Výsková budova Taipei 101 v Èínì

Výsková budova Taipei 101 v Èínì

Jiz dlouhou dobu mùzeme na svìtì sledovat závody ve stavbì výskových budov. Mít na svém území nejvyssí budovu na svìtì se pro kazdý stát stalo prestizní zálezitostí. Je vsak otázkou, nakolik mají takové závody smysl - náklady na kazdou takovou jakkoli uziteènou stavbu vzdy pøesahují uzitek.
Témìø kazdá výsková budova slouzí jako televizní vysílaè. A právì tady nastává problém - jak vlastnì zmìøit její výsku? Má se za nejvyssí bod povazovat úroveò nejvyssího podlazí, spièka budovy anebo vrchol antény?
Nejvyssí stavbou na svìtì je stozár televizního vysílaèe v Severní Dakotì, který dosahuje výsky 629 m. Ten se ale vìtsinou do hodnocení nezahrnuje, protoze stavba není trvale vyuzívána.
Budeme-li mìøit výsku i s anténou, je nejvyssí budovou Sears Tower - vrchol televizních antén je 528 m nad zemí, støechu má ve výsce 442 m. Neuvazujeme-li anténu, pak je nejvyssí Taipei 101 v Èínì na ostrovì Taiwan, jejíz spièka se nachází ve výsce 508 m. Konstrukce støechy je ve výsce 448 m.

Budova se zaèala stavìt v roce 1999 a byla dokonèena v øíjnu 2004. Oficiální otevøení se konalo 1. 7. 2003. Má celkem 101 pater, od èehoz je odvozen název. Poslední patro je pøibliznì 60 m pod spièkou. Jedná se o budovu s nejvýse polozený 525p1512f m obydleným poschodím. Nahoru vedou dvoupatrové výtahy vybavené protiotøesovou ochranou a pojistným tlakovým brzdícím systémem. Jejich rychlost je asi 17 m/s. Kazdý výtah stál pøibliznì 2 milióny USD.
Budova stojí v místech s èastými a silnými zemìtøeseními. To provázelo uz zahájení stavby v roce 1999. V roce 2002 doslo na stavenisti v dùsledku zemìtøesení k pádu dvou jeøábù, coz mìlo za následek smrt pìti lidí. Po peèlivém pøezkoumání se ve stavbì za 6 mìsícù pokraèovalo. Budova je nyní konstruována tak, aby odolala i tak silným zemìtøesením, jaká se v této oblasti vyskytují za nìkolik tisíc let. Náklady na stavbu dosáhly 1,5 miliardy EUR.

Taipei 101 má 4,7 m silnou základovou desku ze zelezobetonu. Ta je upevnìna 550 pilíøi 80 metrù hluboko ve skále. V 88. patøe je instalováno zaøízení tlumící výkyvy, které sestává ze 660 tun tìzké koule z pozlacené oceli, která je zavìsena na 8 lanech o prùmìru 5 cm. Pøi otøesech zaène kyvadlo v budovì kmitat. Jedná se o nejvìtsí stabilizátor na svìtì.

V budovì sídlí Taipei Financial Center Corporation. 77 pater zabírají kanceláøe, z toho 7 pater je urèeno pro taiwanskou burzu cenných papírù, 3 patra jsou urèena pro restaurace, v ostatních jsou zdravotnická zaøízení, sportovní centra a obchodní dùm. V kanceláøích pracuje asi 10 000 zamìstnancù. V 89., 91. a 101. patøe jsou vyhlídkové terasy. Kromì 101 pater nad zemí je zde dalsích 5 pater je podzemních.

Pøi návrhu stavby se vycházelo ze tvaru bambusového kmene, který je v èínské kultuøe symbolem mládí a dlouhovìkosti. Stavba je kazdých osm podlazí zúzená, èímz vytváøí osm stupòù a strukturou tak pøipomíná bambus.

