Web

World Wide Web (Web nebo WWW nebo W3) je systém internetových serverù, které uchovávají hypertextové dokumenty a umozòují k nim pøístup. Hypertext je zpùsob organizace informaèní jednotky. Obsahuje odkazy na dalsí související informaèní jednotky, èímz se tato informaèní jednotka stává nelineárním informaèním zdrojem. Systém WWW je podporován aplikaèním protokolem HTTP (Hypertext Transfer Protocol), pøíslusejícím do protokolové sady TCP/IP a zalozeném, stejnì jako ostatní aplikaèní protokoly této sady, na principu relace klient/server. WWW klient zajisuje rozhraní i pro dalsí aplikaèní protokoly internetových sluzeb (TELNET, FTP, SMTP.), èímz vytváøí velmi pohodlné uzivatelské prostøedí pro pøístup k rùzným sluzbám Internetu.

Èinnost systému WWW je zalozena na hypertextovém pøístupu k informaèním zdrojùm, tzn. pøes odkazy obsazené v hypertextových dokumentech. Odkazy mohou odkazovat na rùzné zdroje, jako napø. dalsí hypertextové dokumenty, prosté textové dokumenty, obrazové statické nebo animované zdroje nebo zdroje zvukové a video. Proto bývá WWW systém oznaèován jako systém multimediální.

Pro vytváøení hypertextových dokumentù je urèen jazyk HTML (Hypertext Markup Language), který kromì vytvoøení odkazù umozòuje také specifikovat typ písma pouzitého v dokumentu, grafickou strukturu dokumentu vèetnì umístìní obrazových objektù apod. HTML dokument je tedy pøedpisem pro WWW klienta, jak má pøíslusný informaèní zdroj graficky (nebo zvukovì) interpretovat.

Web systém je systém zahrnující soubory, zvané Web stránky (Web pages nebo Web home pages), které mohou obsahovat odkazy do libovolných dalsích dokumentù nebo objektù pøístupných prostøednictvím Internetu. Tím se stává Web systém konzistentním distribuovaným systémem sítì Internet. Prostøedky, které podporují moznosti a sluzby Web systému (multimediální prezentace, video konferenèní vysílání v reálném èase, rozhlasové a televizní vysílání, pøístup do databází, interaktivní obchodní transakce apod.) jsou produkty jak softwarové, tak i hardwarové a nazývají se WWW technologie. Základní WWW technologie je programovací jazyk HTML, dále mezi nì patøí napø. programovací jazyky Java a JavaScript.

Vznik Web systému, Web vs. Internet

Pøestoze se výrazy Web (WWW) a Internet pouzívají jako synonyma, jsou to zcela odlisné vìci. Internet je celosvìtová síová struktura poèítaèù uzpùsobených k vzájemnému pøenosu dat a tudíz k výmìnì informací. O systému WWW (World Wide Webster) lze øíci, ze je podsystémem Internetu, soustavou dokumentù navzájem propojených odkazy a spolupracujících pomocí protokolu HTTP. Jinak øeèeno, Internet existuje nezávisle na Web systému, kdezto Web systém by bez Internetu existovat nemohl.

Historie systému Web sahá k poèátku roku 1989, kdy Tim Berners - Lee z výzkumného institutu pro jadernou fyziku CERN navrhl tento systém jako prostøedek komunikace pro výzkumné pracovníky a pracovní týmy z vzájemnì odlehlých pracovis. Jednotlivé objekty Web systému, tzv. Web stránky - Web pages (dokumenty v jazyce HTML) jsou zpravidla soustøedìny v tzv. Web site. Odkazy, které obsahují Web stránky propojují Web sites libovolnì od sebe geograficky vzdálené. Pøi práci s distribuovanými dokumenty je mozné zmìnit jednoduchým kliknutím mysi aktuální Web site, a získat pøístup k  informaènímu zdroji na jiném Web site. To pøedtím bylo mozné (z uzivatelského hlediska) pouze mnohem komplikovanìjsími postupy. Web systém se stal velmi populární také díky tomu, ze jazyk HTML pro vytváøení Web stránek nebyl pøílis komplikovaný ani pro uzivatele, kteøí nebyly profesionálními programátory.

