ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Výztuz a zelezářské práce
Druhy betonářské oceli:
Rozdělujeme dle průběhu pracovního diagramu na oceli s výrazně vyznačenou mezí kluzu a oceli bez vyznačené meze kluzu.
Oceli s vyznačenou mezí kluzu jsou uhlíkové, mírně legované, a jsou válcovány zatepla. Oceli bez vyznačené meze kluzu jsou vytvářeny zastudena. U nich se určuje mez 0,2 , která je dána napětím způsobujícím trvalé protazení vlozky o 0,2%. Pro mez kluzu a mez 0,2 se uzívá společné označení mez průtaznosti.
Taznost oceli se označuje trvalým protazením v místě přetrzení v %. Taznost je důlezitá pro háky a ohyby.
Modul pruznosti betonářské oceli je dán hodnotou Es = 210 . 1000 MPa. Vyssí meze průtaznosti dosahujeme legováním nebo tvářením oceli zastudena. U ocelových prutů vyráběných zatepla dosáhneme zlepsení pozadovaných vlastností přidáním legujících prvků při výrobě ( nikl, mangan ). Zastudena tváříme ocel kroucením, tazením nebo zplosťováním prutu.
Oceli válcované zatepla s mezí kluzu rozdělujeme:
Oceli tvářené zastudena mají zvětsenou mez průtaznosti. Tvářejí se oceli válcované zatepla s mezí kluzu 210 az 220 MPa. Tváření se provádí zkrucováním,při němz je ocel namáhána nad mez kluzu.
Označení oceli:
Dle normové meze průtaznosti se rozeznávají tyto třídy oceli:
Třída A-0 - nizsí nez 240 MPa
Třída A-I - minimálně 240 MPa
Třída A-II - minimálně 300 MPa
Třída A-III - minimálně 400 MPa
Třída A-IV - minimálně 600 MPa
Ocel je označována třídou a číselnou značkou. Číselná značka je pětimístná, např. 10 216. První dvojčíslí 10 je označení stavební konstrukční oceli ( 11 je označení strojní oceli ). Druhé dvojčíslí udává desetinu normové hodnoty meze průtaznosti v MPa. Na pátém místě je u betonářských ocelí číslo 5 az 9 ( u ostatních stavebních ocelí 0 az 4 ). Toto číslo charakterizuje vlastnosti oceli válcované zatepla:
- oceli se zaručenou svařitelností
- oceli s dobrou svařitelností
- oceli s obtíznou svařitelností
- oceli tvářené zkrucováním zastudena
- oceli tvářené jiným způsobem
Pruty se vyrábějí jmenovitých průměrů: 5,5; 6; 6,5; 7; 8; 10; 12; 14; 16; 18; 20; 22; 25; 28 a 32mm. Velk0 průměry 36, 39 a 50 mm - na zakázku.
Do průměru 8 mm se výztuzné oceli vyrábějí jako dráty, u větsích průměrů jako tyče. Drát se dodává v kotoučích, tyče v délce 12 a 16 m. Výrobce výztuzné oceli poznáme dle výstupků umístěných po 1 bězném metru.
Zelezářské práce
Pruty stříháme a ohýbáme ve výrobnách. Jen na velkých stavbách zřizujeme ohýbárny poblíz stavenistě. Na stavbách vyvazujeme kostry výztuze z tvarovaných prutů nebo přímo vázeme výztuz v bednění. Veskeré zelezářské práce provádíme dle výkresu výztuze.
Výkresy výztuze:
V měřítku 1 : 25, jednoduché prvky 1 : 50, příčné řezy 1: 10.
Výkres výztuze obsahuje pohled prvku , příčné řezy, rozkreslení výztuze na pruty shodných tvarů, výpis výztuze, třídy pouzitých ocelí a třídu betonu prvku. V záhlaví uvedeme výrazně druh prvku, označení a kolikrát se prvek opakuje v konstrukci nebo objektu. Nad rozpiskou uvedeme krytí nosné výztuze.
Pohled prvku zakreslujeme za předpokladu průhlednosti betonu, a to ze strany ve směru kolmém k nosné výztuzi.
Viditelné hrany a drázky kreslíme tenkou plnou čarou, hrany, drázky apod., zakryté konstrukcí, kreslíme čárkovanou čárou. Pruty hlavní výztuze a svazky splétaných drátů značíme plnou, velmi tlustou čárou. Třmínky a rozdělovací výztuze kreslíme tlustou čárou.
Ohyby prutů o průměru do 30 mm kreslíme schematicky jako zalomení. Háky prutů a ohyby prutů tlustsích 30 mm kreslíme podle skutečnosti.
V pohledu okótujeme rozměry k-čního prvku. Pruty označíme číslem shodným v rozkreslení výztuze, a to jak v poli, tak zvlástě při změně tvaru - v ohybu a při horním okraji, anebo počtem prutů, velikostí průřezu se značkou třídy oceli.
Krytí výztuze uvedeme do pohledu a řezu nebo v poznámce.