Taipei 101 drzí 3 rekordy: má nejvyssí nosnou strukturu, nejvýse uzívané podlazí, nejvyssí støechu (anténa Sears Tower je mimochodem výse nez ta u Taipei 101) Stavba jako jedna z mála na svìtì vyuzívá dvoupatrových výtahù. Kabiny výtahù byly navrhovány s vyuzitím aerodynamického tunelu a jsou vybaveny pojistným tlakovým brzdícím systémem a protiotøesovou ochranou. Náklady na kazdý výtah èinily cca 2 milióny USD. Celé 89. podlazí je vyhrazeno chránìné vyhlídkové terase, exteriérová vyhlídková terasa se nachází v 91. patøe. Oficiální ceremonie dosazení nejvyssího domu na svìtì se konala 1. èervence 2003. Této oslavy se zúèastnil i Taiwanský prezident. Venkovní vyhlídková plosina je druhou nejvyssí na svìtì (nejvyssí je v Shanghai World Financial Center). Taiwanská burza cenných papírù zabírá 7 pater v budovì. Poslední díl antény byl na své místo osazen 9. øíjna 2003. Tímto aktem se Taipei 101 stala nejvyssí budovou svìta. Starosta Taipeie, Ma Ying-jeou, pøi oslavì konané 17. øíjna 2003 pøipevnil na poèest dosazení rekordu na budovu zlatý sroub. Taipei 101 pøekonala konstrukèní výsku Petronas Towers na konci srpna 2003.

Urèování nejvyssího bodu budovy je obtízná vìc. Taipei 101 mìøí ke spièce 508 metrù, ale støechu má v pouhých 448 metrech, tedy o 60 metrù níze. Má-li budova spièku, je ale smìrodatným údajem pro urèení její výsky právì vrchol spièky. Pokud má budova støechu rovnou, je nejvyssím vrcholem støecha, a to i v pøípadì, ze se nad ní jestì tyèí antény. Napøíklad chicagská budova Sears Tower má vrchol svých televizních antén ve výsce témìø 528 metrù a støechu ve 442 metrech. Je ale oficiálnì povazována za nizsí nez Petronas Towers, jejichz spièky dosahují 452 metrù, ale poslední patro mají o více nez padesát metrù níze. Nejvyssí stavbou svìta je stozár televizního vysílaèe, který se v Severní Dakotì v USA vypíná do výsky 629 metrù. Svìtová rada nejvyssích budov a mìstského osídlení ale tvrdí: "Aby byla stavba uznána za nejvyssí budovu na svìtì, musí být trvale obsazena a vyuzívána." A taková pravidla pochopitelnì stozár nesplòuje.

Deset nejvyssích budov svìta: 1) Taipei 101 - Tchaj-wan - 508 m 2) Petronas Towers - Malajsie - 452 m 3) Sears Tower - USA - 442 m 4) Jin Mao Tower - Èína - 420,5 m 5) 2 International Finance Centre - Èína - 414,m 6) CITIC Plaza - Èína - 391 m 7) Shun Hing Square - Èína - 384 m 8) Empire State Building - USA - 381 m 9) Central Plaza - Èína - 374 m 10) Bank of China - Èína - 305 m

redaktor Mgr. Ivan Sáøec

Doplnìno: Ve Spojených Arabských Emirátech se staví nejvyssí budova svìta Do roku 2008 by spoleènost Samsung mìla postavit stavbu, která bude mìøit 705 metrù, mít 160 podlazí a bude stát 750 milionù dolarù. Nejvyssí mrakodrap Evropy bude v Moskvì Nejvyssí budovou Evropy by se po dokonèení v roce 2007 mìl stát mrakodrap Federace, jehoz stavba byla zahájena v letosním roce v Moskvì.

Vìz superlativù Taipei 101 se tyèí do výsky 508 metrù a je opravdu tìzké ji pøehlédnout. Pod sedesát metrù vysokou spièkou je umístìno celkem 101 podlazí (odtud také název celé budovy 101).

Rekordní stavba stojí v nejaktivnìjsím seismickém pásmu nasí zemìkoule, v takzvaném ohnivém pásu (nebo téz prstenci), který se táhne od Aleut az k Novému Zélandu. Zemská kùra, která plave na roztaveném plásti jako kra na vlnách oceánu, se právì v tomto místì dìlí na nìkolik desek. Pøímo pod Taiwanem se nasouvá smìrem na severozápad filipínská deska pod euroasijskou desku. Proto je tu tak vysoká frekvence otøesù. V celosvìtovém mìøítku pøipadá na tuto oblast 68 procent vsech zemìtøesení a uvolní se tu zhruba 95 procent veskeré seismické energie na nasí planetì. Navíc tu panuje klima s vysokými teplotami, vysokou vlhkostí, silnými srázkami a pøedevsím s prudkými tajfuny.

Budova Taipei 101 se s otøesy pùdy potýkala uz v prùbìhu stavby. Nièivé zemìtøesení v roce 1999 postihlo ostrov v dobì zahájení gigantické stavby a otøesy o síle 6,8 stupòù Richterovy stupnice v bøeznu 2002 zpùsobily na stavenisti pád dvou jeøábu a zapøíèinily smrt pìti lidí. Mìstská správa Taipeje povolila pokraèování stavby az po pùl roce. Experti z celého svìta budovu peèlivì prozkoumali, zrentgenovali ocelové konstrukce, odebrali vzorky betonu a analyzovali fasádové segmenty. Teprve pak vyslovili souhlas s dalsími stavebními pracemi.

