Výsková budova Taipei 101 v Číně

Výsková budova Taipei 101 v Číně

Jiz dlouhou dobu můzeme na světě sledovat závody ve stavbě výskových budov. Mít na svém území nejvyssí budovu na světě se pro kazdý stát stalo prestizní zálezitostí. Je vsak otázkou, nakolik mají takové závody smysl - náklady na kazdou takovou jakkoli uzitečnou stavbu vzdy přesahují uzitek.
Téměř kazdá výsková budova slouzí jako televizní vysílač. A právě tady nastává problém - jak vlastně změřit její výsku? Má se za nejvyssí bod povazovat úroveň nejvyssího podlazí, spička budovy anebo vrchol antény?
Nejvyssí stavbou na světě je stozár televizního vysílače v Severní Dakotě, který dosahuje výsky 629 m. Ten se ale větsinou do hodnocení nezahrnuje, protoze stavba není trvale vyuzívána.
Budeme-li měřit výsku i s anténou, je nejvyssí budovou Sears Tower - vrchol televizních antén je 528 m nad zemí, střechu má ve výsce 442 m. Neuvazujeme-li anténu, pak je nejvyssí Taipei 101 v Číně na ostrově Taiwan, jejíz spička se nachází ve výsce 508 m. Konstrukce střechy je ve výsce 448 m.

Budova se začala stavět v roce 1999 a byla dokončena v říjnu 2004. Oficiální otevření se konalo 1. 7. 2003. Má celkem 101 pater, od čehoz je odvozen název. Poslední patro je přiblizně 60 m pod spičkou. Jedná se o budovu s nejvýse polozený 525p1512f m obydleným poschodím. Nahoru vedou dvoupatrové výtahy vybavené protiotřesovou ochranou a pojistným tlakovým brzdícím systémem. Jejich rychlost je asi 17 m/s. Kazdý výtah stál přiblizně 2 milióny USD.
Budova stojí v místech s častými a silnými zemětřeseními. To provázelo uz zahájení stavby v roce 1999. V roce 2002 doslo na stavenisti v důsledku zemětřesení k pádu dvou jeřábů, coz mělo za následek smrt pěti lidí. Po pečlivém přezkoumání se ve stavbě za 6 měsíců pokračovalo. Budova je nyní konstruována tak, aby odolala i tak silným zemětřesením, jaká se v této oblasti vyskytují za několik tisíc let. Náklady na stavbu dosáhly 1,5 miliardy EUR.

Taipei 101 má 4,7 m silnou základovou desku ze zelezobetonu. Ta je upevněna 550 pilíři 80 metrů hluboko ve skále. V 88. patře je instalováno zařízení tlumící výkyvy, které sestává ze 660 tun tězké koule z pozlacené oceli, která je zavěsena na 8 lanech o průměru 5 cm. Při otřesech začne kyvadlo v budově kmitat. Jedná se o největsí stabilizátor na světě.

V budově sídlí Taipei Financial Center Corporation. 77 pater zabírají kanceláře, z toho 7 pater je určeno pro taiwanskou burzu cenných papírů, 3 patra jsou určena pro restaurace, v ostatních jsou zdravotnická zařízení, sportovní centra a obchodní dům. V kancelářích pracuje asi 10 000 zaměstnanců. V 89., 91. a 101. patře jsou vyhlídkové terasy. Kromě 101 pater nad zemí je zde dalsích 5 pater je podzemních.

Při návrhu stavby se vycházelo ze tvaru bambusového kmene, který je v čínské kultuře symbolem mládí a dlouhověkosti. Stavba je kazdých osm podlazí zúzená, čímz vytváří osm stupňů a strukturou tak připomíná bambus.

