od 40. -tých let - počítače, kt. jsou schopny samostatné činnosti na zákl. předem připraveného pgm.
osobní počítače 828v215i - masivní rozvoj 80 - tá léta
Von Neumannova koncepce
- procesor = CPU = central procesor unit
- data
- řídící impulsy
ALU - aritmeticko-logická jednotka (zajisťuje aritmeticko-logické operace)
CPU - centrální procesorová jednotka procesor
ŘADIČ - prakticky vse řídí (ukládání dat, operace s daty .....)
struktura počítače je nezávislá na typu řesené úlohy
program i data jsou ve stejné paměti program můze generovat jiný program jako jeho data
rozdíl mezi programem a daty je dán pouze v interpretaci (podle toho co povazuji za program a co za data)
paměť je rozdělena do sektorů stejných velikostí; jejich souřadnice (označení) se poté pouzívají jako adresy
program je tvořen posloupností elementárních příkazů a ty se provádí tak jak jdou za sebou
pro reprezentaci čísel, operátorů, výsledků, adres a dalsích znaků se pouzívá binární číselná soustava
- systém v dnesních počítačích
ZDROJ HODINOVÝCH IMPULSŮ RAM ROM
ADRESOVÁ sběrnice - jednosměrná; zde se přenásejí data, která nesou informace o adrese místa v paměti
DATOVÁ sběrnice - obousměrná; zde se přenásejí data, která komunikují se vsím na vzájem; tolik vodičů kolika
bitová sběrnice (8 bitová = 8 vodičů → 1 byte
16 vodičů → 2 byte)
ŘÍDÍCÍ sběrnice - obousměrná; zde se přenásejí příkazy řadiče
REGISTRY - de facto paměť, kde se jsou instrukce programu a jeho data (odtud to putuje do paměti)
Subsystém periferních obvodů na základní desce
Mikroprocesor, operační paměť a cache, řadič klávesnice, zdroj hodinových impulsů, reálné hodiny (reálný čas) paměť pro CMOS, řadič přerusení IRQ, řadič přímého vstupu do paměti DMA, rozsíření sběrnice, konektory (pro připojení napájení a pro ovládání předního displeje - reset, turbo, key-lock), baterie, konektor klávesnice, sloty rozsiřující sběrnici, banky pro paměti.
Vlastnosti počítačů
- struktura počítače je nezávislá na typu řesené úlohy
- program i data jsou ve stejné paměti program můze generovat jiný program jako jeho data
rozdíl mezi programem a daty je dán pouze v interpretaci (podle toho co
povazuji za program a co za data)
- paměť je rozdělena do sektorů stejných velikostí; jejich souřadnice (označení) se poté pouzívají jako adresy
- program je tvořen posloupností elementárních příkazů a ty se provádí tak jak jdou za sebou
- pro reprezentaci čísel, operátorů, výsledků, adres a dalsích znaků se pouzívá binární číselná soustava
|