Základní vztahy mezi makroekonomickými veličinami.

Základní vztahy mezi makroekonomickými veličinami.

Základní makroekonomické veličiny

q       produkt resp. důchod

q       míra inflace, cenová úroveň

q       míra nezaměstnanosti

q       platební bilance

produkt

je základním měřítkem hospodářské úspěsnosti země

makroekonomickým cílem je vysoká úroveň a rychlé tempo růstu produktu

Hrubý domácí produkt:

= souhrn veskerých finálních statků a sluzeb vyprodukovaných v ekonomice za dané časové období; je to trzní hodnota těchto statků a sluzeb

finální statek = statek, který je ručen pro konečnou spotřebu, investice nebo pro export (nevrací se do 141l1117b výroby)

pomocí přidaných hodnot se vyhneme několikanásobnému započítávání meziproduktů

veskeré = statisticky zachytitelné (nezapočítává se tam nelegální činnost)

v dané ekonomice = na daném území bez ohledu na to, kdo je vlastník výrobních faktorů

rezident = obyvatel státu

nerezident = cizinec

za dané časové období = nejčastěji rok, popř. čtvrtletí

trzní hodnota = finální statky jsou vyjádřeny v trzních cenách (ceny, které platí kupující)

lisí se od cen výrobců tzv. nepřímými daněmi

problém: určit cenu u statků, které se na trhu neobchodují, cenu musí odhadnout statistici (např. imputované nájemné - kdyz podnikáme ve vlastní nemovitosti, neplatíme si nájem)

Metody zjisťování HDP

výdajová metoda

sečtou se veskeré výdaje v ekonomice: HDP = C + I + G + X - M

1. výdaje domácností na spotřebu C

výdaje na statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení), dlouhodobé spotřeby (auto, televize), výdaje na sluzby (doprava)

tvoří přes 50 % hrubého domácího produktu

2. investice I

pouze fyzické (reálné) investice, nikoli finanční investice (nákup cenných papírů)

reálné investice = zvysování zásoby kapitálu v ekonomice (celkové fyzické mnozství kapitálu v ekonomice)

investice do fixního kapitálu - stroje, nové podniky; opotřebovávají se

- investice domácností do bydlení

změna stavu zásob - zásoby finálních statků určených k prodeji nebo zásoby materiálu pro dalsí pouzití (kladná změna záporná změna nulová změna)

3. vládní výdaje na nákup statků a sluzeb G

nepřipočítávají se transfery

4. čistý export NX

export snízený o import (NX = X - M)

produktová metoda

HDP = souhrn přidaných hodnot na vsech stupních výroby

přidaná hodnota = rozdíl mezi cenou výrobku a předchozího meziproduktu

důchodová metoda

HDP jako součet veskerých důchodů (přidaná hodnota je zdrojem důchodů)

přidaná hodnota v sobě zahrnuje mzdu, nájem, úrok z úvěru, zisk

Čistý domácí produkt:

rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem

část investic jde na obnovu kapitálu, protoze se znehodnocuje

hrubé investice - veskeré investice

čisté investice = hrubé investice - znehodnocení kapitálu

tzv. obnovovací (restituční) investice

ČDP = HDP - znehodnocení kapitálu

rozdíl mezi reálným a nominálním domácím produktem

nominální produkt - je vyjádřen v trzních cenách daného roku

reálný produkt - trzní ceny jsou přepočítávány na stálé ceny

stálé ceny - v ČR z roku 1995 (trzní ceny se přepočtou na ceny z r. 1995)

Hrubý národní produkt:

produkci rozlisujeme podle místa produkce - HDP

podle vlastnictví výrobních faktorů - HNP

pro hrubý národní produkt je rozhodující vlastnictví výrobních faktorů

= souhrn přidaných hodnot vyprodukovaných rezidenty daného státu bez ohledu na místo

statisticky se HNP zjistí jako

HDP - důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na území daného státu + důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví, které získali v zahraničí

HNP = HDP - saldo zahraničních důchodů

dnes se sleduje spíse HDP nez HNP

Čistý národní produkt: ČNP = HNP - znenodnocení kapitálu

Národní důchod:

sečtou se veskeré důchody z výrobních faktorů, je zohledněno saldo zahraničních důchodů; = důchod z bězné produkce

nezahrnujeme znehodnocení kapitálu, jedná se tedy o čistý národní důchod

je vyjádřen v cenách výrobních faktorů (ne v trzních cenách)