Taipei 101 drzí 3 rekordy: má nejvyssí nosnou strukturu, nejvýse uzívané podlazí, nejvyssí střechu (anténa Sears Tower je mimochodem výse nez ta u Taipei 101) Stavba jako jedna z mála na světě vyuzívá dvoupatrových výtahů. Kabiny výtahů byly navrhovány s vyuzitím aerodynamického tunelu a jsou vybaveny pojistným tlakovým brzdícím systémem a protiotřesovou ochranou. Náklady na kazdý výtah činily cca 2 milióny USD. Celé 89. podlazí je vyhrazeno chráněné vyhlídkové terase, exteriérová vyhlídková terasa se nachází v 91. patře. Oficiální ceremonie dosazení nejvyssího domu na světě se konala 1. července 2003. Této oslavy se zúčastnil i Taiwanský prezident. Venkovní vyhlídková plosina je druhou nejvyssí na světě (nejvyssí je v Shanghai World Financial Center). Taiwanská burza cenných papírů zabírá 7 pater v budově. Poslední díl antény byl na své místo osazen 9. října 2003. Tímto aktem se Taipei 101 stala nejvyssí budovou světa. Starosta Taipeie, Ma Ying-jeou, při oslavě konané 17. října 2003 připevnil na počest dosazení rekordu na budovu zlatý sroub. Taipei 101 překonala konstrukční výsku Petronas Towers na konci srpna 2003.

Určování nejvyssího bodu budovy je obtízná věc. Taipei 101 měří ke spičce 508 metrů, ale střechu má v pouhých 448 metrech, tedy o 60 metrů níze. Má-li budova spičku, je ale směrodatným údajem pro určení její výsky právě vrchol spičky. Pokud má budova střechu rovnou, je nejvyssím vrcholem střecha, a to i v případě, ze se nad ní jestě tyčí antény. Například chicagská budova Sears Tower má vrchol svých televizních antén ve výsce téměř 528 metrů a střechu ve 442 metrech. Je ale oficiálně povazována za nizsí nez Petronas Towers, jejichz spičky dosahují 452 metrů, ale poslední patro mají o více nez padesát metrů níze. Nejvyssí stavbou světa je stozár televizního vysílače, který se v Severní Dakotě v USA vypíná do výsky 629 metrů. Světová rada nejvyssích budov a městského osídlení ale tvrdí: "Aby byla stavba uznána za nejvyssí budovu na světě, musí být trvale obsazena a vyuzívána." A taková pravidla pochopitelně stozár nesplňuje.

Deset nejvyssích budov světa: 1) Taipei 101 - Tchaj-wan - 508 m 2) Petronas Towers - Malajsie - 452 m 3) Sears Tower - USA - 442 m 4) Jin Mao Tower - Čína - 420,5 m 5) 2 International Finance Centre - Čína - 414,m 6) CITIC Plaza - Čína - 391 m 7) Shun Hing Square - Čína - 384 m 8) Empire State Building - USA - 381 m 9) Central Plaza - Čína - 374 m 10) Bank of China - Čína - 305 m

redaktor Mgr. Ivan Sářec

Doplněno: Ve Spojených Arabských Emirátech se staví nejvyssí budova světa Do roku 2008 by společnost Samsung měla postavit stavbu, která bude měřit 705 metrů, mít 160 podlazí a bude stát 750 milionů dolarů. Nejvyssí mrakodrap Evropy bude v Moskvě Nejvyssí budovou Evropy by se po dokončení v roce 2007 měl stát mrakodrap Federace, jehoz stavba byla zahájena v letosním roce v Moskvě.

Věz superlativů Taipei 101 se tyčí do výsky 508 metrů a je opravdu tězké ji přehlédnout. Pod sedesát metrů vysokou spičkou je umístěno celkem 101 podlazí (odtud také název celé budovy 101).

Rekordní stavba stojí v nejaktivnějsím seismickém pásmu nasí zeměkoule, v takzvaném ohnivém pásu (nebo téz prstenci), který se táhne od Aleut az k Novému Zélandu. Zemská kůra, která plave na roztaveném plásti jako kra na vlnách oceánu, se právě v tomto místě dělí na několik desek. Přímo pod Taiwanem se nasouvá směrem na severozápad filipínská deska pod euroasijskou desku. Proto je tu tak vysoká frekvence otřesů. V celosvětovém měřítku připadá na tuto oblast 68 procent vsech zemětřesení a uvolní se tu zhruba 95 procent veskeré seismické energie na nasí planetě. Navíc tu panuje klima s vysokými teplotami, vysokou vlhkostí, silnými srázkami a předevsím s prudkými tajfuny.

Budova Taipei 101 se s otřesy půdy potýkala uz v průběhu stavby. Ničivé zemětřesení v roce 1999 postihlo ostrov v době zahájení gigantické stavby a otřesy o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice v březnu 2002 způsobily na stavenisti pád dvou jeřábu a zapříčinily smrt pěti lidí. Městská správa Taipeje povolila pokračování stavby az po půl roce. Experti z celého světa budovu pečlivě prozkoumali, zrentgenovali ocelové konstrukce, odebrali vzorky betonu a analyzovali fasádové segmenty. Teprve pak vyslovili souhlas s dalsími stavebními pracemi.