Web site, Web klient a Web server

Web systém je postaven na následujících principech:

• komunikaèní model Web systému je klient/server
• HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je primárním protokolem Web systému
• HTML (Hypertext Markup Language) je jazykem pro sestavování Web dokumentù
• Web systém je distribuovaným informaèním systémem. Umístìní jednotlivých informaèních zdrojù na Web sitech jednoznaènì urèuje URL (Uniform Resource Locator)

Modul klienta Web systému implementuje program typu Web prohlízeè (Web/WWW browser). Tento aplikaèní program vytváøí uzivatelské prosøedí, ve kterém zobrazuje Web dokumenty a zajisuje uzivateli interaktivní pøístup k tìmto dokumentùm. Pro kazdý druh operaèního systému existuje nìkolik mozných typù Web prohlízeèù komerèních i volnì siøitelných. První program tohoto typu dostal nazev Mosaic a vznikl v roce 1992. Ze souèasných Web prohlízeèù je zøejmì nejpopulárnìjsí Internet Explorer firmy Microsoft pro operaèní platformu MS Windows a multiplatformový program Nescape Navigator firmy Netscape Communications. Z novìjsích produktù je k disposici pro platformu MS Windows program Opera firmy Opera Software. Za zmínku stojí také program pro operaèní systémy tøídy Unix, prohlízeè Lynx. Jako jediný z této skupiny aplikaèních programù nevyzaduje grafické rozhraní, je mozné jej pouzívat v øádkovém rezimu (napø. pøi pøipojení k serveru programem telnet nebo ssh). Program Lynx ovsem interpretuje pouze textové èásti Web dokumentu. Pracuje v celoobrazovkovém rezimu, kde pohyb kurzoru po jednotlivých odkazech dokumentu zobrazeného na obrazovce je umoznìn pomocí kláves oznaèenými sipkami "nahoru" a "dolù". Uzivatel má k disposici také kontextové menu na posledních øádcích obrazovky.

Modul serveru Web systému je program, který v souladu s protokolem HTTP posílá kopie souborù obsahujících Web dokumenty nebo jiné objekty Web systému programu Web klient na základì jeho pozadavkù. Na kazdém poèítaèi "Web site" je zpravidla spustìn program typu Web server, komunikující s programy klientskými. Nejznámìjsími programy typu Web server je program Apache pro operaèní systémy tøídy Unix a program Internet Information Server (IIS) pro operaèní systémy MS Windows. Z dalsích produktù lze uvést komerèní programy Lotus Domino pro systémové platformy firmy IBM, Netscape Enterprise a Fast Track firmy Netscape Communications nebo Web Server firmy Novell pro její síový operaèní systém NetWare.

Web site je tvoøen soustavou souborù Web dokumentù a dalsích informaèních zdrojù. Struktura dokumentù zaèíná tzv. domovskou stránkou Web site (home page). Soubor, obsahující úvodní HTML dokument Web site, má zpravidla jméno index.html/index.htm a je pøístupný pøes URL daného Web site. Napø. URL https://www.ibm.com odkazuje de facto na soubor https://www.ibm.com/index.html.

Jazyk HTML

Jazyk HTML je tvoøen sadou "znaèkovacích" symbolù nebo kódù, podle nichz zobrazuje program Web klient obsah Web dokumentu. Jazyk HTML je standardem doporuèeným konsorciem W3C (World Wide Web Consorcium) a je dodrzován v podstatì vsemi programy typu Web prohlízeè, i kdyz nìkteré nestandardní znaèkovací kódy mohou být rùznými prohlízeèi ponìkud rozdílnì interpretované. Souèasná verze jazyka HTML je verze HTML 4.0. Kazdá nová verze jazyka HTML pøinásí vývojovým pracovníkù dalsí nové moznosti pro tvorbu WWW stránek pokud jde o jejich grafický návrh, ale také nové funkèní moznosti. Významným pøínosem HTML verze 4.0 bylo rozsíøení návrhu stránek o rámy, kaskádové styly a rozsíøené formuláøe a zvlástì o moznost vytváøet dynamické Web stránky na základì "pokynù" klienta. Proto je nìkdy HTML 4.0 oznaèován jako dynamický HTML - DHTML (Dynamic HTML).

Pod názvem DHTML jsou zahrnuty dvì úrovnì jazyka HTML:

úroveò nizsí - statická, specifikující základní znaèky, tabulky a formuláøe

úroveò vyssí - dynamická, zahrnující rámy, skriptování, kaskádové styly a dynamický model dokumentù.

Zvládnutí vsech mozností jazyka DHML jiz vyzaduje mnohem sirsích profesionálních znalostí a dovedností nez je tøeba pro tvorbu základních statických Web stránek. Základùm tvorby jednodussích Web dokumentù je vìnována kapitola 8.

