Trofické řetězce

41. Trofické řetězce

Velká část organických látek vyprodukovaných zelenými rostlinami se stávají potravou heterotrofních organizmů. Ty označujeme jako konzumenty. Určitý druh konzumentů se stávají potravou pro jiného konzumenta a ten zas je potravou pro dalsího konzumenta. Takový to tok hmoty a s ním spojený tok energie označujeme jako potravinový (trofický) řetězec.

zjednodusené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, ze předcházející druh je vzdy zdrojem potravy pro druh následující. Rozeznáváme tři typy potravních řetězců: 444p155e

Pastevně kořistnický - od rostlin ke konzumentům

Parazitický - od velkých organismů k malým

Dekompoziční - od mrtvé organické hmoty k mikroorganismům;

např. kopretina -> bělásek -> vázka -> skokan -> uzovka -> čáp

pastevně-kořistnický : ~ potravní řetězec : rostlina = producent - býlozravec ( vsezravec ) = konzument 1. řádu; - konzument 2. řádu ( vsezravec nebo dravec zivící se býlozravci ) - konzumenti dalsích řádů (dravci zivící se jinými dravci );organismy na vyssích trofických úrovních spotřebují mnoho organismů na nizsích úrovních ( př.1 liska - mnoho zajíců - kazdý zajíc mnoho jetele );vyssí řád spotřebovává 10 - 20 % nizsího řádu

= = = = = = Podrobněji, včetně konzumentů I. a II. stupně = = = = =

Zivé organismy tvoří podle vztahu k hmotě 3 skupiny :

producenti

konzumenti

reducenti

Pohyb energie a hmoty v ekosystému definován vztahem : producent -> konzument (-> predátor) -> reducent

/Obr. provázanost "potravního" (trofic.) řetězce - tj. hustota (mnozství jedinců) jednoho stupně (článku) řetězce ovlivňuje hustotu ostatních.

Producenti

Funkci producentů v ekosystémech plní zelené rostliny (případně fyto/zooplankton ve vodě). Zelené rostliny mají v ekosystému rozhodující úlohu. Mění zářící energii sluneční záření na energii chemických vazeb v organických sloučeninách v procese fotosyntézy. Je to jejich jedinečná úloha, která podmiňuje existenci zivota na Zemi. Jejich produkty jsou zdrojem hmoty a energie nejen pro vsechny ostatní procesy v samotných rostlinách, ale i pro stavbu těl zivočichů, hub a heterotrofních mikroorganismů.

Konzumenti

( viz úvod trofické řetězce )

Pode toho, či účastníci potravinového řetězce vyuzívají zivou a nebo odumřelou organickou hmotu (biomasu), rozpoznáváme dva typy potravinových řetězců: 444p155e Pastevně-kořistnicky a rozkladný potravinový řetězec. Oba typy potravinových řetězců na sebe navazují a uzavírají tak koloběh látek v přírodě.

u      Pastevně-kořistnický potravinový řetězec

Pastevně-kořistnický potravinový řetězec začíná zivou organickou hmotou vytvořenou (autotrofními) rostlinami. Tuto hmotu přebírají (zkonzumují) konzumenti I. stupně. Těmi mohou být /jsou/ v případě vodního ekosystému - např. jednobuněční zivočisi, v případě suchozemských ekosystémů - býlozravý hmyz a nebo býlozravý savci.

Konzumenti I. stupně se stávají potravou pro konzumenty II. stupně a ti pro konzumenty dalsích stupňů.

Reducenti

u      Rozkladný potravinový řetězec

Část zivých organismů přirozeným způsobem odumírá a stává se mrtvou biomasou. Právě mrtvá biomase je materiálem pro postupný rozklad a začátkem rozkladného potravinového řetězce. Prvním stupněm v tomto typu potravinového řetězce jsou půdní bakterie a houby. Řetězec pokračuje tak, ze produkt z rozkladu primárních rozkladačů je substrátem pro dalsí rozkladače. Výsledkem tohoto dlouhodobě trvajícího procesu je přeměna původní biomasy zpět na anorganickou hmotu, tedy (opětovnou) mineralizací odumřelé hmoty zivých organismů. Tím se uzavírá tok látek a energie v přírodě.

Potravinová pyramida

Vzájemné prolínání trofických řetězců vytváří tzv potravinovou pyramidu (tj. cyklicky se opakující "koloběh látek"). Kazdý "zdravý" ekosystém musí obsahovat anorganické a organické látky zapojené do oběhu, producentů organické hmoty, konzumentů organické hmoty, rozkladačů organické hmoty a nutné fyzikální podmínky prostředí, ve kterých mohou vzpomínané organismy existovat, tedy ustálený klimatický rezim. Popsaný oběh látek a energie v ekosystému se dá vyjádřit graficky ve formě potravinové pyramidy.

