchyně správní budovy.

- hradby - zkusenost z Konstantinopole

- hrady - donjony - jen některé unikly pozdějsím přestavbám

MNISSKÉ ŘÁDY (BENEDIKTÝNI, CISTERCIÁCI, MĚSTSKÉ ŘÁDY)

- Benediktýni - sv. Benedikt zalozil v 5.st. kláster v Monte Cassinu, ale od té doby byla jednotlivá opatství značně oddělena, nebyla na sobě závislá, proto se v 10. st. v Cluny nastolila reformace benediktýnského řádu, která se snazila o novou jednotu a nastolení disciplíny, opat Odo připojil ke klásteru v Cluny dalsí klástery: sv. Augustin v Pavii, kláster v Auvergni, kláster Romainmotier ve Svýcarsku celkem asi 12, ty pak na sebe navazovaly dalsí ve svém okolí, vznikla tak klástery ve Spanělsku (nedochované), kláster v Cluny se mohl díky neomezeným prostředkům rozsiřovat (po Fr. revoluci zbyl jen transept), díky tomu se ale začal vzdalovat od své původní myslenky vyuzíval blahobytu, zpychl

- proto vznikl Cisterciácký řád, který se chtěl vymanit a oddělit od této okázalosti, sv. Bernard, který působil v klásteře v Citeaux zavedl novou přísnou disciplínu, mnisi se ziví prací, zijí bez přepychu, stavby měly přísnou strohou podobu bez ozdob ani sochařské a malířské výzdoby, byly odvozeny z Clunyjského typu, ale měly svoji dvojí podobu - půlkruhový chór s ochozem a věncem kaplí (Poblet, Clairvoux) nebo pravoúhlé knězistě (Citeaux, Fontenay, Fossanova) byly stavěny mimo města, jediným ozvlástněním byly klenby, které se staly předzvěstí gotiky

(11.-13. St.) vznikl spojením vlivů antiky, byzance (dochovaný chrám Hagia Sofia v dnesním Istanbulu, 2. pol. 6. st.), iroskotského umění a karolinské renesance (umělecký směr za vlády Karla I. Velikého (742-814, např. Falce v Cáchách), na kterou posléze navazuje tzv. ottónský sloh (dle císaře Oty I. Velikého (912-973)). Oba tyto slohy jsou rovněz nazývány "prerománské" a v jejich stylu jsou postaveny první památky na nasem území:

bazilika Sv. Jiří (921), Břevnovský benediktýnský kláster a kostel Sv. Markéty (993). Díky silnému vlivu křesťanství je románské umění ve větsině případů anonymní (potlačení ega jednotlivce na úkor slávy bozí). Charakteristickými pro románské stavební umění jsou silné masivní zdi, malá okna, valené nebo křízové klenby, silné sloupy s krychlovými hlavicemi (románská inovace), rotundy (r. Sv. Petra a Pavla v Budči, r. ve Starém Plzenci, r. Sv. Kateřiny ve Znojmě (s freskami znázorňujícími historii Přemyslovců, 1134), baziliky (Sv. Marek v Benátkách, 829), katedrály (Canterbury, 11. st., dochovala se pouze románská krypta, zbytek stavby je gotický; dóm ve Wormsu, 12.-13. st.), klástery (Cluny, Francie, 11.- 12. st.; Sázavský kláster (1032 zal. Knízetem Oldřichem), premonstrátský kláster na Strahově (1143), premonstrátský kláster v Doksanech), hrady (donjony = hrady s jednou silnou vězí) a mosty (dnes jiz neexistující Juditin most, 2. pol. 12. St.). Vyniká i románská malba (nástěnná a desková, např. malované oltářní cykly) a iluminace (Vysehradský kodex, 11. st.). Sochařství se uplatňuje při výzdobě kamenných portálů (Charter - západní průčelí, Francie, 1150)