Rozhraní CGI a dalsí Web technologie

• CGI (Common Gateway Interface) je standardizovaný nástroj Web serveru, pomocí nìhoz je pøedáván pøíkaz programu Web klient ke zpracování dalsímu aplikaènímu programu (obvykle skriptu, coz je program napsaný speciálním programovacím prostøedkem). Výsledek zpracování je potom odeslán Web klientovi jako odpovìï na jeho pøíkaz. Napø. uzivatel mùze vyplnit nìjaký formuláø, který mu zobrazuje jeho Web prohlízeè, a odesle jej. Web server údaje zapsané do formuláøe pøedá ke zpracování urèitému CGI programu, který vygeneruje dokument obsahující potvrzení pøíjmu vyplnìného formuláøe a pøedá toto Web serveru. Web server zajistí odeslání potvrzení klientovi (Web prohlízeèi, s kterým pracuje uzivatel). CGI je souèástí specifikace protokolu HTTP. Vytváøí rozhraní mezi Web serverem a pøíslusným programem, který zpracovává data pøevzatá od Web klienta.
• Java je pravdìpodobnì nejznámìjsí programovací jazyk spojovaný s Web systémem. Je to objektovì orientovaný jazyk podobající se programovacímu jazyku C++. Byl vyvinut ve firmì Sun Microsystems. Cílem programovacího jazyka Java je vytvoøit programy nezávislé na systémové platformì. To znamená, ze korektní Java programy fungují stejnì na poèítaèích PC, jako na poèítaèích Macintosh nebo na poèítaèích s operaèním systémem tøídy Unix. Nezávislost na systémové platformì (pøenositelnost) je dána tím, ze Java není jazyk kompilovaný, ale interpretovaný. Java programy jsou tedy provádìny systémovými prostøedky na stranì klienta. Java programy lze dìlit do dvou skupin:

o       Java aplikace, coz jsou programy v bìzném smyslu slova, které jsou provádìny interpretem jazyka Java

o       Java aplety, coz jsou programové moduly vlozené do Web stránek. Jejich provádìní zajisuje Web klient. Aplety mají stanovena mnohá bezpeènostní omezení, aby nebylo mozné tuto technologii zneuzít napø. k neoprávnìným pøístupùm do souborového systému poèítaèe, na kterém je spustìný Web klient.

• JavaScript je programovací jazyk vyvinutý firmou Netscape Communications a zatím je podporován pouze Web klienty Netscape. Programy v jazyku JavaScript jsou zpravidla mensích rozsa 19219j95t hù a nevyzadují na stranì klienta kompilaci. Jsou vkládány do Web stránky prostøednictvím speciální HTML znaèky <SCRIPT> a rozsiøují její funkènost. Obdobný jazyk JScript vyvinula také firma Microsoft pro svùj Web prohlízeè Internet Explorer.

VRLM (Virtual Reality Modeling Language) je znaèkovací jazyk umozòující zobrazení v tøírozmìrném prostoru. Programovací jazyk VRML je teprve na zaèátku své vývojové cesty. Jejím cílem by mìla být moznost vytváøet v rámci Web systému interaktivní prostorové simulace s více úèastníky. Jediným interaktivním prvkem verze 1.0 je "virtuálnì" tøírozmìrný objekt, který je odkazem do dalsí virtuální scény. Virtuální Web stránky jsou zobrazitelné klientem zvaným VRML prohlízeè (VRML viewer). Avsak nová verze VRML 2.0 pøinásí øadu nových mozností jako jsou napø.:

o        Animované objekty

o        Pøepínaèe

o        Skriptování (Java nebo JavaScript)

o        Barvy a texty v pozadí

o        Zvukové objekty (formáty .wav a MIDI)

o        Animované texty

Vývoj technologie VRML je støedem zájmù firem zabývajících se tradiènì grafickými technologie, z nichz pravdìpodobnì nejznámìjsí je firma SGI. VRML lze uplatnit nejen v aplikacích pro volný èas (síové hry), ale pøedevsím pro vytvoøení klientského rozhraní pro vzdálený pøístup k nároèným vìdecko technickým aplikacím zalozeným na tøírozmìrné simulaci a modelování.

• XML (eXtensible Markup Language) je jazyk pro vytváøení Web stránek, který umozòuje definovat vlastní znaèky, zajisující pozadovanou funkènost Web dokumentu nad rámec mozností jazyka HTML. XML je jazyk pro strukturalizaci a výmìnu dat, poskytující vývojáøùm oddìlit formát dat od jejich obsahu. Vyuzívání jazyka XML má velké perspektivy v softwarových projektech øesících elektronické obchodování, v øesení mezipodnikových transakcí na bázi elektronických technologií a mnohých dalsích oblastech.

Protokol HTTP

Protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je pouzíván pro zajistìní pøenosu dat v rámci systému WWW. Zadáním urèitého URL do Web prohlízeèe se vygeneruje HTTP zpráva, která je zaslána tímto protokolem na urèený Web server. Web server vygeneruje odpovìï a spolu s pozadovanými daty, tj. pøíslusným Web dokumentem ji odesle (opìt pomocí HTTP protokolu) zadateli. HTTP je jazykem, kterým spolu komunikují Web klient a Web server a tudíz páteøí celého Web systému. Protokol HTTP podrobnì popisuje formát zpráv, tj. pozadavkù klienta a odpovìdí servera. Server odesílá odpovìï i v pøípadì, ze nemùze pozadavek klienta vyplnit. V tom pøípadì je v odpovìdi uvedena pøíèina neúspìchu transakce. Protokol HTTP musí být implementován jak v aplikacích typu Web server, tak i ve Web prohlízeèích. Protokol HTTP patøí k základním technologiím Internetu a jako vsechny tyto technologie, je neustále vyvíjen.