Pokud se døíve architekti rozhodli v podobnì extrémních podmínkách vztyèit výskovou budovu, kladli dùraz pøedevsím na tuhost její konstrukce. Dnes usilují naopak o pruznou strukturu, která s pomocí nejmodernìjsí techniky umozòuje vyrovnávat otøesy pùdy a nárazy vìtru podobnì jako ohebný bambusový stvol. Základem stability je ovsem i nyní dùkladná opìrná konstrukce.

Budova má 4,7 metru silnou základovou desku ze zelezobetonu, která je ukotvena 550 pilíøi 80 metrù hluboko ve skále. V 88. poschodí bude navíc umístìno zaøízení tlumící výkyvy budovy, tzv. Tuned Mass Damper (TMD). Jeho základem je 660 tun tìzká koule z pozlacené uslechtilé oceli, nejvìtsí stabilizátor na svìtì. Koule bude zavìsená uvnitø budovy na osmi ocelových lanech o prùmìru pìti centimetrù a bude s nimi tvoøit obøí kyvadlo prostupující dvanáct pater budovy. Z restaurací hoøejsího patra bude mozné prùhledy sledovat, jak pøi seismických otøesech nebo náporech vìtru zaène kyvadlo pomalu kmitat. Ve vìtsinì pøípadù bývají stabilizátory ukryty uvnitø struktury budovy, architekti Taipei 101 se ale rozhodli toto zaøízení zviditelnit a uèinili jej souèástí architektury budovy.

Dnesní technické moznosti v zásadì dovolují stavìt budovy o výsce az jednoho kilometru. Bylo by pouze tøeba doøesit konstrukci výkonných jeøábù pro transport objemných stavebních dílù do velkých výsek a také pøepravu velkého mnozství osob. V nejvyssí budovì svìta se poèítá s postupným systémem dopravy. Rychlovýtah dopraví lidi pouze do 35., 59., a 89. poschodí. Do vsech ostatních pater se dostanou tak, ze pøestoupí do jednoho z 34 neustále pendlujících dvoupodlazních výtahù. Ti, co budou pracovat v horních patrech budovy, budou muset sice dvakrát pøestupovat. nicménì by nemìli na výtah èekat déle nez tøicet vteøin.

Kanceláøské prostory budou okupovat 77 podlazí, dvì patra zaberou zdravotnická a sportovní zaøízení a tøi patra rùzné restaurace. Vyhlídkové plochy budou v 89., 91., a 101. poschodí. V podzemí budou umístìna velkokapacitní parkovistì pro auta i mopedy. Pìtipatrové nákupní centrum v nejspodnìjsí èasti budovy je uz v provozu.

Architekti budovy pan C.P. Wang a C.Y. Lee vycházeli pøi návrhu Taipei 101 z pøedstavy bambusového kmene vyrùstajícího ze zemì, který je v èínské kultuøe symbolem mládí a dlouhovìkosti. Stavba je kazdých osm podlazí zúzená v pase, èímz vytváøí osm stupòù a strukturou tak pøipomíná bambus. Èíslo osm zde vùbec figuruje nejèastìji, protoze je pokládáno za sastné èíslo a navíc je v kantonstinì homonymem pro výraz znamenající prosperitu. Celá stavba je proto vysoká 508 metrù a konstrukce støechy se nachází pøesnì 448 metrù nad okolím. Naopak èíslo ètyøi se zde nevyskytuje vùbec. Slovo ètyøi zní totiz v èínstinì podobnì jako smrt, a proto se mu zde vyhýbají stejnì jako mnozí u nás tøináctce. V budovì byste tudíz marnì hledali ètvrté patro.

Pokud jde o prvky tradièní èínské architektury pouzili stavitelé zejména rùzných symbolù stìstí. V prostoru, kde zaèíná první stupeò budovy, je umístìn kruhový objekt se ètvercem uprostøed, který odpovídá tvaru starodávných èínských mincí. Mince jsou symbolem bohatství a hojnosti a vìøí se, ze mají schopnost pøitahovat dalsí peníze.