ND = mzdy a platy (včetně sociálního a zdravotního pojistění) + čisté úroky získané domácnostmi a vládou + renty včetně imputovaných důchodů + zisky ostatních podniků

Osobní důchod:

od národního důchodu odečteme polozky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů nez z bězné produkce

OD = ND - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojistění + transferové platby + úroky od vlády

Disponibilní důchod:

přímo pouzitý na spotřebu nebo úspory

DD = OD - osobní daně

míra inflace, cenová úroveň

makroekonomickým cílem je udrzení stabilní cenové úrovně

Index spotřebitelských cen (CPI):

nejběznějsí způsob měření celkové cenové hladiny

měří výdaje na pevně stanovený kos statků (pouze domácností)

p₁ q₀ p₁ . cena v bězném období

CPI = q₀ . spotřební kos v základním období

p₀ q₀ p₀ . cena v základním období

Cenový deflátor HDP:

poměr nominálního a reálného HDP v daném roce

měří celkovou cenovou úroveň v zemi v daném roce oproti cenám v základním období

p₁ q₁ p₁ . cena v bězném období

P = def_HDP = q₁ . mnozství v daném roce

p₀ q₁ p₀ . cena v základním období

P > 1 - inflace (růst cen)

P < 1 - deflace (pokles cen)

míra nezaměstnanosti

makroekonomickým cílem je vysoká úroveň zaměstnanosti

dělení obyvatelstva

a.       ekonomicky aktivní

zaměstnaní

nezaměstnaní

b.      ekonomicky neaktivní

objektivní důvody (studenti, děti, důchodci)

subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat)

nezaměstnaní

míra nezaměstnanosti =

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

přirozená míra nezaměstnanosti = úroveň nezaměstnanosti, při které je trh práce a trh statků a sluzeb v rovnováze

platební bilance

makroekonomickým cílem je rovnováha vývozu a dovozu a stabilní měnový kurz

vnějsí ekonomická pozice = pozice národní ekonomiky vůči zbytku světa

platební bilance zahrnuje mezinárodní obchod s výrobky a sluzbami a mezinárodní pohyb finančních aktiv

Dalsí makroekonomické veličiny

q       saldo státního rozpočtu

q       státní dluh

q       zásoba peněz

q       úroková sazba

q       atd.

2. Charakteristika spotřební funkce, její determinanty a význam spotřeby v agregátní poptávce, různé koncepce spotřeby.

lidé vydávají svůj důchod na spotřebu a na úspory: Y = C + S

Spotřeba

= spotřební výdaje domácností na:

statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny)

statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil)

sluzby (např. vzdělání)

tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu

Keynesiánská funkce spotřeby

spotřeba závisí na bězném disponibilním důchodě

předpokládáme, ze má lineární podobu

spotřeba má dvě části

autonomní spotřeba C_a

nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů)

závisí na exogenních (vnějsích) proměnných

počet obyvatelstva - čím vyssí počet, tím vyssí spotřeba

bohatství - při růstu bohatství roste spotřeba (např. růst cen akcií)

optimistické očekávání budoucnosti

sociální systém

výnosy z úspor - při velké zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba

změna úrokové míry

indukovaná spotřeba c Y

závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba)

Spotřební funkce C = C_a + c Y

C . spotřeba  C_a . autonomní spotřeba

Y . důchod (disponibilní)  c . mezní sklon ke spotřebě (= MPC)

spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu

- body na přímce 45° jsou body, kdy spotřeba přesně odpovídá důchodu (nic se nespoří)

- body nalevo od E₁: C > Y (spotřeba je větsí nez důchod)

- body napravo od E₁: Y > C (důchod je větsí nez spotřeba - začíná se spořit)

mezní sklon ke spotřebě = vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestlize se důchod změní o jednotku  _D C

c = MPC = . je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,8-0,9)

_D Y

průměrný sklon ke spotřebě = vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu

C C_a

APC = APC = + c

Y Y

APC je větsí nez MPC za předpokladu, ze autonomní spotřeba je kladná

s růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blízí se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá)

Shrnutí keynesiánské funkce

spotřeba roste s růstem bězného důchodu

spotřeba roste pomaleji nez důchod

průměrný sklon ke spotřebě je větsí nez mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blízí se mu