Souèasná verze je HTTP 1.1. Vývojem protokolu HTTP se zabývá pracovní skupina IEFT, jejímz èlenem je i "otec" Web systému Tim Berners -Lee.

Pro zabezpeèení pøístupu do urèitých oblastí Web site se pouzívá protokol HTTPS (Secure HTTP). Toto rozsíøení základního protokolu HTTP o kryptografické moduly významnì pøispívá k rozsíøení technologií WWW do oblastí vyzadujících pøístupy k vysoce citlivým nebo tajným datùm. K tìmto datùm lze potom pøistupovat ze vzdáleného pracovistì pøes bìzný Web prohlízeè. Pøístupové URL zaèíná https://...a po jeho odeslaní Web server ve své odpovìdi vyzve uzivatele, aby se prokázal svým uzivatelským jménem a heslem, jejichz platnost si Web server ovìøí a teprve potom umozní uzivateli pøístup k Web stránkám.

URL

URL (Uniform Resource Locator) je adresa souboru (informaèní jednotky) nebo sluzby pøístupné prostøednictvím Internetu. Typ tohoto informaèního zdroje urèuje aplikaèní protokol, pomocí nìhoz je zdroj dostupný. Jinak øeèeno, pøístupová metoda, která je souèástí URL, informuje Web prohlízeè, jaký aplikaèní protokol má pouzít pro pøístup k pozadovanému informaènímu zdroji. URL zahrnuje jak specifikaci pøístupové metody ke zdroji, tak umístìní vlastního zdroje, tj. urèení Web site a cestu ke zdroji v souborovém systému Web site.

Nejèastìjsí pøístupová metoda je protokol HTTP, který umozòuje pøístup nejen k HTML stránkám, ale také k ke zdrojùm v grafických formátech statických i animovaných a ke zdrojùm zvukovým. Prostøednictvím protokolu HTTP lze vyuzívat také CGI aplikace nebo Java aplety.

Formáty URL pro pøístupovou metodu HTTP mohou vypadat jako následující:

Dalsí pøístupové metody jsou napø.:

Vyhledávací sluzby Internetu

Jedním z nejvìtsích problémù pøi práci s Web systémem je dokázat efektivním zpùsobem vyhledávat pozadované informaèní zdroje mezi statisíci nejrozmanitìjsích Web site. K øesení tohoto problému, který stále narùstá se vzrùstajícím poètem Web site, úèinnì pøispívají vyhledávací sluzby, které jsou uzivatelùm Web systému k disposici.

Problém orientace v nepøeberném mnozství informaèních zdrojù dostupných prostøednictvím Internetu se netýká pouze Web systému, ale i jiných internetových sluzeb. Jak bylo døíve uvedeno, velké mnozství anonymních FTP serverù poskytuje moznost získat bezplatnì a legálnì (nebo se jedná o volnì siøitelný software) napø. kopie mnoha aplikací rùzného zamìøení pro rùzné systémové platformy, doplòky operaèních systémù apod. Døíve slouzily k prohledávání obsahu anonymních FTP serverù tzv. "Archie servery", nyní jsou nahrazovány vyhledávacími sluzbami dostupnými pomocí Web prohlízeèù. Jedna z takových sluzeb, která poskytuje pøehled o dostupných anonymních FTP serverech a jejich obsahu, je k disposici na URL https://tile.net/ftp.

V nepøehledném prostoru distribuovaných Web site pracují vyhledávací sluzby (search services), výsledkem jejichz èinnosti je seznam odkazù, který vygenerují na základì zadání klienta po provedení jim vlastního zpùsobu vyhledávání. Z hlediska programátora vyhledávací sluzby provozují urèité programy CGI rozhraní na Web serverech provozujících vyhledávací sluzby. Výstupem tìchto programù je dynamická Web stránka zahrnující odkazy na vyhledané zdroje, která je odeslána klientovi vyhledávací sluzby. Oblast vyhledávání nikdy nemùze pokrýt celý Web systém, proto se výsledky vyhledávání u nìkolika rùzných vyhledávacích strojù mohou lisit, pøestoze pracují na stejném principu prohledávání. Mnohé rozsáhlé Web sites, zvlástì firemní, nabízejí na svých domovských stránkách lokální vyhledávací servis, který návstìvníkùm Web site usnadní orientaci v jeho obsahu. Zpùsob lokálního vyhledávání je obdobný jako u vyhledávání globálního.