Pokud se dříve architekti rozhodli v podobně extrémních podmínkách vztyčit výskovou budovu, kladli důraz předevsím na tuhost její konstrukce. Dnes usilují naopak o pruznou strukturu, která s pomocí nejmodernějsí techniky umozňuje vyrovnávat otřesy půdy a nárazy větru podobně jako ohebný bambusový stvol. Základem stability je ovsem i nyní důkladná opěrná konstrukce.

Budova má 4,7 metru silnou základovou desku ze zelezobetonu, která je ukotvena 550 pilíři 80 metrů hluboko ve skále. V 88. poschodí bude navíc umístěno zařízení tlumící výkyvy budovy, tzv. Tuned Mass Damper (TMD). Jeho základem je 660 tun tězká koule z pozlacené uslechtilé oceli, největsí stabilizátor na světě. Koule bude zavěsená uvnitř budovy na osmi ocelových lanech o průměru pěti centimetrů a bude s nimi tvořit obří kyvadlo prostupující dvanáct pater budovy. Z restaurací hořejsího patra bude mozné průhledy sledovat, jak při seismických otřesech nebo náporech větru začne kyvadlo pomalu kmitat. Ve větsině případů bývají stabilizátory ukryty uvnitř struktury budovy, architekti Taipei 101 se ale rozhodli toto zařízení zviditelnit a učinili jej součástí architektury budovy.

Dnesní technické moznosti v zásadě dovolují stavět budovy o výsce az jednoho kilometru. Bylo by pouze třeba dořesit konstrukci výkonných jeřábů pro transport objemných stavebních dílů do velkých výsek a také přepravu velkého mnozství osob. V nejvyssí budově světa se počítá s postupným systémem dopravy. Rychlovýtah dopraví lidi pouze do 35., 59., a 89. poschodí. Do vsech ostatních pater se dostanou tak, ze přestoupí do jednoho z 34 neustále pendlujících dvoupodlazních výtahů. Ti, co budou pracovat v horních patrech budovy, budou muset sice dvakrát přestupovat. nicméně by neměli na výtah čekat déle nez třicet vteřin.

Kancelářské prostory budou okupovat 77 podlazí, dvě patra zaberou zdravotnická a sportovní zařízení a tři patra různé restaurace. Vyhlídkové plochy budou v 89., 91., a 101. poschodí. V podzemí budou umístěna velkokapacitní parkovistě pro auta i mopedy. Pětipatrové nákupní centrum v nejspodnějsí časti budovy je uz v provozu.

Architekti budovy pan C.P. Wang a C.Y. Lee vycházeli při návrhu Taipei 101 z představy bambusového kmene vyrůstajícího ze země, který je v čínské kultuře symbolem mládí a dlouhověkosti. Stavba je kazdých osm podlazí zúzená v pase, čímz vytváří osm stupňů a strukturou tak připomíná bambus. Číslo osm zde vůbec figuruje nejčastěji, protoze je pokládáno za sastné číslo a navíc je v kantonstině homonymem pro výraz znamenající prosperitu. Celá stavba je proto vysoká 508 metrů a konstrukce střechy se nachází přesně 448 metrů nad okolím. Naopak číslo čtyři se zde nevyskytuje vůbec. Slovo čtyři zní totiz v čínstině podobně jako smrt, a proto se mu zde vyhýbají stejně jako mnozí u nás třináctce. V budově byste tudíz marně hledali čtvrté patro.

Pokud jde o prvky tradiční čínské architektury pouzili stavitelé zejména různých symbolů stěstí. V prostoru, kde začíná první stupeň budovy, je umístěn kruhový objekt se čtvercem uprostřed, který odpovídá tvaru starodávných čínských mincí. Mince jsou symbolem bohatství a hojnosti a věří se, ze mají schopnost přitahovat dalsí peníze.