Dalsím ze sastných znamení, která jsou pouzita jako zdobný prvek, je tzv. zezlo ruyi (èti zu-i), kterému se v èínské kultuøe pøipisuje význam blahobytu. Zezlo ruyi se vyvinulo z obyèejného bambusového drbátka. Vyrábìlo se z rùzných i drahocenných materiálù a postupem èasu se zmìnilo v dekorativní pøedmìt. Hlavice zezla má tvar oblakù a pomìrnì dlouhé drzadlo má esovitý tvar. Ornamentální tvar zezla ruyi se uplatnil pøi stavbì støechy nákupního centra v nejnizsí èásti budovy a hlavice zezla ve tvaru mrakù jsou pouzita na kazdé z osmi sekcí budovy.

Stavba se také neobejde bez ochranných symbolù proti zlým silám. Vsechny ètyøi rohy na vrcholu kazdé z osmi sekcí jsou ozdobeny objekty ve tvaru stylizovaného draka. Drak má v èínské mytologii dùlezité místo, byl výsostným symbolem císaøù a nepostrádá jej zádná významnìjsí budova.

Pro výstavbu budovy angazovali její architekti nejen inzenýry a odborné firmy, ale také mistry feng-suej a knìze. Kladení základního kamene provázely rituální obøady, pøi nichz se obìtovalo ovoce a pálily se hromady papírových penìz. To mìlo pøinést nejvyssímu domu svìta stìstí. O ekonomickém pøínosu taipejské vìze vsak nerozhodnou obìtní dary. Ostatnì mrakodrap tìchto rozmìrù postavený za více nez 1,5 miliardy eur je pøedevsím prestizním projektem, který má zvýsit popularitu mìsta i celého Taiwanu. Kdo znal døíve Kuala Lumpur? Teprve budova Petronas Towers zapsala malajské hlavní mìsto do povìdomí svìtové veøejnosti a v krátké dobì se stavba stala symbolem celé Malajsie. Výskové stavby jsou gigantickými symboly moci, bohatství a schopnosti dokázat nemozné. Podobnì jako u letù èlovìka na Mìsíc pøevysují náklady budoucí uzitek. Ten ale není prvoøadý. Dùlezité je rozsíøení lidského poznání, otevøení nových horizontù. V Asii, kde se v souèasné dobì staví osm z deseti nejvyssích budov na svìtì, platí: Chceme dosáhnout vrcholu, abychom vidìli dál.

Mìsto Taipei na Taiwanu má od podzimu loòského roku novou svìtovou dominantu. Po slavnostním otevøení v pátek 8.10.2004 se mùze výsková budova v tchaj-wanské metropoli pysnit plaketou, ze je nejvyssí stavbou svého druhu na zemìkouli a tím se ji podaøilo sesadit z prvního místa malajská dvojèata Petronas Tower v Kuala Lumpur. Vìz superlativù Taipei 101, postavená v pøepoètu za 1,5 miliardy eur (46,5 miliardy korun), se tyèí do výsky 508 metrù.

Pod sedesáti metrovou vysokou spièkou je umístìno celkem 101 podlazí (odtud také název celé budovy 101). Na 77 podlazích jsou kanceláøské prostory a také tchajwanská burza. Dvì patra zabírají zdravotnická a sportovní zaøízení, tøi patra rùzné restaurace. Vyhlídkové plochy jsou v 89., 91., a 101. poschodí. K nákupùm slouzí pìtipatrové obchodní centrum v nejspodnìjsí èasti budovy. V podzemí je velkokapacitní parkovistì pro auta i mopedy. Název TAIPEI nevystihuje jen název mìsta, ale je zkratkou slov Technology, Art, Innovation, People a Environment, tedy technologie, umìní, inovace, èlovìk, pøíroda. Zajímavostí je fakt, ze nadmoøská výska terénu je 1,2 m.n.m, takze suterén zaèíná pøibliznì 30 m pod úrovní moøské hladiny.

Architekti budovy pan C.P. Wang a C.Y. Lee vycházeli pøi návrhu budovy z pøedstavy bambusového kmene vyrùstajícího ze zemì, který je v èínské kultuøe symbolem mládí a dlouhovìkosti. Stavba se neobesla bez ochranných symbolù proti zlým silám. Vsechny ètyøi rohy na vrcholu kazdé z osmi sekcí jsou ozdobeny stylizovanými draky. Drak má v èínské mytologii dùlezité místo. Byl výsostným znakem císaøù a jeho symbol nechybí na zádné významnìjsí budovì. Také kladení základního kamene provázely rituální obøady, pøi nichz bylo obìtováno ovoce a spáleny hromady bankovek. To má pøinést nejvyssímu domu svìta stìstí. Navíc, jakmile architekti dokonèili návrh budovy, nechala developerská spoleènost starající se o stavbu poslat pro mistra staré èínské nauky feng-suej, který zkontroloval kazdý detail budoucí honosné stavby podle symbolu jing a jang, osmi diagramù a pìti elementù a nastìstí pro architekty vse schválil.