42. Autotrofní a heterotrofní organismy

organismy autotrofní - přeměňují jednoduché anorganické látky na látky organické),

organismy heterotrofní - přeměňují látky organické na anorganické a přispívají koloběhů látek v přírodě.

autotrofní : ~ způsob výzivy - vytváření organických látek z anorganických ( vytváření rostl. biomasy z minerálních zivin, půdy)

heterotrofní : ~ organismy - nejsou schopny vytvářet organické látky;čerpají je z autotrofních organismů *

*např. . býlozravci spásají rostlinou biomasu

43. Primární producenti, primární konzumenti

Obecně platí, ze :

producent - autotrofní organismy;vytvářejí organickou hmotu z anorganické; tvoří základnu potravní pyramidy

konzument - heterotrofní organismus;přímo či nepřímo závislý producentech.

Dělíme je na primární - býlozravce a sekundární - vsezravce a masozravce.

Primární producenti zelené rostliny

- pomocí slunečního záření a dalsích biotických podmínek přetváří anorganické látky na organickou hmotu a energii; (fotosyntéza = sluneční zář., voda, vzduch, minerální látky přetváří na => kyslík a cukr ).

6 CO₂ + 6 H₂O ---> C₆ H₁₂ O₆ + 6 O₂ / oxid uhličitý + voda =vzniká= glukóza a kyslík /

Primární konzumenti = býlozravci (herbivoři)

- organismy, kteří spotřebovávají kyslík a organické látky vyrobené producenty; tedy ti co spásají rostliny - býlozravý hmyz a savci.

Poznm. :

u      rostliny - hlavní slozkou těla /metabolismu/ cukr, celuóza (polysacharid, tj. více molekul glukózy),

u      zivočichové - hlavní slozkou těla /metabolismu/ bílkoviny

různý poměr C : N (uhlíku a dusíku)

44. Detritovoři (detritofágové)

Detritofág = detreitovor ... je zivočich, který se ziví (detritem) = drtí odumřelých rostlin a zivočichů.

=> konzumenti odumřelé hmoty.

( viz trofické řetězce . producent - konzument I. - konzument II. (predace) - reducenti )

45. Křivky přezívání

Souvisí s rozlisením počtů jedinců v jednotlivých věkových třídách a jejich poměrné zastoupení v populaci (lokalitě, oblasti, ekolog. nice).

Rozlisujeme základní tři věkové třídy :

prereproduktivní - "nejmladsí" - mladí jedinci, kteří (jestě) nedosáhli pohlavní dospělosti.

reproduktivní - "vyspělí" - jedinci schopní rozmnozování

postreproduktivní - jedinci "staří" - neschopni rozmnozování.

Věková skladba je pro určitý druh typická, dochází k občasným změnám vlivem vnějsích podmínek(viz natalita, mortalita), při jejich ustálení dochází k návratu k původní věkové struktuře

Obr. Věkové pyramidy; a - rozvoj populace (vyssí natalita), b - zdravá populace, c - vymírající populace (vyssí mortalita)

Křivka přezívání vyjadřuje :

(osa x) čas - "stáří" jednotlivců v populaci (od narození po smrt)

(y) přezívání, tj. poměrné (%) zastoupení, mnozství jednotlivců v daných věkových třídách...

viz předchozí obr. různých věkových pyramid..

Horní křivka = b, přímka = a, spodní křivka = c

a - začínající, rozvíjející se populace, např. příchod do nové oblasti (lokality), zalození nové smečky, hnízda, kolonie korálů , nebo téz sukcese aj. /ovlivňující faktor = disperze, emigrace.

b - cca stejný počet (pre-)reproduktivních jedinců je celkově vyssí nez počet "starsích"= udrzitelný rozvoj , tj. zajisťuje zdravý a plynulý vývoj populace = vyssí sance (nejen) k přezití, rozvoji (úspěchu-expanzi) /ovlivňující faktor = predace, konkurence (vnitro- a mezi-druhová), zdroje (zivin) a prostor k rozmnozování, vnějsí faktory prostředí.

c - opak (b), jeli prereproduktivních ("mladých") méně nez (post-)reproduktivních, pak celkově populace stárne, neřkuli v dlouhodobějsím horizontu - vymírá / faktory = zvýsená predace, konkurence , nedostatek zdrojů.