Nové teorie spotřeby

pro dlouhé období, vyjadřují stálost sklonu ke spotřebě

teorie zivotního cyklu - Modigliani

lidé chtějí mít po celý zivot určitou stabilní úroveň spotřeby

mládí - důchod je mensí nez spotřeba, půjčujeme si

střední věk - důchod je větsí nez spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří

stáří - důchod je nizsí spotřeba, zijeme z úspor

teorie permanentního důchodu - Friedman

spotřebu ovlivní pouze změny permanentního (dlouhodobého) důchodu

krátkodobé zvýsení důchodu spotřebu neovlivní

3. Určete rovnovázný produkt v třísektorové ekonomice v modelu 45° a faktory, které ho ovlivňují.

Výdajový model (= Model 45°)

slouzí k určení rovnovázné úrovně produkce: skutečný produkt = plánované výdaje

jedná se o keynesiánský model, je to model krátkého období

rovnováznou produkci stanovujeme na základě agregátních výdajů

skutečné výdaje - ex post

plánované výdaje - ex ante

skutečné výdaje se rovnají plánovaným výdajům (pouze investice se mohou odlisovat skutečné od plánovaných - rozdíl jsou neplánované investice = změna stavu zásob)

kladné - firmy vyrobí více nez domácnosti plánují koupit, dochází k hromadění zásob

záporné - firmy vyrobí méně nez domácnosti plánují koupit, dochází k poklesu zásob

Předpoklady modelu 45°:

cenová hladina je fixní

o vsech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální)

neexistuje zádná bariéra na straně nabídky

firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávku (výrobou nebo pomocí zásob)

v ekonomice jsou nevyuzité výrobní faktory

existuje dostatečná nabídka práce - firmy mohou poptávat za nominální danou mzdu jakékoli mnozství práce je dána i reálná mzda

existují nevyuzité kapitálové výrobní faktory - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (existuje tzv. mezera produktu)

potenciální produkt - produkt, kterého by bylo dosazeno při maximálním vyuzití vsech zdrojů

je dána úroková míra

můze se měnit pouze prostřednictvím monetární politiky

Model 45° v třísektorové ekonomice:

subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda

vláda - ovlivňuje rovnováznou produkci dvěma způsoby:

vládní nákupy statků a sluzeb G - součást plánovaných autonomních výdajů

daně, transfery - ovlivňují disponibilní důchod a tím výdaje na spotřebu a úspory

Rovnovázná produkce v třísektorové ekonomice - odvození

AD = Y = C + I + G

Y = C_a + c Y_D + I + G spotřeba: C = C_a + c Y_D

Y = C_a + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G disponibilní důchod: Y_D = Y - T + TR

Y = C_a + c Y - c TA - c t Y + c TR + I + G daně: T = TA + t Y

Y = C_a + c (1-t) Y - c TA + c TR + I + G

Y = A + c (1-t) Y autonomní

Y - c (1 - t) Y = A výdaje: A = C_a + c TR - c TA + I + G

Y [1 - c (1 - t)] = A

1

Y = A

1 - c (1 - t)

multiplikátor třísektorové ekonomiky

multiplikátor třísektorové ekonomiky je mensí nez dvousektorové ekonomiky, protoze zdanění snizuje vyvolané zvýsení spotřeby způsobené změnami důchodu

křivka AE je plossí nez v dvousektorové ekonomice

c = 1 - s jiný zápis multiplikátoru: 1

mezní míra úniku

s (1 - t) + t

Podmínka rovnováhy v třísektorové ekonomice

AS = AD

Y = AD  Y = Y_D + TR - TA

Y = C + I + G Y_D = C + S

TR - TA = T

C + I + G = C + S + T

I + G = S + T

= podmínka rovnováhy státního rozpočtu

Faktory ovlivňující rovnovázný produkt v třísektorové ekonomice:

změna vládních výdajů

zvýsení vládních výdajů vede ke zvýsení agregátních výdajů i rovnovázného produktu

změna transferových plateb

zvýsení transferů vede ke zvýsení agregátních výdajů i rovnovázného produktu

změna autonomních daní

zvýsení autonomních daní vede ke snízení agregátních výdajů i rovnovázného produktu

změna daňové sazby

zvýsení daňové sazby vede ke změně sklonu křivky agregátních výdajů (křivka je plossí) a tím ke snízení úrovně rovnovázného produktu

4. Co jsou vestavěné stabilizátory. Proveďte jejich rozbor a určete jejich význam v ekonomice, zejména ve vztahu k hospodářskému cyklu.