Vyhledávací stroje pracují v podstatì na dvou rùzných principech:

• vyhledávání ve Web dokumentech na základì srovnání obsahu dokumentu s logickou kombinací klíèových slov, kterou zadává klient do vstupního formuláøe vyhledávací sluzby. Tento zpùsob vyhledávání provádìjí programy zvané vyhledávací stroje (search engines) a úspìsnost vyhledávání do znaèné míry závisí na vhodnosti klientova zadání. Problémem se mùze napø. stát, ze nìkterá zadaná klíèová slova mají synonyma.
• vyhledávání ve Web dokumentech, které jsou zaøazeny do významovì strukturovaných databází. Tyto databáze jsou spravovány ve Web sites, které nabízejí vyhledávací sluzby a jejich rozsah a aktuálnost odpovídá kvalitì výsledku vyhledávání. Databáze se nazývá katalog subjektù (subject catalog).

Pøi porovnání mozností obou typù vyhledávání lze øíci, ze výsledkem vyhledávání z katalogu subjektù je ménì výsledkù, nicménì témìø vsechny jsou relevantní, zatímco u vyhledávání vyhledávacími stroji je klientovi nabízeno velké mnozství dokumentù, z nichz mnohé nemusejí být relevantní. Ideální zpùsob vyhledávání je kombinace obou výse popsaných metod, coz vìtsina Web sites zamìøených na poskytování vyhledávacích sluzeb praktikuje. Vhodným doplnìním jejich nabídek je i volba jazyka zádaného dokumentu.

V následujícím pøehledu jsou uvedeny nìkteré z mnohých vyhledávacích sluzeb Internetu s jejich pøístupovými URL a oznaèením uplatòované metody vyhledávání. Pøi pouzívání vyhledávacích sluzeb je nutné mít na pamìti, ze ani vyhledávání vyhledávacími stroji, ani vyhledávání v  nejrozsáhlejsích databázích katalogù subjektù nemùze zahrnout vsechny dokumenty, které Web systém zahrnuje.

Konference a on-line komunikace na Internetu

Jednou ze základních funkcí Internetu je zprostøedkovat jeho uzivatelùm vzájemnou komunikaci a to jak komunikaci dvoustrannou, tak i komunikaci skupinovou. Komunikace mùze probíhat buï prostøednictvím elektronické posty, èili nikoliv v reálném èase, nebo interaktivním zpùsobem, èili v reálném èase.

3.3.6.1 Postovní diskusní konference

Internetové postovní diskusní konference jsou zalozeny na sluzbách systému elektronické posty. Prostøedí pro postovní konference vytváøí konferenèní server, který mùze poskytovat sluzbu øadì konferencí rùzného zamìøení. Kazdá postovní konference má urèitý název, který naznaèuje problém, na který se konference zamìøuje. Postovní konference jsou nìkdy oznaèovány jako mailing lists. Uzivatel se mùze dohodnutým zpùsobem prostøednictvím elektronické sluzby do vybrané konference pøihlásit. Konferenèní server potom zajistí, ze pøihlásenému uzivateli budou doruèovány na jeho e-mail adresu vsechny pøíspìvky, které mohou do konferenèního serveru zasílat úèastnící konference.

Postovní konference jsou vítaným prostøedkem pro výmìnu zkuseností, poznatkù a názorù mezi lidmi s urèitým spoleèným zájmem. Navázané kontakty lze dále rozvíjet napøíklad ve dvoustranné komunikaci. Avsak problémem zùstává skuteènost, ze automatická distribuce veskerých pøíspìvkù mùze zpùsobit v pøípadì velmi frekventované diskuse pøeplnìní postovních schránek úèastníkù.

3.3.6.2 Diskusní systém USENET

Internetový diskusní systém USENET, nìkdy také nazývaný NetNews systém umozòuje uzivatelùm Internetu se zapojovat do diskusí ve veøejných fórech (diskusních skupinách) zvaných newsgroups. Diskusní skupina je identifikována svým jménem. Jméno diskusní skupiny se vytváøí podle urèité konvence a skládá se z nìkolika krátkých textových øetìzcù oddìlených teèkami. Vyjadøuje, podobnì jako název postovní diskusní konference, téma, kterým se diskusní skupina zabývá. Kazdou diskusní skupinu je mozno zaøadit do jedné z kategorií, jejíz oznaèení tvoøí zaèátek jména skupiny. Napø.:

• biz se zabývá otázkami obchodního charakteru
• comp jsou diskuse o vsem, co se týká výpoèetních systémù
• sci jsou diskuse na vìdecká témata
• soc se soustøeïuje na sociální a kulturní oblasti
• talk jsou obecné diskuse o èemkoliv
• a mnoho dalsích.

Kategorií a do nich zaøazených diskusních skupin je v systému USENET obrovské mnozství a je pomìrnì obtízné se v nich orientovat. Pomùckou mùze být Web site https://tile.net, kde je uveden seznam souèasných existujících diskusních skupin systému USENET s jejich krátkou charakteristikou.

