Románský sloh - v Čechách (1100-poč. 13. stol.) Církevní architektura, hrady. Sochařství-součást architektury. Knizní malba.

Románský sloh - v Čechách  (1100-poč. 13. stol.) Církevní architektura, hrady. Sochařství-součást architektury. Knizní malba.

8.-10. století:

- v 8. století se tězistě osídlení přesouvá do oblasti Hradčan a Malé Strany

- 3/3 9. století - zalození Prazského hradu

- slovanské hradistě Praha - předchůdce dnesního Prazského hradu - bylo zalozeno v 9. století knízetem Bořivojem

- kníze Bořivoj - první historicky dolozený kníze - 879 přijal křest od Metoděje! v Levém Hradci, kde byl zalozen kostel sv. Klimenta

- zalozil nejstarsí kostel Panny Marie, na PH

- Vratislav zalozil baziliku sv. Jiří - vpravo za oltářem pohřbena sv. Ludmila - regentka sv. Václava zabitá z popudu její snachy Drahomíry, původně pohřbena na Tetíně, kde byla zavrazděna, ale pak její ostatky vyzdvizeny a znovu důstojně pohřbeny v bazilice

- třetí kostel Prazského hradu zalozil Václav - rotunda sv. Víta (1) - průměr střední lodě je 13m, 4-apsidová, omítaná, dodnes zachovány zbytky rotundy, ostatky sv. Víta dostal kníze Václav pro kostel sv. Víta od císaře Jindřicha Ptáčníka

Václav byl pozván bratem do Boleslavi na hostinu, ráno, kdyz spěchal na jitřní obřad byl u dveří zavrazděn mečem bratrem - 929 podle legendy, 935 podle Vlčka; tělo bylo tři roky v kostele sv. Kosmy a Damiána v Boleslavi, pak přeneseno do rotundy sv. Víta na Prazském hradě, místo hrobu respektováno při přestavbách - jizní stěna parléřovské katedrály

- 973 papez souhlasil s oddělením od řezenského biskupství a v Praze vzniká samostatné biskupství, téz biskupský dům

- 1. biskup: Dětmar, 2. biskup: Slavníkovec Vojtěch - umírá mučednickou smrtí, misijní cesty do Pruska

- u kostela sv. Jiří zalozen 1. benediktýnský kláster princeznou mladou - 1. benediktýnská zenská větev - tyto benediktýnky měli výsadu být přítomny královské korunovaci., toto biskupství fakticky ovládalo Čechy, politicky - rody Přemyslovců a Slavníkovců  - boje o převahu - vyvrazdění Slavníkovců v Libici nad Cidlinou 995 - jedině Vojtěch přezil, legenda o jeho zivotě na dveřích katedrály v Hnězdně

- definitivní sjednocení a vznik českého státu

11. století:

- bazilika sv. Víta, Vojtěcha a Václava (2), přestavěl ji Spytihněv, neboť nestačila davu poutníků; trojlodní bazilika, dvě úzké boční lodě zakončené téz apsidami, pod střední apsidou trojlodní je krypta, pod jizní hrob sv. Václava, na západě je příčná loď, vstup musel být od jihu - dnes zlatá brána

- 11. století je nejslavnějsím obdobím Vysehradu

- na Vysehrad přesídlil první český král Vratislav II. (1061 - 1092), tento kníze, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vysehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků

- zalozil nový chrám, baziliku sv. Vavřince - původní románská 3-lodní bazilika se nacházela východně od dnesního kostela

- a snad nejstarsí prazskou románskou rotundu sv. Martina - nedaleko od hlavní brány, zachovala se v původním zdivu + rekonstrukce 19. století - neorománský portál, obloučkový vlys na apsidě

- a Vysehradskou kapitulu kolem r. 1070, kapitula byla vyňata z pravomoci prazského biskupa a podřízena přímo papezi, vysehradská kapitula sehrála v dějinách Vysehradu důlezitou úlohu, těsila se velké pozornosti mnoha českých panovníků a získala řadu politických i hospodářských výsad

- Vysehradský kodex - rukopis, iluminace, objednán u přílezitosti korunovace Vratislava - Klanění 3 králů, Vjezd Krista do Jeruzaléma, Z mrtvých vstání

- dalsí rotundy: v Praze - sv. Kříze, sv. Longína; ve Znojmě - sv. Kateřiny - uvnitř nástěnné malby, genealogie Přemyslovců

12. století:

- končí nadřazenost Vysehradu, centrem se stává Prazský hrad, jeho přestavba za Vladislava II (1140 - 1172), nové opevnění - Vladislavské hradby kotvené 5tibokými vězicemi, Starý královský palác - přízemí členěné pasy, románské niky, denár Vladislava II

- Kláster Premonstrátů (reformovaný řád - zakládal novou fundaci v blízkosti města) na Strahově; Kláster Benediktýnský v Břevnově

- Malostranské mostecké věze (levá věz románská: vnitř: reliéf sedící monumentální král, před ním pokleká donátor?)