Působení fiskální politiky

Automatické (vestavěné) stabilizátory

= kazdý ekonomický mechanismus redukující rozsah změny výstupu, ke kterému dochází v důsledku změny autonomní poptávky (snizuje velikost změny produkce v reakci na změnu autonomních výdajů)

vyrovnávají kolísání ekonomiky

nazývají se automatické, protoze jsou dány zákony ekonomiky

např. progresivní míra zdanění, podpora v nezaměstnanosti

progresivní míra zdanění - při poklesu produktu klesá příjem domácností a tím se dostávají do nizsího zdaňovacího pásma) - stát jim sebere méně

podpora v nezaměstnanosti - při poklesu produktu roste počet nezaměstnaných (bez podpory by museli omezit spotřebu a tím by doslo k jestě větsímu prohlubování propadu produktu), kdyz dostanou podporu v nezaměstnanosti, nemusí spotřebu tolik omezit - produkt se nepropadne tak moc

diskreční politika

závisí na rozhodnutí vlády nebo jiných organizací

je dána tímto rozhodnutím, nikoli působením ekonomických zákonů

5. Charakterizujte funkci úspor, vztah úspor a investic, význam úspor pro rovnováhu ekonomiky a úlohu investic v ekonomice.

Úspory S = -S_a + s Y

S . úspory  Y . důchod (disponibilní)

-S_a . autonomní úspory (odpovídají autonomní spotřebě)

s . mezní sklon k úsporám (= MPS)

mezní sklon k úsporám

= vyjadřuje, jak se změní úspory, jestlize se důchod změní o jednotku

_D S

s (MPS) =

_D Y

- je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,2)

_DY  _DC  _DS

= +

_DY  _DY  _DY

MPC + MPS = 1

průměrný sklon k úsporám

S S_a

APS = = - + s

Y Y

APS je mensí nez MPS, s růstem důchodu APS roste a blízí se k MPS

APC + APS = 1

Význam úspor pro rovnováhu ekonomiky

domácnosti mají autonomní spotřební výdaje i při nulovém disponibilním důchodu (např. nájemné, nezbytný nákup potravin)

tyto výdaje jsou při nulovém důchodu financovány čerpáním dřívějsích úspor nebo úvěrů

Investice I = I_a - b i

= výdaje firem na pořízení kapitálových statků (zásoby, fixní kapitál)

investice jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře)

autonomní investice poptávka po investicích

Faktory ovlivňující investice

úroková míra i

investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní

očekávaná míra výnosu investic = výnos / cena investice

čím nizsí úroková míra, tím větsí ziskovost investic

V₁ V₂ V_n

PV = + + . + NPV = PV - cena investice

1 + i (1 + i)² (1 + i)ⁿ

PV . současná hodnota investic NPV . čistá současná hodnota investic

V₁ . výnos v prvním roce NPV > 0 . investice proběhne

NPV < 0 . investice neproběhne

při poklesu úrokové sazby se celá křivka I posune nahoru

očekávání budoucího vývoje

očekává-li se růst posunutí investic nahoru

daňové zatízení

zvýsení daňového zatízení omezení investic

Vztah úspor a investic (dvousektorová ekonomika)

jedinými subjekty jsou domácnosti a firmy (neexistuje vláda ani zahraničí)

nebereme v úvahu znehodnocení kapitálu ani nepřímé daně

platí tedy: produkt = důchod

domácnosti vynakládají svůj důchod jednak na spotřebu a jednak na úspory: Y = C + S

produkt je definován jako součet spotřebních a investičních výdajů: Y = C + I

z toho vyplývá, ze investice se rovnají úsporám I = S (tento vztah se nazývá základní makroekonomická identita)

AE . plánované výdaje

Y₁ . rovnovázný produkt

nedochází k neplánované změně zásob

v bodě E₁ (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám

body nalevo od E₁ (např. bod A) - plánované výdaje jsou vyssí nez je skutečně vytvořený produkt - dochází k neplánovanému čerpání zásob firmy zvýsí úroveň produkce dostáváme se do E₁

body napravo od E₁ (např. bod B) - skutečný produkt je vyssí nez jsou plánované výdaje - dochází k

neplánovanému hromadění zásob firmy musí omezit produkci přiblizují se k bodu E₁

tzn. jestlize se plánované úspory a plánované investice nerovnají, bude mít produkt tendenci se přizpůsobit zvýsením či snízením