Příčné řezy - do řezů zakreslujeme tvar třmínků, rozdělení a označení výztuze, drázky, popř. spalíky, pokud mají vliv na tvar a polohu výztuze. Myslené roviny příčných řezů v pohledu kreslíme velmi tlustou čerchovanou čarou se sipkami ve směru pohledu. Vnějsí k-ce proťaté rovinou řezu kreslíme tenkou plnou čarou. Viditelné obrysy za rovinou řezu kreslíme tenkou plnou čárou. Hrany zakryté k-cí za rovinou řezu kreslíme tenkou čárkovanou čarou. Směr ohybů nebo změnu výztuze označujeme krátkou sipkou. Řez kótujeme a výztuz označíme číslicemi v krouzku , které jsou shodné s označením v pohledu, v rozkreslení výztuze a výpisu výztuze.
Rozkreslení výztuze - zobrazení jednotlivých odlisných tvarů nosných prutů, pomocné výztuze. Kreslíme průmětu pod pohledem. Nejníze umístíme přímé pruty → pruty s ohybem u líce podpor → pruty s ohyby vzdálenějsími od podpor → vlozky či pruty u horního povrchu k-ce. Pod kótami pohledu kreslíme konstrukční výztuz. Pod jednotlivé pruty umístíme označení číslicí v krouzku. Za označením uvedeme počet prutů včetně háků a za pomlčkou uvedeme celkový počet prutů o konstrukci téhoz tvaru. Rozměr celého prutu včetně háků zaokrouhlíme na nejnizsí sudou hodnotu v mm. Prodlouzení připočteme k hákům.
Výpis výztuze - slouzí k objednávce a k ekonomickému posouzení návrhu k-ce. Výpis sestavujeme do tabulky. Tabulka obsahuje: označení konstrukčního prvku, celkový počet k-čních prvků, číslo prutu, průměr prutu, délku jednoho prutu nebo drátu, u sítí rozměry určující plochu sítě - celkový počet kusů výztuzných prutů, celkové délky podle průměrů a druhů oceli, celkovou hmotnost oceli podle druhů, zvýsenou o prostřih.
Ukládání výztuze do prvků konstrukcí:
Deska - Vytvarovanou výztuz dopravujeme ve svazcích z ohýbárny. Výztuz z měkkých ocelí průměrů mensích nez 10 mm ohýbáme přímo v bednění. Na bednění poznačíme rozdělení výztuze a rozmístíme distančníky ( keramické, plastové; výsky 10, 15, 20 a 25 mm, navlékají se na nosnou výztuz ) pro zajistění krycí vrstvy. Nejprve pokládáme přímé pruty a rozdělovací výztuz do míst, kde jsou pruty ohnuty k hornímu povrchu desky dále pruty s ohyby blíze k podporám. Máme-li ulozit dalsí pruty s ohyby dál od podpor, polozíme RV , která přijde pod části prutů ohnutých k hornímu povrchu, a pak pruty nosné s ohyby. Na konec pokládáme RV do vnitřní části desky. U vetknutých nebo částečně vetknutých desek ukládáme jako poslední přílozky. Nosnou výztuz svazujeme s RV, anebo navlékáme speciální krouzkové spojky zabezpečující polohu výztuze proti posunu. Nakonec zkontrolujeme rozvrzení prutů a výsku krycí vrstvy.
Trámy - Vyztuzujeme větsinou výztuzí vázanou do koster mimo objekt. Kostry zhotovujeme na kozách. Pokud musíme trámy vyztuzovat přímo v bednění, ulozíme nejprve třmínky, přímé pruty a navzájem je vyvázeme. Potom umístíme pruty s ohyby. Pomocnou výztuzí zajistíme polohu třmínků v poli. Uzavřené třmínky uzavíráme po ulození podélné výztuze.
Stěny - Vyztuzujeme obvykle přímo na stavbě. Bednění ponecháme z jedné strany otevřené. Nejprve připevníme vodorovné pruty k podélným latím, pak nosné pruty přivázeme k RV. Po vyztuzení odstraníme latě a dokončíme bednění.
Sloupy - Vyztuzujeme kostrou vyrobenou mimo objekt. Jen sloupy velkých průřezů vyztuzujeme na místě. Výztuz ukládáme do bednění, které je z jedné strany otevřené. Na nosnou výztuz, umístěnou v rozích bednění, navlékáme třmínky a vyvazujeme je. Silněji vyztuzené sloupy vyztuzujeme otevřenou kostrou. Nosnou výztuz umístěnou v rozích obepínáme otevřenými třmínky. Po vyvázání třmínků vkládáme dalsí nosné pruty. Nakonec vyvazujeme otevřenou stranu. Vlozením distančníků zajistíme krycí vrstvu.
Základy - Vyztuzujeme obdobně jako trámy nebo desky. Výztuz ukládáme na vyrovnávací vrstvu z hubeného betonu tlousťky 50 mm. Krycí vrstva betonu pro nosné pruty je min. 35 mm.
|