Kazdé osmé podlazí budovy je zúzené v pase, èímz vytváøí osm stupòù a strukturou opravdu pøipomíná bambus pnoucí se k nebi. Osmièka zde figuruje nejèastìji, protoze je pokládána za sastné èíslo a navíc je v kantonstinì homonymem pro výraz znamenající prosperitu. Celá stavba je proto vysoká 508 metrù a konstrukce støechy se nachází pøesnì 448 metrù nad okolím. Naopak tu nenajdete èíslo ètyøi. Slovo ètyøi zní totiz v èínstinì podobnì jako smrt, a proto se mu zde vyhýbají stejnì jako mnozí u nás tøináctce. V budovì tedy ètvrté patro nehledejte.

Taipei 101 má nejrychlejsí výtahy na svìtì. Dopravu smìrem vzhùru zajisuje 63 jedno- i dvoupatrových výtahù, které pøi cestì nahoru dosahují rychlosti 60,48 km/h (= 1008 m/min) a dolù 36,6 km/h (= 610 m/min). Výtah na vrchol budovy "vyletí" za 40 sekund. Nejrychlejsí výtahy mìla doposud Yokohama Landmark Tower.

Budova stojí v nejaktivnìjsím seismickém pásmu nasí zemìkoule, v takzvaném ohnivém pásu (nebo téz prstenci), který se táhne od Aleut az k Novému Zélandu. Zemská kùra plovoucí na roztavené hmotì jako kra na vlnách oceánu, se právì v tomto místì dìlí na nìkolik desek. Pøímo pod Taiwanem se smìrem na severozápad nasouvá filipínská deska pod euroasijskou desku. Navíc tu panuje klima s vysokými teplotami, vysokou vlhkostí, silnými srázkami a pøedevsím s prudkými tajfuny.

Mrakodrap, od nìhoz je linie lomu zemské kùry vzdálena pouhých 200 metrù, by mìl podle výpoètù odolat i otøesùm o síle sedmi stupòù Richterovy stupnice. Z tohoto dùvodu má 4,7 metru silnou základovou desku ze zelezobetonu, která je ukotvena 550 pilíøi 80 metrù hluboko ve skále. V 88. patøe je umístìno devítisettunové závazí (tzv. Tuned Mass Damper), které umozòuje budovì odolávat zemìtøesením a nièivým tajfunùm. Závazí ve tvaru koule je vyrobeno z pozlacené uslechtilé oceli a je zavìseno uvnitø budovy na osmi ocelových lanech o prùmìru pìti centimetrù a tvoøí obøí kyvadlo prostupující dvanáct pater budovy. Z restaurací hoøejsího patra je mozné prùhledy sledovat, jak pøi seismických otøesech nebo náporech vìtru zaène kyvadlo pomalu kmitat. Budova Taipei 101 se otøásala uz v prùbìhu stavby nìkolikrát. V roce 1999 postihlo ostrov zemìtøesení o síle 6,8 stupnì Richterovy stupnice, v bøeznu 2002 zpùsobily otøesy na stavenisti pád dvou jeøábù z 56. patra a zapøíèinily smrt pìti lidí. Mìstská správa povolila pokraèování stavby az po pùl roce.

Asijské státy se v obrovitých stavbách doslova vyzívají a tak je jisté, ze o prvenství pøijde Taipei 101 relativnì brzy. V indonéské metropoli Jakartì byly zahájeny práce na stavbì mrakodrapu, který by mìl dosáhnout výsky 558 metrù. Indické mìsto Katangi se má prý jiz v roce 2008 chlubit obrovskou pyramidou, vysokou neuvìøitelných 677 metrù. V poèátcích je stavba pìtisetosmdesátimetrové budovy International Business Center v Jizní Koreji se 130 patry. A pojïme dál. Na místì newyorských "Dvojèat", jejichz historie tragicky skonèila 11. záøí 2001, se pøipravuje výstavba nového World Trade Center. Sestisetètyøicetimetrová stavba o 111 patrech vsak nebude to nej-, co nás v roce 2010 èeká. Prvenství chtìjí získat architekti ve Spojených arabských emirátech stavbou Burj Dubai. Pøesná výska stoètyøicetipatrové budovy jestì není známá, ale má pøesáhnout 700 metrù!

A na závìr jednu kuriozitu. Èeský "obr" je proti Taipeii 101 spíse skromnou stavbièkou. Zizkovská televizní vìz v Praze s vyhlídkou a restaurací má totiz pouhých 216 metrù!