6. Pojednejte o daních a jejich úloze v ekonomice (vliv na rovnovázný produkt).

Daně T = TA + t Y

TA . autonomní daně (nezávisí na velikosti důchodu) - majetkové daně

t . důchodová sazba daně (je konstantní)

část důchodu je odvedena státu ve formě daní

disponibilní důchod YD = Y - T + TR TR . transfery

YD = Y - TA - t Y + TR

AE = Y = C_a + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G

průměrná míra zdanění: T / Y

proporcionální zdanění - TA = 0

s růstem důchodu roste zdanění proporcionálně

regresivní zdanění - TA > 0

s růstem důchodu průměrná míra zdanění klesá

progresivní zdanění - TA < 0

s růstem důchodu průměrná míra zdanění roste

Vliv daní na rovnovázný produkt

Změna autonomních daní

zvýsení autonomních daní vyvolá snízení plánovaných autonomních výdajů, ale ne o plnou částku zdanění, pouze o část

ovlivní disponibilní důchod (nejen spotřebu, ale i úspory)

_DAE = - c_D TA + c (1 - t) Y

- c

_DY =  _DTA

1 - c(1 - t)

výdajový multiplikátor autonomních daní a_TA

a_G > a_TA

posun celé křivky autonomních výdajů (bod rovnováhy se přesune doleva dolů)

rovnovázný produkt Y se při zvýsení autonomní daně snízí

Změna důchodové sazby daně

např. pokles důchodové sazby daně

_DAE = c Y_{1 D}t + c (1 - t') _DY

- c Y₁

_DY =  _Dt

1 - c(1 - t)

Y₁ . původní důchod

t' . nová důchodová sazba daně

změna sklonu křivky - křivka je strmějsí (bod rovnováhy se přesune doprava nahoru)

rovnovázný produkt se při snízení důchodové sazby daně zvýsí

dopad změny důchodové sazby daně má dvě části

změna výdajů při původní úrovni důchodu + změna disponibilního důchodu změnou důchodové sazby daně c Y_{1 D}t

zvýsení plánovaných výdajů vlivem zvýsení důchodu c (1 - t') _DY

7. Vysvětlete podstatu multiplikačních procesů, proveďte srovnání jednotlivých multiplikátorů a určete důsledky na ekonomické proměnné.

Multiplikátor

vyjadřuje změnu závisle proměnné (např. produktu) připadající na změnu vnějsí proměnné (např. vládní výdaje) o jednotku (větsinou je změna produktu větsí nez jedna)

princip multiplikátoru

(příklad jednoduchého multiplikátoru ve dvousektorové ekonomice)

- dochází ke zvýsení investic

E₁ . původní rovnovázný produkt

E₂ . nerovnováha - pokles zásob

zvýsení produkce do bodu E₃

E₄ . část na spotřebu zvýsí plánované výdaje dalsí pokles zásob, zvýsení produkce do E₅

- tak to jde dál, az se dostaneme do nového bodu rovnováhy E₆

_DY = _DA + c _DA + c² _DA + . + cⁿ _DA

přírůstky se stále zmensují:

_DY  _DY  1 - cⁿ

= 1 + c + c² + . + cⁿ = cⁿ . blízí se k nule, vyskrtneme

_DA _DA  1 - c ho a dostaneme multiplikátor

Přehled multiplikátorů

q       Multiplikátor dvousektorové ekonomiky

1

a = c . mezní sklon ke spotřebě

1 - c

q       Multiplikátor třísektorové ekonomiky

a = t . důchodová sazba daně

1 - c (1 - t)

q       Multiplikátor otevřené ekonomiky

1

a m . mezní sklon k exportu

1 - c (1-t) + m

q       Multiplikátor fiskální politiky

a h  a . multiplikátor třísektorové ekonomiky

g = h . citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře

h + b a k k . citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu

q       Multiplikátor monetární politiky

a b

b = b . citlivost investic vůči úrokové míře

h + b a k

8. Podejte rozbor fiskální politiky v modelu 45° (třísektorová ekonomika).

Fiskální politika

= ovlivňování ekonomiky prostřednictvím výdajové nebo příjmové stránky státního rozpočtu