Dalsím ze sastných znamení, která jsou pouzita jako zdobný prvek, je tzv. zezlo ruyi (čti zu-i), kterému se v čínské kultuře připisuje význam blahobytu. Zezlo ruyi se vyvinulo z obyčejného bambusového drbátka. Vyrábělo se z různých i drahocenných materiálů a postupem času se změnilo v dekorativní předmět. Hlavice zezla má tvar oblaků a poměrně dlouhé drzadlo má esovitý tvar. Ornamentální tvar zezla ruyi se uplatnil při stavbě střechy nákupního centra v nejnizsí části budovy a hlavice zezla ve tvaru mraků jsou pouzita na kazdé z osmi sekcí budovy.

Stavba se také neobejde bez ochranných symbolů proti zlým silám. Vsechny čtyři rohy na vrcholu kazdé z osmi sekcí jsou ozdobeny objekty ve tvaru stylizovaného draka. Drak má v čínské mytologii důlezité místo, byl výsostným symbolem císařů a nepostrádá jej zádná významnějsí budova.

Pro výstavbu budovy angazovali její architekti nejen inzenýry a odborné firmy, ale také mistry feng-suej a kněze. Kladení základního kamene provázely rituální obřady, při nichz se obětovalo ovoce a pálily se hromady papírových peněz. To mělo přinést nejvyssímu domu světa stěstí. O ekonomickém přínosu taipejské věze vsak nerozhodnou obětní dary. Ostatně mrakodrap těchto rozměrů postavený za více nez 1,5 miliardy eur je předevsím prestizním projektem, který má zvýsit popularitu města i celého Taiwanu. Kdo znal dříve Kuala Lumpur? Teprve budova Petronas Towers zapsala malajské hlavní město do povědomí světové veřejnosti a v krátké době se stavba stala symbolem celé Malajsie. Výskové stavby jsou gigantickými symboly moci, bohatství a schopnosti dokázat nemozné. Podobně jako u letů člověka na Měsíc převysují náklady budoucí uzitek. Ten ale není prvořadý. Důlezité je rozsíření lidského poznání, otevření nových horizontů. V Asii, kde se v současné době staví osm z deseti nejvyssích budov na světě, platí: Chceme dosáhnout vrcholu, abychom viděli dál.

Město Taipei na Taiwanu má od podzimu loňského roku novou světovou dominantu. Po slavnostním otevření v pátek 8.10.2004 se můze výsková budova v tchaj-wanské metropoli pysnit plaketou, ze je nejvyssí stavbou svého druhu na zeměkouli a tím se ji podařilo sesadit z prvního místa malajská dvojčata Petronas Tower v Kuala Lumpur. Věz superlativů Taipei 101, postavená v přepočtu za 1,5 miliardy eur (46,5 miliardy korun), se tyčí do výsky 508 metrů.

Pod sedesáti metrovou vysokou spičkou je umístěno celkem 101 podlazí (odtud také název celé budovy 101). Na 77 podlazích jsou kancelářské prostory a také tchajwanská burza. Dvě patra zabírají zdravotnická a sportovní zařízení, tři patra různé restaurace. Vyhlídkové plochy jsou v 89., 91., a 101. poschodí. K nákupům slouzí pětipatrové obchodní centrum v nejspodnějsí časti budovy. V podzemí je velkokapacitní parkovistě pro auta i mopedy. Název TAIPEI nevystihuje jen název města, ale je zkratkou slov Technology, Art, Innovation, People a Environment, tedy technologie, umění, inovace, člověk, příroda. Zajímavostí je fakt, ze nadmořská výska terénu je 1,2 m.n.m, takze suterén začíná přiblizně 30 m pod úrovní mořské hladiny.

Architekti budovy pan C.P. Wang a C.Y. Lee vycházeli při návrhu budovy z představy bambusového kmene vyrůstajícího ze země, který je v čínské kultuře symbolem mládí a dlouhověkosti. Stavba se neobesla bez ochranných symbolů proti zlým silám. Vsechny čtyři rohy na vrcholu kazdé z osmi sekcí jsou ozdobeny stylizovanými draky. Drak má v čínské mytologii důlezité místo. Byl výsostným znakem císařů a jeho symbol nechybí na zádné významnějsí budově. Také kladení základního kamene provázely rituální obřady, při nichz bylo obětováno ovoce a spáleny hromady bankovek. To má přinést nejvyssímu domu světa stěstí. Navíc, jakmile architekti dokončili návrh budovy, nechala developerská společnost starající se o stavbu poslat pro mistra staré čínské nauky feng-suej, který zkontroloval kazdý detail budoucí honosné stavby podle symbolu jing a jang, osmi diagramů a pěti elementů a nastěstí pro architekty vse schválil.