USENET systém je podporován aplikaèním protokolem NNTP (Net News Transfer Protocol) a pouzívá komunikaèní model klient/server. Klient (uzivatelùv program) se pøipojí k serveru, na kterém je ulozena databáze obsahující diskusní pøíspìvky jednotlivých skupin. Klient zádá o zaslání pøíspìvku, který uzivatel vybere ze seznamu vsech pøíspìvkù zvolené diskusní skupiny. Sám také mùze serveru zaslat svùj pøíspìvek. NetNews systém je tvoøen News servery, mezi nimiz (pod protokolem NNTP) probíhá vzájemná distribuce diskusních pøíspìvkù.

Formát diskusního pøíspìvku má obdobný formát jako postovní zpráva, tj. je slozen ze záhlaví, obsahující informace o pùvodu pøíspìvku a z vlastního obsahu pøíspìvku. Protoze protokol NNTP podporuje specifikaci MIME, mùze být obsah diskusního pøíspìvku i netextový, napø. videoklip.

Jako USENET klient mùze poslouzit program typu Web prohlízeè. Je tøeba znát doménové jméno News serveru, ke kterému se Web prohlízeè pøipojí pøes URL: news://news_server_domain_name.

3.3.6.3 Diskusní systémy IRC a ICQ

Na rozdíl od pøedchozích dvou mozností pro skupinovou komunikaci, umozòují metody IRC (Internet Relay Chat) a ICQ ("I Seek You") skupinì uzivatelù komunikovat interaktivnì, tj. v reálném èase.

Sluzba IRC pracuje na principu klient/server a je podporována stejnojmenným aplikaèním protokolem. Server IRC øídí urèitý poèet komunikaèních kanálù, v nichz probíhá konverzace na dané téma. Témata jsou rùznorodá a bývá jich samozøejmì velký poèet. IRC systém vytváøí velmi dynamické prostøedí soustavy IRC serverù, ve kterých se s èasem mìní stavy jejich konverzaèních kanálù. Sítí IRC serverù existuje v rámci Internetu nìkolik. Pokud se uzivatel prostøednictvím svého IRC klientského programu pøipojí k nìkterému IRC serveru, získá tím pøístup nejen ke vsem kanálùm svého hostitelského serveru, ale také pøístup k ostatním serverùm a jejich kanálùm celé pøíslusné IRC sítì. IRC protokol specifikuje pøíkazy, pomocí nichz spolu komunikují IRC klient a IRC server. Pøíkazy jsou urèeny pro zajistìní pøipojení klienta k urèitému serveru, poskytnutí informací o klientu a serveru, pro manipulaci s konverzaèními kanály, pro odesílání a pøijímání zpráv atd. V rámci IRC lze pouzít tøi typy komunikaèních pøístupù:

• klient s klientem
• klient s urèenou skupinou partnerù (tj. buï s více klienty stejného kanálu, nebo se vsemi úèastníky kanálu, nebo s více zvolenými servery)
• nesmìrovanou komunikaci (tj. klient se vsemi servery sítì).

Novìjsí nez IRC je sluzba ICQ, která rovnìz poskytuje moznost interaktivní komunikace mezi uzivateli Internetu. Komunikace mezi úèastníky ICQ mùze probíhat buï prostøednictvím textových zpráv nebo také multimediálnì (v závislosti na technických moznostech poèítaèù, kde jsou spustìny klientské moduly ICQ). Kromì on-line komunikace lze v rámci ICQ také pøenáset soubory, hrát hry apod. Po vstupní registraci je pøidìleno kazdému úèastníkovi ICQ identifikaèní èíslo UIN (User Identification Number)

Obr.3.5 - Ukázka uzivatelského prostøedí klienta ICQ

Klientské implementace ICQ poskytují velmi pøíjemné uzivatelské prostøedí (viz obr. 3.5). Jsou to volnì siøitelné programy, které lze bezplatnì získat pomocí download z URL https://www.icq.com. Na tomto Web site má zájemce o ICQ sluzbu k disposici mnozství informací nejen o instalaci tohoto programu, ale i o ICQ sluzbì samotné.

3.3.6.4 Videokonference

Nejpokroèilejsí formy dvoustranné nebo skupinové komunikace na Internetu jsou zalozeny na audio a video (multimediálních) pøenosech. Realizace multimediálních pøenosù je zálezitost znaènì nároèná jak z hlediska technického vybavení zaøízení, která umozòují uzivatelùm úèast v takovýchto relacích, tak i z hlediska zajistìní potøebné kvality pøenosových tras, pøes které procházejí proudy dat nesoucích obrazové a zvukové informace. Video konference, umozòují, kromì real-time pøenosù obrazových a zvukových záznamù také pøenosy datových souborù a tzv. sdílenou "tabuli" (whiteboard). Na obrazovkách úèastníkù konference se objeví pracovní plocha, do které mohou úèastníci konference editovat texty nebo vytváøet nákresy. Whiteboard je tudíz sdíleným prostøedkem pro textovou a grafickou informaci. Video konference tedy vytváøejí komplexní prostøedí pro distribuovanou týmovou spolupráci.

