ALTE DOCUMENTE
|
||||||||||
Základní útvary v rovině, jejich vlastnosti
Pojmy: bod, přímka, rovina - povazujeme je za dostatečně známé na základě zkusenosti, proto je nedefinujeme (neexistují jednodussí pojmy, ze kterých by se daly odvodit). Ostatní pojmy jsou pomocí nich definovány.
Označení: Bod - velkými tiskacími písmeny
Přímka - malými písmeny latinské abecedy nebo AB, AB
V analytické geometrii - Euklidovský prostor jednoměrný (dimenze 1 - E1) - jakákoliv přímka
Rovina - malými písmeny řecké abecedy a b c nebo ABC
Euklidovský prostor dimenze 2 - E2 - jakákoliv rovina
Vzájemná poloha útvarů
A k - bod A lezí na přímce k (bod je Incidentní)
A r - bod A lezí v rovině r (rovina r prochází bodem A)
k r - přímka k lezí v rovině r (rovina r obsahuje přímku k, prochází přímkou k)
A k, A r, k r - opak (nelezí, neprochází)
Definice často uzívaných útvarů v E1, E2
a) Útvary v E1: polopřímka (C,B - vnitřní body)
Bod A k dělí přímku k na dvě polopřímky
Polopřímka AB a k ní opačná polopřímka AC
( AB AC = ; AB AC = k)
: úsečka (A,B - koncové, krajní body; X - vnitřní bod)
Úsečka AB je průnikem polopřímek (AB nebo AB)
( AB BA = AB)
b) Útvary v E2: polorovina (k - hranice s polorovinou)
Přímka k r dělí rovinu r na dvě poloroviny, polorovinu kA a k ní opačnou polorovinu
( kA kB = k; kA kB = r
Vzájemná poloha dvou přímek v rovině:
p q - rovnobězky, p q =
p = q - splývající přímky, " x p x q
p// q - různobězky, jestlize p q = - průsečík
: úhel - průnik dvou polorovin s hranicemi vzájemně různoběznými - pouze konvexní úhel ( BAC = CAB - vrchol úhlu uprostřed)
( BAC = ABC ACB)
Konvexním úhlem je také kazdá polorovina, lezí-li body A,V,B na jedné přímce - přímý úhel
Nulový úhel Plný úhel
Nekonvexní úhel - značí se AVB
Vrcholové úhly a a b b a a b b
Pravý úhel je základem pro určení jednotky velikosti úhlu v míře stupňové
1 stupeň (1°) je 1/90 pravého úhlu
(1 grad (1g) je 1/100 pravého úhlu, dělí se na dg, cg, mg nebo setinné minuty (c), setinné vteřiny (cc))
V souustavě SI je jednotka úhlu 1 radián (rad) - míra oblouková; velikost úhlu je dána délkou oblouku jednotkové kruznice k(V, 1). 1 rad = 57°
a) 1. konvexní - nulové (0°)
ostré (a
pravé (a
tupé (a
přímé (a
plné (a
2. nekonvexní - vsechny úhly a
b) dvojice úhlů - doplňkové (a b
výplňkové (a b rozhoduje součet velikostí, na poloze nezálezí
vrcholové
vedlejsí
styčné - jedno rameno společné, na velikosti nezálezí
souhlasné - p q a b
přilehlé - p q g d
střídavé - p q d b
: rovnobězný pás je průnik dvou polorovin s hranicemi vzájemně rovnoběznými
(p q; P p; Q q)
pás p, q = ( pQ) qP)
S - vnitřní bod pásu
: trojúhelník ABC - průnik tří polorovin určený body, které nelezí na jedné přímce
DABC = ( ABC) CAB) BCA)
ABC - vrcholy D
AB, BC, AC... - strany D
: rovnobězník ABCD - průnik dvou rovnobězných pásů; jejich hranice jsou vzájemně různobězné
(pás a, c) (pás b, d) = ABCD
: čtyřúhelník ABCD - sjednocení dvou D s jednou společnou stranou, lezících v opačných polorovinách vytvořených touto stranou jako hraniční
ABCD = (D ABD) D BCD)
nebo lze definovat jeho průnik 4 polorovin
: mnohoúhelník (n-úhelník) A1, A2, ... An s vnitřním bodem K je sjednocení n-trojúhelníků D A1A2K; D A2A3K...
Např. pětiúhelník A1 A2 A3 A4 A5
: kruznice k; k=
S je daný bod E2 - střed kruznice
r je dané číslo r R - poloměr kruznice
: kruh K; K =
kruznice tvoří hranici kruhu
: kruhový oblouk je průnik kruznice a poloroviny s hranicí, která má s kruznicí dva společné body (sečny k)
: kruhová úseč je průnik kruhu a poloroviny s hranicí, která má s kruznicí dva společné body
: kruhová výseč je průnik kruhu a úhlu s vrcholem ve středu K (středový úhelw
: mezikruzí - M =
|