Kazdé osmé podlazí budovy je zúzené v pase, čímz vytváří osm stupňů a strukturou opravdu připomíná bambus pnoucí se k nebi. Osmička zde figuruje nejčastěji, protoze je pokládána za sastné číslo a navíc je v kantonstině homonymem pro výraz znamenající prosperitu. Celá stavba je proto vysoká 508 metrů a konstrukce střechy se nachází přesně 448 metrů nad okolím. Naopak tu nenajdete číslo čtyři. Slovo čtyři zní totiz v čínstině podobně jako smrt, a proto se mu zde vyhýbají stejně jako mnozí u nás třináctce. V budově tedy čtvrté patro nehledejte.

Taipei 101 má nejrychlejsí výtahy na světě. Dopravu směrem vzhůru zajisuje 63 jedno- i dvoupatrových výtahů, které při cestě nahoru dosahují rychlosti 60,48 km/h (= 1008 m/min) a dolů 36,6 km/h (= 610 m/min). Výtah na vrchol budovy "vyletí" za 40 sekund. Nejrychlejsí výtahy měla doposud Yokohama Landmark Tower.

Budova stojí v nejaktivnějsím seismickém pásmu nasí zeměkoule, v takzvaném ohnivém pásu (nebo téz prstenci), který se táhne od Aleut az k Novému Zélandu. Zemská kůra plovoucí na roztavené hmotě jako kra na vlnách oceánu, se právě v tomto místě dělí na několik desek. Přímo pod Taiwanem se směrem na severozápad nasouvá filipínská deska pod euroasijskou desku. Navíc tu panuje klima s vysokými teplotami, vysokou vlhkostí, silnými srázkami a předevsím s prudkými tajfuny.

Mrakodrap, od něhoz je linie lomu zemské kůry vzdálena pouhých 200 metrů, by měl podle výpočtů odolat i otřesům o síle sedmi stupňů Richterovy stupnice. Z tohoto důvodu má 4,7 metru silnou základovou desku ze zelezobetonu, která je ukotvena 550 pilíři 80 metrů hluboko ve skále. V 88. patře je umístěno devítisettunové závazí (tzv. Tuned Mass Damper), které umozňuje budově odolávat zemětřesením a ničivým tajfunům. Závazí ve tvaru koule je vyrobeno z pozlacené uslechtilé oceli a je zavěseno uvnitř budovy na osmi ocelových lanech o průměru pěti centimetrů a tvoří obří kyvadlo prostupující dvanáct pater budovy. Z restaurací hořejsího patra je mozné průhledy sledovat, jak při seismických otřesech nebo náporech větru začne kyvadlo pomalu kmitat. Budova Taipei 101 se otřásala uz v průběhu stavby několikrát. V roce 1999 postihlo ostrov zemětřesení o síle 6,8 stupně Richterovy stupnice, v březnu 2002 způsobily otřesy na stavenisti pád dvou jeřábů z 56. patra a zapříčinily smrt pěti lidí. Městská správa povolila pokračování stavby az po půl roce.

Asijské státy se v obrovitých stavbách doslova vyzívají a tak je jisté, ze o prvenství přijde Taipei 101 relativně brzy. V indonéské metropoli Jakartě byly zahájeny práce na stavbě mrakodrapu, který by měl dosáhnout výsky 558 metrů. Indické město Katangi se má prý jiz v roce 2008 chlubit obrovskou pyramidou, vysokou neuvěřitelných 677 metrů. V počátcích je stavba pětisetosmdesátimetrové budovy International Business Center v Jizní Koreji se 130 patry. A pojďme dál. Na místě newyorských "Dvojčat", jejichz historie tragicky skončila 11. září 2001, se připravuje výstavba nového World Trade Center. Sestisetčtyřicetimetrová stavba o 111 patrech vsak nebude to nej-, co nás v roce 2010 čeká. Prvenství chtějí získat architekti ve Spojených arabských emirátech stavbou Burj Dubai. Přesná výska stočtyřicetipatrové budovy jestě není známá, ale má přesáhnout 700 metrů!

A na závěr jednu kuriozitu. Český "obr" je proti Taipeii 101 spíse skromnou stavbičkou. Zizkovská televizní věz v Praze s vyhlídkou a restaurací má totiz pouhých 216 metrů!