Ménì nároèná technologicky i organizaènì je dvoustranná video konferenèní relace (peer-to-peer) nebo jednosmìrná relace, kdy vysílací uzel je pouze jeden a ostatní úèastníci multimediální data pouze pøijímají. Tento zpùsob lze pouzít k video/audio pøenosùm z konferencí a semináøù nebo také na napø. pro distanèní výuku v rámci programù e-learning.

Provozovatelé sluzeb Internetu

Provozováním sluzby pøipojení klientù do Internetu a zprostøedkováním pøístupu k internetovým sluzbám se zabývají specializované firmy. Oznaèují se jako ISP firmy (Internet Service Provider). Kromì garance fyzického pøipojení do infrastruktury Internetu pøes pevné pronajaté nebo "vytáèené" (dial-up) spoje nabízejí svým klientùm (jednotlivcùm nebo organizacím) také základní internetové sluzby, jako je:

• poskytnutí mail serveru (vèetnì pamìového prostoru pro postovní schránku) pro moznost odesílání a pøijímání elektronických zpráv
• poskytnutí Web situ (tj. pamìového prostoru), kam si klienti ulozí své domovské stránky
• poskytnutí Web serveru, který zajistí pøístup vsem ostatním uzivatelùm Internetu k  domovským stránkám klientù.

ISP

ISP

ISP

ISP

ISP

LAN

LAN

LAN

LAN

LAN

LAN

PÁTEØ INTERNETU

LAN

Smìrování po uzavøením dohody o "peeringu" Smìrování pøed uzavøením dohody o "peeringu"

Obr. 3.6. - Topologie Internetu z pohledu ISP

Nìkteré vìtsí ISP firmy disponují svými vlastními vysokorychlostními spoji, jiné ISP firmy mají spoje pronajaty od organizací provozujících telekomunikace. Na kvalitì tìchto spojù tj. na spolehlivosti, rychlosti a propustnosti pøenosových kanálù závisí spokojenost klientù ISP firem, kteøí hodnotí jejich sluzby podle rychlosti odezvy na své uzivatelské pozadavky a podle rychlosti doruèování pozadovaných dat.

Jak bylo uvedeno v pøedeslé kapitole, sdruzují se lokální sítì do autonomních systémù (AS). Pøenos dat, jejichz cílem je uzel nálezející jinému AS nez uzel zdrojový, se odehrává v hranièních smìrovaèích, vytváøejících páteø Internetu. Obvykle AS zahrnuje více mensích lokálních sítí podnikových nebo univerzitních nebo je AS tvoøen jedinou sítí firmy ISP (Intenet Service Provider). Autonomní systémy mohou geograficky sdílet urèitou oblast, nicménì jejich hranièní smìrovaèe mohou být od této lokality, kde se oblasti pokrytí AS pøekrývají, znaènì vzdálené. Datagramy smìøující z jednoho AS do druhého AS (tj. pøi pøenosu mezi lokálními sítìmi nálezejícími do rozdílných AS) musí procházet dlouhou trasu az k hranièním smìrovaèùm a nazpìt bez ohledu na to, ze cílový a zdrojový poèítaè se nacházejí napø. v sousedících budovách. Proto je rozumné vytvoøit mezi provozovateli internetových sluzeb dohodu o vytvoøení dalsího uzlu pro pøenos dat mezi jejich AS v místì, kde se AS geograficky pøekrývají. Taková dohoda se nazývá "peering". Je výhodná nejen pro firmy ISP, které hospodárnìji vyuzívají pøenosové kapacity vysokorychlostních spojù, ale také pro jejich klienty, kteøí samozøejmì poznají, ze datové pøenosy probíhají sviznìji a plynuleji. Pokud se na provozování "peeringu" dohodne více úèastníkù, jedná se o multilaterální "peering". Uspoøádání multilaterálního "peering" je znázornìno na obr. 3.6.

Správa a øízení sítí

Velký poèet rùznorodých zaøízení s rozdílnými systémovými platformami vytváøí stále vìtsí sítì, které se mohou stát znaènì nepøehledné a porucha nebo nekorektní nastavení nìkterého ze síových komponentù mùze zpùsobit kolaps celé sítì nebo pøinejmensím jednoho ze segmentù sítì . Tyto problémy mohou eliminovat nástroje pro øízení a správu sítí, vyvinuté pro sítì TCP/IP. Základním protokolem sady TCP/IP, který podporuje síový management, je protokol SNMP (Simple Network Management Protocol). Princip správy sítì podle protokolu SNMP je znázornìn na obr. 3.7.