patří sem: změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby daně

Změny vládních nákupů

např. zvýsení vládních nákupů - fiskální expanze

_DAE = _DG + c (1 - t) Y

1

_DY =  _DG

c (1 - t)

výdajový multiplikátor vládních nákupů a_G

Změna transferových plateb

např. zvýsení transferů - fiskální expanze

_DAE = c_D TR + c (1 - t) Y

c

_DY =  _DTR

1 - c(1 - t)

výdajový multiplikátor

transferových plateb a_TR

a_G > a_TR

Změna autonomních daní

např. zvýsení autonomních daní - fiskální restrikce

nesnízí plánované autonomní výdaje o plnou částku zdanění, ale pouze o část

ovlivní disponibilní důchod (nejen spotřebu, ale i úspory)

_DAE = - c_D TA + c (1 - t) Y

- c

_DY =  _DTA

1 - c(1 - t)

výdajový multiplikátor autonomních daní a_TA

a_G > a_TA

působí opačně - zvýsení daní vede k poklesu produkce

Změna důchodové sazby daně

např. pokles důchodové sazby daně - fiskální expanze

_DAE = c Y_{1 D}t + c (1 - t') _DY

- c Y₁

_DY =  _Dt

1 - c(1 - t)

Y₁ . původní důchod

t' . nová důchodová sazba daně

- křivka je strmějsí

dopad změny důchodové sazby daně má dvě části

změna výdajů při původní úrovni důchodu + změna disponibilního důchodu změnou důchodové sazby daně c Y_{1 D}t

zvýsení plánovaných výdajů vlivem zvýsení důchodu c (1 - t') _DY

9. Charakterizujte model 45ş pro čtyřsektorovou ekonomiku a determinanty rovnováhy.

Model 45° ve čtyřsektorové ekonomice

čtyřsektorová ekonomika = otevřená ekonomika

domácí ekonomika je spojena se zahraničím

obchodem se statky a sluzbami

finančními toky - jsou několikanásobně větsí nez obchody

v tomto modelu nebereme finanční toky v úvahu

zajímá nás pouze pohyb zbozí a sluzeb = čistý export NX

NX = X - M X . export  M . import

q       Export

je autonomní (nezávisí na velikosti produktu)

závisí na jiných proměnných

zahraniční důchod

růstu zahraničního důchodu - roste zahraniční poptávka nás export roste

pokles zahraničního důchodu - nás export klesá

nominální měnový kurz

znehodnocení domácí měny (měnový kurz roste) - nase zbozí je na zahraničním trhu levnějsí export roste

zhodnocení domácí měny (revalvace) - nase zbozí je na zahraničním trhu drazsí export klesá

poměr domácí cenové hladiny ku zahraniční

P_D roste export klesá (zbozí je relativně drazsí)

P_F klesá export roste (zbozí je relativně levnějsí)

ostatní faktory

administrativní překázky - cla, kvóty, subvence

spotřebitelské preference

q       Import M = M_a + m Y

M_a . autonomní import - nezávisí na velikosti domácího důchodu

m Y . indukovaný import - část důchodu věnujeme na nákup zahraničního zbozí

m . mezní sklon k importu

_D M

m = . je z intervalu <0;1>

_D Y

dalsí faktory ovlivňující import

nominální měnový kurz

znehodnocení pokles importu (je relativně drazsí)

zhodnocení domácí měny vede k růstu importu

poměr domácích a zahraničních cen

ostatní

cla, kvóty, preference spotřebitelů

q       Čistý export NX = X - M_a - m Y

Určení rovnovázné produkce ve čtyřsektorové ekonomice

AE = C_a + c (Y - t Y - TA + TR) + I + G + X - m Y AE = Y

1

Y = A  1 - c (1-t) + m

výdajový multiplikátor

čtyřsektorové ekonomiky

autonomní výdaje:

A = C_a + I + G + c TR - c TA + X - M_a

největsí úniky z ekonomiky

křivka AE je plossí kvůli m

Multiplikátor čistého exportu

m

_DNX = _DX - _DM_a - _D (C_a + I + G + c TR - c TA + X - M_a)

1- c (1-t) + m