- oba prazské břehy spojeny románským mostem - Juditin most - inspirován kamenným mostem v Řezně, stál do povodně 1342, pak nahrazen Karlovým; v místech Mánesova mostu byl brod, v době stavby mostu uz byl urbanismus Starého města daný, proto není přímý průchod od mostu  jako Kaprovkou

- kostel Panny Marie pod Řetězem - Maltézských rytířů (Johanitů), dochována jen dvě zebra, stala se vstupem při gotické přestavbě

- 2. polovina 12. století - úprava baziliky sv. Jiří - vyvýsený chór s vnitřní kryptou a pilíře

- Přemyslovský palác v Olomouc; Olomouc - dóm sv. Václava; biskupské sídlo v Roudnici - typ donjonu

13. století:

- rozvoj románského města - mnozství kostelů, které dnes jiz nestojí, leč dala jména místům: Mariánské nám, Linhartská, .

Staré město - velký rozvoj v 2. pol. 12. století  - Praha poseta výstavnými románskými kamennými domy - uz v této době - Řetězová , Celená, Jilská, Husova, Karlova

- vsechny jednopatrové, některé dvoupatrové, spodní podlazí je 2m zahloubené do země - není to ani přízemí ani sklep

- obvykle - uprostřed sloup, po obvodu čtyři klenební pasy; domy mají obytnou komnatu nebo dvě, studenou síň a komoru; palácový typ - střední studená komnata v ose, přiléhají dvě otopné komnaty

- sloupy hladké, hlavice, patky (mají-li drápky, pak se jedná 2. pol. 12. století dle Evropy), uvnitř charakteristické niky na umístění osvětlení; vstupy orientovány zezadu, ne z ulice - dům plnil roli dobře chráněného útočistě

Anezský Kláster

- Anezka Přemyslovna - narozena 1211, dcera Přemysla Otakara I, vychována v cisterciáckém klásteře, v útlém věku zasnoubena, ze svatby seslo, dalsí výchova v klásteře Premonstrátek v Doksanech, během mládí opakované dohadování sňatků

- Anezka si vzdy přála slouzit Bohu. Po smrti otce na přímluvu papeze jí bylo umozněno, stát se řeholnicí. Pomáhal jí bratr Václav, který ji daroval pozemky, kde 1230 zahájila velkolepou výstavbu muzského klástera Minoritů a zenského klástera Klarisek Na Frantisku = Sv. Frantisek a sv. Klára byli Anezce duchovními vzory - propagovali pozadavek apostolské i prosté křesťanské chudoby příslusníků řádů

- 1234 Anezka a několik dalsích slechtických dívek vstoupila do klástera, který byl první gotickou stavbou v Praze - neobvyklé, aby královská dcera vstoupila do chudého řádu

- Anezka si dopisovala se sv. Klárou, zakladatelkou řádu; upevnila svůj vztah s papezem Řehořem IX.

- celý zivot věnovala zajistění klástera

- Stavba: - nový gotický sloh, portál s lomeným obloukem s vlozeným tektonickým pruhem

- Kapitulní síň - nejstarsí etapa, směs gotických prvků a románských oken, zdivo - opukové kvádříky

- Svatý Frantisek - rezignace na veskerý majetek, Anezka vsak vyjednala sestrám zijícím na druhé straně Alp nez je Itálie výjimky - postní i satní na zimu

- hlavní místnost konventu - dvě poloviny - kazdá plnila jinou funkci - spojeny oblouky, přístupné kazdá zvlásť; trámový strop

- hrusková křízová klenba (zebro končí v půli zdi a je ukončeno "hruskou"), raně gotický sloh, skladební charakter

- po 1250 - nová kuchyně, klenební zebra: jiný profil - dynamičtějsí

- Anezka měla v klásteře svou soukromou komnatu v prvním patře - malá zaklenutá místnost

- Anezčin hrob - osazen novou deskou, vsak její ostatky nepřítomny (?odnesly je sestry, kdyz byly nuceny opustit kláster)

- přiléhající kostel Frantiskánů - trojlodní, válcové přípory, těsně sousedil s Klariskami, ty nesměli vidět slouzícího kněze, jen slysely bohosluzbu za závěsem na tribuně; zde 1. gotické okno, odsud průhledy na dvoulodí

- expozice klástera - NG - Madony, mistr Třeboňský, mistr Vysebrodský, Magistr Theodorik, sochy Madon

- po smrti Anezka pohřbena v klásteře, uctívána, kláster vsak často zaplavován, tedy ostatky vyjmuty a ulozeny v truhlici, za husitských válek vsak sestry kláster opustily a truhlici odnesly s sebou neznámo kam

- císařská falc v Chebu (Fridricha Barbarosy) - císařský palác datován 1230 - dle vzoru Karla Velikého - vnitřek oktogon, vně čtverec, napjaté dynamické vztahy, dvě patra - střední pole do patra otevřené - časté u císařské rezidence; Vstupní věz, Kaple