Specifikace managementu sítí podle protokolu SNMP zahrnuje tøi slozky:

vlastní protokol SNMP, který je jednoduchý protokol typu klient/server, kde klient generuje pozadavky a server na nì odpovídá. SNMP klient je implementován urèitým programem v tzv. øídících stanicích (SNMP manager stations). Komunikují se svými SNMP agenty (SNMP agents), coz jsou programy, které jsou implementacemi SNMP klienta. Jsou instalované na sledovaných síových zaøízení. Sledovaná zaøízení mohou být buï síové servery (user-end systémy) nebo pøepínaèe a smìrovaèe (mezilehlá síová zaøízení). SNMP agenti shromazïují informace o svých síových událostech a na zádost SNMP managera mu je pøedávají. SNMP manager prùbìznì tyto informace vyhodnocuje a udrzuje si pøehled o celkovém stavu provozu na síti. Takto mùze být zavèas odhalen blízící se kritický stav sítì. Výsledkem èinnosti SNMP managera jsou systémové záznamy, které zaznamenávají stav sítì v urèených èasových periodách a varovná hlásení, která informující správce sítì o anomálních událostech na sledovaných zaøízeních.

Databáze MIB-II (Management Information Base - II) specifikuje, které objekty, z hlediska funkèních vrstev síové architektury TCP/IP, mají být spravovány. Napø. se jedná o poèet UDP paketù doruèených urèitému uzivatelskému programu, o poèet IP datagramù odeslaných urèitým síovým procesem apod. MIB-II zahrnuje informace charakterizující sledované objekty a vazby mezi nimi. Databáze MIB-II má obecný formát, takze implementace správy sítì zalozené na protokolu SNMP rùzných výrobcù mohou vzájemnì spolupracovat a na SNMP øídících stanicích se mohou tedy shromazïovat MIB informace od rùzných SNMP agentù.

Struktura øídících informací SMI (Structure Management Information) popisuje umístìní spravovaných objektù v databázi MIB. Struktura SMI urèuje pøístup k tìmto objektùm z hlediska protokolu SNMP

Øízená sí

Aplikace pro správu sítì - øídící stanice

Management agent MIB II

Management agent MIB II

Management agent MIB II

Management agent MIB II

Smìrovaè

Server

Pøepínaè

Pøepínaè

Øídící stanice

Obr. 3.7. - Princip správy sítì podle protokolu SNMP

Administrativa Internetu doporuèuje, aby vsechny implementace architektury TCP/IP (smìrovaèe, pøepínaèe, pracovní stanice, servery atd.) podporovaly protokol SNMP a databázi MIB-II a byly tak schopné se stát monitorovanými síovými uzly.

Správu sítì zalozenou na protokolu SNMP a databázi MIB-II rozsiøuje novìjsí standard RMON (Remote Monitoring) zalozený na sofistikovaných RMON agentech, nìkdy nazývaných "sondy". RMON sondy jsou buï implementovány v inteligentních mezilehlých zaøízeních (napø. pøepínaèích) nebo to mohou být speciální zaøízení, která se podle potøeby zapojují do urèitého segmentu monitorované a spravované sítì. Databáze RMON MIB je rozsíøena o dalsí objekty, takze sonda je schopna dodávat nejen aktuální informace jako SNMP agenti, ale téz informace historické a statistické. Pro tyto informace lze nastavit prahové hodnoty, jejichz pøekroèení vyvolá varovná a poplachová hláseni na správcovské konzole.

U velkých lokálních sítí nebo i rámci sítí rozlehlých je implementace SNMP a RMON monitoringu a správy sítì naprostou nutností.

Závìr - budoucnost Internetu.

Internet je globální sí bez hranic propojující celý civilizovaný svìt. Stírá geografické vzdálenosti a hranice státù. Internet je systém skládající se z obrovského poètu subsystémù rùzných typù, z nichz kazdý má svou funkci. Vìtsina tìchto subsystémù jsou koncová uzivatelská zaøízení napø. osobní poèítaèe a servery, které mohou navzájem komunikovat a sdílet rùzné technologické prostøedky. Pro uzivatele tìchto zaøízení to znamená èasovì neomezený pøístup k distribuovaných informaèním zdrojùm a sluzbám. Podporu pro masivní pøenosy dat, které probíhají mezi uzly Internetu, zajisuje síová infrastruktura. Ta je tvoøena vysokorychlostními a vysokokapacitními spoji propojujícími lokální sítì, do nichz jsou pøipojena koncová uzivatelská zaøízení.

Internet coby komunikaèní prostøedek má nesmírný potenciál. Jeho vliv se promítá do mnohých oblastí lidských aktivit a zdá se, ze má jestì øadu mozností zatím nevyuzitých.